TisíciHRAn uvádí inscenaci 89

Příběhy lidí, kteří nesouhlasili

Co zůstalo pod povrchem listopadu 1989?

TisíciHRAn uvádí inscenaci 89, v níž vrací hlas příběhům každodennosti lidí, kteří nesouhlasili

V Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí uvede divadlo TisíciHRAn premiéru nové dokumentární inscenace 89, která se vrací k poslednímu roku komunistického režimu v Československu.
Premiéra se uskuteční 27. března od 19.00 a tvůrci v ní navazují na dlouhodobý divadelní cyklus mapující české dějiny 20. století.

Inscenace se vrací k období, které dnes často vnímáme skrze symbolické obrazy listopadových oslav. Tvůrci se ale snaží proniknout hlouběji – k osobním příběhům lidí, kteří se režimu postavili ještě v době, kdy jeho pád zdaleka nebyl jistý. Jedním z nich je historik a spisovatel Petr Placák, zakladatel hnutí České děti, a jeho přítel David Kabzan, tehdy osmnáctiletý aktivista. Pro oba znamenal odpor proti režimu nejen politické gesto, ale také existenciální rozhodnutí a každodenní risk. Na jevišti se potkávají nejen příběhy Petra Davida, ale i dalších pamětníků a aktérů, jejichž zkušenosti se protínají v listopadu 1989, a zároveň se od sebe liší. TisíciHRAn přitom neusiluje pouze o zachycení velkých, „hrdinských“ momentů, ale především o každodenní životy lidí, kteří vedle svých rozhodnutí zároveň chodili do práce, potkávali se, starali se o své rodiny. Právě v těchto drobných situacích se ukazuje, že dějiny nejsou vzdálené ani uzavřené, ale odehrávají se neustále tady a teď.

„Komunisté nám vtloukali do hlavy dějinný pokrok. My jsme chtěli strčit tyč do kola dějin,“ vzpomíná Petr Placák na vznik opozičního hnutí České děti, která se snažilo otevřeně narušovat normalizační stagnaci. David Kabzan ve svých vzpomínkách popisuje atmosféru neustálé ostražitosti, která provázela každodenní život mladých disidentů: „Vyjdeš z domu a najednou se ti zostří vnímání. Musíš vědět, kdo jde za tebou, kdo tě sleduje. V té chvíli se probudí instinkty.“

Inscenace sleduje události roku 1988 a 1989, od smrti obhájce lidských práv a disidenta Pavla Wonky přes demonstrace během návštěvy francouzského prezidenta Françoise Mitterranda až po Palachův týden a listopadové události. Tyto momenty jsou nahlíženy očima lidí, kteří se v opozici pohybovali dlouho před pádem režimu.

Režisérský přístup divadla TisíciHRAn staví na dokumentárních výpovědích, archivních materiálech i osobních vzpomínkách pamětníků. Na jevišti se tak potkávají různé generace a zkušenosti – od těch, kteří zažili represe padesátých let, přes generaci pražského jara až po mladé lidi, kteří se v osmdesátých letech rozhodli jednat. Listopad 1989 tak inscenace připomíná nikoli jako náhlý zlom, ale jako vyústění dlouhodobého odporu a odvahy lidí, kteří se režimu stavěli dávno před pádem komunistické moci.

Novinka 89 je již pátou částí dokumentárního cyklu divadla TisíciHRAn, který založily Tereza Durdilová, Eva Čechová a Tereza Vohryzková. Mapuje klíčové momenty české historie 20. století prostřednictvím osobních příběhů. Projekt dlouhodobě propojuje historický výzkum s divadelní formou a vytváří prostor pro dialog o minulosti, která stále formuje současnou společnost.

„Nikdo z nás nestojí mimo dobu, do které patří. Návraty do nedávné minulosti jsou pro nás způsob, jak ji znovu otevírat jako společnou otázku: v jaké době to vlastně žijeme. Skrze osobní výpovědi můžeme minulost znovu prožít a uvidět, jak silně prostupuje dneškem. Myslíme si, že takové divadlo má moc ukázat mladým lidem (a nejen jim), že dějiny nejsou tvořeny velkými událostmi samy o sobě, ale především drobnými rozhodnutími konkrétních lidí – podobných jim samotným. A že každý z nás je nositelem zkušenosti, která má smysl být sdílena a předávána dál,” říká Eva Čechová, herečka, lektorka, pedagožka a spoluzakladatelka divadla TisíciHRAn.

O divadle TisíciHRAn

TisíciHRAn se věnuje dokumentárnímu a autorskému divadlu. Tématem jeho tvorby jsou významné momenty dvacátého století, které ovlivňují i životy dalších generací. Nahlíží na ně optikou skutečných osudů a příběhů, jejichž pamětníky a současně interprety jsou ti, kdo byli v té době mladí. Ukazují dějiny skrze konkrétní osudy těch, kdo je zažili a nahlížet události z různých úhlů pohledu.

 

TisíciHRAn: 89

Vyprávějí: Anna Dlasková, David Kabzan, Juanita Kansil, Alena Laufrová, Petr Placák, Jindřich Synek, Renata Válová

Námět, dramaturgie, režie: Tereza Durdilová a Eva Čechová, TisíciHRAn

Projekce: Zdeněk Durdil

Světla: Vojtěch Kopta

Premiéra: 27. března 2026 v Eliadově knihovně, Divadlo Na zábradlí

Reprízy: 19. dubna, 12. a 17. května

Pro školy: 17. dubna a 13. května

VSTUPENKY | https://goout.net/cs/89/sztpdhy/

 Foto: Marek Bouda

Michaela  Sikorová

pro Taneční magazín

Bez premiéry, za to tanec ve fotografii

Neuskutečněná premiéra nás nasměrovala na skutečně krásnou výstavu tanečních fotografií v Praze 7…

 

V ALFREDU BEZ PREMIÉRY,  ZA TO TANEC VE FOTOGRAFII

První květnovou středu nejen Taneční magazín netrpělivě očekával na scéně Alfred ve dvoře premiéru první české Starup komedie – s podtitulem první ekonomický kabaret na světě. Velký autorský tým plný známých i méně známých jmen divadelního světa – Petr Šourek, Eva Holá, Vladimír Burian, Swetja, Dan Dittrich, Eva Čechová, Kristýna Dámová, Philipp Schenker, Marcela Máchová, Jan Hrdý, Pavel Kotyza, Aneta Ložková, Lenka Skřečková, Lucie Plachá či Radim Klásek – dával předem pečeť záruky na zajímavá a nečekaná divadelní rozuzlení…

Skupina_Cheers

Nadto byl ještě inzerován speciální host premiéry – Félix Nadar, startupista z devatenáctého století. Navíc – na rozdíl od řady podobných pohybových divadelních féérií – toto představení bylo, světe div se, v češtině!!!

Premiéru jsem nechtěl propásnout rovněž z toho důvodu, že jsem počátkem roku absolvoval s producentem představení, agenturou Corupt Tour, interaktivní autokarový zájezd po pražských stopách neurvalého řádění developerů. A na něm přímo perlila dvojice muzikálových herců a zpěváků!

Bohužel, rozuzlení druhé premiéry nastalo ještě dříve než začala! Její začátek se neustále odkládal. Po hodině a deseti minutách marného čekání nám bylo pracovníky divadla Alfred ve dvoře, kteří se samotnou produkcí (kromě zapůjčení sálu) neměli moc společného, sděleno, že se premiéra ruší… Údajně šlo o technické důvody.

Samozřejmě, dnešní divadelní a taneční produkce jsou přímo pupeční šňůrou propojeny s vytříbeným a sofistikovaným technickým parkem. Zvuk, světla i další scénické efekty. Z druhé strany by divák od mladých a neotřelých herců třeba(?) očekával notnou dávku poctivého improvizačního talentu. Jenom jsem si nostalgicky vzpomněl, jak kdysi před čtyřiceti lety uprostřed velikého koncertu ve velkém sále pražské Lucerny vypadl elektrický proud. Do toho zmatku si sedl tehdy mladý Zdenek Merta ke klavíru a začal báječně improvizačně preludovat do té doby, než byla obnovena dodávka elektřiny. Inu, jiná doba…

Neuskutečněná premiéra v letenském stánku pohybového divadla a pantomimy však byla i k něčemu dobrá. Cestou z ulice Františka Křížka na metro jsem narazil na zajímavý plakát výstavy tanečních fotografii Jany Hozové „Tanec ve fotografii“. Autorka na ní zachycuje nejen ohromný náboj emocí, vášeň a sílu tance, ale také rovněž excelentní taneční pohyby.

To vše můžete vidět v „Galerii na úřadě Prahy 7, na Nábřeží kapitána Jaroše 100, ještě do 10. června (včetně). Galerie je umístěna v druhém patře Úřadu městké části Prahy 7. Vstup na výstavu je volný.

Vernisáž sice již proběhla 27. dubna za účasti dívčí skupiny CHEERS, tanečního souboru Silueta. Taneční formace i fotografka pracují a žijí v Praze 7.

Vezměte zavděk alespoň plakátovou pozvánkou a snímkem tanečnic z vernisáže. Pokud budete v Praze – Holešovicích či na Letné, nenechejte si tuto velmi zajímavou výstavu ujít! Byla mi více než dobrou náplastí na bolístku z neuskutečněné premiéry.

 TANECveFotografii

Michal Stein

Foto: archiv Úřadu městské části Praha 7

Taneční magazín