Pozvánka Bohemia Baletu do Divadla Komedie

Bohemia Balet se představí v říjnu hned dvakrát

Bohemia Balet, soubor mladých absolventů Taneční konzervatoře hl. m. Prahy se v říjnu představí hned dvakrát po sobě v Divadle Komedie. V neděli 22. října své diváky zve na komorní program kratších choreografií: humorné Mozartissimo choreografky Mariky Blahoutové, Penzion na předměstí Hany Litterové na písně Hany Hegerové a také Zrcadlo Aleny Drapalíkové. Ve středu 25. října se na prknech Divadla Komedie roztančí celovečerní balet Sergeje Prokofjeva Popelka, v nastudování Jiřího Horáka. Komorní prostředí Divadla Komedie je jako stvořené pro rodinné publikum, které chce strávit příjemný večer s kouzelným baletním uměním.

Nedělní komponovaný program přináší rozmanité choreografie. Zpěvná a veselá Malá noční hudba W. A. Mozarta si sama žádá odlehčení, a tak i choreografie Mozartissimo je plná nadsázky a situační komiky. S humorem ukazuje světy různorodých tanečních technik, které se všechny hádky a naschvály jsou spolu ruku v ruce a doplňují se na baletním sále i na jevišti. Se špetkou kouzel se tu plní sny všeho druhu a choreografie graduje souladem tanečníků ve virtuózním finále. Mozartissimo je technicky náročné, a přesto navozuje pocit lehkosti, radosti a vyloudí vždy na tvářích obecenstva úsměv.

Taneční divadlo Penzion na předměstí je inspirované písněmi legendy Hany Hegerové, je plné lásky, vášně, citu, bolesti, ale i úsměvu, lehkosti a humoru. Bylo s úctou a pokorou věnováno nedožitým devadesátým narozeninám této královně československého šansonu a Bohemia Balet s ním slaví úspěchy i na vyprodaných zájezdových představeních. V choreografii Aleny Drapalíkové zase mladí tanečníci zkoumají metaforický prostor „za zrcadlem“, své vnitřní světy. Zrcadlo je místem skrytých vášní a snů, které mohou být krásné a opojné, ale i temné a podivné, a proto je před ostatními bezděčně skrýváme. Odraz v zrcadle však nemůže lhát.

Čistou techniku klasického baletu si pak diváci mohou přijít vychutnat ve středu 25. října, kdy se do Divadla Komedie Bohemia Balet vrátí spolu se studenty vyšších ročníků Taneční konzervatoře hl. m. Prahy, a to v celovečerním baletu Popelka. V choreografii Jiřího Horáka tančí mladí interpreti celý Prokofjevův balet o hledání a nalezení opravdové lásky. Baletní pohádka je jako stvořená pro rodiny s dětmi, balet je zvláště přístupný právě tím, že se v něm představuje nejmladší generace tanečníků, se kterou i mladé publikum souzní a kdo ví – třeba se z něj stanou zapálení fanoušci baletního umění, nebo dokonce zatouží po profesi tanečníka.

Vstupenky na aktuální představení Bohemia Baletu lze zakoupit na webu Divadla Komedie, na neděli zde a na středu zde.

Soubor Bohemia Balet mezitím pracuje na své letošní velké premiéře, kterou bude triptych choreografií zahraničních tvůrců. Nový program pod souhrnným názvem Kontrasty poprvé představí již téměř za měsíc, 19. listopadu v Divadle na Vinohradech. Nové choreografie mladým tanečníkům na tělo připravili Paul Julius, Stéphen Delattre a Bérangère Andreo, která se souborem spolupracuje pravidelně. Více informací přineseme již brzy.

 

Foto: Vojtěch Brtnický, Martin Roedl 

PhDr. Lucie Kocourková

pro Taneční magazín 

Konflikty na FAMU se opět rozhoří v satiře FA(R)MU!

Premiéra hybridní inscenace

Únik soukromé e-mailové konverzace pedagogů na prestižní filmové škole FAMU, kterým vyvrcholily dlouhotrvající spory fakulty, zpracoval jako svébytné dramatické celky divadelní autor a spisovatel Miloslav Vojtíšek tvořící dlouhodobě pod pseudonymem S.d.Ch. v knize pojmenované Filmařská trilogie. Nyní druhou část trilogie nazvanou FA(R)MU! – hra jako škola hrou uvede spolu s GPO Platformou a  A studiem Rubín jako hybridní, tedy filmovou i divadelní, inscenaci. Režie se ujali S.d.Ch. a Jakub Wagner. Ve filmových obrazech aktéry kauzy představuje S.d.Ch., Saša Rašilov nebo Jan Vlasák, v divadelních např. Rostislav Novák st., Antonín Novotný, Ivana Wojtylová nebo Jan Strejcovský. Premiéra se v A studiu Rubín odehraje 20. října.


„Na jaře roku 2022 jsme oslovili satirického divadelního autora a spisovatele Miloslava Vojtíška (S.d.Ch.), aby zpracoval tzv. ,Hackerskou aféru‘ na FAMU. Jako absolventy Katedry dokumentární tvorby FAMU se nás tato kauza přímo i nepřímo týkala. Naší snahou bylo podívat se na celou za nás směšnou kauzu z odstupu a nadhledu a vytvořit divadelní hru v žánru scénického čtení, aby se tak prostředí kolem FAMU a kolem jistých ,pseudosporů‘ očistilo,“ komentují producenti GPO Platform, kteří stojí za oceňovaným dokumentárním filmem Zkouška uměním.

Vznikla tak univerzální společenská satira o filmové elitě vycházející původně z kauzy uniklých soukromých emailů pedagogů FAMU, která loni proběhla všemi mainstreamovými médii. Namísto věcného popisu kauzy napsal S.d.Ch. Filmařskou trilogii, která vyšla letos v červnu v nakladatelství RUBATO. Obsahuje hry FAMUSTEIN, FA(R)MU! a NAPROTI FAMU o kulturních válkách a mocenských bojích, které odráží situaci i na jiných vysokých školách. Všechny tři hry jsou charakteristické autorovým silným a živým stylem, nesmlouvavým kriticismem a nelítostným humorem. Texty fungují jako svébytné dramatické celky, které se obejdou bez uvedení do kontextu. Reálné postavy filmařského světa a kulturního života se tak nestávají svými vlastními karikaturami, ale naopak univerzálními typy tvořenými tuzemským společenským procesem posledních čtyř desetiletí.

Druhou část trilogie FA(R)MU! s podtitulem hra jako škola hrou realizuje režisérké duo S.d.Ch. a Jakub Wagner filmově-divadelním způsobem. Inscenace využívá dvou předtočených filmových obrazů metaforicky znázorňujících „filmařský očistec“ a tří divadelních obrazů odehrávajících se v údržbářské dílně na FAMU.

Nová hra S.d.Ch. FA(R)MU! autorovým osobitým a dosti nabroušeným humorem reflektuje aktuální kauzu, současně ale vytváří jakýsi metafyzický prostor, který existuje i mimo čas a vzniká tak nejen velmi povedený, ale také zneklidňující celek. Ten je navíc umocněn scénickým uchopením, které integruje i filmovou část. Věřím, že scénické čtení bude velkým zážitkem i pro ty, kteří FAMU sledují spíše z povzdálí,” komentuje projekt umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.

Inscenace FA(R)MU! bude v premiéře uvedena v pražském A studiu Rubín 20. října. První reprízy se odehrají 21. října a 28. listopadu. Vstupenky jsou dostupné na www.astudiorubin.cz. Premiérově bude scénické čtení uvedeno také v rámci 27. Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava 26. a 27. října od 20:00 v rámci offscreen doprovodného programu.

Projekt byl podpořen Státním fondem kultury.

Foto: Kristýna Stránská 

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín 

Pomerančové puntíky

Kniha, zápisník, skicák nebo společenská hra? Režisérka Hana Strejčková vydává další hravou knížku pro děti

Do této knížky můžete s dětmi psát a kreslit, jak se vám zalíbí: kreativní zápisník i kniha plná kreseb, fotografií a her, to jsou Pomerančové puntíky. Nová publikace pro děti autorky Hany Strejčkové zve do fantazijního světa, v jehož středobodu se nachází pomeranč. V neděli 15. října bude slavnostně pokřtěna v Trutnově ve společenském centru UFFO.

Kreativní knížka Pomerančové puntíky na svých stranách nabízí svět viděný z perspektivy pomeranče. A je to svět veselý, dobrodružný, kouzelný i záhadný. Stačí ho jen otevřít, ať s rukama plnýma pastelek nebo ulepenýma od sladkých dílků pomeranče.

„Knížka přizpůsobená schopnostem od nejmenších kreslířů po největší čtenáře rozvíjí představivost a širokou škálu dovedností, cílí na aktivizaci smyslů, vybízí k pohybu, ke hře a pokusům. Objevuje kouzlo v každodennosti a radosti z maličkostí, jejichž význam může být nesmírný,“ přibližuje Hana Strejčková, čím vším může nová hravá publikace být. Na několika místech je možné si přes QR kód také pustit ukázky hudby z inscenace Pomerančová loď.

Pomerančové puntíky jsou kreativní a literární zápisník, který není určen na jedno, ale na velice mnoho „použití“! Knížka je navíc dvojjazyčná – mohou ji číst a hrát si s ní také děti, které mluví anglicky. Ocení ji bilingvní rodiny a může sloužit i k hravému procvičení angličtiny.

Křest publikace proběhne v neděli 15. října v 17:00 hodin v prostoru UFFO v Trutnově, hned po zahajovacím představení nové divadelní sezóny z cyklu pro rodinné publikum UFFOkousky. Tím bude inscenace Nina plete slona souboru FysioART. Výběr místa není náhodný, právě zde totiž měla v červnu premiéru inscenace Pomerančová loď v rámci festivalu CirkUFF. Knížku společně pokřtí všechny přítomné děti, ředitel společenského centra UFFO operní pěvec Libor Kasík a tanečnice Markéta Elblová.

Pomerančová trilogie

Pomerančové puntíky uzavírají celou trilogii uměleckých počinů inspirovaných pomeranči, mezi které patří inscenace Pomerančová loď a výstava Pomerančová Odyssea. Kniha a kreativní zápisník v jednom jsou v pořadí třetím. Do fantazijního světa, v jehož středobodu se nachází pomeranč, autorka přizvala výtvarníka a grafika Martina Dohnala, na fotografiích se podílel Tomáš Strejček. Kniha je spojením citlivé vkusné grafiky a poetických fotografií.

Co jí předcházelo:

Pomerančová loď režisérky Hany Strejčkové a souboru FysioART voní a chutná po šťavnatém ovoci, ale také po přátelství. Nonverbální inscenace propojuje fyzické divadlo, pantomimu a nový cirkus na cestě pomerančovou lodí za dobrodružstvím. Děti díky ní nejen poznávají hned několik uměleckých žánrů, které probouzejí jejich představivost, ale osloví je i příběh o sounáležitosti a pomoci. Nad celým dobrodružstvím se totiž vznáší důležitá otázka: „Kdo mi pomůže oloupat můj pomeranč?“ Na představení navazuje tvůrčí dílna, v jejímž centru samozřejmě také stojí – pomeranče. Inscenace se již představila v divadlech i pod širým nebem v Praze, regionech ČR či na turné v jihovýchodní Francii.

„Roztomilý duet dvou vtipných postav s nadhledem a nápady beze slov zpracovával téma společného soužití na malém prostoru. Diváci byli vtaženi do situací, s nimiž se obě performerky potýkaly. Ať už šlo o neznámý dárek, ke kterému nejprve pojaly nedůvěru, o přetahování se o pomeranč, snahu zahrát si na pomerančové housle, anebo jednoduše sesbírat míčky do misky. Cokoli se jim ‚nedařilo‘, dokázaly humorně vytěžit, jejich souhra byla skvělá. Ohlas publika během představení sílil, ozývaly se salvy dětského smíchu a vrcholem pak byly mnohé natažené ruce, které oběma účinkujícím chtěly pomoct oloupat jejich pomeranč. Nakonec se všichni svého pomeranče dočkali a tvůrčí tým (FysioART) zaslouženě dlouhého potlesku.“ 

„Pomerančová loď se nese lehce a křehce jako model z papíru, klaunky jsou jako dětské bezelstné duše. Dění podbarvují zvuky i jednoduchá melodická hudba, která podporuje uvolněný pocit z letní plavby. Ještě více než hru s pomerančovými míčky dětské publikum kvituje stavbu z měkkých kostek, z nich vznikají neúprosně nestabilní věže, přístavní molo nebo nakonec stůl, u kterého by konečně mohlo dojít k oloupání pomeranče – ale to už je ve hře zpátky právě publikum, kde vystřelí les malých rukou ochotných k pomoci.“

Pomerančová Odyssea následovala vzápětí v podobě putovní výstavy v Městském divadle Varnsdorf, od poloviny srpna do října letošního roku. Série dvaceti velkoformátových fotografií rámuje celý projekt, který vzešel z autorčiny fascinace pohybem a tancem:

„Zajímá mne pohyb linií a tvarů, ze kterého mohu odvodit vztah objektů a architektury k tělu performera, tanečníka. Básník Reiner Maria Rilke ve svých Sonetech Orfeovi napsal: ‚Tančete pomeranč‘, tedy ‚Tantzt die Orange‘. Na fotografiích proto nebyla tančící těla, ale právě pomeranč. Proč by se ovoce, které se v našich vzpomínkách často objevuje jako vzácnost spjatá s adventními svátky, se svou vůní, chutí, pevnou kůrou, měkkou dužinou a lepkavou šťávou nemohlo doslova ‚protančit‘ do mnoha míst a příběhů?“ ptala se Hana Strejčková. Pomeranče tedy vtančily na jeviště, do fotografií a nyní i na stránky knihy-zápisníku!

O autorce

Hana Strejčková vydala již dvě knihy pro děti navázané na autorské inscenace, které vytvořila: Už běžím domů a leporelo plné her Tik Ťap, které vydalo Národní divadlo k premiéře inscenace BatoLaterna v Laterně magice. Je také autorkou publikace 222 a 2 příběhy 20. století, která popisuje (ne)obyčejné lidské příběhy, střípky a okamžiky na pozadí historických událostí 20. století s odkazem na dobové předměty, dokumenty a fotografie. Spolupracovala na několika publikacích o trénování paměti či o komunikaci se specifickými skupinami. Je divadelní režisérkou, pedagožkou a arteterapeutkou, publikuje odborné texty v recenzovaných knihách a časopisech i v publicistických médiích. Je zakladatelkou uměleckého uskupení FysioART.

Právě na představeních souboru FysioART si budou moci diváci publikaci také zakoupit.

PhDr. Lucie Kocourková

pro Taneční magazín 

Závěrečný koncert série Nová hudba v Atriu

Alois Hába a výběr z jeho málo známých klavírních skladeb

Koncertní série Nová hudba v Atriu nahlíží do té nejbližší hudební historie, která do koncertních sálů vstupuje poměrně zřídka a je tak posluchačstvu známá méně, než si zaslouží. Tentokrát představíme tvorbu skladatele Aloise Háby v interpretaci klavíristy Miroslava Beinhauera. Do centra pozornosti se dostanou skladatelovy méně známé klavírní skladby – jejich výběr zazní 19. října v Atriu na Žižkově.

Alois Hába (1893-1973) je širší veřejnosti znám zejména pro své inovátorství na poli mikrointervalové hudby; už není ale tak dobře známo, že mikrointervalové skladby tvoří pouze třetinu jeho tvorby. Jednou z neprávem opomíjených oblastí jsou jeho klavírní skladby, z nichž ještě část stále čeká na studiovou nahrávku či premiérové živé koncertní provedení. Právě na ty se zaměří říjnový koncert, který uzavírá cyklus Nová hudba v Atriu. Komplexní přehled Hábovy klavírní tvorby uvádíme u příležitosti padesáti let od skladatelova úmrtí a zároveň sto třiceti let od jeho narození. Čtvrteční koncert proběhne za osobní účasti Hábova dědice Jana Andresky, který se stará o jeho odkaz a je propagátorem Hábových skladeb.

Interpretace se ujme přední český klavírista a odborník na soudobou hudbu a hudbu 20. století Miroslav Beinhauer, který je zároveň dramaturgem klasické hudby v Atriu na Žižkově a také jediným na světě, kdo dokáže hrát na unikátní šestinotónové harmonium Aloise Háby. „K Aloisi Hábovi mám speciální vztah už od roku 2018, kdy jsem se začal jeho hudbou zabývat intenzivněji a v těchto měsících dokončuji kompletní nahrávku jeho klavírní tvorby. Málokdo ví, že Hába napsal obrovské množství klavírních skladeb různých stylů a je velká škoda, že se jeho hudba takřka neobjevuje na programech koncertů. V Atriu na Žižkově představím jen její, o to více však reprezentativnější část.“ dodává k Hábově tvorbě Beinhauer.

Některé Hábovy skladby byly v minulosti několikrát uvedeny, jiné jsou téměř zapomenuté a v koncertních programech se v posledních desetiletích neobjevují. Výjimečnost cyklu spočívá zejména ve zvoleném repertoáru. Hábova hudba se dlouhodobě nachází na jakémsi pomezí mezi tradiční klasickou hudbou a hudbou současnou. Ačkoliv jeho rané skladby vychází z pozdně romantického stylu přelomu 19. a 20. století, lze v nich nalézt vlivy nových uměleckých směrů první poloviny 20. století kombinované s folklorismem, jenž se stal pro Hábovu hudbu typický.

Cílem cyklu Nová hudba v Atriu je přiblížit technicky náročná, avšak posluchačsky atraktivní díla, z nichž část zůstává široké veřejnosti téměř neznámá. Poslední koncert série navazuje na dva předchozí, které přivedly pozornost ke klavírní tvorbě renomovaných žijících skladatelů a mnohé skladby se zde dočkaly vůbec poprvé koncertního uvedení. Na večery s novou hudbou se ale můžete těšit i v další sezóně, během které vás seznámíme s dalšími jmény soudobé vážné hudby, tentokrát ve spolupráci se zahraničními interprety.

Vstupenky na koncert Nové hudby v Atriu na Žižkově jsou dostupné v síti GoOut.

Cyklus vzniká ve spolupráci s re-set production.

Petra Hanzlíková

pro Taneční magazín