Česká pantomima opět v zahraničí

Radim Vizváry na prestižním Belgrade Dance Festival

Přední český mim Radim Vizváry vystoupil na 21. ročníku Belgrade Dance Festival, jednoho z nejvýznamnějších evropských tanečních festivalů. Ve dnech 19. a 20. března zde odehrál svou slavnou inscenaci Sólo, stal se tak prvním umělcem, který zde publiku představil umění pantomimy a teprve čtvrtým českým autorem, jehož dílo bylo na festivalu uvedeno.

Úspěšným vystoupením předcházela i tisková konference pro srbská média, které se zúčastnila také ředitelka festivalu Aja Jung a velvyslanec ČR v Bělehradě, Ing. Tomáš Kuchta. Hostování proběhlo také ve spolupráci s Českými Centry, stejně tak jako Vizváryho předchozí červencový zájezd do Izraele, kde zaznamenal se Sólem velký úspěch. Právě na doporučení ředitelky Suzan Dellal Centra v Tel Avivu byl Radim Vizváry pozván i na tento prestižní festival.

„Před Radimem Vizvárym se nám za 21 let historie Bělehradského tanečního festivalu mnoho umělců z České republiky představit ani poznat nepodařilo. Je pravda, že se zde několikrát představil Jiří Kylián se svými soubory NDT 1, NDT 2 i v rámci repertoáru několika dalších evropských souborů,“ uvádí ředitelka festivalu Aja Jung. Přesto je česká účast výjimečnou událostí. Před více než patnácti lety se na festivalu představil Balet Národního divadla s triptychem, jehož součástí byla choreografie Petra Zusky, a v roce 2016 také soubor 420PEOPLE. Pantomima se na programu neobjevila ani jednou, pro místní diváky nejde o příliš známou uměleckou formu.

Ředitelka festivalu však byla podle referencí přesvědčená, že dílo vyjadřující osobní vztah umělce k jeho oboru a tolik pohybově mnohotvárné si publikum získá. „Osobně mě toto dílo naprosto uchvátilo,“ hodnotí nyní Aja Jung. „Jde o velmi vzácné umělecké nasazení. Radim během 90 minut svého ‚skutečného manifestu‘ vztahu k umění pantomimy předává divákům všechny své zkušenosti, energii i emoce. Nebylo jediného nádechu či nejjednoduššího pohybu, který by plně a precizně nezapojil do těchto zvláštních a křehkých okamžiků spojení mezi tvůrcem-performerem a jeho publikem. V průběhu představení panovalo naprosté ticho a po poslední scéně následoval nadšený a dlouhý potlesk. Jsem si jistá, že to bylo teprve naše první setkání v Bělehradě,“ dodává.

„Na mlčící publikum nejsem zvyklý, takže ticho v hledišti mě překvapilo. Publikum zřejmě pantomimu neznalo, nevěděli, jak reagovat. Obvykle po jednotlivých etudách přicházejí reakce, smích,“ říká Radim Vizváry, který své Sólo představil už v mnoha zemích světa včetně afrických Kapverd. Představení se odehrála v prostorách Bitef Teatar, divadla, které se nachází v budově nedostavěného kostela, s pozoruhodnými dispozicemi i akustikou. „Ačkoliv je dnes divadelním prostorem, zůstala mu jeho zvláštní sakrální atmosféra,“ popisuje Radim novou zkušenost.

Tisková konference proběhla na půdě National Foundation for Dance, která provozuje profesionální akreditovanou taneční školu, jejíž koncepce je srovnatelná s konzervatoří. Vedení školy často zve významné pedagogy ze zahraničí. „Projevili zájem o master class pro své studenty, což mě velmi těší. I pro tanečníky má technika současné pantomimy velký význam. Doufám, že se příští rok vrátím i na festival, protože předávat umění pantomimy a získávat pro ně zcela nové publikum považuji za své poslání,“ dodává Vizváry.

„Radimovo sólové představení ukázalo srbskému publiku, jak působivý, barvitý a naplněný může žánr pantomimy být. Diváci, kteří dorazili s jistou skepsí a nedůvěřivostí, odcházeli emočně zasaženi s tvrzením, že nic podobného doposud neviděli. A o to víc se těším, že v příštím roce budeme opět spolupracovat a uvedeme další Radimovo představení v Českém domě Bělehrad u příležitosti festivalu českého divadla pro děti a mládež,“ uzavírá Lucie Orbók, ředitelka Českého centra Bělehrad.

V Praze Radim Vizváry uvádí své sólové inscenace ve Švandově divadle. Sólo je aktuálně na programu 24. dubna a novinka letošní sezony Mime on the Moon 28. května.

Belgrade Dance Festival / Bělehradský taneční festival se letos koná průběžně od 9. března do 20. dubna v Bělehradu a Novém Sadu. Představí celkem 19 souborů ze 14 zemí s více než 30 inscenacemi. Jeho mottem jsou Dokonalé rozdíly, tedy diverzita uměleckých směrů a estetických přístupů k pohybovému umění. Soubory svými díly otevírají důležitá témata, která analyzují současnou společnost prostřednictvím rozmanitého pohybového slovníku a vytvářejí momenty, které mají sílu měnit svět a vyvolávat emoce.

Za dobu své existence přivezl festival celou plejádu slavných jmen, která rezonují ve světě tance po desetiletí, jsou mezi nimi duo Lightfoot a León, Ismael Ivo, Benjamin Millepied, Nacho Duato, Ohad Naharin, Mats Ek, Johan Inger, William Forsythe, Sharon Eyal, Crystal Pite, Wayne Mcgregor, Wim vandekeybus, La Ribot, Emanuel Gat, Mauro Bigonzetti, Akram Khan, Alexander Ekman, Silvia Gribaudi a mnoho dalších.

Od založení bylo na festivalu uvedeno více než 500 choreografií, přičemž každoročně festival navštíví v průměru 20 000 diváků a kolem 100 akreditovaných místních i zahraničních novinářů.

Foto: Dušan Vukič 

PhDr. Lucie Kocourková

pro Taneční magazín

Sen o Boženě

Tanečnice a choreografka Jana Drdácká opět přináší do Divadla PONEC svůj Sen

Flamenková tanečnice a choreografka Jana Drdácká uvede v úterý 2. dubna od 20h v Divadle PONEC reprízu autorské inscenace Sen o Boženě. Sen o Boženě je tanečně divadelní představení inspirované ochotnickou herečkou a zpěvačkou Boženou Drdáckou a prolnutím jejího života s životem její vnučky, tanečnice Jany Drdácké. Autorka v současné době připravuje i filmový dokument k představení.

„Moje babička žila více než sto let. Narodila se za kteréhosi císaře a po mnoha válkách a diktaturách zemřela za jakéhosi prezidenta. Věřila v duši, lásku a život zde i život po životě. Pohřbila dceru ve věku děvčátka a k lásce k životu a umění vychovala mne, svou vnučku,“ říká o projektu Jana Drdácká.

Obsahem představení je osobní výpověď ženy, která pro autorku ztělesňuje základní témata ženské povahy, intimity, role a síly. Jakási pohybová obrazárna ženského osudu a duše. Představení je rozděleno do kapitol, které korespondují s životními etapami od dětství po smrt. Každá kapitola zároveň přibližuje určitý prožitek, zkušenost, emoci života ženy od bezstarostné radosti v dětství přes lásku, naději, bolest, ztrátu po pokoru a usmíření. Formálně se jedná o taneční projekt doplněný video projekcemi (fotografie, dobové záběry, jiné úhly pohledu na pohyb na scéně), mluveným slovem a živý hudebním doprovodem (ve flamenkových tancích). Přestože je autorka primárně flamenkovou tanečnicí, je Sen o Boženě pohybově postaven na výrazových a experimentálních základech. V projektu se Jana vrací k moravskému folklóru, se kterým jako malá tančit začínala, a s pomocí tanečníka a choreografa Michala Heribana k současnému tanci. Všechny tyto žánry jsou citlivě propojeny autorskou hudbou Beaty Hlavenkové tak, aby vytvářely jednolitý tok představení.

Představení lze podpořit i finančně: Sen o Boženě – podpora reprízy tanečně divadelního představení | Donio

Tvůrci a účinkující:

Jana Drdácká – námět, scénář, choreografie, tanec

Michal Heriban – choreografie, tanec (slovenský performer fyzického divadla a současného tance, vystudoval sochařství a scénografii, nominace na Cenu Thálie 2020)

Beata Hlavenková – hudba (jazzová pianista, skladatelka a zpěvačka, držitelka Ceny Anděl 2019 za nejlepší interpretku roku)

Vojtěch Kopecký – video projekce

Stanislav Kohútek – kytara, zpěv

Silva Morasten – zpěv

Matěj Konečný – perkuse

Zuzana Hodková – herečka v projekcích

dobové videozáznamy Boženy Drdácké v letech 1923-1954 – archív Miloše Drdáckého

Jana Drdácká je tanečnice, choreografka a lektorka flamenka, kterému se věnuje již přes 20 let a je považována za jeho průkopnici v Čechách. Od roku 2001 jej vyučuje ve své taneční škole v Praze. Kromě pedagogické činnosti se věnuje dramaturgii a choreografii autorských tanečně-hudebních projektů, v letech 2004-2015 vznikly COlor Flamenco, Tierra de Flamenco, Arena y Sal, Teď, Flamenco Element a hosté. Pro divadelní hru Pláňka vytvořila choreografii pro Divadle na Prádle, s operní pěvkyní Editou Adlerovou představení Carmen a Flamenco a jako host španělských umělců tančila v představeních Latido Flamenco a Alma Flamenca sevillského tanečníka Juana Polvilla, se kterým absolvovala evropské turné, a v představení 3 Mil Kilómetros se sevillským kytaristou El Pulgou. Pro ND Brno vytvořila s kytaristou Morenitem de Triana půlhodinové intermezzo Flamenco Element jako předehru k baletu Carmen v roce 2010. Ve spolupráci s tanečnicí kathaku Anežkou Hessovou vznikl ojedinělý hudebně-taneční dialog flamenka a kathaku Ana&Sara/Vypravěčka 2014-17, s Edou Zubákem tanečně-činoherní adaptace Lorkova díla Krvavá svatba 2019 a dvakrát Jana s Edou hostovali v pořadu ČT StarDance.

Michal Heriban je tanečník, choreograf a výtvarník působící v Praze, Mnichově a Bratislavě. Od roku 2015 spolupracuje s německým choreografem Michou Puruckerem, v Praze byl dlouhodobě kmenovým členem Lenka Vágnerová & Company, hostuje v představeních Losers Cirque Company, v divadle Minor, Národním divadle, Burki com., můžete ho vidět na Letních Shakespearovských slavnostech a vytvořil choreografie pro Městské divadlo Kladno, divadlo NUDE, DPM divadlo, Lenku Vágnerovou & Company a Contemporary Theatre. Zároveň tvoří i vlastní taneční představení a vytvořil i několik scénografií. V roce 2020 zorganizoval výstavu svých maleb s názvem „Quarantine paintings“ na bratislavském hradě a stejného roku získal nominaci na cenu Thálie za hlavní roli v představení Panoptikum.

 Sen o Boženě | PONEC – divadlo pro tanec (divadloponec.cz)

Foto: archiv divadla Ponec

Simona Andělová

pro Taneční magazín

Velikonoční program ČT art ozdobí světoznámé oratorium Mesiáš i opera Řecké pašije

Slavné oratorium Georga Friedricha Händela

Kulturní program České televize divákům o Velikonocích nabídne scénické zpracování slavného oratoria Georga Friedricha Händela Mesiáš. Inscenace v podání Jihočeského divadla vznikla pod hvězdnou oblohou otáčivého hlediště v Českém Krumlově. ČT art ji uvede v sobotu 30. března od 20:15. O den později bude mít televizní premiéru nové nastudování tragické opery Bohuslava Martinů Řecké pašije.

G. F. Händel: Mesiáš, oratorium natočené Českou televizí na otáčivém hledišti v Českém Krumlově v roce 2023

Georg Friedrich Händel své nejznámější dílo složil za neuvěřitelných čtrnáct dní. Mesiáš měl premiéru v roce 1742 v Dublinu. Na obrazovkách ČT art diváci uvidí inscenaci operního souboru Jihočeského divadla v režii Tomáše Ondřeje Pilaře a Ondřeje Havelky, v hudebním nastudování Davida Švece. V zámeckých zahradách v Českém Krumlově měl jejich Mesiáš premiéru loni v srpnu.

G. F. Händel: Mesiáš, oratorium natočené Českou televizí na otáčivém hledišti v Českém Krumlově v roce 2023

„Televizní záznam oratoria vznikl ve spolupráci České televize se společností UNITEL a koprodukčně se připojila i japonská veřejnoprávní televize NHK. UNITEL pak zařadil Masiáše do svého katalogu, kde zastává důstojné místo vedle prestižních inscenací či koncertů, které se objevily v programech festivalů v Salzburgu, Benátkách nebo BBC Proms,“ uvedl kreativní producent Jiří Hubač„Fotografie z českokrumlovského Mesiáše byla letos navíc grafickým leitmotivem největšího mezinárodního veletrhu hudebních a tanečních pořadů Avant Premiére v Berlíně, což podtrhuje úspěch a kvalitu tohoto ztvárnění,“ dodává výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl.

G. F. Händel: Mesiáš, oratorium natočené Českou televizí na otáčivém hledišti v Českém Krumlově v roce 2023

Sváteční nabídku obohatí na Boží hod velikonoční také uvedení Řeckých pašijí, tragické opery Bohuslava Martinů. Vídeňští filharmonikové vedeni dirigentem Maximem Pascalem interpretovali dílo jednoho z nejznámější českých hudebních skladatelů v režii Simona Stonea.

„Tato inscenace měla premiéru vloni v srpnu na Salzburgském festivalu, který je mnohými odborníky považován za nejvýznamnější festival klasické hudby a divadelního umění na světě. A pokud se na něm objeví český interpret či autor, jako v tomto případě Bohuslav Martinů, tak to má velký mezinárodní význam a dopad,“ líčí výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl.

G. F. Händel: Mesiáš, oratorium natočené Českou televizí na otáčivém hledišti v Českém Krumlově v roce 2023

Foto: Archiv České televize

Vendula Krejčová                                

Beetljuice – žhavý hit pro české diváky

Svět živých versus svět mrtvých

Hudební divadlo Karlín představuje  svůj zbrusu nový a netradiční muzikál.  Beetljuice, muzikálová komedie, která měla světovou premiéru v roce 2016  (Broadway, New York), přichází nyní do Čech a HD Karlín dokázalo získat licenci tohoto žhavého hitu pro české diváky.

Beetlejuice  sleduje osud mladé dívky Lydie, která hledá cestu, jak se vypořádat se smrtí své milované matky.  Namísto jejího otce Charlese, který je zaslepen kněžkou Deliou, jsou jedinými společníky Lydie duchové Barbara a  Adam. Právě do jejich domu se nechtěně Lydie se svým otcem nastěhovali. Je tu ale ještě jiný narušitel – excentrický démon Beetlejuice, jehož úmysly jsou podobně nečisté jako jeho chrup.  I v tomto příběhu hraje hlavní roli láska a dokazuje svou nesmrtelnost.

Jaké jsou názory na nesmrtelnost samotných hlavních představitelů?

Zeptali jsme se….

TM: Věříte v  posmrtný život?

Jakub Kohák:

„Ne, vůbec, v žádném případě. Po smrti už není nic.“

TM: Není to trochu smutná představa?

„Není, proč by byla, někdo zemře, někdo jiný se narodí, tak to jde stále dokola. Až jednou sem spadne meteorit a bude klid.“

—-

TM: Věříte v  posmrtný život?

Jan Sklenář, Ines Ben Ahmed:

(oba současně a jednomyslně) „No, jasně, že ano!“

TM: Jak si život po životě představujete?

Jan Sklenář:

„Jsem naprosto přesvědčený, že energie, kterou tady někdo vydává, se nemůže jen tak ztratit. Nevím, zda budu transformovaný do nějaké jiné bytosti, ale určitě ta energie obdaří, obohatí, občerství někoho dalšího. To je pro mě nesmrtelnost.“

TM: Tak, milí čtenáři, a teď si tedy vyberte. Je život po životě  nebo ne? A co je pro Vás nesmrtelnost? (Své názory nám pište na info@tanecnimagazin.cz)

Divák bude  jistě potěšen mimo jiné také  obsazením, příznivci StarDance zde najdou Dashu, Richarda Genzera i Marka Taclíka.  V roli Beetlejuice uvidíme Jana Sklenáře, Lydii si zahrála Ines Ben Ahmed, otce Charlese Jakub Kohák /Marek Taclík, kněžku Deliu Dasha/Iva Pazderková, kněze Richard Genzer/Viktor Javořík a další (Marek Lambora, Eva Burešová….).

Poprvé v muzikálové historii lze očekávat evropskou premiéru nikoliv v Londýně, ale v Praze, a to pouhých 8 let od premiéry světové! (U Jesus Christ Superstar to bylo 23 let a u Fantoma opery dokonce 28 let).

Beetlejuice  vyprodává kina, výlohy knihkupectví či hlediště divadel po celém světě. S lehkostí a nadsázkou zpracoval toto téma i věhlasný režisér Tim Burton. Oscarový snímek se tehdy nesmazatelně zapsal do dějin kinematografie už jen proto, že  pro následující dekády nechal vyniknout žánr horrorové fantasy komedie. Současná muzikálová adaptace filmu Beetlejuice z pera Scotta Browna, Anthony Kinga a skladatele a textaře Eddieho Perfecta si v ničem nezadá s originálem a naopak velmi vkusně a trefně celý příběh posouvá do modernější roviny s prvky nejnovějších divadelních triků, kouzel a světelných efektů. Muzikál s sebou přináší směsici temné komedie, temného humoru a dojemných momentů. Získal si srdce amerického publika svou energickou a expresivní hudbou, nápaditou scénografií a kostýmy, které vychází z ikonického vizuálního stylu Tima Burtona.

Producent české verze Egon Kulhánek sestavil zkušený mezinárodní tým, takže českého diváka čeká nezapomenutelný zážitek. Ken Billington, renomovaný light designer s více než třemi desítkami let zkušeností na Broadwayi je synonymem pro inovaci, kreativitu a dokonalost v osvětlení.  Očekávat můžeme v HD Karlín také novou immersní zvukovou aparaturu, kterou se divadlo dostalo na vrchol evropských scén, světelný park, na kterém spolupracuje právě Ken Billington, dvojnásobný držitel Ceny Tony, Ceny Drama Desk a člen  Divadelní síně slávy.

 Ukázky z filmového zpracování

 Překladu a českých textů písní se ujal oblíbený Ondřej G. Brzobohatý

Muzikál se ještě před svou premiérou stal partnerem výstav „Tim Burton – Návraty“, která bude od 1. května do 30. září 2024 v Obecním domě v Praze.

Očekává se, že premiéra Beetlejuice v Praze se stane muzikálovou událostí roku. Význam této premiéry podtrhne i světová premiéra filmu Beetlejuice 2, opět v režii Tima Burtona (6. září 2024).  Evropská premiéra v HD Karlín je plánována na listopad 2024. 

Premiéra Beetlejuice potvrzuje světové ambice HD Karlín na poli muzikálu. Praha, coby dějiště evropské premiéry  úspěšného kusu, je skutečným centrem kultury a máme na co být právem hrdí.

Prodej vstupenek výhradně na www.hdk.cz! (již zahájen)

 

Text a foto: Eva Smolíková

Taneční magazín