Naděje až do konce

Unikátní dokument, jak se žije lidem se smrtelnou ALS

Příběhy čtyř těžce nemocných pacientů se smrtelnou amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) zmapoval časosběrný televizní dokument Naděje až do konce. Pražská premiéra se uskuteční 10. října 2022 od 20:30 v kině Světozor. Unikátní snímek nabídne pohled na čtyři roky života pacientů, kteří bojují s nevyléčitelnou nemocí, jejich těžké životní okamžiky, smíření, nalezení sama sebe a také pocity jejich příbuzných a náročnou práci blízkých pečujících. Jde o první filmové zpracování života s ALS, které bylo natočeno nejen v ČR, ale i celosvětově. Odborným garantem filmu je společnost ALSA, jež se věnuje péči o pacienty a jejich rodiny i osvětu v této oblasti.

Pražská premiéra se uskuteční 10. října 2022 od 20:30 v kině Světozor

„Protagonisté, jejich blízcí i všichni ze štábu museli při natáčení udělat hodně proto, aby film vznikl, museli jít na hranu. Nejen kvůli napjatému rozpočtu, ale především proto, že jsme zvolili hodně autentickou formu dokumentu. Všichni jsme v nějaké formě šli s kůží na trh,“ říká režisérka Veronika Stehlíková, která mimo jiné před časem režírovala dokument Děti úplňku, o lidech s diagnózou těžkého autismu.

Film je víc než pouhá čísla o počtech nemocných

Kamera začala sledovat pacienty v roce 2018. Spolek ALSA, který pečuje o nemocné s ALS, vybral čtyři protagonisty – bývalého maséra české fotbalové reprezentace a tátu dvojčat Vladimíra, kuchařku, snowboardistku a rebelku Járu, mladého kadeřníka Tomáše a laborantku Alenku, která později zemřela. Před několika lety odešli z neurologie s papírem, který jim a jejich blízkým navždy změnil život. Přestože všem postupně dochází fyzická síla, o to více touží co nejlépe využít omezený čas, který zbývá. Hledají smíření, sami sebe, podnikají šílené akce, milují a jsou milováni. Jára, Alena, Vláďa a Tomáš ve filmu nešetří otevřeností ani humorem a ukazují, jak je možné v beznaději žít každým okamžikem. Autoři zachytili prvního respondenta Vláďu před čtyřmi lety, když ještě chodil. Až do letoška mohli sledovat, jak nemoc rychle postupuje, v současné době je již na vozíku a umělé plicní ventilaci.

„Jsou to lidé, s nimiž máme bližší vztahy a byli vybráni i tak, aby jejich příběhy byly různé, aby pocházeli z různých měst i sociálního prostředí. Díky tomu můžeme vidět i odlišné možnosti péče, které mají pacienti v Praze a mimo ni,“ vysvětluje ředitelka spolku ALSA Eva Bezuchová. Cílem filmu Naděje až do konce je otevřeně ukázat, co s nemocí zažívají nejen pacienti, ale i jejich okolí, a jak je péče v případě ALS fyzicky i psychicky náročná a jak se nemoci musejí všichni zcela přizpůsobit.

Producentka a spoluautorka filmu Andrea Papírková začala se spolkem ALSA spolupracovat již v roce 2016, kdy zjistila, co toto vzácné onemocnění, jímž v Česku trpí zhruba 800 lidí, obnáší. „Čísla nikomu nic neřeknou, proto jsem se rozhodla natočit příběhy lidí, jichž se nemoc dotýká. Aby veřejnost viděla, co se za zkratkou ALS skrývá. Jsme si vědomi toho, že film není kasovní trhák, ale chceme, aby se dostal nejen mezi veřejnost, ale i odborníky a studenty, aby viděli, jaká je ALS nemoc,” dodává producentka Andrea Papírková.

Autoři chtějí snímek představit také příští rok na festivalu Jeden svět a poté se bude vysílat i v televizi. Do budoucna by měl sloužit školám jako výukový materiál.

Snímek vznikl v koprodukci s Českou televizí. Generálním partnerem je společnost Fortuna, soukromá donátorka Jana Milerová, parterem je společnost BTL Medical Technologies a dárci HitHitu. Díky soukromým dárcům, kteří film finančně podporovali od samého počátku, mohli autoři filmu sledovat pacienty delší časové období a zachytit tak složitý vývoj této zákeřné nemoci.

 

INFORMACE O FILMU

Režie: Veronika Stehlíková

Kamera: Tomáš Svoboda

Střih: Katarína Buchanan Geyerová

Zvuk: Martin Stýblo

Producent: Andrea Papírková

Produkční společnost: Papírek Production s.r.o.

Koproducent: Česká televize, tvůrčí skupina Aleny Müllerové

Délka: 1:29.

https://www.alsfilm.cz/

Vladimír Mikuláš

Příběh trochu jako z pohádky… vyučený pekař Vladimír Mikuláš si vzal krásnou a hodnou princeznu Denisu, absolventku tří vysokých škol a brzy se jim narodila dvojčata. Krátce nato ale Vladimír zjistil, že má nevyléčitelnou nemoc ALS, která mu postupně ochromuje svaly. Ze sportovce a jogína, který žil na plný plyn, se přesunul do kategorie „vyndalidi“, jak říká jeho syn. Stal se z něj člověk, kterého z auta musejí vyndávat, sedí na vozíku, a Denisa se o něj každý den od rána do večera láskyplně stará.

ALS se u všech pacientů jen zhoršuje, většinou děsivě rychle. Vladimír přesto věří, že se uzdraví. Jak rád říká, nemoc mu do života dala spoustu hezkého…

Alena Hnátková

Alena byla se svým mužem Jirkou už přes 40 let, když jí byla nemoc diagnostikována. Jak ráda zdůrazňovala, teprve nemoc ALS jí ukázala jeho novou tvář.  Jirka odešel do předčasného důchodu, aby se o ni mohl postarat. Proměnil se ve vynálezce, který  neúnavně vyráběl nové vychytávky, které by Aleně aspoň trochu ulehčily život. „S Jirkou teď prožíváme něco jako druhé novomanželství. Nemoc nám podrazila nohy, ale teď zažíváme to, co na začátku. Začali jsme spolu bydlet za jiných podmínek. Najednou zjišťujeme, že být od rána do večera spolu je něco jiného, než když byl člověk v práci.

Občas si lezeme na nervy, to k tomu patří. Někdy mám špatné nároky nebo jich mám naopak moc.“

Jarmila Mijovičová

Příběh paní Járy, pacientky trpící onemocněním ALS, se začal psát v lednu 2015. Tehdy si na plese všimla, že nemůže odklepnout cigaretu. „Kamarádka mi řekla, že to jsou karpály, že je měla také a že si je mám časem nechat odoperovat,“ začíná Jára vyprávět svůj příběh. Po půl roce obtíží navštívila svého obvodního lékaře i neuroložku, která jí diagnostikovala skřípnutý loketní nerv. „Neuroložka byla neochotná a arogantní, a kdybych se neobjednala do Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze, léčí mi loket dodnes,“ popisuje Jára.  Správná diagnóza zazněla z úst lékařů 14. ledna 2016, den před Jarčinými 37. narozeninami. „Byl to skutečně pěkný dárek k narozeninám,“ dodává s hořkostí Jára. Tehdy se rozhodla, že si naplno užije všechny aktivity, které má ráda. „V únoru jsem jela na hory a na snowboardu jsem jezdila úplně bez pudu sebezáchovy, věděla jsem, že je to po 15 letech naposled. V květnu mi potvrdili ALS a v červnu jsem se týden proháněla v Bulharsku po pobřeží na kolečkových bruslích, bohužel naposledy.

Tomáš Hrubý

Tomáš pracoval jako kadeřník, hrál fotbal, jezdil na kole, plánoval si postavit vlastní dům. Když mu bylo 26 let, v práci si všiml, že nemůže dát prsty na levé ruce k sobě.

Potíže řešil s lékaři rok a nikdo netušil, co mu je. Když Tomášovi začala postupně ochrnovat celá levá ruka, byla vyslovena diagnóza jedné z nejkrutějších nemocí – amyotrofická laterální skleróza (ALS). Ve svém věku je nejmladším pacientem s ALS registrovaným ve spolku ALSA. Tomáš nyní žije u rodičů, podle svých slov by se bez nich neobešel. „Třeba vaření už mi nejde. Jídlo si zvládnu ohřát, ale uvařit ne. Když musím delší dobu stát, ruce se rychle unaví. Musím přemýšlet dopředu, co budu dělat, rozplánovat si den, aby mi energie vystačila. I mnohem víc spím než dřív,“ přibližuje Tomáš každodenní boj.

Co je ALS

Amyotrofická laterální skleróza je neurologické onemocnění způsobující postupnou degeneraci buněk, které ovládají pohyblivost svalů. Nemocní přicházejí postupně o veškerý pohyb na těle, nakonec jim zůstávají pouze pohyby očí. To vše se děje při zachování psychických a mentálních schopností. Příčiny onemocnění nebyly zatím dostatečně objasněny. Nemoc může postihnout kohokoliv, doba přežití se udává mezi 3 až 5 lety po stanovení diagnózy. Prevalence onemocnění v České republice se odhaduje na 6 až 8 případů na 100.000 obyvatel. Jedněmi z nejznámějších pacientů byli astrofyzik Stephen Hawking, bývalý český premiér Stanislav Gross nebo fotbalista Marián Čičovský.

Čemu se věnuje spolek Alsa z.s.

Spolek ALSA je organizace sdružující pacienty a profesionály se zájmem o ALS. Jedná se o unikátní projekt, který realizujeme jako jediná organizace v České i Slovenské republice. Naším posláním je pomáhat pacientům poradenstvím, konzultacemi vhodných terapií, vytvořením specializované půjčovny pomůcek, rekondičními pobyty, výjezdy specialistů do domovů nemocných aj. Největším cílem projektu je vytvoření specializovaného centra pro tyto nemocné, jako je to v jiných zemích.

 

Další termíny promítání 14. listopadu a 4. prosince ve Světozoru.

Ivona Novotná

pro Taneční magazín

Festival 4 + 4 dny v pohybu

Výstava současného umění, tanec, divadlo i koncerty

Šest desítek současných umělců, mezinárodní performativní soubory, koncerty, filmové projekce, workshopy, komentované procházky i projížďky,  ale i program a dílny pro děti. To je sedmadvacátý ročník mezinárodního festivalu současného umění 4 + 4 dny v pohybu s podtitulem Být někdo jiný někde jinde někdy jindy. Ten letos zamíří do Erpet Smíchov, Divadla Archa a Jízdárny Savarin.

Slavnostní zahájení proběhne již ve středu 5. října od 18:00, festival potrvá až do 16. října.

Centrem dění se letos stává  bývalé sportovní centrum Erpet Smíchov a přilehlé prostory. Právě zde vzniklo množství připravovaných instalací, a svou tvorbu, pod kuratelou Gabriely Kotikové a Denisy Václavové, představí umělci jako Alena Kotzmannová, Anna Hulačová, Dominik Gajarský, Dominik Lang, Eva Koťátková, Hynek Alt, Jiří Černický, Jiří Thýn, Krištof Kintera, Laďa Gažiová, Markéta Othová, Pavla Sceranková, Josef Bolf, Rafani, Vasil Artamonov a desítky dalších. Vernisáž 5. 10. doprovodí DJ Mardoša.

“Výstavní prostor je tentokrát hodně specifický tím, že se jedná o bývalý sportovní areál z osmdesátých let, jehož součástí je vnitřní golfový trenažer s trávníkem, umělými stromy atd. Rozhodly jsme se ale tento v něčem až obskurní prostor naopak využít, většina umělců připravila site specific díla přímo na míru tohoto místa. Myslím, že to bude pro návštěvníky velké překvapení “, vysvětluje kurátorka Gabriela Kotiková.

Nejen výstavou ožije Erpet. Pestrý každodenní program nabídne sérii performativních přednášek skupiny umělců a umělkyň z ateliéru DAMU, taneční představení Pulsar a Spolk, imerzivní zkušenost Resuscitačního sboru Dana&Jana, českou premiéru dramatu Domov je tam, kde to bolí, fast fashion workshop s Lennií G. nebo hudební noc s Karolinou Beranovou, kapelami Jiný Metro, StayJ, The Valentines a 2L8. V kinokavárně baru Erpet budou promítány filmy Jima Jarmusche – Tajuplný vlak, Noc na zemi a Kafe a cigára. O závěr festivalu se postará zpěvačka Tonya Graves, jejíž koncert se uskuteční 15. října v uměle vytvořené krajině pod střechou Erpetu.

Na procházku Od zlíchovského kostelíčka na Císařskou louku vás vezme Jiří Sádlo, na lodi vyplujete s Adamem Gebrianem, který přiblíží Vltavu a stavby a prostory v blízkosti řeky, s Kamilou Lohrovou a Terezou Vohryzkovou se vydejte na na komentovanou procházku o vodě. Unikátní nákupní zkušenost přichystá v OC Nový Smíchov performance Michała Sawińskiho Sen v supermarketu.

Do Divadla Archa a Jízdárny Savarin zamiřte za uznávanými zahraniční projekty. Eurípidovými Trójankami inspirované představení Tutto brucia italského souboru Motus, Ukolébavku pro mrchožrouty britského komika a umělce Kima Noble, Lavagem brazilské umělkyně Alice Ripoll a skupiny umělců z ghetta Cia REC,  Strach a chamtivost  kanadského choreografa Frédéricka Gravela, projekt Continuum belgického umělce Johannese Bellinkxe či performance Frame španělského souboru Eléctrico 28. Vernisáž fotografií Ctibora Bachratého Divadla SkRAT v Arše doprovodí koncert slovenských Požoň Sentimental.

„Kim Noble, to je neskutečný performer i neskutečná performance, dokonalé propojení divadla, televize, filmu a humoru. Navíc se jedná o v současnosti jedno z nejžádanějších multižánrových představení evropských festivalů. Tutto brucia, silné absolutně aktuální téma, fantastická scénografie a herecká a taneční exprese. Ujít si nenechte ani Frédérica Gravela, skvělého tanečníka a choreografa s živou kapelou, která mimo jiné doprovází slavného kanadského muzikanta Pierra Lapointe,“ dodává k představením dramaturg Pavel Štorek.

Festival každým rokem myslí také na děti. Připraveny jsou představení Malá mořská víla Divadla B,  Tři medvědi a drzá Máša s Loutkami bez hranic, rodinná dílna nebo tradiční tvorba s platformou Máš umělecké střevo?

Kompletní program festivalu 4 + 4 dny v pohybu a informace o cenách vstupenek či registracích zdarma naleznete na ctyridny.cz.

Adresa místa konání:

Sportovní centrum Erpet Smíchov, Strakonická 4, Praha 5

Divadlo Archa Na Poříčí 1047/26, 110 00 Nové Město

Jízdárna Savarin V Cípu 1, Praha 1 – Nové Město

YouTube / Vimeo:

4 + 4 dny v pohybu 2022: youtu.be/GWPSUDapQK4

Eléctrico 28: vimeo.com/680338555

Frederick Gravel: youtu.be/LTisfIKZkW4

Alice Ripoll: youtu.be/ZdPZ9uKrmXM

Motus: youtu.be/xtp4XH7ULjs

Kim Noble: youtu.be/K8POg-zwy9E

www.ctyridny.cz

www.facebook.com/festival4dny

FB událost: facebook.com/events/777143220096570

Anna Mašátová

pro Taneční magazín

TALK O TANCI A FILMU

Festival tanečních filmů

Festival tanečních filmů připravil diskusní a filmovou minisérii s názvem TALK O TANCI A FILMU s vybranými tvůrci, choreografy a režiséry. V pražském Studiu Maiselovka se během tří říjnových večerů setkají výrazné osobnosti současného tance s výjimečnými českými režiséry. První večer se koná už příští pondělí 3. 10. a představí se v něm choreograf Václav Kuneš a režisér Jaroslav Brabec.

Diskusní minisérie TALK O TANCI A FILMU se bude zamýšlet nad tématy a otázkami: Jak vzniká taneční film? Jak vypadá jeho scénář? O čem spolu hovoří choreograf s režisérem? V čem se nechápou a v čem překvapují? Přijměte pozvání na nový projekt Festivalu tanečních filmů, kde se bude mluvit, diskutovat, sdílet, a kde také něco uvidíme. Pozvání přijali hosté: Václav Kuneš, Jaroslav Brabec, Viliam Dočolomanský, Jan Hřebejk, Jarek Lambor nebo Marie-Magdalena Kochová.

První večer (3. 10. 2022) se představí choreograf Václav Kuneš a režisér Jaroslav Brabec a budou hovořit o tom, co spojilo jejich tvůrčí cesty, jaké bylo natáčení jejich společného tanečního snímku a v čem je inspirují reklamní videa. Scénický dialog filmaře JAROSLAVA BRABCE a choreografa VÁCLAVA KUNEŠE přinese sdílení vzájemné fascinace světa tance a filmu. Mluvit se bude o inspiracích, o estetických backgroundech, zážitcích, o filmech a tanečních představeních, které mění život.

Druhý večer (10. 10. 2022) bude věnovaný JANU MINAŘÍKOVI, tanečníkovi, choreografovi a dlouholetému členu souboru Tanztheater Wuppertal Piny Bausch, který zemřel koncem června letošního roku. Pozvání k diskusi přijali choreograf Jarek Lambor a režisérka Marie-Magdalena Kochová, mladí tvůrci, kteří měli to štěstí natočit s Janem Minaříkem jeho poslední film Schránky. Minařík je hlavní postavou snímku a do značné míry jeho spolutvůrcem. Premiéry filmu se ale bohužel nedožil. Film byl poprvé uveden letos na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Pražská premiéra snímku Schránky bude vzpomínkou na tohoto charismatického umělce, jehož život byl spjat s jedním z nejvýznamnějších fenoménů tanečního umění 20. století – tvorbou Piny Bausch. Program vzpomínky obohatí audiovizuální materiály z archivu Nadace Piny Bausch, s níž Festival tanečních filmů spolupracuje.

Trojici večerů (17. 10. 2022) zakončí unikátní setkání choreografa Viliama Dočolomanského a režiséra Jana Hřebejka. Oba jsou zkušení a známí režiséři a oba zajímá tanec a jeho tvůrčí proces. VILIAM DOČOLOMANSKÝ – umělecký ředitel divadelního souboru Farma v jeskyni natočil v poslední době dva filmy a filmová režie ho láká čím dál víc. JAN HŘEBEJK natočil nespočet filmových klenotů a má za sebou i několik divadelních režií. Možná ho láká choreografie. Co je ovlivnilo, bavilo, jaké filmy a osobnosti utvářely jejich vkus a umělecký názor – o tom spolu budou hovořit v posledním z večerů diskusní minisérie Festivalu tanečních filmů.

Diskusní minisérii s projekcemi filmových ukázek a samotných tanečních snímků uvádí Festival tanečních filmů, který se od roku 2009 profiluje jako bienále s cílem prezentovat díla z oblasti taneční kinematografie, dokumenty o tanci, inovativní záznamy tanečních inscenací a zejména díla žánru dance for camera. Festival taneční filmy prezentuje, produkuje a podporuje jejich tvorbu. Aktuální projekt Talk o tanci a filmu směřuje k budování povědomí o taneční kinematografii a budování komunity a vztahů mezi tvůrci a diváky. Ke stejnému účelu slouží nová vzdělávací platforma FTF EDU. Projekt Talk o tanci a filmu je v roce 2022 realizován s finanční podporou Ministerstva kultury ČR, hlavního města Prahy a Městské části Praha 1.

Zuzana Rybářová

pro Taneční magazín

Studio Alta se stěhuje

Novým sídlem Studia Alta se stane Libeňský pivovar

Zásadní novinku ve svém dalším fungování oznamuje Studio ALTA.

V příštím roce čeká multikulturní umělecké centrum stěhování do prostor bývalého Panského pivovaru v Libeňském podzámčí, dnes nazývaného jako Libeňský pivovar. S koncem roku 2022 tak Studio ALTA uzavře své dvouleté působení v karlínské Invalidovně a vydá se vstříc novému místu. To, po prvním přesunu z pražských Holešovic v roce 2020, nyní představuje důležitý krok ke stabilnímu zázemí, ale i výzvu v podobě celkové rekonstrukce dlouhodobě nevyužívaného objektu a crowdfundingové kampaně k její realizaci.

Ke schválení žádosti o pronájem areálu došlo ze strany zastupitelstva Městské části Praha 8 již v květnu 2022. Smlouva na pronájem areálu pak byla podepsána v srpnu, s trváním do konce roku 2024. Po vypracování plánu investic však předpokládáme zásadní dodatek s vidinou obydlení prostoru až na desetileté období. Tato vize je zásadní pro postupnou rekonstrukci celého objektu a pro budoucnost Studia ALTA. Je to pro nás velký krok i závazek, zejména v současně nejisté době.“ říká ředitelka Studia ALTA Lída Vacková.

S realizacemi citlivých a funkčních proměn specifických, nedivadelních prostor má již Studio ALTA zkušenosti. Bývalý Panský pivovar ze 16. století disponuje prostornou halou a řadou místností vhodných pro zázemí kulturních i komunitních aktivit. Objekt, který není ani napojen na základní infrastrukturní sítě, však vyžaduje celkovou rekonstrukci. Architektonickou studii pro Studio ALTA v současné chvíli zpracovává studio 22:22 architekti. Pro financování rekonstrukce bude zásadní crowdfundingová kampaň připravovaná na příští rok, stejně jako dotace a dary od sponzorů a partnerů. Pro Studio ALTA se tak jedná o jeden z nejnáročnějších projektů za dobu svého patnáctiletého působení.

Stejně jako v předchozích sídlech chystá Studio ALTA spolupráci také s místními organizacemi a komunitou. Dramaturgicky se jedná o důležitou složku programu inspirujícího k angažovanosti, kreativitě a konstruktivnímu dialogu s jinakostí – napojení na lokalitu a atmosféru místa je tak i v novém místě působení zásadní.

Společně s Městskou částí Praha 8 a našimi partnery věříme, že dokážeme z Pivovaru vytvořit místo, které bude důstojně dotvářet celou lokalitu Libeňského podzámčí.“ dodává Lída Vacková.

Poprvé pootevře Studio ALTA Libeňský pivovar veřejnosti 7. října 2022 odpoledne. Nabídne umělecký program doprovázený prohlídkami prostor a výstavou semestrálních prací studentů Fakulty strojní ČVUT, kteří se zabývali právě vizualizacemi rekonstrukce Libeňského pivovaru pro Studio ALTA a oživením zapomenutých budov v Libeňském podzámčí.

Foto: Darja Lukjanenko

Simona Rybová

pro Taneční magazín