Tančí v DEKKADANCERS, v tanečním studiu ViViD Dance Company a působí v novocirkusové company Cirk LaPutyka. Má rád různé taneční styly a stal se z něj univerzální tanečník. Věnuje se také choreografii, a jak sám říká: „Tvorba choreografie je obrovská výzva a proto mě to baví.“ V současné době se Mirek Kosík hodně věnuji pozemní a závěsné akrobacii, které ho velice baví a rád by se v nich zdokonalil tak, aby je mohl propojovat s tancem.
V jednom rozhovoru jste řekl, že u Vás v rodině se nikdo tanci nevěnoval, jenom babička zpívala a bratr hrál fotbal. Co Vás v dětství bavilo, čím jste chtěl být?
„V dětství jsem se věnoval atletice, ze které mám spoustu medailí. Tehdy si mě tam všiml trenér fotbalu a přetáhl mě do týmu. Fotbal mě ale přestal bavit asi po půl roce a tak jsem skončil a k atletice už se taky nevrátil. Od té doby jsem zkusil hodně sportů, ale u ničeho jsem nevydržel víc než měsíc. Takže jsem spíše žil prostý vesnický život, chodil do školy a ven s kamarády. Vůbec jsem nevěděl, čím chci být a tak nějak jsem se rozhodl jít na obchodní akademii, kde mě hodně bavilo účetnictví, a tak jsem v tom pokračoval i na vysoké škole a myslel, že budu účetní, jelikož práce s čísly mě bavila. Každopádně po vysoké škole jsem se hecl a zkusil v jednom dni tři konkurzy v Praze … no a všechny vyšly dobře, proto jsem se ze dne na den přestěhoval do Prahy.“
Co Vás přivedlo ve třinácti letech do břeclavského tanečního studia Actiwity DC, kde byla tehdy vedoucí Veronika Tučková, o níž jste řekl: „Nebýt jí, netančil bych!“
„Se školou jsme šli jednou na představení taneční skupiny Aktivity DC a doteď si pamatuju, že při celém představení mi škubaly nohy a ruce… takové tiky. Nevěděl jsem co to je, ale k pohybu a tanci jsem měl od malička tak nějak blízko. Loni na Vánoce jsem dostal od rodičů záznamy z VHS kamer, kde jsem zjistil, že jsem v podstatě dřív tančil, než chodil. No a v deváté třídě mě kamarádka Bára Čápková vzala na trénink právě Aktivity DC, kde právě ona tančila. A tak se mě ujala Veronika Tučková, která ve mně právě probudila lásku k tanci. No a od té doby jsem nevynechal jediný trénink a našel v tanci neskutečnou vášeň … něco co jsem do té doby vůbec neznal…, to mi zůstalo až doteď.“
Absolvoval jste program Galen Hooks Method PRO v New Yorku u choreografky Galen Hooks. Co Vám studium pod jejím vedením dalo?
„Ano, absolvoval jsem její program „Classic“ v Amsterdam a poté „PRO“, který byl jen pro vybrané v NY. Dalo mi to snad úplně všechno 😀 Classic program byl zaměřený hodně na face expressions, herectví a o tom, jak najít sebedůvěru v performance. „PRO“ program byl hodně zajímavý… měl nám ukázat, jak funguje Industry svět, což jsme zjistili v prvních 40 minutách, kdy jsme došli na sál, a nikdo nám nic neřekl. Tak jsme se tak nějak zmateně začali rozcvičovat a nikdo nevěděl, co se děje. Po 3 minutách přišla její asistentka a začala nás učit choreografii, stylem, jednou ukážu a jedeme na hudbu. Takhle to trvalo 40 minut… a řeknu Vám… nikdy jsem neměl tak zavařenou hlavu a nikdy jsem nebyl více zpocený. Poté si s námi sedla a každému přečetla poznámky, co jsme udělali špatně hned od příchodu do sálu. Za mě to byla obrovská zkušenost, ze které jsem si toho hodně odnesl do svého midsetu a do svého každodenního fungování v profesionálním světě.“
Rád tančíte různé styly a stal se z Vás univerzální tanečník. Přesto, je Vám některých z tanečních stylů nějakým způsobem nejbližší? Co byste se ještě rád naučil?
„Já jsem začal více na show Dance, poté pokračoval v Brně v underground světě freestylu a battlů, a následně v Praze jsem začal s Contemporary a komercí. Asi nedokážu říct co je mi nejbližší… od každého kousek. Tím jak jsem i jako dítě střídal sporty, i hračky mě bavily maximálně hodinu… tak to mám i s tancem… rád to střídám… mixuju… podle nálady. Baví mě experimentovat a spojovat různé taneční styly ve svých choreografiích i freestylu. V tom také vidím tu krásu tance… i když každý styl má pravidla, tak mě je baví porušovat a spojovat si je do vlastních pravidel. Momentálně se hodně věnuji pozemní a závěsné akrobacii, ve kterých bych se chtěl hodně zlepšit a později je právě propojovat s tancem. Závěsná akrobacie pro mě byla láska na první pohled, i když hodně bolí se ji učit, spoustu modřin a odřenin, ale láska je o to silnější :D“
Tančíte v DEKKADANCERS (Kniha džunglí) a v tanečním studiu ViViD Dance Company. Působíte v novocirkusové company Cirk LaPutyka (R.I.E.). A co taneční kurzy nebo workshopy, pořádáte je?
„Workshopy pořádám, když mám chuť a čas. Jednou jsem si zkusil mít pravidelné open classy, ale po čase jsem přišel na to, že mi to vůbec nevyhovuje. Tvořil jsem, protože jsem musel, ale ne protože jsem chtěl a stala se z toho spíše povinnost než radost. Momentálně skrze představení, tour s Jirkou Kornem, tour s Leošem Marešem, nějak neplánuju workshopy. Nejblíže duben/květen. Ale kdo ví… třeba mě přepadne tvořivá a bude to za 2 týdny.“
V roce 2021 jste se stal absolutním vítězem a stal se Tanečníkem roku. Co to pro Vás znamená?
„Nechci říct, že bych si toho nevážil, vážím si toho moc. Snažil jsem se o to dlouho, kvůli cestě do NYC, což byla hlavní cena. Beru to ale tak, že je to jen jedna výhra na mé cestě, která mě posunula o několik kroků vpřed a naopak musím makat o to víc a nezaspat. Bylo to pro mě uvědomění, že to co dělám, dělám správně a otvírají se mi další cíle a příležitosti.“
Co Vás na tanci baví a čím je pro Vás tanec stále tak okouzlující?
„Všechno a vším. Nevím, jak lépe to vyjádřit :D“
Nezůstal jste pouze tanečním interpretem, ale působíte také jako choreograf a spolupracujete se zpěváky jako Jiří Korn, Adam Pavlovčin nebo Lucie Bílá. Jako choreograf jste se podílel na kabaretním představení R.I.E. (Cirk LaPutyka), Superstar a různých show. Co Vás přivedlo k choreografii? Máte v tomto oboru nějaký vzor? Co Vás na práci choreografa baví?
„K choreografiím jsem se dostal docela brzo, a to asi po 2 letech tančení, kdy jsem dostal na starost jednu ze skupinek začátečníků právě v Actiwity DC a zároveň se podílel na soutěžních choreografiích soutěžních skupin. Dostal jsem tím pádem spoustu příležitostí a lekcí, co jak dělat a nedělat. A choreografování mě provází tak nějak celou moji taneční kariéru. Když se teď ohlédnu na některé choreografie právě z těchto časů, tak se směju. Ale byla to cesta, kterou jsem si tvrdě šlapal a pořád šlapu. Tvorba choreografie je obrovská výzva, a proto mě to baví. Zkoušet sám sebe. Strávit hodiny poslechem jedné písničky a představovat si pohyby, pozice, formace, představovat si ten život, který to má mít. Přemýšlet nad emocí, kterou chci předat jak tanečníkům, tak divákům. Je tam spousta aspektů.
Celkově mě baví tvořit a samotný proces tvorby. A když to má dobré ohlasy, tak to už je jen třešnička na dortu. A můj choreografický vzor je právě Galen Hooks co se týče zahraničí a český vzor je Zizoe.“
Patříte mezi ty lidi, kteří si můžou říct, že jejich práce je také jejich koníčkem? Jak rád trávíte chvíle volna?
„Samozřejmě, že ano. Volno trávím tak, že jdu trénovat, freestylovat, tvořit choreografie, do fitka, plavat. Když mám day off, tak jdu do sauny, na dobré jídlo, masáž a co nejvíc regenerace, což je pro nás tanečníky hodně důležité. Ale obecně se ve volném čase věnuji hlavně tomu, abych se zlepšil v čemkoliv, co můžu později využít.“
Děkuji za rozhovor a vzkaz pro všechny, co to dočetli až sem. Dělejte, co Vás baví a jděte si za tím přes všechny překážky, protože pokud věříte tomu, že je to možné… tak je to opravdu možné.
Foto: Archiv Mirka Kosíka
Veronika Pechová
pro Taneční magazín
