Po mnoha letech se v Praze představí Mariinské divadlo!

Krátký výpis: Po velmi mnoha letech se v Praze představí Mariinské divadlo a není tomu náhodou, že rovnou s představením Evžen Oněgin, které tu v roce 1888 uvedl a dirigoval sám autor, Petr Iljič Čajkovskij

 

Mariinské divadlo v pražském Rudolfinu  29. listopadu 2016 od 19:00!

Sólisté Mariinského divadla představí v Praze Evžena Oněgina

 

Sólisty a dirigenta Mariinského divadla Machaila Sinkeviče uvítá jeden z nejkrásnějších a nejprestižnějších evropských hudebních sálů – Dvořákova síň pražského Rudolfina, aby zde za doprovodu Kühnova smíšeného sboru, založeného v roce 1959, pod vedením Marka Vorlíčka, a jednoho z nejžádanějších nahrávacích souborů v Evropě Prague Philharmonic Orchestra, pod vedením Friedemanna Richleho, představili koncertní provedení opery Evžen Oněgin. Tato opera nebyla vybrána náhodně. Vždyť první její uvedení v zahraničí, v prosinci roku 1888, proběhlo právě v Praze, představení tehdy dirigoval sám autor – Petr Iljič Čajkovskij.

Mariinské divadlo, založené v roce 1783, pod vedením Valerije Gergijeva je proslulým, světově známým a uznávaným divadlem. Nejslavnější jeho epocha začala s příchodem českého dirigenta Eduarda Nápravníka na místo hlavního kapelníka (pozn. redakce: v roce 1863, na 50 let) Právě v Mariinském divadle byly zaznamenány první úspěchy velkých pěvců – Osipa Petrova, Fjodora Šaljapina, Leonida Sobina, Sofie Preobraženské, Marie Maxakovové, Jevgenije Něstěrenka, Sergeje Leiferkuse, Olgy Borodinové, Anny Netrebko aj. Jeho současní sólisté bezesporu patří k nejlepším interpretům ruského operního repertoáru.

V posledních 18ti letech je nedělitelnou součástí divadla Akademie mladých operních pěvců pod vedením Larisy Gergijevové, která připravuje nové umělce Mariinského divadla. Tuto absolvovala většina dnešních sólistů divadla, včetně těch, kteří vystoupí dne 29. listopadu v pražském Rudolfinu.

V roli Evžena Oněgina uvidíme znamenitého českého barytonistu Filipa Bandžaka, držitele nejvyššího ocenění Evropské unie umění v oblasti operního zpěvu – Zlatá Europea. Filip Bandžak prezentuje Českou republiku nejenom v evropských zemích, ale i v Asii, Jižní a Severní Americe. Je laureátem mezinárodních soutěží – Mikuláše Schneidera-Trnavského, vítězem mezinárodní soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, Čínské mezinárodní vokální soutěže CIVC, kde získal Grand Prix za nejlepší interpretaci. Je laureátem jedné z nejprestižnějších na světě  Mezinárodní vokální soutěže Marie Callas Grand Prix v Aténách, Mezinárodní soutěže F. I. Šaljapina. Tvorbu soudobých českých skladatelů úspěšně představil na největším Mezinárodním festivalu soudobé hudby v Limě.

Výtěžek z koncertu bude směřovat do Ústavu radiační onkologie Nemocnice Na Bulovce.

Vstupenky je možné zakoupit zde: www.pandaticket.cz nebo lze objednat na adrese: richards.group.cze@gmail.com

onegin

Zdroj: www.richarsgroup.eu

Taneční magazín

Spitfire Company chystá svůj nejrozsáhlejší projekt

Petr Boháč a jeho tým chystají přímý útok na žánrová škatulkování

 

Premiéra Constellations I. souboru Spitfire Company je první částí nové trilogie, v níž Petr Boháč a jeho tým chystají přímý útok na žánrová škatulkování. První část je zároveň největším projektem, který Spitfire Company dosud připravila. Ve spolupráci s Orchestrem BERG se na scéně divadla PONEC objeví sedmnáct umělců, kteří budou obklopeni vizuálním uměním japonského konceptualisty Takaa Kanemachi. Premiéru uvede 29. listopadu PONEC – divadlo pro tanec.

První část trilogie pojednává o touze, o momentu, v němž dochází k zastavení času, k dočasnému rozechvění skutečnosti, kdy se z malých nedůležitých věcí stávají osudové záležitosti.

Výraznou složkou představení je hudba Michala Nejtka, který ji složil speciálně pro tento projekt. Skladba je složena z pěti vět pojednávajících o touze po štěstí, smrti, erotickém zažehnutí, spánku a absolutnu. V každé větě budou muzikanti rozestavěni na scéně v jiném vzorci.

„Nejde pouze o Nejtkovu hudbu, která mě nepřestává fascinovat, nýbrž především
o samotnou tělesnou přítomnost muzikantů, kteří se ocitnou na jevišti velmi blízko tanečníků a herců,“
 říká umělecký šéf a režisér Spitfire Company Petr Boháč a dodává: „Nemohu říci, jestli se jedná o hudební divadlo, nebo divadlo taneční, nebo dokonce performativní vizuální umění. Škatulkování mě nezajímá. Chci se díky umění setkat s divákem a všemi dostupnými prostředky v něm vyprovokovat touhu.“

Na středoevropské poměry rozsáhlá koprodukce tří českých uměleckých subjektů a jednoho německého předestírá ještě jednu touhu. Povýšit taneční a performativní umění na úroveň, jaké se jí dostává v západních zemích, především ve Francii, Německu a Skandinávii, kdy podobné premiéry jsou vždy společenskou událostí.

Trilogie se společným názvem Constellations volně navazuje na velmi úspěšnou předchůdkyni Člověk v mezní situaci, v níž hned první část One Step Before the Fall
o boxerovi Muhammadu Alim a jeho boji s Parkinsonovou nemocí doslova objela svět a obdržela několik tuzemských a evropských cen včetně Top Ten Aerowaves Prioritiesa Herald Angel Award.

Druhý a třetí díl Constellations s názvy Sisyfobia a My Son Looking to the Sun bude vyprávět o strachu z absurdity a humoru z toho plynoucího a o dětském úžasu, jenž je z dospělého světa vytlačen. Uskuteční se za podpory českých, holandských a norských partnerů.

V roce 2016 se kromě premiéry uskuteční ještě dvě reprízy 30. listopadu a 2. prosince. V dubnu 2017 se chystá německá premiéra v drážďanském divadle Hellerau – European Center for the ArtsDresden.

constellations_i-_foto_vojtech_brtnicky

 

Petra Hermelová

Taneční magazín

 

Ve dne v noci

Dokumentární inscenace režisérky Kashy Jandáčkové o teroristických útocích premiérově v NoD

 

 

“ Šance, že zemřeme při teroristickém útoku je stejná jako ta, že vyhrajeme hlavní výhru v loterii.”

Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli?

Autorská inscenace režisérky Kashy Jandáčkové VE DNE V NOCI vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali. V hlavních rolích Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie.

Premiéra inscenace ve dne v noci se uskuteční ve čtvrtek 8. 12. 2016 od 20:00 v Experimentálním prostoru NoD. První reprízy potom 7. 1. a 31. 1. 2017 vždy od 20:00.

ve_dne_vnoci_dvojice_2

Inscenace Ve dne v noci je první z linie vlastních produkcí Divadla NoD, kterou pro divadlo připravuje dramaturgyně Natálie Preslová. Cílem této dramaturgické linie je přinášet témata, odrážející aktuální dění kolem nás v českém i světovém kontextu. Měla by poskytovat umělcům možnost svobodného vyjádření, a to skrze vlastní autorské divadelní projekty i na základě výrazných textů současné dramatiky.

Kasha Jandáčková po absolvování Pražské konzervatoře v oboru herectví pokračovala ve studiu divadelní režie na KALD DAMU v ateliéru Jiřího Adámka. Během studia realizovala několik úspěšných klauzurních představení, která završila absolventskou inscenací v divadle Disk – K smrti šťastní, kterou můžete v obnoveném nastudování od září vidět v NoD. Jako dramaturgyně opakovaně spolupracovala s režisérkou Petrou Tejnorovou a její skupinou Sgt Tejnorová & The Commando. Dále jako režisérka spolupracovala s divadlem Letí, Komedie nebo s Martinem Kukučkou (SKUTR) na festivalu francouzského divadla Sněz tu žábu. Ve vlastní tvorbě se zásadně zaměřuje na aktu ální osobní i společenská témata a na hledání nových forem skrze předmět, pohyb, nová média a vlastní dramatiku.

Hrají: Anna Linhartová, Karolína Vágnerová, Jan Meduna, Jiří Roskot a Killie Krankie (Jan Kostera a Jiří Machů)

ve_dne_vnoci_dvojice_1

Režie: Kasha Jandáčková
Dramaturgie: Natálie Preslová
Výprava: Pavla Kamanová
Lightdesign: Tomáš Morávek
Videodesign: Dominik Žižka
Hudba: Killie Krankie
Pohybová spolupráce: Anna Fialová

Taneční magazín

Svoboda Ondrovi Bankovi sluší!

Michal Padevět trénuje v legínách své přítelkyně!

Večer  12. listopadu se nesl v duchu filmových melodií

Diváci poprvé zhlédli scénický tanec, který byl trošku oříškem pro porotu,  a také salsu

Michal Padevět roztrhl za měsíc 4 kalhoty a přišel na trénink v elastických legínách své přítelkyně

Jana Plodková a Michal Padevět ( Plody a Pady)

Během tréninku přemýšleli, která figura by jim nejlépe šla. Janě píďalka a Michalovi tučňák!

Porota se tvářila trošku rozpačitě na hodnocení scénického tance, protože nemůže jednoznačně hodnotit kroky, nášlapy,  tedy hraje tu velkou roli procítění, příběh, sladění páru, herecké pojetí a to všechno Jana a Michal zvládli na výbornou. Ale  jejich tanci chyběla energie. Tatiana se rozhodla hodnotit podle toho, zda jí naskočí husí kůže nebo ne a – nenaskočila! Zdeněk Chlopčík by si zase přál nějaké překvapení v tanci, pro ně j byl příběh příliš čitelný

Celkem 31 bodů

fthf

Roman Zach a Andrea Třeštiková

Roman: „Já tedy budu ztvárňovat Jamese Bonda?“

Skladba, kterou vybrali Roman  a Andrea  byla poctou všem, kteří v Bondovkách zemřeli. Komentář Mark Ebena: Roman se chystá začlenit….

Jenže Roman místo toho nakopl náhrobek!

Roman: „Kopnul jsem do náhrobku, ale to je JAKO hřbitov,       ….. dobře, nechci se omlouvat…

Porota konstatovala, že příliš mnoho rekvizit a vyhýbání se jim je komplikace, kterou pár nezvládl. Hudba byla velmi emočně silná a pár ji vyjádřil tak na 50%. Navíc  chyby v tanci by neušly ani laikovi, natož odborné porotě

Celkem 24 bodů

 215522160450006_zakulisi_32

Ondřej Bank a Eva Krejčířová

Eva: „Scéniku jsme pojali scénicky, občas se prolneme, potkáme, ale  míjíme se.  Jak to dopadne?“  (Z filmu ‚Hra o trůny‘)

Tanec byl tajemně krásný, Ondrovi i Evě to moc slušelo

Tatiana konstatovala, že tanec byl velmi náročný, byly v něm okamžiky, které se musely stát přesně, jinak by nevyzněly a to se povedlo!  A Honza Révai byl nadšený, protože pár do tance vložil všechno, co by tam být mělo. (Scénický tanec obsahuje prvky baletu, jazz dance, příběh atd.) Tanec, ve kterém Ondřej Bank není svázaný pravidly, je pro něj ideální. Naplno zde vidíme Ondrovu mužnost a hravost.

Nadšení poroty se promítlo i do hodnocení

Celkem 40  bodů!!!

215522160450006_zakulisi_35

Anna K a Marek Hrstka

Anna:  „Já skoro nespím. Pořád si přehrávám v duchu tance, je tak strašně málo času na trénink, to je fakt velký mazec! “

Radek Balaš: „Je tu vidět absolutní snaha o maximální procítění, ale je tu i nezkušenost Anny, nevytančenost a neprocítěnost.  Honza Révai byl ještě nemilosrdnější: „Jsem celkem citlivý chlap,  očekával jsem tu city. Ale více mě  rozechvěl zpěv Daši a hudba, ale tanec ne, vůbec  ne.“

Celkem 31  bodů

 guk

Emanuele Ridi a Lucie Hunčárová

Lucie: „Vyjádři city!  Nevím, jestli mě úplně hladíš!!“

Tatiana zůstala trochu rozpačitá: „Nemohla jsem poznat, zda to bylo myšleno humorně, nebo vážně, opravdu jsem se někdy rozesmála a proto dám vyšší známky!“ Jenže Zdeněk Chlopčík oponoval, že nic humorného neviděl!! Byl tam přece chlap, který miluje ženu! To snad není k smíchu!!“

Celkem 26 bodů

215522160450006_zakulisi_47

 

Zdeněk Piškula a Veronika Lálová

Na Zdeňka Piškulu tentokrát  prasklo, že svou první lásku prožil v mateřské školce. Když chtěl svou dívku snů požádat o tanec, odvětila mu: „Sklapni, blbečku“!

 

 Tanec Romea a Julie!

Zdeněk při tréninku:  „Romeo nemá sílu!“

Během scény, kdy Romeo umírá – Zdeněk: „Ááá, vyřidˇ mámě, že jsem ji měl rád!“

Veronika: „Jsem hrozně omlácená, samá modřina!“

Marek Eben komentoval svlkéknutí košile Zdeňka Piškuly:  „Bylo to krásné. Ale připadá ti to vůči nám ostatním férové? Tatiana teď  hledá bodování s číslem 15!“

Porota: „Zástupy fanynek narostou geometrickou řadou, obdiv k autenticitě!  Přirozenost a kvlaita phybu se Tatianě opravdu líbila a také to, že Zdeněk hrál hlavní roli. Honza Révai shrnul pocity všech  celkem stručně a výstižně – „Jste mladí a krásní, navíc  talentovaní, co máme dělat? Zabít Vás? To nemůžeme!  Jednoznačně nejlepší tanec večera!

Celkem 40 nadšených bodů!!!

215522160450006_zakulisi_44

Skupina Tradicion (Taneční magazín psal o této super sestavě už v reportáži týkající se sportovců v Riu) doplnila zážitek ze salsy ! Tanečníci si trošku stěžovali, že sestava je  těžká i pro profesionály, natož pro taneční začátečníky!

 

1.  tým – Anna Plodková, Roman Zach, Ondřej Bank a partneři či partnerky

2. tým –  Emanuele Ridi, Anna K., Zdeněk Piškula a partneři či partnerky

 

Salsa!

Honza Révai: „U formací se  hodnotí celkový dojem, tým č. 1 byl pro mě přesvědčivější“

Tatiana Drexler: „Oba dva týmy  byly  dobré, dávala jsem pozor.  1. tým měl lepší obrazy, 2.tým měl lepší enrgii“

Radek Balaš: „Orosilo se mi tělo, zvítězil pro mě ten, kdo byl lepší v synchronicitě“

Zdeněk Chlopčík: „Ani jsem nesledoval přesnost nášlapů, tým č.2 byl pro mě energičtější, uvolněnější,  i když i jednička byla moc dobrá!“

Ondřej Bank – „Do teď jsem hledal svůj tanec a je to salsa!“

 Verdikt diváků: Anna K a  Marek Hrstka  končí:

 215522160450006_zakulisi_40

Anna:  „Už mi slábnou síly!  Je mi to líto kvůli Markovi, jsem mu vděčná, že jsem se naučila vnímat své tělo, být trochu ženštější, za  51 let jsem se stále vnímala jako kluk.“

Marek:  „Jsem vděčný, že jsme tu byli tak dlouho a Anička byla můj nejlepší žák!“

 

Foto: Česká televize

Taneční magazín