Česká televize se připojí k Vltavské filharmonii

Memorandum o spolupráci podepsali Hynek Chudárek a Petr Dvořák

Nadační fond Vltavské filharmonie dnes podepsal dvouleté Memorandum o spolupráci s Českou televizí. Společnou misí obou stran je posilování informovanosti o nové národní kulturní instituci a rozvoj vzdělávání v oblasti hudby.

„Jedním z úkolů, které jsme si v Nadačním fondu vytkli, je aktivně podporovat diskusi nad posláním Vltavské filharmonie tak, aby v budoucnu co nejlépe naplňovala různorodé potřeby společnosti. Česká televize je pro nás v tomto úsilí přirozeným partnerem. I díky ČT art navíc Česká televize otevírá řadu možností pro společné projekty, jejichž cílem bude osvěta a vzdělávání v oblasti národní hudební historie a současnosti,“ říká výkonný ředitel Nadačního fondu VF Petr Dvořák.

„Česká televize dlouhodobě podporuje aktivity s celospolečenským a kulturním přesahem. A tím rozhodně výstavba budovy Vltavské filharmonie v Praze je. Věřím, že společně se zástupci Nadačního fondu Vltavské filharmonie najdeme dostatek atraktivních komunikačních témat, díky kterým diváci České televize budou moci sledovat průběh realizace výstavby tohoto nového kulturního centra,“ uvedl při podpisu memoranda o spolupráci generální ředitel České televize Hynek Chudárek.

Memoradum o spolupráci podepsal Nadační fond Vltavské filharmonie také s druhým veřejnoprávním médiem, Českým rozhlasem. Vedle informačních a osvětových aktivit budou obě instituce úzce spolupracovat na realizaci výjimečného sborového koncertu Tisíc hlasů pro Vltavskou filharmonii, který proběhne na konci roku 2026 v Obecním domě v Praze.

Vltavská filharmonie se po svém otevření stane jedním z technologicky nejvyspělejších hudebních center Evropy a vrátí Prahu na mapu velkých hudebních metropolí. Nové zázemí zde najde Česká filharmonie, které již technicky a kapacitně zastaralé prostory Rudolfina neumožňují plnohodnotný rozvoj, FOK nebo hudební sbírky pražské knihovny. Samotná budova pak nabídne tři sály, kreativní hub, zkušebny, nahrávací studio a řadu prostor, které budou v nepřetržitém provozu sloužit veřejnosti.

Monika Fraňková

pro Taneční magazín

Vánoční taneční scéna roztančí pražské Kongresové centrum

„Vánoce nejsou čas ani období, ale stav mysli.“ (Calvin Coolidge)

„Vánoce nejsou čas ani období, ale stav mysli. Uchovávat si mír a dobrou vůli, to je pravý duch Vánoc.“  (Calvin Coolidge, americký prezident)

Více než 150 mladých tanečníků, desítky choreografií a jeden společný cíl – připomenout, že tanec může být prostorem setkávání i v době přehlcené komercí. Konzervatoř Taneční centrum Praha uvede 15. prosince 2025 už 32. ročník Vánoční taneční scény, největší taneční akce svého druhu v Česku, která se po několika letech vrací do Kongresového centra PrahaDvě představení od 14:00 a 18:00 nabídnou komponovaný program spojující klasický i současný tanec a hodnoty, jež dávají Vánocům jejich skutečnou podstatu: vzájemnost, respekt a schopnost zastavit se.

K návratu akce do Kongresového centra přispěla nejen jeho centrální poloha a zázemí, ale i možnost poskytnout prostor stovkám účinkujících. Sál disponuje kapacitou cca 660 míst, což z něj činí ideální místo pro projekt tohoto rozsahu.

„Na Vánoční taneční scéně pracujeme už od října. Ne proto, abychom soutěžili s výzdobou nákupních center, ale abychom tancem hledali, co nás spojuje. Vánoce nejsou dekorací, ale stavem mysli, který si chceme uchovat po celý rok,“ říká Václav Janeček, ředitel Tanečního centra Praha.

Na jevišti se představí studenti všech ročníků Konzervatoře Taneční centrum Praha, soubory Balet Praha Junior a Balet Praha Junior 2 i přípravné oddělení Terpsichore. Program nabídne pestrou škálu choreografií, které připravili zkušení choreografové a pedagogové, a desítkám mladých interpretů umožní společně vytvořit živý a dynamický večer. Publikum se může těšit na mix klasického i současného tance, tematické etudy a stylová taneční pásma, jež reflektují široký záběr konzervatoře a profilují její studenty jako budoucí osobnosti českého tanečního umění. Večer zakončí vystoupení školního pěveckého sboru a společný zpěv vánočních koled, který tradičně promění Kongresové centrum v místo skutečného setkání – nikoliv konzumu, ale sdílené radosti.

Vstupenky jsou k dispozici za 390–490 Kč a lze je zakoupit v předprodeji v síti GoOut: https://goout.net/cs/tanecni-centrum-praha/pzkwtpf/events/

Foto: Martin Divišek

 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

One Gesture

Co všechno se dá říct jedním gestem? A jaký čas si na to vlastně potřebujeme vzít?

Temporary YOUNG uvádí work in progress

Temporary Collective přichází s novou inscenací, kterou uvede mladé autorstvo Temporary YOUNG David Králík, Natálie Tun a Emma Fiala pod vedením choreografky a performerky Terezy Ondrové a režisérky Petry Tejnorové. Společně otevírají prostor, kde se umělecký čas nemusí řídit linií kariérních milníků, ani tlakem na výkon. Nový autorský projekt s názvem One Gesture bude poprvé uveden formou work in progress 16. prosince 2025 v žižkovském Paláci Akropolis. Premiéra pak proběhne v únoru 2026 v Kulturní stanici Galaxie.

Podle teoretičky a profesorky anglické literatury Elizabeth Freemanové jsme formováni tzv. chrononormativitou, tedy tlakem žít podle lineárního scénáře. V umění se tento model proměňuje v neviditelný diktát v následujícím formátu – debut v mládí, vrchol v půli života a následný ústup ze scény. Praxe Temporary YOUNG se vůči této představě staví s jemnou, ale pevnou vzpourou. Umožňuje mladému autorstvu tvořit bez předpokladu „správného okamžiku“, bez nutnosti stihnout cokoliv včas.

Tento princip se otiskuje i do nové inscenace One Gesture, která vzniká jako hravý remix a tvůrčí „copy-paste“. Remix zde není jen technikou, ale i filozofií celého tvůrčího procesu. Tvůrci skládají dohromady existující fragmenty, pohybové nápady, texty i vizuální odkazy a vytvářejí z nich nové celky, kde se minulost přirozeně setkává s přítomností. Digitální gesta tu získávají skutečnou tělesnost a online fragmenty se proměňují v přítomném okamžiku v něco úplně nového.

Choreografie se inspiruje širokou škálou estetických zdrojů, od streetu a popových videoklipů až po ikonická gesta, sportovní pohyb nebo vizuální jazyk digitálního světa a mashupu. V hudební rovině se prolínají pop, rock, trance, folk i další žánry. „Zkoušíme, jak se digitální pohyby mění v tělesnou realitu, jak a co lze znovu použít a přetvořit – jak se kulturní fragmenty vrství jako glitch, který se nebojí vlastního opakování. Zaměřujeme se také na společnou praxi i skrze vlastní sny. Čteme hodně poezii, třeba právě Kae Tempest je pro nás inspirací v tom, jak může být rytmus jazykem těla, jak se beat přelévá do pohybu a jak se poezie stává fyzickou událostí. Je v tom autenticita, která se nebojí upřímnosti ani zranitelnosti. Slovo je tu gesto, které se šíří prostorem podobně jako pohyb. Kae Tempest také propojuje každodennost s mýtem, intimitu s kolektivní zkušeností – což je pro tanec výzvou i příležitostí, ve které lze hledat, kde se choreografie může stát básní a kde báseň může začít tancovat,” říká choreografka inscenace Tereza Ondrová.

Formát Temporary YOUNG je dlouhodobým experimentem Temporary Collective. Nedefinuje ideální start kariéry ani neshání „mladé talenty“. Staví na důvěře v proces, který je sdílený napříč generacemi. Tři sóla vytvořená z pohybového materiálu Terezy Ondrové, uvedená v Galerii Rudolfinum v červnu 2025 a poté v novém kulturním prostoru Galaxie na festivalu 4+4 dny v pohybu, se stala živým dialogem mezi minulostí a přítomností. One Gesture tento dialog rozvíjí do nové inscenační podoby. V One Gesture se potkává Generace Z s generací mileniálů, vyrůstající na přelomu analogové a online éry. V jejich setkání se objevuje nový společný čas — ani lineární, ani zrychlený, ale čas sdíleného pohybu, kde se digitální impulsy prolínají s dlouhodobou zkušeností a vzniká tak prostor pro gesto, které je současně věcí přítomnosti i paměti.

Temporary YOUNG tak funguje jako alternativní platforma, místo lineárních kariérních drah legitimizuje nepravidelné osobní rytmy, pauzy, návraty i nové začátky. Jde o prostor, kde radikální něha není slabostí, ale strategií.

Temporary YOUNG místo lineárních kariérních drah legitimizuje nepravidelné osobní rytmy, pauzy, návraty i nové začátky. Jde o prostor podpory,  kde radikální něha není slabostí, ale strategií. Temporary YOUNG klade důraz na kolektivní proces, dialog se všemi generacemi, přímou zkušenost a nenásilný způsob profesního zrání. Cílem platformy  je přijít s novým způsobem spolupráce v oblasti tance – snažíme se sdílet zdroje, vyměňovat si znalosti a převzít různé role vzájemné podpory. David, Emma a Natalie, tři mladí tanečníci a performeři jsou zváni nejen jako účinkující a tvůrci, ale také k vedení workshopů; společně sdílíme odborné znalosti, zapojujeme se do dialogu o tvůrčích metodách, ale i o profesionální připravenosti, udržitelnosti a naší vlastní autorské a osobní autonomii.

První uvedení One Gesture proběhne ve formátu work in progress 16. prosince od 19.30 v pražském Paláci Akropolis. Premiéra inscenace se uskuteční v únoru příštího roku na půdě nové Kulturní stanice Galaxie na Hájích. Vstupenky na prosincové uvedení je možné zakoupit na webu Paláce Akropolis.

Work in Progress: One Gesture

Temporary YOUNG pod vedením Terezy Ondrové

16. 12. 2025 od 19.30, Palác Akropolis

Vstupenky: https://www.palacakropolis.cz/work/33298?event_id=39239&no=62&page_id=42027

Autoři a spolupráce

Režie: Petra Tejnorová
Choreografie: Tereza Ondrová
Tvorba a performance: David Králík, Natálie Tun, Emma Fiala
Hudba: Jiří Konvalinka
Světla a projekce: Katarína Ďuricová
Umělecké konzultace: Sodja Lotker

Za podpory: Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hlavního města Prahy

Foto: Marek Bartoš

Michaela Sikorová

pro Taneční magazín

Zámek Troja září sedmi světelnými instalacemi

GHMP a Signal Festival zvou na Sv. Lucii se vstupem zdarma

Galerie hlavního města Prahy (GHMP) ve spolupráci se Signal Festivalem zve už během dneška a soboty veřejnost na festival Sv. Lucie, předvánoční setkání věnované světlu, současnému umění a jedinečné atmosféře Zámku Troja. Festival rozvíjí téma trávení (volného) času v prostředí současných technologií a proměn našeho vnímání času, prostoru i každodennosti. Letošní program láká na sedm samostatných světelných instalací v zámeckých zahradách, sklepení a v hlavním sále. Představují se díla českých umělců a umělkyň Kryštofa Brůhy, Karima Tarakjiho, Vítězslava Plavce, Filipa Zemana, Kláry Horáčkové, Tomáše Ullricha a autorského tandemu Hany Mirbauer a Kláry Pavlíčkové.

Spojení Signal Festivalu a Galerie hlavního města Prahy přináší na svátek patronky světla neobyčejnou podívanou. „Galerie hlavního města Prahy už potřetí zve na slavnost světla do areálu Zámku Troja. Chceme tak přispět k předvánoční atmosféře a opět ukázat další možnosti, jak pracovat s tímto výjimečným prostředím a jeho barokní krásou, kterou pravidelně propojujeme se současným uměním,“ říká Magdalena Juříková, ředitelka GHMP.


Ze Zámku Troja se stává živý a otevřený prostor, v němž se mohou potkávat různé vrstvy reality. Digitální instalace vycházejí z různých fyzikálních i vizuálních principů, jako je práce se světlem a rytmem nebo elektromagnetické signály. „Signal Festival se soustavně věnuje prezentaci audiovizuálního a světelného umění ve veřejném prostoru. Spolupráce s GHMP nám umožňuje rozšiřovat tento dialog a přinášet umění v komornějším formátu do historického prostoru Zámku Troja,“ uvádí Martin Pošta, ředitel Signal Festivalu.

Letošní ročník festivalu přináší během dvou večerů sedm světelných instalací. Při této příležitosti se otevírá i hlavní sál zámku. Právě tam představuje Kryštof Brůha svou instalaci Audire Fluctus. Dílo ukazuje něco, co je běžně neviditelné – konstantní tok elektromagnetických signálů a dat, které kolem nás proudí v dnešní digitální době. Instalace používá tekuté médium, které na signály reaguje v reálném čase a proměňuje je ve světlo a zvuk. Návštěvníci nejsou jen pozorovateli: jejich přítomnost, a dokonce i jejich mobilní telefony nebo další zařízení, se stávají součástí díla. Instalace tak dává tušit, jaké „neviditelné“ technologie a sítě tvoří pozadí našeho každodenního života i volného času. Dílo si navíc z nedávné mezinárodně uznávané soutěže LIT Lighting Design Awards odvezlo ocenění v kategorii Conceptual Lighting Installation.

Boční fasáda zámku září díky laserové instalaci GW181122 od Karima Tarakjiho. Autor se inspiroval gravitačními vlnami – tedy jemným „chvěním“ prostoru, které vědci dokáží zachytit speciálními experimenty. Pomocí čtyřiceti laserových paprsků a odrazů na pohyblivém prstenci z reflexní látky vytváří na fasádě i v prostoru kolem ní světelnou hru, která připomíná vlnění. Instalace se přitom pořád mění podle toho, odkud se na ni návštěvník dívá a jak se kolem ní pohybuje. Výsledkem je živý světelný obraz, který vzniká až v okamžiku setkání s divákem.

V zámeckém sklepení na návštěvníky čekají dvě instalace. Obě se zabývají tím, jak dnes vnímáme obraz a svět kolem sebe. V instalaci Na světle nechává umělec Vítězslav Plavec růst rostliny pod svitem televizních obrazovek – jako připomínku toho, jak moc jsme obklopeni umělým světlem médií a obrazovek. Druhou instalaci ve sklepení připravila Klára Horáčková. Její Time Line tvoří řada reflexních skel, která v tmavém prostoru vytvářejí jemnou světelnou linii. V odrazech se objevuje okolí i samotní návštěvníci a vše se propojuje do jednoho plynoucího „proudu“. Dílo tak působí jako tichá stopa času, který kolem nás stále plyne.

Tomáš Ullrich v kinetické instalaci Horizont u zámecké kašny zkoumá hranici mezi hmotným a digitálním prostorem. Simuluje čtyřstěnný objekt, který se nečekaně deformuje a vytváří iluzi vznášejícího se obrazu bez rámu, čímž otevírá otázku vnímání prostoru a jeho virtuální podoby.

U oranžérie zámku se návštěvníci mohou těšit na dílo Simulakra vzniklé ve spolupráci Vítězslava Plavce a Filipa Zemana. Instalace využívá speciální lentikulární čočky, díky nimž se obraz pořád proměňuje. Když se hýbe divák, hýbe se i to, co vidí, a vzniká tak hravá, neustále se měnící vizuální iluze.

Poslední instalací na trase u dolní brány zámeckých zahrad je Skleník vezdejší autorek Hany Mirbauer a Kláry Pavlíčkové, který navazuje na tradici barokních kaplí jako míst zastavení a ztišení. Vytváří uzavřený prostor věnovaný vděčnosti a všední přítomnosti a přenáší princip haiku do současného veřejného prostoru.

„Festival Sv. Lucie přináší do Zámku Troja světlo a současné umění přímo mezi návštěvníky. Sedm instalací ukazuje, jak se dá prostor zámku vnímat i jiným způsobem a jak umění dokáže reagovat na okolní prostředí i přítomnost lidí,“ dodává pražský náměstek pro kulturu, cestovní ruch, památkovou péči, výstavnictví, národnostní menšiny a animal welfare JUDr. Jiří Pospíšil.

K odpočinku a posezení zve také Bistro Karel, které přetvořilo bývalý domek zahradníka na příjemné gastronomické zázemí.

Festival Sv. Lucie se koná v pátek 12. a sobotu 13. prosince vždy od 17 do 23 hodin v areálu Zámku Troja. Vstup je zdarma

Martina Plesníková

Agáta Hošnová

Taneční magazín

Partneři projektu:

Hlavní město Praha

Umění pro město

Ministerstvo kultury České republiky

PrusaLab, prototypová dílna Josefa Průši

Pražská plynárenská