Štítek: Collegium 1704

Festival současného pohybového umění se letos vydá po stopách architektů Pragera a Santiniho

11. ročník KoresponDance

Mezinárodní festival současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu KoresponDance vstupuje do svého 11. ročníku. Největší site-specific přehlídka současného pohybové umění v České republice uvádí každoročně v letním období prestižní české i zahraniční umělce v tematickém prostoru v Praze a o několik dnů později na své hlavní základně ve Žďáru nad Sázavou. Tamní zámek, ulice města a další veřejná prostranství s jedinečným geniem loci se stávají jevištěm tanečního a cirkusového umění a ožívají i za přispění veřejnosti. Program festivalu opět láká na rozmanitá performance, komunitní projekt, filmové projekce, hudební show, workshopy či diskuse a především na spoustu zábavy a letního povyražení. Bavit se budou také rodiny s dětmi.

Pražská část KoresponDance letos zavítá 27. června do CAMP – Centra architektury a městského plánování a poté se přesune do Žďáru nad Sázavou, kde se ve dnech 13.–17. července uskuteční jeho hlavní část. Svou interdisciplinaritu letos projeví skrze téma „Architektura a krajina“. Pražský festival oslaví 100. výročí narození významného architekta Karla Pragera, žďárský program se pak ponese ve jménu velikána Jana Blažeje Santiniho a jeho 300. výročí úmrtí. Festival pořádá Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA.

„Tentokrát vyjádříme souvislost mezi tancem, cirkusovým či pohybovým uměním a architekturou a ukážeme, že i tak zdánlivě vzdálené obory si můžou být velmi blízké a dokážou zrodit nové umělecké formy. Vzdáme hold nejen dvojici významných architektonických osobností českých dějin, ale poukážeme také na odlišnost jejich vizí, čím architektura může být. Pro pražský program bude určující spojení s Pragerovým myšlením, jako je geometrie a architektura jako objekt. Program ve Žďáru bude naopak spojený s myšlením Santiniho, a tedy vlivem architektury na krajinu,“ nastiňuje program 11. ročníku festivalu jeho ředitelka a současně ředitelka Centra choreografického rozvoje SE.S.TA, Marie Kinsky a dodává:

„To se budeme snažit publiku zprostředkovat ve formě vystoupení, projekcí, workshopů a diskusí. Návštěvníci si užijí mnoho tuzemských a především zahraničních site-specific a in-situ projektů, z nichž mnohé budou u nás uvedeny vůbec poprvé. Opět připravíme komunitní projekt významně větších rozměrů, než jsme byli doposud zvyklí, hojně bude zastoupen street dance a všeobecně program ve městě.“

REQUIEM – LA MORT JOYEUSE – Conception & chorégraphie : Béatrice Massin – Assistée de Maud Pizon et Wu Zheng – Avec
: Mathieu Calmelet, Rémi Gérard, Marion Jousseaume, Mylène Lamugnière, Léa Lansade, Philippe Lebhar, Clément Lecigne, Claire Malchrowicz, Enzo Pauchet, Lucas Réal, Damien Sengulen, Nicola Vacca – Musique : Requiem Mozart, Danzon n° 2 Arturo Marquez – Création costumes : Olivier Bériot assisté de Corinne Pagé et de Marine Lefèbvre – Création lumière : Emmanuelle Stäuble – Création vidéo : Yann Philippe assisté de Claire Willemann – Création sonore : Emmanuel Nappey – Régie générale : Boris Molinié – Au Théâtre de Saint-Quentin-en-Yvelines, scène nationale – Le 7 novembre 2022 – Photo : Benoîte FANTON

Do Prahy i do Žďáru letos zavítá řada zvučných uměleckých jmen a uskupení, které přinesou pestrý program. Pražská představení budou laděna do street dance a nového cirkusu, na festivalu ve Žďáru pak bude zastoupen neméně špičkový program napříč žánry.

Diváci v Praze se mohou těšit zejména na street dance a nový cirkus díky účasti belgické skupiny Circumstances, francouzských Compagnie Monad a pozoruhodného čínsko-nizozemského street dancera Ruben Chi. Součástí odpoledního programu budou rovněž workshop a moderované diskuse s umělci po představeních.

Žďárský KoresponDance nabídne prvotřídní vystoupení, což jistě zaručí návštěva francouzské tanečnice, choreografky a performerky Beatrice Massin s ansámblem Cie Fetes Galantes. Vedle představení Requiem bude dalším jejich horkým želízkem v ohni spolupráce s populárním hudebním uskupením Collegium 1704 v impozantním prostředí poutního „Santiniho“ kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Neméně lákavé bude vystoupení ceněné experimentující performerky a akrobatky Elišky Brtnické, v němž sehrají prim architektonické objekty.

Diváky dále potěší taneční či cirkusové formace Collectif La Méandre, Manolo Alcantara, Marta & Kim nebo BeInternational. Kristián Mensa se svou soutěží KoresponDance Battle zavítá poprvé do Žďáru. Program z Prahy si opět zopakují tanečník a choreograf Ruben Chi i žongléři Compagnie Monad. Na míru festivalu vznikne speciální komunitní projekt Ferst Dadler kráčí.

Vedle workshopů a diskuzí pro odborníky i laické nadšence či hudebních show hlavní program dále doplní tradiční dětská představení projektů Škola tančí a Tvořivý tábor pro děti i dospělé.

Předprodej vstupenek na festival ve Žďáru nad Sázavou bude zahájen zhruba v polovině května, vstup na pražskou část bude volný. Bližší informace jsou průběžně zveřejňovány na www.korespondance.cz a na sociálních sítích.

f @korespondance        ig @Festival Korespondance     ytb Festival Korespondance

 KORESPONDANCE

KoresponDance je mezinárodní festival současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu a největší site-specific festival současného tance v České republice. Každý rok na začátku července otevře KoresponDance dveře zámku Žďár nad Sázavou desítkám umělců a tisícovkám návštěvníků a všem zprostředkuje fantastický zážitek se současným uměním té nejvyšší světové úrovně. Těšit se můžete již na jedenáctý ročník, který opět přivítá nepočítaně umělců z mnoha zemí.

Od roku 2009 je festival na české scéně, od roku 2013 na zámku.

KoresponDance je vůbec prvním outdoorovým festivalem tance v České republice. Formovat se začal v roce 2009 v rámci projektu KoresponDance Europe, který dal příležitost k uměleckému rozvoji více než stovce choreografů z několika zemí. Od roku 2013 je na scéně festival tak, jak ho známe dnes, tedy největší site-specific festival současného tance u nás, zároveň jediný festival současného tance v regionu Vysočina a především festival, který dlouhodobě a naprosto jedinečně pracuje s publikem.

Řada představení je připravována speciálně pro festival a odehrávají se tak ve světové premiéře.


KoresponDance přináší unikátní spojení genia loci barokního zámku se současným uměním, díky koncentraci celého programu do jednoho areálu vytváří opravdovou festivalovou atmosféru, a nejen zastřešuje sérii představení, zcela stírá dělící linii mezi umělci a publikem, kteří se všichni setkávají na centrálním prvním nádvoří, a v neposlední řadě uvádí neopakovatelná site-specific díla, která pozvané skupiny na zámku připravují i tři týdny před zahájením festivalu.

Na festivalu se již během jeho prvních sedmi ročníků objevili umělci z pěti kontinentů a osmnácti zemí.

KoresponDance je výjimečný i programem, který každoročně pečlivě skládá jeho zakladatelka Marie Kinsky se svými spolupracovníky. Žďár nad Sázavou už přivítal hvězdy, jako jsou Dominique Boivin, Paco Decina, Béatrice Massin, Jordi Galí, Joseph Nadj, skupiny Barely Methodical Troupe či Foco alAire producciones a zapsal se do paměti představeními Něžný bagr, Contigo, La Cosa a mnoha dalšími.

Zažijte tanec, zažijte zámek.

Festivalový program zve i na prohlídky expozic a interaktivního multimediálního Muzea nové generace, zároveň často otevírá běžně nepřístupné prostory jako sklep či uzavřená křídla.

Organizátorem festivalu je nezisková organizace Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA.


Barbora Dušková

pro Taneční magazín

5:59 na scéně je nový experiment

Experiment s formátem, buďte u toho

Oživlý podcast ve Vzletu kombinuje žurnalistiku a živé umění. 5:59 na scéně je nový experiment stejnojmenného podcastu serveru Seznam Zprávy a vršovické kulturní křižovatky Vzlet.

V novém projektu 5:59 na scéně ožívají na pódiu skutečné příběhy vyprávěné novináři, dokumentaristy nebo akademiky za doprovodu videa a hudby. Autoři podcastu 5:59, Lenka Kabrhelová a Martin Hůla, spojili své síly s divadelní režisérkou Petrou Tejnorovu a přináší unikátní formát scénického zážitku s novým pohledem na novinařinu a na to, co se kolem nás děje. Dokonalá žánrová a mediální fúze 5:59 na scéně bude mít premiéru 3. a 4. května ve Vzletu. 

 

Projekt 5:59 na scéně je mimořádný formát, který u nás nemá obdoby. Divák si jej může představit jako podcast doplněný animací, ilustracemi, fotografií a živou hudbou. Dramaturgyně Marta Ljubková popisuje nový projekt rovněž jako třírozměrné noviny nebo oživlý časopis, v němž jednotlivé články dostávají scénickou podobu. Na rozdíl od přednášky, diskuze, interview nebo talk show přináší divákům možnost vidět, jak jim zvuk a obraz vzniká doslova pod rukama.

„5:59 na scéně je především velký experiment s formátem. Vycházíme sice z podcastu, ale jde nám hlavně o to, nalézt scénickou formu pro vyprávění příběhů. Lenka Kabrhelová si do studia zve lidi, kteří mají co říct – jsou tu v jistém smyslu vypravěči příběhů. A my jim a jejich příběhům pomáháme vizuální nebo hudební či zvukovou složkou. Diváci mají možnost podívat se analyticky na to, jak příběh vzniká. Celý proces je snímaný živě, což simuluje určitou dokumentárnost. Myslím si, že to bude hodně vtahující forma vyprávění příběhů – žádné „mluvící hlavy“,” přibližuje Ljubková.

V prvním díle 5:59 na scéně promluví novinářka Lenka Kabrhelová se sound designérem Martinem Hůlou o své tvůrčí práci. Na projektu spolupracují mimo jiné s divadelní režisérkou a průkopnicí práce s technologiemi na scéně Petrou Tejnorovou. Lenka Kabrhelová popisuje, jakým způsobem divadelní tým posunuje formu vyprávění na jinou úroveň. Ke slovu se zde dostávají pro podcast nečekané formy vyjadřování – obraz, hudba, video nebo samotný prostor divadelního sálu.

„V podcastu 5:59 jsme zvyklí kromě práce ve studiu vyrážet i do terénu nebo natáčet epizody s publikem. Ještě nikdy jsme ale nepracovali přímo na divadelní scéně. Je to pro nás velké dobrodružství a zároveň velká příležitost posunout se dál – spolupráce s týmem kolem Marty Ljubkové a Petry Tejnorové je pro nás obrovskou inspirací. V podcastu je základem naší práce vyprávění příběhů, nejčastěji formou rozhovoru. Možnost pozorovat, jak s těmito příběhy dál pracují Marta s Petrou a jak se celé dílo skládá dohromady, je pro náš tým fascinující a obohacující,” komentuje spolupráci Kabrhelová.

„Během příprav 5:59 na scéně jsme se inspirovali formátem Pop-Up Magazine, konferencemi TED a Radiolabem, ale v projektu hledáme vlastní lokální verzi jevištního podcastu. Spoléhám se na své divadelní zkušenosti s žánry, jakými jsou live cinema, performance lecture a rozhlasové hry naživo,” doplňuje Petra Tejnorová.

Autoři podcastu uvedou v prvním vydání 5:59 na scéně také několik hostů. Diváci se mohou těšit na novináře Radka Kedroně, který bude vyprávět o trestním stíhání Davida Ratha a pustí několik dosud nezveřejněných odposlechů z jeho korupční kauzy. Režisérka Marta Nováková představí své pátrání po československém orgasmu v odborných gynekologických časopisech předrevoluční éry a novinářka Golnaz Esfandiari bude mluvit o situaci v Íránu. Nenechte si ujít premiéru oživlého podcastu 5:59 na scéně 3. a 4. května ve velkém sále vršovického Vzletu.

Vzlet – nové kulturní centrum Prahy otevřely v roce 2021 tři pražské kulturní organizace – Divadlo Vosto5, barokní orchestr Collegium 1704 a vršovické Kino Pilotů. Sto let starý sokolský biograf tak po desítkách let opět pulzuje životem. Do Vzletu můžete vyrazit za divadlem, hudbou, výstavou, vzdělávacími programy nebo si zatančit na plese.
Vstupenky na 5:59 na scéně koupíte na www.vzlet.cz nebo vždy 60 minut před začátkem akce na pokladně Vzletu, kterou najdete ve velkém foyer v prvním patře na adrese Holandská 669/1 – Vršovice. Platit můžete v hotovosti nebo kartou.

Lucie Kecová 

pro Taneční magazín

Celestial Odyssey

Vesmírný koncert pro oči

Představení Celestial Odyssey unikátně propojuje choreografii tanečnice Andrey Miltnerové s virtuozitou cembalistky Moniky Knoblochové a povyšuje tak hudbu, která osciluje mezi barokem a současností, na stejnou úroveň s tancem

Co se stane, když se propojí vášeň k barokní estetice s vesmírnou inspirací? Vznikne intergalaktický koncert pro všechny smysly, který až překvapivě přirozeně propojuje odlišné zdroje inspirace.  Choreografka Andrea Miltnerová se zároveň stává robotickou tanečnicí společně s Janou Látalovou. Duální pohyby tanečnic jsou přesné a podivně tajemné, jako dráhy a elipsy vesmírných těles, a putující cembalo neustále přetváří prostorovou scénografii.

Světelný design a masky Jana Komárka celou atmosféru skvěle umocňují.

Představení, které mělo svoji online premiéru během pandemie v roce 2021, se vrací na jeviště, kam patří, 24. ledna 2022.

Andrea Miltnerová je britská tanečnice a choreografka českého původu, která žije a pracuje v Praze. Narodila se v Londýně, kde vystudovala klasický a moderní tanec. Do Prahy přišla za souborem baletu Národního divadla. Hluboký zájem o barokní estetiku ji přivedl ke spolupráci na rekonstrukci barokních oper a k vlastním projektům, které vycházejí z historického výzkumu a z analýzy pohybu.

Její taneční sólová představení Tanec magnetické balerínky (vybráno mezinárodní komisí Aerowaves) a Tranzmutace (evropský Move-Award quality label) byla úspěšně uvedena a uznávána na festivalech a scénách napříč Evropou.

Jako režisérka a choreografka spolupracuje s hudebními ansámbly Collegium 1704, Musica Florea, Collegium Marianum a Aalto Theatrum v Essenu. Jako tanečnice take pravidelně spolupracovala se zesnulou choreografkou Françoise Denieau, v jejíchž inscenacích účinkovala po celé Francii včetně Paříže (Opéra Comique) a Versailles (Opéra Royale), v Lucembursku, ve Švýcarsku (Lausanne), v Londýně (Barbican), v Moskvě (Bolshoi Theatre) a New Yorku (BAM).

Monika Knoblochová je virtuózní cembalistkou a hráčkou na historické klávesové nástroje, která studovala na prestižních hudebních školách nejen v Praze, ale i v zahraničí. Specializuje se jak na barokní skladby, tak i na autory z 20. století a současníky. Některé sklady byly přímo napsané pro ni. Jejímu širokému záběru také odpovídají skladby uvedené v rámci představení – např. Continuum Gyorga Ligetiho, Melopa Kryštofa Mařatky nebo skladba Con Salsa Roberta Sierry.

Je laureátkou mezinárodní hudební soutěže Pražského jara obor cembalo a také 16. Grosser Förderpreiswettbewerb v Mnichově v komorní hře společně s flétnistkou Janou Semerádovou. Získala Cenu Nadace B. Martinů, Cenu Společnosti B. Martinů a také Davidoff Prix České republiky pro nejtalentovanějšího mladého umělce do 28 let v oblasti vážné hudby.

Jan Komárek studoval krátce na žižkovské UMPRUM. Pracoval jako elév v loutkovém divadle DRAK v Hradci Králové a vystřídal mnoho zaměstnání.

Později emigroval do Francie, kde založil loutkové divadlo MIMO theatre a jako loutkoherec a klaun hrál autorská představení pro děti i dospělé. Pak se přestěhoval do kanadského Toronta, kde pracoval v mnoha různých profesích, točil hudbu s Vratislavem Brabencem, založil autorské výtvarně-pohybové divadlo s živou hudbou SOUND IMAGE THEATRE a získal několik prestižních cen Dora Mavor Moore, za nejlepší režii, inscenaci, světelný design a hudbu, a působil jako světelný designér pro taneční a divadelní soubory v Torontu a Montrealu.

Do Prahy se vrátil v roce 2001, od té doby vytváří další autorské projekty, (Kabaret Velázquez, Kouzelník Hirošima, atd.), věnuje se tvorbě krátkých filmů do šuplíku a spolupracuje jako světelný designér například s Miro Tóthem a orchestrem Berg. Jeho posledním projektem je Cinéma préparé(film a hudba).

Kateřina Marková R. Pereira 
pro Taneční magazín