Autor: Martina

ZATÍM, DO TÉ DOBY, NAVŽDY

Nultý ročník festivalu Jižní Svéráz

Divadlo Continuo letos pozve diváky k návštěvě světa zapomenutých dopisů, nedoručených balíků a tajemných zákoutí opuštěné budovy pošty v Českých Budějovicích.

(Malovice, Jihočeský kraj, ČR) Budova bývalé pošty v Českých Budějovicích se na deset srpnových dní promění na divadlo, do kterého tvůrci pozvou diváky, aby ve zcela netradičním divadelním formátu zažili večer plný překvapení, nečekaných setkání, výtvarné a divadelní poezie.  V rámci nultého ročníku festivalu Jižní Svéráz 2024, který pořádá České Budějovice – Evropské hlavní město kultury 2028 a jehož partnery jsou Jihočeské divadlo, Divadlo Continuo a REZI.DANCE Komařice, odehraje Continuo celkem 10 představení ZATÍM, DO TÉ DOBY, NAVŽDY. Od 1. do 10. srpna 20204 vždy od 21 hodin.

Letní site-specific projekty Divadla Continuo jsou každoroční jedinečnou divadelní událostí, při které tato mezinárodní skupina pravidelně oživuje zapomenutá, opuštěná či neznámá místa v jižních Čechách a proměňuje je na divadelní jeviště.

Letošní projekt ZATÍM, DO TÉ DOBY, NAVŽDY se koná v rámci nultého ročníku festivalu site-specific a imerzivního divadla Jižní Svéráz 2024, který pořádá České Budějovice – Evropské hlavní město kultury 2028. Partnery festivalu spolu s Divadlem Continuo jsou Jihočeské divadlo a REZI.DANCE Komařice.

Inscenace, jež je 28. v řadě mezinárodních divadelních site-specific projektů, které od roku 1997 Divadlo Continuo připravuje, pozve diváky do Českých Budějovic, do budovy bývalé pošty v Nádražní ulici, aby ve zcela netradičním divadelním formátu zažili večer plný překvapení, nečekaných setkání, výtvarné a divadelní poezie.

„Jak již bývá pro tvorbu Continua typické, scénář pro toto představení píše samo místo – tentokrát je to budova bývalé pošty, její historie, její genius loci. Je to budova, přes kterou prošly osudy stovek tisíců lidí zapsaných do slov a vět v dopisech a poštovních zásilkách. Dopisy zcela neznámých a anonymních pisatelů doplní útržky korespondence Franze Kafky, Mileny Jesenské a dalších známých osobností“, popisuje umělecký vedoucí souboru a režisér inscenace Pavel Štourač. K inscenaci dále dodává: „Inspirací se také staly zapomenuté a nikdy nedoručené zásilky i fiktivní dopisy, které nikdy nebyly napsány, dosud nevyprávěné či zapomenuté příběhy, malé, zdánlivě bezvýznamné události, které se odehrávají na pozadí těch velkých.“

Již 1.7. začala poslední fáze příprav projektu. I letos se ho účastní na dvě desítky tanečníků, divadelníků, výtvarníků a muzikantů z celé Evropy, kteří se sjeli do Malovic, na Švestkový Dvůr, kde soubor sídlí a který slouží jako základna pro každoroční mezinárodní projekty. Spolu se členy Divadla Continuo vytvoří účastníci během jednoho měsíce inscenaci, v níž ani letos nebudou chybět originální divadelní postupy, pro které se tyto projekty staly vyhledávanou kulturní událostí. Na návštěvníky projektu čeká fyzická blízkost divadelní akce, imerzivnost, ve které se divák na základě své volby často stává spolutvůrcem příběhu představení, stejně jako hledání příběhu, detailů a souvislostí, interaktivnost, společný pohyb herců i diváků v prostoru, živá hudba, fyzické divadlo a výtvarná poezie.

To vše mohou diváci zažít každý večer od 1. do 10. srpna vždy od 21 hodin v Českých Budějovicích, v budově bývalé pošty v Nádražní ulici.

Divadlo Continuo je mezinárodní divadelní soubor založený v roce 1992. Práci Divadla Continuo je prakticky nemožné žánrově zařadit. Ve svých projektech propojuje pohyb, tanec a fyzické herectví s postupy loutkového divadla, živou hudbou a výraznou výtvarnou stylizací. Toto vše pak vytváří nezaměnitelnou poetiku jednotlivých inscenací. Mezinárodní divadelní site specific projekty pořádá Continuo každoročně již od roku 1997, vždy ve vybrané nedivadelní lokalitě jihočeského kraje. Během více než dvaceti let vypracovali členové divadla soubor originálních tvůrčích divadelních postupů a principů, se kterými jednotlivé projekty vytváří.

Jižní Svéráz je unikátní site-specific divadelní festival, který je součástí vítězného konceptu Evropské hlavní město kultury 2028, propojí sílu Jihočeského divadla, Divadla Continuo a REZI.DANCE Komařice. Nultý ročník festivalu nabídne jedinečný zážitek spojující divadlo a specifickou atmosféru neobvyklých míst. Koná se od 17.5. do 29.9. 2024

ZATÍM, DO TÉ DOBY, NAVŽDY

1.– 10. 8. 2024 / 21:00

České Budějovice

Budova bývalé pošty, Nádražní ulice

Předprodej vstupenek na webu festivalu jiznisveraz.cz nebo na místě 1 hodinu před začátkem představení do vyprodání kapacity.

Ceny vstupenek:

Základní vstupné 390,- / snížená 290,- (senioři, studenti)

ZTP 50% ze základní ceny vstupenky

Zuzana Bednarčiková

pro Taneční magazín

Noc s hvězdami – Poullain, Štěpánová a mnozí další

26. ročník benefičního koncertu na zámku Zahrádky

Poullain, Štěpánová nebo France přijedou podpořit Natálku na benefiční koncert „Noc s hvězdami“ na zámku Zahrádky

První sobotu v srpnu, tedy 3. 8. 2024 proběhne od 18.00 hodin na zámku Zahrádky u České Lípy již legendární 26. ročník benefičního koncertu „Noc s hvězdami“ a to pod záštitou starosty obce Zahrádky Davida Šmata a starostky města Česká Lípa Jitky Volfové.

Již v loňském roce se produkce dohodla, že finanční výtěžek bude věnován konkrétní osobě a v letošním roce tomu nebude jinak a tak veškerý peněžní výnos bude určen pro postiženou holčičku Nelinku Jánskou z Horní Police na Českolipsku.

„Dívka nám byla doporučena přes známé v České Lípě a jsme moc rádi, že můžeme opět pomoci konkrétní osobě z libereckého kraje. A po domluvě s maminkou Nelinky, která dostala za „domácí úkol“, ať se pokusí sehnat sponzora na předání šeku na místě přímo pro Nelinku a ono se opravdu podařilo“, potvrdil Martin France, producent a zároveň zpěvák této charitativní akce.

V letošním roce za lepší život Natálky ji přijedou podpořit tito interpreti: herečka a šansoniérka francouzského původu Chantal Poullain, herečka, moderátorka a též někdy i zpěvačka Bára Štěpánová, zpěvačka velkého soulového hlasu z nedalekého Ústí nad Labem Martina Balogová. A z dalších interpretů, na které se můžeme těšit jsou například šansoniérka a muzikálová herečka Renata Drössler, rockově-popová zpěvačka s kovovým hlasem Leona Šenková. Po delší době se na této akci objeví i rocková zpěvačka s nenapodobitelným pěveckým chraplákem Ina Urbanová, nově vycházející zpěvačka z Prachatic Maja Rose nebo mlaďoučká Natálka Neprašová, která si odbyla v loňském roce svou pěveckou premiéru na benefičním koncertě „Zpívání z balkónu“ českolipské radnice.

 

A koho že uvidí diváci za pánskou uměleckou složku? Dorazí rockově-folkový písničkář Jan Vytásek, který se v loňském roce na této akci objevil jako klasický divák, moderátor benefičního večera moderátor Slávek Boura a již zmiňovaný Martin France.

Pro letošní ročník je připraveno i jedno malé překvapení pro diváky, které budou moci zhlédnout těsně před zahájením hlavního koncertu.

A kdybyste se tohoto koncertu třeba nemohli zúčastnit nebo by jste rádi Nelinku finančně podpořili, můžete přímo na účet: 268314457/0600.

 (1840) NOC S HVĚZDAMI – 26. ročník „Benefice pro Nelinku“ / Zámek Zahrádky / 03.08.2024 (upoutávka) – YouTube

Martin Production, Taneční magazín

In C

OPEN CALL do úspěšné choreografie Sashy Waltz

OPEN CALL pro tanečníky*ce ve věku od 18 let (bez horní hranice) pro nastudování a uvedení úspěšné choreografie „In C“ berlínské tanečnice a choreografky Sashy Waltz.

Jedná se o unikátní možnost podílet se na přípravě jediné oficiální české verze této slavné inscenace. Tanečníci*ice dostanou příležitost se kreativně podílet na choreografii, která obletěla svět a zapsala se do dějin současného tance.

Jak se přihlásit?

“Zašli nám svou tvorbu a pokud máš chuť tancovat a být součástí In C, není na co čekat! Nemusíš být součástí tanečního souboru ani za sebou nemusíš mít taneční vzdělání či kariéru,” tak zní výzva nového OPEN CALLU.

 

Uzávěrka přihlášek OPEN CALLU je už 5. srpna 2024.

Všechny materiály a přihlášku najdeš zde.

O choreografii a o tvůrcích

Choreografie „In C“ je dílem světoznámé choreografky Sashy Waltz, která se inspirovala stejnojmenným hudebním dílem skladatele Terryho Rileyho. Revoluční kus z roku 1964 se skládá z 53 hudebních figur, které jsou hrány podle určitých pravidel, ale hudebníky*icemi volně interpretovány. Sasha Waltz převzala tento koncept a přetavila jej do tanečního díla, které se stalo symbolem inovace a umělecké svobody.

Jiří Bartovanec je mezinárodně uznávaný tanečník, choreograf a pedagog s českými kořeny, člen prestižního souboru Sashy Waltz. Jeho díla často zkoumají témata identity, lidských vztahů a vnitřního světa jednotlivce. Jeho choreografie jsou známé svou emocionální hloubkou, inovativním použitím prostoru a pohybového materiálu a schopností oslovit diváky na osobní úrovni.

Multifunkční kulturní prostor ARCHA+ vznikl na začátku roku 2024 v centru Prahy v prostorách bývalého Divadla Archa. Jeho cílem je fungovat jako inkubátor pro mladé diváctvo i pro tvůrce, které zajímá umělecké ohledávání témat, jako je identita, vztah k technologiím a otázky klimatických změn. V jeho čele stojí ředitel Jindřich Krippner a kurátor programu Štěpán Kubišta.

https://archa-plus.cz/

Konkurz proběhne v sobotu 23. srpna 2024 od 10:00 v ARŠE+.
Pro více informací nás neváhejte kontaktovat.

Aneta Jochim

pro Taneční magazín

 

 

 

 

Odešla múza Pavla Šmoka

Zemřela Marcela Martiníková, hvězda Baletu Praha a múza Pavla Šmoka

S  velkým zármutkem jsme se dozvěděli, že nás  18. července opustila Marcela Martiníková, vynikající tanečnice, múza Pavla Šmoka a nejvýraznější tvář souboru Balet Praha.

Marcela Martiníková v choreografii Sněť (foto J. Kokštain, archiv IPŠ)

Marcela Martiníková se narodila 31. října 1940 v Opavě. Byla žačkou Borise Slováka, v roce 1958 absolvovala pražskou taneční konzervatoř. Praxi ale získala jako sólistka už v sezoně 1953/54 v Opavě. Jejím prvním angažmá byl ostravský balet (Ostrava 1958 64), kde začínala pod vedením Emmericha Gabzdyla a kde se seznámila s Pavlem Šmokem. S ním odešla jako jeho hlavní tanečnice do Baletu Praha, kde ztvárnila řadu významných rolí a zůstala se skupinou, která se s Pavlem Šmokem přesunula do Basileje. Po dvou sezonách se vrátila do Prahy, kde pak v letech 1972–88 tančila v baletu Národního divadla. V letech 1985–88 byla i taneční pedagožkou Laterny magiky.

Přitažlivý zjev spolu s dobrými fyzickými předpoklady a všestrannou vyspělou technikou ji záhy přivedly k lyrickým rolím: Kateřina v Kamenném kvítku (1958), Mášenka v Louskáčkovi (1959), Feliciana ve Florelle (1960), Desdemona v Othellovi (1963); její osobitý dramatický talent odhalil Pavel Šmok již v Ostravě v roli Svědomí v Hirošimě (1964) a rozvinul v Baletu Praha. Z těch nejvýraznějších rolích to byla hlavní ženská úloha ve Freskách (1965) a ve Sněti na hudbu Ch. Minguse (1966). Jejími stěžejními postavami se staly dívka v Podivuhodném mandarínovi choreografa Luboše Ogouna (1964) a role Matky-Milenky-Inspirace-Smrti v Listech důvěrných v choreografii Pavla Šmoka (1968, Basilej 1971), v Basileji také výrazná ženská role v choreografii Opilý koráb, nebo titulní role v Šeherezádě.

Marcela Martiníková s Petrem Koželuhem v Podivuhodném mandarínovi (foto archiv IPŠ)

K významným úlohám v ND Praha se však dostávala již jen výjimečně: Žena ve Svěcení jara (1972), Dorotka v Ondrášovi (1974), Carabosse v Šípkové Růžence (1974), Carmen ve Vášni G. Bizeta/R. Ščedrina (1976), Vévodkyně v Doktoru Faustovi (1977), Stella v Hoffmannových povídkách J. Offenbacha/J. Lanchberyho (1981), Lilith ve Věčných písních (1982). Pro její dramatické postavy byl příznačný hluboký prožitek, mimořádná intenzita výrazu, osobitý vášnivý patos a psychologická přesvědčivost. M. Martiníková patřila k největším dramatickým tanečnicím celé poválečné éry.

V choreografii Listy důvěrné, která patřila k jejím emblematickým, se objevuje celý koloběh života. Může zde tedy zaznít úryvek z recenze od Věry Petříkové:

Rodí se dítě. Žena, mladá matka, dává v bolestech i naději život balvanu, který svírá mezi koleny. Z balvanu se vybatolí dítě, chlapec. Tápavě, bezmocně, okouzleně začíná žít. Vzhledem dospělý muž, v pohybech však samá něha, batolecí hravost, tklivá závislost na matce. A matka se znovu stává hravým dítětem s ním. Chlapec však dospívá, nabývá pevnosti a síly, kdežto matka ji ztrácí. Nemůže ho už sledovat všude, kam jde, a chlapec jako by se jí za svou samostatnost omlouval. Matka zavírá oči, umírá. Končí list prvý: Matka.

Muž a žena jako by se vraceli do minulosti, kdy se zrodila jejich láska. Hrají si spolu jako děti, škádlí se, pronásledují, unikají, až je náhle překvapí, přemůže, přiková na místě a k sobě milostný cit. Budou se milovat, budou svoji, bude svatba a v budoucnu opět děti, život, smrt. A toto je list druhý: Láska.

Člověk je proto na světě, aby něco stvořil. Muž tvoří hudbu. Žena je hudba. Je jí posedlý, myslí jen na ni, domnívá se, že ji drží v hrsti, ale ona se mu hravě vyhýbá, uniká a opět se vrací, dává se polapit, ale jen na chvíli. Je to věčný zápas, je to život. Ten třetí list se jmenuje Hudba.

Kruh se uzavírá. Muž zápasí se smrtí a smrt je žena, milenka, matka. Hraje si s ním jako s děckem, jako s milencem, táž gesta se vracejí, ale naplněná nyní jiným smyslem, hrozebným, avšak posléze uklidňujícím. Není zbytí. Ten úděl čeká každého z nás. Podvol se. Milenka, matka, smrt nakonec stejně pevně objímají a tisknou člověka. Je dopsán list čtvrtý: Smrt.

Marcela Martiníková a Marta Synáčková v choreografii Ticho a hluk (foto archiv IPŠ)

Zdroj:

Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 191

Petříková, V.: Pavla Šmoka Listy důvěrné, Květy, 17. 5. 1969, s. 10–11.

Marcela Martiníková a Petr Koželuh v Listech důvěrných (foto K. Čejka, archiv IPŠ)

 

Foto: Archiv IPŠ

 

Johana Mravcová

pro Taneční magazín