Rubrika: Novinky z tanečního světa

Galerie hlavního města Prahy (GHMP) ve spolupráci se Signal Festivalem zve už během dneška a soboty veřejnost na festival Sv. Lucie, předvánoční setkání věnované světlu, současnému umění a jedinečné atmosféře Zámku Troja. Festival rozvíjí téma trávení (volného) času v prostředí současných technologií a proměn našeho vnímání času, prostoru i každodennosti. Letošní program láká na sedm samostatných světelných instalací v zámeckých zahradách, sklepení a v hlavním sále. Představují se díla českých umělců a umělkyň Kryštofa Brůhy, Karima Tarakjiho, Vítězslava Plavce, Filipa Zemana, Kláry Horáčkové, Tomáše Ullricha a autorského tandemu Hany Mirbauer a Kláry Pavlíčkové.

Spojení Signal Festivalu a Galerie hlavního města Prahy přináší na svátek patronky světla neobyčejnou podívanou. „Galerie hlavního města Prahy už potřetí zve na slavnost světla do areálu Zámku Troja. Chceme tak přispět k předvánoční atmosféře a opět ukázat další možnosti, jak pracovat s tímto výjimečným prostředím a jeho barokní krásou, kterou pravidelně propojujeme se současným uměním,“ říká Magdalena Juříková, ředitelka GHMP.

Ze Zámku Troja se stává živý a otevřený prostor, v němž se mohou potkávat různé vrstvy reality. Digitální instalace vycházejí z různých fyzikálních i vizuálních principů, jako je práce se světlem a rytmem nebo elektromagnetické signály. „Signal Festival se soustavně věnuje prezentaci audiovizuálního a světelného umění ve veřejném prostoru. Spolupráce s GHMP nám umožňuje rozšiřovat tento dialog a přinášet umění v komornějším formátu do historického prostoru Zámku Troja,“ uvádí Martin Pošta, ředitel Signal Festivalu.

Letošní ročník festivalu přináší během dvou večerů sedm světelných instalací. Při této příležitosti se otevírá i hlavní sál zámku. Právě tam představuje Kryštof Brůha svou instalaci Audire Fluctus. Dílo ukazuje něco, co je běžně neviditelné – konstantní tok elektromagnetických signálů a dat, které kolem nás proudí v dnešní digitální době. Instalace používá tekuté médium, které na signály reaguje v reálném čase a proměňuje je ve světlo a zvuk. Návštěvníci nejsou jen pozorovateli: jejich přítomnost, a dokonce i jejich mobilní telefony nebo další zařízení, se stávají součástí díla. Instalace tak dává tušit, jaké „neviditelné“ technologie a sítě tvoří pozadí našeho každodenního života i volného času. Dílo si navíc z nedávné mezinárodně uznávané soutěže LIT Lighting Design Awards odvezlo ocenění v kategorii Conceptual Lighting Installation.

Boční fasáda zámku září díky laserové instalaci GW181122 od Karima Tarakjiho. Autor se inspiroval gravitačními vlnami – tedy jemným „chvěním“ prostoru, které vědci dokáží zachytit speciálními experimenty. Pomocí čtyřiceti laserových paprsků a odrazů na pohyblivém prstenci z reflexní látky vytváří na fasádě i v prostoru kolem ní světelnou hru, která připomíná vlnění. Instalace se přitom pořád mění podle toho, odkud se na ni návštěvník dívá a jak se kolem ní pohybuje. Výsledkem je živý světelný obraz, který vzniká až v okamžiku setkání s divákem.

V zámeckém sklepení na návštěvníky čekají dvě instalace. Obě se zabývají tím, jak dnes vnímáme obraz a svět kolem sebe. V instalaci Na světle nechává umělec Vítězslav Plavec růst rostliny pod svitem televizních obrazovek – jako připomínku toho, jak moc jsme obklopeni umělým světlem médií a obrazovek. Druhou instalaci ve sklepení připravila Klára Horáčková. Její Time Line tvoří řada reflexních skel, která v tmavém prostoru vytvářejí jemnou světelnou linii. V odrazech se objevuje okolí i samotní návštěvníci a vše se propojuje do jednoho plynoucího „proudu“. Dílo tak působí jako tichá stopa času, který kolem nás stále plyne.

Tomáš Ullrich v kinetické instalaci Horizont u zámecké kašny zkoumá hranici mezi hmotným a digitálním prostorem. Simuluje čtyřstěnný objekt, který se nečekaně deformuje a vytváří iluzi vznášejícího se obrazu bez rámu, čímž otevírá otázku vnímání prostoru a jeho virtuální podoby.

U oranžérie zámku se návštěvníci mohou těšit na dílo Simulakra vzniklé ve spolupráci Vítězslava Plavce a Filipa Zemana. Instalace využívá speciální lentikulární čočky, díky nimž se obraz pořád proměňuje. Když se hýbe divák, hýbe se i to, co vidí, a vzniká tak hravá, neustále se měnící vizuální iluze.

Poslední instalací na trase u dolní brány zámeckých zahrad je Skleník vezdejší autorek Hany Mirbauer a Kláry Pavlíčkové, který navazuje na tradici barokních kaplí jako míst zastavení a ztišení. Vytváří uzavřený prostor věnovaný vděčnosti a všední přítomnosti a přenáší princip haiku do současného veřejného prostoru.

„Festival Sv. Lucie přináší do Zámku Troja světlo a současné umění přímo mezi návštěvníky. Sedm instalací ukazuje, jak se dá prostor zámku vnímat i jiným způsobem a jak umění dokáže reagovat na okolní prostředí i přítomnost lidí,“ dodává pražský náměstek pro kulturu, cestovní ruch, památkovou péči, výstavnictví, národnostní menšiny a animal welfare JUDr. Jiří Pospíšil.

K odpočinku a posezení zve také Bistro Karel, které přetvořilo bývalý domek zahradníka na příjemné gastronomické zázemí.

Festival Sv. Lucie se koná v pátek 12. a sobotu 13. prosince vždy od 17 do 23 hodin v areálu Zámku Troja. Vstup je zdarma

Martina Plesníková

Agáta Hošnová

Taneční magazín

Partneři projektu:

Hlavní město Praha

Umění pro město

Ministerstvo kultury České republiky

PrusaLab, prototypová dílna Josefa Průši

Pražská plynárenská