StarDance propuklo a s ním taneční šílenství

Sobotní jednička – úvod dvanácté řady StarDance sledoval téměř jeden a půl milionu diváků

„StarDance – to je touha po vítězství, snížený práh bolesti a něco, co Vás žene dopředu“ – říká Marek Eben, jedinečný a nepostradatelný moderátor, bez kterého už by soutěž nebyla tím, na co všichni čekají

Po roční pauze se do vysílání ČT1 vrátila mimořádně oblíbená soutěž StarDance. Její začátek si nenechal ujít 1 milion a 472 tisíc fanoušků v divácké skupině 15+. Na taneční parket se postavila desítka párů, kterou tvoří známé sportovní, herecké či hudební osobnosti a profesionální tanečníci. Svoje choreografie společně tvořily už od července.

S podzimem se pomalu, ale jistě, přesouváme do toho nejkrásnějšího ročního období, do adventu. Jsem velmi rád, že právě tento čas je opět spojený se StarDance, tedy s pořadem, který je u diváků České televize stále mimořádně oblíbený, a na který se těší. První díl 12. ročníku je úspěšně za námi a dámy byly, jak jinak než půvabné a pánové ukázali, že noblesa jim rozhodně není cizí. Soutěžícím přeji do dalších dílů hodně bezchybně zatančených kreací, porotě pomyslné vševidoucí oko a divákům opravdu příjemně strávený čas u obrazovek s našimi hvězdami, které tančí,“ vzkazuje generální ředitel ČT Jan Souček.

Kreativní producentku Lucii Kapounovou, která se přípravám pořadu věnuje se svým týmem víc než rok dopředu, těší stabilně vysoký divácký zájem: „Podle statistik společnosti ATO – Nielsen je start této řady druhý nejúspěšnější od roku 2008. A z toho mám samozřejmě velkou radost. Vyšší sledovanost prvního večera měl od té doby jen jedenáctý ročník vysílaný během pandemie covid-19, během které lidé častěji usedali k televizním obrazovkám.“

Jubilejní sté pokračování soutěže StarDance, kterou Česká televize vysílá od roku 2006, je připraveno už na tuto sobotu 21. října 2023. Do hlediště usednou osobnosti, které se účastnily uplynulých jedenácti ročníků, tančit se bude tango, samba a valčík. Do dalšího, třetího, mimořádně vysílaného dílu v neděli 29. října, pak postoupí už jen devět párů.

„Letošní sestava soutěžících je velmi silná a plná překvapení. Někdo sází na víc technických prvků, někdo má víc entuziasmu. Myslím si, že dvanáctá řada bude velmi zajímavá,“ říká moderátor Marek Eben a jeho kolegyně Tereza Kostková dodává: „V průběhu prvního přenosu jsem mezi jednotlivými páry nezaznamenala vůbec žádnou rivalitu. Všichni si i mimo kamery fantasticky fandí, podporují se a navzájem si přejí úspěch.“

Z úvodního kola letošního ročníku StarDance si nejvyšší hodnocení od tříčlenné poroty odnesly hned dva taneční páry – Eva Adamczyková s Jakubem Mazůchem a Richard Krajčo s Dominikou Roškovou. Od Tatiany Drexler, Zdeňka Chlopčíka a Richarda Genzera získali tanečníci shodně dvaadvacet bodů.

Inu, tipovat si teď, kdo je favoritem, není vůbec lehké. Démonický Jan Tománek a oblíbená Ivana Chýlková? Krásná Iva Kubelková s krásným Martinem Prágrem?  Zrovna tak démonická a sršící energií Dominika Rošková a  milovaný, energický, hudebně nadaný a sexy Richard Krajčo? Eva Adamczyková, která je velice výraznou osobností?  Půvabný Vavřinec Hradilek, který touží vyhrát? Ale i všichni ostatní jsou těžké váhy… Tentokrát si StarDance vybrala opravdu silné soutěžící. Tak se tedy, diváku, poper s takovým oříškem.

A jak vlastně soutěžící dopadli?

Darija Pavlovičová přiznala, že má strach ze „zvedaček“. Richardovi Genzerovi neušlo, že Darija je známá především z pohádky O léčivé vodě  a tančí s Dominikem Vodičkou. Podle Tatiany Drexler je Dominika ohromný talent, ale chce to více samostatnosti. Zdeněk Chlopčík by chtěl více energie.  (14 bodů)

Ivana Chýlková, vedená Janem Tománkem, který místo v porotě opět vyměnil za taneční parket, sklidila sice pochvalu, ale relativně vlažnou. Podle Tatiany, která chápe, jak se cítí tělo, kterému už není 17 let, by měla jít pánev více dopředu, kroky více přes patu, Zdeněk Chlopčík by chtěl větší odklon, ale jinak uznal, že páru to spolu sluší a Richard Genzer nepronesl tentokrát nic zlomyslně vtipného. (také 14 bodů)

Josef Maršálek je sladký, sladký, všechny zasytí sladkým, jenže porotu neuplatí. Podle Zdeňka Chlopčíka je precizní, jenže nožky pomalé, málo energie a opatrný. Richard Genzer využil svůj neúprosný vtip a pravil: „Pohoda, až úplně velká, až nejpohodovější pohoda“.  Tatiana Drexler pochválila rytmus, ale víc se snažit a zvedat nohy. Na to ale reagoval Richard Genzer slovy: „A proč mají lidi furt zvedat nohy???“ (Hm. Ale hodnocení bylo pouhých 12 bodů.)

Iva Kubelková zaujala především svou krásou, kdo ví, zda porotci vůbec stihli sledovat i tanec. Richard Genzer hodnotil jednoznačně, tak prý vypadá tanec, když se setkají dva krásní lidé. A Zdeňkovi Chlopčíkovi se zase líbily nohy Ivy Kubelkové. Ale stihl i hodnotit, nohy rychlé, krásná technika, ale více uvolnit.  Tatiana byla také spokojená s nožkami, i rukami, vynikající choreografie a tento večer prý zatím nejlepší tanec.  (20 bodů)

Marek Adamczyk byl pochválený jen napůl, Tatiana Drexler sice  ocenila postavení, ale waltz není charakteristický figurami, je více do prostoru. Totéž vytkl i Zdeněk Chlopčík, pohyb se mu líbil. A Richard Genzer neopomněl zavtipkovat – prý jako barák, bydlet se v tom dá, ale chtělo by to rekonstrukci. (17 bodů)

David Prachař patří k těm, kteří dobře hrají, ale zase tak moc tanec  sami nevyhledávají. Také si to vyslechl. Tatiana Drexler okamžitě  pronesla: „Vy se budete snažit to na nás uhrát, ale ten jive tam chyběl!“ A Richard Genzer dodal: „To byl jive, který odmoderoval.  Bylo to  takové jako po kolena v bažinách, takové utopené.“ Zdeněk Chlopčík tentokrát nebyl tak přísný, řekl jen, že energie byla dobrá, ale  v kopkách je třeba mnohem více energie. (14 bodů)

Tereza Mašková  má podle Tatiany svěžest, dynamiku, ale má narovnat kolena. Richard Genzer jen pronesl, že to bylo fajn a dalších komentářů se zdržel. A přísný Zdeněk Chlopčík tentokrát chválil,  pro změnu zkritizoval Tatianu Drexler, prý to není jen o kolenou, ocenil živelnost a energii.  (18 bodů)

Vavřinec Hradilek je sportovec, ale jak říká, na vodě také nějakým způsobem tančí, takže mu tanec není cizí. Navíc má sportovního ducha a chce samozřejmě vyhrát….. Tatiana ocenila měkoučký pohyb, prý zbytečně schovával nohy na té vodě, ale pobavila všechny tím, že si nemohla vzpomenout,  v čem že to vlastně Vavřinec závodí, v kajaku snad?  I Zdeněk Chlopčík pěl chválu, cit pro situaci  se prý odráží na parketu, ale byly tam nějaké chyby v technice, jinak krásné. Richard Genzer  utrousil jen: „Dobrý, až postoupíš do šestého kola, tak budeš mít vodu v kolenou!“  (21 bodů)

Tentokrát se nezdržel komentáře ani Marek Eben: „Tady snad tančil Harapes!“  A musíme mu dát za pravdu. Vavřinci to nesmírně slušelo. Elegance, cit.

Eva Adamczyková sršela energií, což Zdeněk Chlopčík ocenil a také jejich choreografie byla krásná.  Zdeněk Chlopčík řekl, že Jakub Mazůch je taneční blázen, tedy ke konci už Eva nestačila jeho energii. Richard Genzer spokojeně zavrněl, že až se mu vybije mobil, tak jim ho dá na záda a on se zase dobije. Tatiana jásala nadšením, prý je Eva  absolutní hvězda, je jejím fanouškem a takový tanec nečekala! (22 bodů)

Poté se objevil Richard Krajčo v lesklém oblečení, protože i coby muž a fotbalový nadšenec má třpytivé a lesklé zkrátka rád a spolu s Dominikou už bourali celý sál. Tatiana nešetřila chválou, prý multitalent, výborná choreografie, krásná práce rukama, krásná kolena, možná snad trošku zastrčit bříško. Zdeněk Chlopčík celkově hodnotil jako skvěle zatančené, ale neušlo mu že v úvodní chůzi Richard trošku poskakoval, měl by více pracovat pažemi, které pro jistotu schoval do kapes.  Richard Genzer zase chvilku podezříval Richarda, že se narodil bez kolenních kloubů. (22 bodů)

Tedy jakoby to nejlepší přišlo nakonec. A my se už těšíme na 100. díl, který bude 21. října

 A co na svůj výkon sami soutěžící?

„Moje první reakce? Nadšení a překvapení z toho, jaké hodnocení a kolik bodů jsme za náš první tanec od poroty dostali. Možná jsme si na sebe upletli bič, ale jsem moc ráda za to, jak skvělou a nadupanou choreografii Jakub postavil,“ chválí svého tanečního partnera snowboardistka Eva Adamczyková.

Herec a zpěvák Richard Krajčo bezprostředně po skončení přímého přenosu přiznal, že na parket nastupoval s obavami: „Měl jsem strach z toho, že něco pokazím. Teď jsem samozřejmě nadšený. A věřím, že v našem případě nebude platit, že první vyhrání z kapsy vyhání. Do příští soboty tedy budeme muset ve zkušebně zamakat. Dominika je ale tvrdá a disciplinovaná trenérka, takže se budu řídit jejími radami a uvidím, kam až mě v soutěži dotáhne.“

Foto: Mikuláš Křepelka, Česká televize

Radek Konečný, tiskové oddělení České televize, 

Eva Smolíková

Taneční magazín

Josef Maršálek, Tereza Mašková, Darija Pavlovičová, David Prachař

Co o sobě prozradily hvězdy letošní StarDance?

Josef Maršálek, cukrář, pekař, pracoval pro britskou panovnici Alžbětu II., vydává čtenářsky úspěšné kuchařské knihy. A jeho taneční partnerka Adriana Mašková

Josef  Maršálek tančí, když zazní pro něho dobrá hudba a má kolem sebe přátele. Teď ale bude tančit, protože musí… Ale tanec nabíjí. To je pro něho  úplně nové zjištění. Také ho povznáší, když se k sobě lidé chovají hezky.  Když někdo přizná, že udělal chybu.  Také miluje pracovat na zahradě. Co se týká tance, jen občas se stalo, že Adriana řekla: „Tak teď už jsme tančili!“  Kdysi chtěl kreslit, aby vyjádřil svoje pocity,  chtěl i natočit animovaný film, ale až teď mu dochází, že tanec to všechno vyjádří beze slov.  Do tance se zamiloval a je to teď taková jeho  milostná aféra. Adriana Mašková  říká, že celý její život je jeden velký tanec.  Tedy tančí v okamžiku, kdy vstává z postele. A je  jedno,  jestli je zrovna v obchodě nebo v obýváku.  Je  neustále v roli trenérky, stále vnímá, co je dobře a co je špatně. Miluje upřímnost, povznáší ji, když si lidé řeknou vše na rovinu a hned. Když skončila závodní kariéru, byla na tanec chvilku naštvaná. Ale teď ho už miluje znovu.  Je ráda, že si takovým obdobím prošla.   Dnes ví, že tanec ve svém životě potřebuje. Realizuje se a je tak šťastná.


Tereza Mašková, zpěvačka, v roce 2014 získala první místo v kategorii Muzikál na mezinárodní soutěži WCOPA a její taneční partner Daniel Kecskeméti

Tereza Mašková tančí, když má radost, klidně i sama doma. Na koncertě, ale klidně si hodí jen tak bokem i na přechodu pro chodce. Od té doby, co je ve StarDance projíždí ta nejlepší videa na internetu a touží podat také takový výkon, je do tance úplně zabraná.  Tereza miluje magické propojení s diváky, když je na koncertě, má pocit, že sedí na obláčku. Jako netanečník prý nevěděla, jak uchopit a užít si tanec. Ale když se nechá vést Danielem a hudbou, jde to.  Tanec jsou pro ni především emoce. Daniel Kecskeméti  se chce hýbat okamžitě, když uslyší hudbu. Někdy je důvod i smutek. Často si prý jen podupuje nebo kýve hlavou, ale něco mu zní v uších. Společenský tanec je podle něj založený na tom, že muž vede ženu, ale pokud partnerka dokáže do tance přidat něco svého, je to pro něj úplně  něco magického, co ho do tance vtáhne o to více.  Vybírá si pro inspiraci styly, kterým se sám nevěnuje.  Miluje momenty, kdy vidí, že jeho studenti si zamilovali tanec a daří se jim. Podle Daniela je tanec  už i přenášení váhy z jedné nohy na druhou. Nic složitého v tom není. Důležité je, aby to byl pohyb v souladu s hudbou.

Darija Pavlovičová, filmová, televizní a divadelní herečka a její taneční partner Dominik Vodička

Darija Pavlovičová  tančí,  když má dobrou náladu, ale i když je smutná.  Hlavně  sama doma, když ji nikdo nevidí.  Nebo na dovolené, kde ji nikdo nezná.  Tanec pro ni znamená silné emoce, nejen  vnímání hudby. Záleží i na technice pohybu a práci sama na sobě. Dominik Vodička  tančí hned, když vstane, celé dny, od rána do večera. Tanec je náročný psychicky i fyzicky, míní, takže  v každé situaci, kdy vynaloží hodně sil, si řekne : “To byl ale tanec“.  A také dodává, že tanec je zábava, která se neobejde bez odříkání si spousty věcí. Původně se chtěl Dominik věnovat tenisu nebo bojovým sportům. K tanci ho přivedli rodiče.

David Prachař, divadelní, televizní a filmový herec, držitel ceny Thálie, Ceny Alfréda Radoka, Ceny Františka Filipovského za dabing a jeho taneční partnerka Zuzana Dvořáková Šťastná

David  Prachař tančí, když je to v jeho popisu práce, když je tanec součástí divadelního představení.  Anebo když má opravdu rozvernou náladu.  Podle něho muži tančí méně než ženy.  Muži spíše pozorují ženy, jak tančí.  Všiml si také, že introverti tančí jinak než extroverti. Duševní rozpoložení ovlivňuje pohyby člověka. To je prý výsledek jeho mnohaletého výzkumu a pozorování.  Podle něj také platí, že pokud chce člověk být co nejrychleji nejlepší, vede to jedině tak ke zranění.  Tanec vnímá jako řád pohybu. Zuzana Dvořáková Šťastná tančí kdykoliv má čas, je to její všechno. Volnočasová aktivita, sport, práce i zábava. Skoro vůbec nechodí na plesy či do klubů. Díky tanci se dokáže  povznést nad banality, protože ani závodní tanec vždy nedopadl podle jejích představ. Řekla si ale, že to zkusí zase příště.  Tanec je pro ni zejména vyjádření hudby pohybem, ale hlavně se při něm člověk koncentruje sám na sebe. A dvě těla vytváří něco krásného.

Foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

Branické pověsti

Unikátní site specific projekt

BRANICKÉ POVĚSTI

20. 10. | 19:00 a 20:30

Braník byl vždy zvláštní místo. Místo, kde se žilo u řeky a s řekou.

Zbystřete! Pověsti o Braníku, o místě plavců, vorařů, víl, vodníků, bludiček, močálů a slatin se vrací do BRAVA!

Vydejte se do tajemných a běžně nepřístupných prostor Branického divadla a potkejte oživlé legendy Braníku. Zveme vás na představení, které je jedinečným site specific propojením nového cirkusu a živého vyprávění – storytellingu.

Na hodinové cestě bude vaším průvodcem vypravěč Justin Svoboda. Společně projdete naší kavárnou přes zákulisí, herecké šatny a jeviště až do foyer. Po cestě budete svědky akrobatických triků, které uvidíte pár kroků od sebe z netradičních úhlů a perspektiv. Na závěr cesty se můžete občerstvit a zaposlouchat se do zpěvu Sáry Milfajtové s živou hudbou Kirilla Yakovleva.

„Základním principem site specific projektů je vykročení z klasického divadelního formátu a prostoru. Snaha o vytvoření uměleckého díla přesně na míru lokaci, ve které se odehrává.

A naším cílem je využít vnitřní prostory divadla jako kulisu a diváka provázet dějem pomocí storytellingu. Vše se pak odehrává kolem nich, mezitím co oni prochází se svým vypravěčem. Formou poutavého vyprávění mystických příběhů, děje tvořeného prvky nového cirkusu, hudby, zpěvu a lightdesignu, představíme divákům neopakovatelný zážitek.“

Principál Losers Cirque Company a umělecký šéf Divadla BRAVO! Petr Horníček

Iveta Bláhová
pro Taneční magazín

Zažijte to ticho, když přijdete domů

Různé tváře samoty

Jedna slyší víc než ostatní. Druhá si chce dát hodně dlouhý spánek a třetí se chce soustředit jen na jednu věc a tu dělat na stošedesát procent. Tři postavy, které spojuje jejich samota, se v nové autorské inscenaci A studia Rubín a performativní platformy Averze_ představí už 6. října. Režisérka Alexandra Bolfová spolu s dramaturgyní Dagmar Fričovou přizvaly ke spolupráci nedávné absolventky a absolventy Divadelní fakulty JAMU. Postavy ztvární Klára Bulantová, Karolína Vaňková a Karel Vondrášek. Autorkou scénografie a kostýmů je Anna Tichá a hudbu skládá Tomáš Mohr. Vstupenky na inscenaci To ticho, když přijdeš domu jsou již nyní k dostání na www.astudiorubin.cz.

Téma letošní sezony je Ticho. To přináší prostor slyšet a v konečném důsledku i vidět věci jinak, jelikož se můžeme lépe soustředit a nenaskakovat do vyjetých kolejí vnímání. Ticho může mít různé důvody. Například, aby někdo nebyl slyšet. Myslím si, že dlouho nebyl, i v české divadelní kultuře, slyšet hlas žen tvůrkyň. Proto tato ,tichá‘ sezona patří ženám režisérkám, jejichž inscenační hlas by měl určitě zaznít. První z nich, Alexandra Bolfová, tvoří inscenaci o lidech, pro které je ticho a samota výraznou součástí jejich života. Nezbytností a článkem, bez kterého by jejich počínání nebo osobnost pozbyla smyslu. Přesto se nejedná o žádné podivíny. A současně jejich život nemusí být neutuchající meditační pohodou. Je to inscenace o jinakosti a odvaze,“ popisuje inscenaci To ticho, když přijdeš domu umělecká šéfka A studia Rubín a dramaturgyně inscenace Dagmar Fričová.

Pro celý projekt je klíčová osobnost režisérky Alexandry Bolfové, která se snaží v rámci své režie kontinuálně rozvíjet možnosti žánru tzv. nové činohry. Největší důraz klade na autorský přístup všech inscenačních složek, a to s výrazným přesahem jak v rovině sociálních a politických témat, tak formální, kdy posouvá činohru směrem k hraničním divadelním formám.

Bolfová pracuje především s prvky civilního herectví a mírou autenticity v hereckém projevu. I proto scénář inscenace vzniká na základě rozhovorů se samotnými herci, členy tvůrčího týmu a jejich vztahu k tomuto tématu. Inspirací ale byly také reálné osoby nebo literární postavy, pro které samota i ticho hrály významnou roli. Inscenace nabourává stereotypní vnímání, že lidé žijící sami jsou nutně neschopní tvořit bližší a hlubší (mezilidské) vazby.

To ticho, když přijdeš domu je o lidech, kteří se z nějakého důvodu rozhodli být sami. Samota je pro některé z postav nutností, pro jiné luxusem, pro další možností kumulovat energii, odloupat ze sebe všechny vrstvy cizích požadavků. „V inscenaci se snažíme

akcentovat různé důvody, proč je naprosto v pořádku žít sám. Máme čtyři charaktery, které se z různých podnětů rozhodly žít samy. Na scéně vstupují do dialogu, který jim zpochybňuje budovaný pohled na samotu,“ komentuje režisérka Bolfová.

Tímto inscenačním projektem A studio Rubín naplňuje nejen svůj cíl v podobě autorské inscenace, ale také realizuje svou snahu podporovat začínající tvůrce. Tvůrčí tým je totiž až na výjimku dramaturgyně Dagmar Fričové, složen z nedávných absolventek a absolventů Divadelní fakulty JAMU. Tři postavy samotářů ztvární Klára Bulantová, Karolína Vaňková a Karel Vondrášek. Autorkou scénografie a kostýmů je Anna Tichá a hudbu skládá Tomáš Mohr.

To ticho, když přijdeš domu bude v premiéře uvedeno 6. října. První repríza bude následovat hned 7. října. Inscenace vzniká v koprodukci s performativní platformou Averze_. Vstupenky jsou již nyní dostupné na www.astudiorubin.cz.

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín