Novinky z tanečního světa – 246. stránka

Jižní spojka 2024 a Otáčíve hlediště 2024

Přehlídka Jihočeského divadla v Praze

Na tiskové konferenci byl představen program Jihočeského divadla, dovoluji si říci našeho, že jednoho z našich nejatraktivnějších divadel vůbec. Neboť Otáčivé hlediště láká každý rok davy návštěvníků, kvalitní program v krásné zahradě. A protože plány na přesun divadla se nezadržitelně naplňují, spěchejte všichni, kdo chcete ještě zažít tuto jedinečnou atmosféru tak, jak byla k vidění po mnoho let v Českém Krumlově.

Letošní 5. ročník divadelní přehlídky Jižní spojka můžeme označit za pokračování tradice. Ačkoliv je léto ještě daleko, příznivci Otáčivého hlediště v Českém Krumlově budou mít možnost seznámit se se soubory Jihočeského divadla už nyní. Od 18. 2. 2024 do 4. 3. 2024 se představí v žánrově pestré paletě činohra, balet a Malé divadlo na 5 pražských scénách.

Petr Hašek, Malé divadlo

Tyto soubory už od roku 1958 pravidelně hrají také před Otáčivým hledištěm.

V českokrumlovském zámeckém parku letos diváci uvidí osvědčené činoherní hity Dracula a Ženy Jindřicha VIII. aneb Chudák král(em) v režii Martina Glasera a dramaturgii Olgy Šubrtové.

Ženy Jindřicha VIII.

Dracula

V premiéře uvede činoherní soubor JD před Otáčivým hledištěm romantický příběh ze staré dobré Anglie Rozum a cit Jane Austinové v režii Martiny Schlegelové a dramaturgii Olgy Šubrtové. Kouzelný kolorit románů Jane Austenové ožívá v krumlovské zámecké zahradě, jako bychom se vrátili o dvě století nazpět, do časů, kdy ještě existovaly příběhy velké romantické lásky.

Martina Schlegelová zve do Jihočeského divadla

Olga Šubrtová, Rozum a cit

V loňském roce měl premiéru divácky úspěšný titul Egon Schiele – Autoportrét. Choreografie se ujal významný český tvůrce Jan Kodet a režie duo SKUTR – Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. V podání souboru baletu Jihočeského divadla uvidíte před Otáčivým hledištěm i letos velké taneční divadlo inspirované detaily z obrazů, kreseb, básní a dopisů muže, který předběhl svoji dobu, který se pokoušel osvobodit ducha člověka, překročit hranici morálky a splynout s přírodou. Egon Schiele je neodmyslitelně spjat s Českým Krumlovem.

Třetím rokem uvádíme originální projekt Malého divadla. Režisér Janek Lesák a dramaturgyně Natálie Strýčková Preslová představili Úplně celou českou historii během jedné hodiny. Představení pro rodiny s dětmi a školy, které se chtějí o historii dovědět zábavnou formou o mnoho víc než ve škole. “Skvělé, originální a vtipné představení. Další dokonalá ukázka toho, jak Malé divadlo s málem dokáže stvořit velký divadelní zážitek. Viděno podruhé a rozhodně ne naposledy”, popisuje svůj zážitek z představení divačka Eva M.

Před Otáčivé hlediště se v letošní sezoně vrátí jedna z divácky nejúspěšnějších inscenací – Divotvorný hrnec. Autorská dvojice Voskovec a Werich v populárním a nesmrtelném muzikálu spojují melodické evergreeny Burtona Lanea. Pod režijním vedením Josefa Průdka vznikla inscenace, kterou před Otáčivým hledištěm viděly již tisíce návštěvníků.

Divotvorný hrnec

V roce 2023 se Jihočeské divadlo stalo hrdým partnerem projektu České Budějovice – Evropské hlavní město kultury 2028. Klíčovou vizí konceptu Českých Budějovic je tzv. permakultura – vize propojení všech složek kulturního života včetně sfér vzdělávání, sociální péče nebo veřejného prostoru a jejich rozvoj v duchu udržitelnosti a péče. Jihočeské divadlo v letošním roce zve na nultý ročník unikátního bienále „South Specific“ (Jižní Svéráz), zaměřeného na zážitkové a imerzní divadlo v netradičních prostorách po celých jižních Čechách.

Jižní Svéráz

Unikátní site-specific divadelní festival propojí sílu Divadla Continuo, Jihočeského divadla a REZI.DANCE Komařice. Představení uvedená v rámci festivalu Jižní Svéráz se budou odehrávat mimo jiné na lodi, na zámku v Třeboni, na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově, na návsi ve vesnici Holašovice, v budově bývalé pošty, v pivovaru…

Divadelní přehlídku Jižní spojka 2024 zahájí v Činoherním klubu inscenace Leni – hra o fiktivním setkání dvou skutečných lidí v nejsledovanější talkshow Ameriky – „Hitlerovy dvorní režisérky“ Leni Riefenstahl a slavného amerického moderátora Johnnyho Carsona.

Oba hlavní představitelé, Věra Hlaváčková i Tomáš Kobr, se za své výkony v inscenaci Leni dostali do širší nominace na prestižní cenu Thálie 2023. V redakční volbě ankety i-divadla byla Věra Hlaváčková nominována v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon sezony 2022/23.

Zeptali jsme se….

Olga Šubrtová, umělecká šéfka činohry JD

TM: Někdo nebere umělce příliš vážně, prý jsou to takoví kašpárci… ale přesto, mají velikou moc. Kultura, umění, to vše tvoří dějiny. Jak moc tedy byla Leni Riefenstahl zodpovědná za propagandu a podporu Hitlerova režimu?

„Já si myslím, že tomu pomáhala nesmírně. Ona byla skutečně mimořádný ‚filmařský‘ talent. Měla obrovskou obrazotvornost a představovala přesně to, co A. Hitler hledal. Pompéznost, to je to správné slovo. Podíváte-li se na její filmy, sice si řeknete, že je to odporné, ale současně si řeknete wow! Ono je to nádherné! Jsem schopná z lidského hlediska pochopit, že režisérka, která touží po dokonalosti, po absolutnu, absolutní kráse a dostane na to najednou neomezený budget od zadavatelů, tak se tomu těžko odolává. Ona sama se zaklínala tím, že může tvořit jenom krásu a jenom po kráse touží. Ale právě v tom okamžiku, kdy už má její dílo tak obrovský dosah, tak ta zodpovědnost je nezpochybnitelná a člověk si ji nese s sebou celý život. Samozřejmě, Leni za toto velmi tvrdě zaplatila. Nesměla potom dlouhou dobu vůbec tvořit. Cestovala sice po Africe, fotila domorodce a psala o nich knihy, ale to, co byla podstata její bytosti, což byl film, to jí bylo odebráno.“

TM: Možná ale skutečně věřila tomu, co pro Hitlera tvořila. Třeba byla přesvědčená, že dělá vynikající věc.

„To byla spousta Němců. Leni si přečetla několik prvních stránek Hitlerovy knihy ‚Mein Kampf‘ a stala se ihned přesvědčenou národní socialistkou. Takže ona té ideologii nepochybně věřila. Ale na druhou stranu, mocní ji pozvali, aby jela jako skvělá dokumentaristka do Polska. Poté sama přiznala, že viděla postřílené lidi naházené do jámy. A pak je už na každém, když se musí konfrontovat s takovými obrazy a říct si, jestli chce ve své práci pokračovat i přesto, anebo ne. Ale ona řekla ‚ANO, chci pokračovat.‘ Chci i nadále brát peníze od Adolfa Hitlera a Josepha Goebbelse a točit dál. To už byla její zodpovědnost, její provinění. A s tím pak musela žít.“

Děkujeme za rozhovor

Druhou činoherní inscenací, kterou Jihočeské divadlo veze Jižní spojkou do Prahy je legendární román v nové adaptaci Švejk 2022. Putování dobrých vojáků Švejka a Haška od Budějovic až po Kyjev představí Jihočeské divadlo v Divadle Komedie. Jižní spojku činoherně uzavře cenami ověnčená provokativní hra skotské dramatičky Elly Hickson Autorka, pojednávající o stavu současného divadla a krizi patriarchátu. V české premiéře ji v Jihočeském divadle uvedl Adam Svozil. Pražské publikum může příběh shlédnout v divadle NoD.

Další zastávkou přehlídky našich souborů je Stavovské divadlo, ve kterém ožije stará keltská legenda Tristan a Isolda. Taneční zpracování známého příběhu zakázané a nenaplněné lásky Tristana a Isoldy nabízí silné prožívání všech emocí, jichž je plný. Emocí, které jsou vykřičené či zašeptané tělem, gestem, výrazem tváře… Umělecký šéf baletního souboru Jihočeského divadla Lukáš Slavický k inscenaci dodává: „Jsem velice potěšen a poctěn, že můžeme vystoupit ve Stavovském divadle právě s inscenací Tristan a Isolda. Taneční drama na motivy keltské legendy bylo vytvořeno přímo pro soubor baletu Jihočeského divadla choreografkou Alenou Peškovou. Mám velikou radost, s jakou intenzitou, vášní a láskou se všichni tanečníci prezentují právě v tomto představení. “

Lukáš Slavický, šéf baletu JD, Egon Schiele

V Divadle Vila Štvanice se bude po dva dny rozehrávat divadelní portrét Růženy Zátkové, která se svými obrazy a sochami patřila k vrcholným představitelkám světového avantgardního umění. Jejímu pohledu na svět ale bohužel nerozuměl nikdo ze známé a úspěšné podnikatelské rodiny Zátkových. V rámci unikátní interaktivní inscenace Spaghetti Futurista diváci na vlastní kůži okusí její život od prvního pohledu na svět, přes hodiny výtvarné výchovy až k cestám, které člověk podniká, aby zjistil, kým doopravdy je.

Spaghetti Futurista

Program Jižní spojky 2024

2 /Leni / Činoherní klub
2 /Švejk 2022 / Divadlo Komedie
2 /Tristan a Isolda/ Stavovské divadlo
2. a 29. 2. /Spaghetti Futurista/ Divadlo Vila Štvanice
3. /Autorka/ Divadlo NoD

Foto, video, rozhovor: Eva Smolíková

Ondřej Hellebrant

pro Taneční magazín

Prázdniny s Broučkem

Poláková a Příkazký vyrazí obytňákem k moři, do kin dojedou v dubnu

Bára Poláková a Lukáš Příkazký vyjedou na letní dovolenou k moři obytňákem v nové filmové komedii Prázdniny s Broučkem režiséra Jiřího Matouška. Nečekané dědictví jim přihraje do cesty starý karavan, jemuž se odjakživa říká Brouček. Během jejich dobrodružství je čeká řada překvapení i nečekaných zážitků, vysněnou rodinnou dovolenou ale žádná katastrofa nezkazí. V dalších rolích se představí Tomáš Jeřábek, Michal Isteník, Martin Sobotka, Pavel Zedníček, Marie Ludvíková a Pavel Nový, kterého diváci milují od dob komedie století „S tebou mě baví svět“. Tvůrci představují první záběry z filmu, premiéra v kinech bude 18. dubna 2024.

Kdo by někdy nechtěl vyrazit na rodinou dovolenou krásným červeným karavanem? Bára Poláková coby dobrodružná máma dvou dětí a nadšená food blogerka, řekne této výzvě ano. Její manžel, kterého si zahrál Lukáš Příkazký, dobrodružné nadšení ani trochu nesdílí. Ale když máme vedle sebe někoho, koho máme rádi, je úplně jedno, kde zrovna jsme. Celá rodina proto nakonec vyrazí na letní dovolenou k moři obytňákem. A přesto, že je Jadran doslova na dosah, cesta se může pořádně protáhnout.

Film se natáčel během loňského léta u řeky Berounky, v Kostelních Střímelicích a dalších místech s prázdninovou atmosférou za podpory Plzeňského kraje. Jednou z ústředních postav filmu je karavan Brouček. Toho ztvárnil skutečný obytný vůz z roku 1972, pojízdný veterán, jenž tvůrcům připravil řadu zapeklitých situací i ve skutečnosti. „Tak jako ty největší filmové hvězdy byl i Brouček často svéhlavý a tvrdohlavý a štáb se musel přizpůsobovat jeho náladám. Skoro bych řekl až vrtochům,“ vzpomíná s nadsázkou producent filmu Pavel Vácha. Ten stojí za filmy Párty Hárder, Kdyby radši hořelo nebo Přišla v noci, který získal tři ocenění v sobotním udělování Cen české filmové kritiky včetně sošky pro nejlepší film, má také osm nominací na Českého lva.

„Chtěl jsem natočit ryze českou komedii pro celou rodinu. Film, ve kterém se každý divák v jedné z postav snadno pozná. Věřím, že se lidé k filmu budou rádi vracet, a že jim bude připomínat léto, i když venku bude zrovna mrznout,“ podotýká režisér Jiří Matoušek.

Film vznikl v produkční společnosti Bratři, generálním partnerem filmu je TV Prima. Film vznikl za podpory Plzeňského kraje. Distributorem je Bontonfilm.

Režie: Jiří Matoušek

Hrají: Bára Poláková, Lukáš Příkazký, Tomáš Jeřábek, Michal Isteník, Martin Sobotka, Pavel Zedníček, Pavel Nový, Marie Ludvíková, Patrik Děrgel a další

Kamera: Šimon Dvořáček

Hudba: Petr Wajsar

Střih: Alan Sýs

Masky: Alžběta Bartošová

Výtvarník filmu: Zuzana Mazáčová

Foto: První záběry z natáčení

Marie Horovitzová

pro Taneční magazín

Truhlář Robert Jašków i čalounice Marie Štípková

Kreativní centrum Švandova divadla zve na workshopy, divadlo, zpěv, žonglování

Kutilskou dílnu pod vedením herce Roberta Jaškówa, čalounický workshop s herečkou Marií Štípkovou nebo třídenní kurz herectví s Kamilem Halbichem. I taková lákadla nabízí v letošním předjaří Tvůrčí dům Elišky Peškové na pražském Smíchově. Nové kreativní centrum Švandova divadla zve také na lekce zpěvu, žonglování a loutkoherectví a na poutavá divadelní představení. Chystá i oslavy Mezinárodního dne žen a jarní Noc divadel.

Přestože v Tvůrčím domě probíhá zatím zkušební provoz, jeho programová nabídka je pestrá a stihla už přilákat stovky návštěvníků. „Z našeho dosavadního programu byla velká poptávka například po pěveckých lekcích Pavly Fendrichové, v nichž bychom rádi pokračovali,“ říká vedoucí a dramaturg Tvůrčího domu Vojtěch Nejedlý.

„Těší nás i zájem o první reprízy inscenace Honzlová v podání Hereckého studia, které jsou už téměř vyprodány,“ dodává Nejedlý. Titul inspirovaný životem a dílem spisovatelky a nakladatelky Zdeny Salivarové, manželky Josefa Škvoreckého, měl premiéru letos v lednu. A podobně jako komorní inscenace Pešková, věnovaná osudu všestranné divadelní umělkyně Elišky Peškové, si v Tvůrčím domě brzy našel svoje publikum.

Herectví s Kamilem Halbichem, Slam poetry a Máma v práci

„Z kreativních workshopů bych rád upozornil na Herecký workshop s Kamilem Halbichem, dlouholetým stálým hostem Švandova divadla. Hlásit se lze také na Loutkoherecký workshop vedený Vítem Bruknerem – pedagogem na katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU a zakládajícím členem oblíbeného souboru Buchty a loutky,“ říká Vojtěch Nejedlý.

Od 19. února uspořádá Tvůrčí dům tříměsíční kreativní dílnu Slam poetry, která zde v květnu vyvrcholí velkolepou slamovou exhibicí. „Jeden z předních Slam poetry performerů, básník Tim Postovit, bude s účastníky během deseti lekcí brousit jejich ostrovtip, metafory a autenticitu, aby si pak při tomto moderním básnickém souboji získali srdce diváků,“ říká Nejedlý a zve na další workshop: „Rovnováhu a rytmus budeme hledat s Lukášem Šimonem během tří lekcí žonglování pro začátečníky. Pokud někdo shání aktivitu, při které zapomene na každodenní problémy, je žonglování ideální příležitostí.“

Na Mezinárodní den žen 8. března nabídne Tvůrčí dům setkání nazvané Máma v práci. Inspirativní diskusi o pracujících matkách a o výzvách, jimž dnes čelí, bude moderovat Michaela Badinková. Mezi hosty bude i Marie Štípková s partnerkou Annou-Marií Maxera, které společně vychovávají ročního syna. Pro děti bude připraven koutek plný zábavy, her a hlavolamů, a také představení Neposlušná kůzlátka v podání souboru Buchty a loutky.

Výroba ptačí budky pod vedením Roberta Jaškówa

Jak dále uvádí Vojtěch Nejedlý, nově jsou vybaveny krejčovská a truhlářská dílna, které si bude možné krátkodobě pronajmout pro samostatnou práci. Postupně budou na program přibývat také rukodělné workshopy.

„Druhou Čalounickou dílnu s herečkou a šikovnou řemeslnicí Marií Štípkovou máme už vyprodanou, plánujeme ji ale brzy opakovat. Poslední volná místa zbývají na Kutilskou dílnu s Robertem Jaškówem. Ta je vhodná například pro začínající truhláře. Pod Robertovým vedením se pustí do výroby ptačí budky, která udělá na jaře radost na zahrádce, balkóně nebo na oblíbeném místě v lese,“ líčí Nejedlý. „Rádi bychom ve spolupráci na řemeslných workshopech s Marií a Robertem pokračovali,“ doplňuje.

Noc divadel a Květná neděle

Konec prvního jarního měsíce bude patřit Noci divadel, jež se letos uskuteční 23. března. Její součástí bude nejen čtení scénických textů, které vznikly při Scenáristické dílně dramatičky, režisérky a dramaturgyně Martiny Kinské. „Uvedeme také reprízu inscenace Pešková, před níž proběhne tradiční společný potlesk. Po skončení představení nabídneme debatu s tvůrci – herečkami Miroslavou Pleštilovou, Ivetou Hlubučkovou a režisérem Josefem Kačmarčíkem,“ říká Nejedlý.

Hned vzápětí, na Květnou neděli 24. března, bude na programu rodinné odpoledne s hudbou a rukodělnými workshopy pro děti i dospělé. „S pomocí profesionální lektorky Hany Chalupníkové si bude možné uplést pomlázku nebo originálně nazdobit velikonoční kraslice. Děti z vybraných smíchovských škol vystoupí během odpoledne s hudebními čísly. Akci zakončí komentovaná procházka po historických památkách Smíchova, na níž z Tvůrčího domu vyrazíme v 17 hodin,“ uzavírá Nejedlý.

Tvůrčí dům Elišky Peškové je nové kreativní centrum Švandova divadla nacházející se v ulici Elišky Peškové č. 333/7. Vzniklo díky spolupráci s MČ Praha 5, která projekt významným způsobem podpořila a budovu zcela zrekonstruovala. Součástí Tvůrčího domu je například multifunkční sál a suterénní prostory, kde vznikla sdílená truhlářská a krejčovská dílna. Návštěvníkům slouží i klubovna se samoobslužným občerstvením, klidný dvůr s posezením a další prostory vybízející k vlastní tvorbě či sousedskému setkávání. Svou první uměleckou sezónu zahájil Tvůrčí dům v září roku 2023 a nyní funguje ve zkušebním provozu.

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

Propast

Do A studia Rubín se vrací aktuální inscenace o enviromentální krizi a depresi

Klimatická změna a enviromentální žal jsou dvě hlavní témata inscenace Propast pražského A studia Rubín. Divadlo ji uvedlo 24. března minulého roku. Obnovená premiéra se odehraje 16. února. Propast zkoumá, jak důsledky globální změny klimatu, přírodní katastrofy a strach z budoucnosti ovlivňují lidské chování a vnímání. Dialog o budoucnosti, která je příliš depresivní na to, abychom k ní vzhlíželi, a o propasti s názvem deprese, režírovala Lucie Ferenzová. Text speciálně pro A studio Rubín napsala Dagmar Fričová. Dvojici postav hrají Jana Kozubková a Šimon Krupa.

Výskyt deprese a úzkosti v celém západním světě prudce stoupá a trápí stále větší procento populace. V ČR byla v roce 2020 podle Ústavu zdravotnických informací a statistik druhou nejčastější příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti, a dokonce první příčinou vydávání invalidních důchodů 2. stupně. Podle americké psychologické asociace depresi často vyvolávají i dopady změn klimatu na planetu a náš běžný život. Pocity s tím spojené jsou označovány jako environmentální žal či ekologická úzkost. Depresi tedy nevyvolávají pouze fyziologické příčiny, ale i mnoho sociálních aspektů. „Pokud je deprese jednou z nejrozšířenějších nemocí současnosti, není na čase se podívat na to, jak naše společnost funguje?“ vysvětluje důvody pro vznik inscenace autorka textu a umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.

„To, čemu kvůli klimatické změně čelíme se týká celé planety. V Propasti se snažíme hledat cestu, jak někomu jinému zprostředkovat svoji vnitřní úzkost, strach a pocit zoufalství, který doslova ochromuje celé tělo. Současně se při tomto sdělování otevírá ještě jiná rovina, a to je rovina lásky a intenzivního vztahu ke krajině, k ročním dobám, bez kterých pro nás svět přestává být světem, a tedy i místem, kde bychom chtěli žít. Na toto navazuje metatéma, kterým je hledání někoho Jiného, někoho druhého, ke komu budu moci přistoupit a tím konečně vystoupit sám ze sebe, ze své sebezahleděnosti, mít někoho rád, být mu blízko a dělat něco, co nás přesahuje,“ dodává Fričová.

Výchozí inspirací byla autorce Dagmar Fričové kniha O času a vodě islandského autora Snaera Magnasona, který si klade otázku, jak mluvit o obrovském a nepředstavitelném faktu klimatické krize, aby byl nejen srozumitelný, ale především, aby komunikoval s našimi emocemi a vztahy. Kniha Arktické sny reportéra Barryho H. Lopeze Fričové zprostředkovala polární krajiny a jejich postupné proměny a představy o nich. Fričová při přípravě materiálů pro vznik textu vedla rozhovory s několika odborníky, kteří tématu deprese a enviromentální krize věnují. Jedním z nich byl psycholog a ekopsycholog Jan Krajhanzl, dále teolog a farář CČSH Filip Sedlák nebo psychiatr Ondřej Válek.

„Propast je o děsu, co nás ochromuje a nevíme si s ním rady, o strachu sblížit se s druhým člověkem a o neustálé sebeanalýze, která má být léčivá, ale je tomu právě naopak. O setkání, porozumění, sdílení a naději, že ještě všechno není ztracené, pokud jsme ještě schopni otevřít dávno zabouchnuté dveře a přijmout polární krajinu za nimi – krajinu, která je krutá a nehostinná, ale přesto naše. Krajinu smutku a beznaděje, která tu prostě byla, je a bude, protože všechno nemůže být pořád veselé a šťastné. Je to pro mě symbol toho, že je načase si připustit, že prostě můžeme být smutní. Že ve společnosti zaměřené na výkon, růst a hromadění je čím dál tím víc lidí, kteří to nezvládají a doslova touží po tom skoku do propasti,“ komentuje téma inscenace režisérka Lucie Ferenzová a dodává: „Symbolické je, že propastí je v geologii nazývána deprese v zemském povrchu.“

Diváci se na začátku děje ocitnou v pokoji po večírku v momentu, kdy se postavy probouzejí. Scénickou dominantou inscenace je postel, která je symbolem intimity, blízkosti, bezpečí, ale v depresivních stavech taky místem, kde se člověk uzavře do sebe a ze kterého nevstane týdny. Postupně se proměňuje a stává se krajinou, která nabude až mýtického rozměru. Na vizuální a zvukové koncepci se podílí audiovizuální umělec Michal Kindernay a hudebnice Iana Koroleva, která si říká Rlung. Scénografii a kostýmy vytvořila Andrijana Trpković a Minna Liebhart.

Scéna se dvěma herci dovoluje soustředěnou a intimní hereckou práci. Dvojice Jana Kozubková a navazují na jejich započatou spolupráci v rubínovské inscenaci Na konci století ryb. „Propast nevydává odpovědi na to, co dělat, když je člověk v depresi, nebo trpí environmentálním žalem. Spíš se snaží otevřít určitou krajinu, kde je přítomný smutek, skepse, úzkost a strach bez nějakého zahalování. Vedle sebe leží v posteli dva poměrně mladí lidé, o kterých by se mohlo říct, že mají všechno před sebou. Jenže z perspektivy Propasti je všechno marné,“ dokresluje základní situaci Fričová.

Obnovená premiéra inscenace Propast se uskuteční v pátek 16. února. Repríza následuje 5. března. Vstupenky jsou už teď dostupné na webových stránkách divadla.

Foto : Patrik Borecký

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín