Noc s hvězdami – Poullain, Štěpánová a mnozí další

26. ročník benefičního koncertu na zámku Zahrádky

Poullain, Štěpánová nebo France přijedou podpořit Natálku na benefiční koncert „Noc s hvězdami“ na zámku Zahrádky

První sobotu v srpnu, tedy 3. 8. 2024 proběhne od 18.00 hodin na zámku Zahrádky u České Lípy již legendární 26. ročník benefičního koncertu „Noc s hvězdami“ a to pod záštitou starosty obce Zahrádky Davida Šmata a starostky města Česká Lípa Jitky Volfové.

Již v loňském roce se produkce dohodla, že finanční výtěžek bude věnován konkrétní osobě a v letošním roce tomu nebude jinak a tak veškerý peněžní výnos bude určen pro postiženou holčičku Nelinku Jánskou z Horní Police na Českolipsku.

„Dívka nám byla doporučena přes známé v České Lípě a jsme moc rádi, že můžeme opět pomoci konkrétní osobě z libereckého kraje. A po domluvě s maminkou Nelinky, která dostala za „domácí úkol“, ať se pokusí sehnat sponzora na předání šeku na místě přímo pro Nelinku a ono se opravdu podařilo“, potvrdil Martin France, producent a zároveň zpěvák této charitativní akce.

V letošním roce za lepší život Natálky ji přijedou podpořit tito interpreti: herečka a šansoniérka francouzského původu Chantal Poullain, herečka, moderátorka a též někdy i zpěvačka Bára Štěpánová, zpěvačka velkého soulového hlasu z nedalekého Ústí nad Labem Martina Balogová. A z dalších interpretů, na které se můžeme těšit jsou například šansoniérka a muzikálová herečka Renata Drössler, rockově-popová zpěvačka s kovovým hlasem Leona Šenková. Po delší době se na této akci objeví i rocková zpěvačka s nenapodobitelným pěveckým chraplákem Ina Urbanová, nově vycházející zpěvačka z Prachatic Maja Rose nebo mlaďoučká Natálka Neprašová, která si odbyla v loňském roce svou pěveckou premiéru na benefičním koncertě „Zpívání z balkónu“ českolipské radnice.

 

A koho že uvidí diváci za pánskou uměleckou složku? Dorazí rockově-folkový písničkář Jan Vytásek, který se v loňském roce na této akci objevil jako klasický divák, moderátor benefičního večera moderátor Slávek Boura a již zmiňovaný Martin France.

Pro letošní ročník je připraveno i jedno malé překvapení pro diváky, které budou moci zhlédnout těsně před zahájením hlavního koncertu.

A kdybyste se tohoto koncertu třeba nemohli zúčastnit nebo by jste rádi Nelinku finančně podpořili, můžete přímo na účet: 268314457/0600.

 (1840) NOC S HVĚZDAMI – 26. ročník „Benefice pro Nelinku“ / Zámek Zahrádky / 03.08.2024 (upoutávka) – YouTube

Martin Production, Taneční magazín

In C

OPEN CALL do úspěšné choreografie Sashy Waltz

OPEN CALL pro tanečníky*ce ve věku od 18 let (bez horní hranice) pro nastudování a uvedení úspěšné choreografie „In C“ berlínské tanečnice a choreografky Sashy Waltz.

Jedná se o unikátní možnost podílet se na přípravě jediné oficiální české verze této slavné inscenace. Tanečníci*ice dostanou příležitost se kreativně podílet na choreografii, která obletěla svět a zapsala se do dějin současného tance.

Jak se přihlásit?

“Zašli nám svou tvorbu a pokud máš chuť tancovat a být součástí In C, není na co čekat! Nemusíš být součástí tanečního souboru ani za sebou nemusíš mít taneční vzdělání či kariéru,” tak zní výzva nového OPEN CALLU.

 

Uzávěrka přihlášek OPEN CALLU je už 5. srpna 2024.

Všechny materiály a přihlášku najdeš zde.

O choreografii a o tvůrcích

Choreografie „In C“ je dílem světoznámé choreografky Sashy Waltz, která se inspirovala stejnojmenným hudebním dílem skladatele Terryho Rileyho. Revoluční kus z roku 1964 se skládá z 53 hudebních figur, které jsou hrány podle určitých pravidel, ale hudebníky*icemi volně interpretovány. Sasha Waltz převzala tento koncept a přetavila jej do tanečního díla, které se stalo symbolem inovace a umělecké svobody.

Jiří Bartovanec je mezinárodně uznávaný tanečník, choreograf a pedagog s českými kořeny, člen prestižního souboru Sashy Waltz. Jeho díla často zkoumají témata identity, lidských vztahů a vnitřního světa jednotlivce. Jeho choreografie jsou známé svou emocionální hloubkou, inovativním použitím prostoru a pohybového materiálu a schopností oslovit diváky na osobní úrovni.

Multifunkční kulturní prostor ARCHA+ vznikl na začátku roku 2024 v centru Prahy v prostorách bývalého Divadla Archa. Jeho cílem je fungovat jako inkubátor pro mladé diváctvo i pro tvůrce, které zajímá umělecké ohledávání témat, jako je identita, vztah k technologiím a otázky klimatických změn. V jeho čele stojí ředitel Jindřich Krippner a kurátor programu Štěpán Kubišta.

https://archa-plus.cz/

Konkurz proběhne v sobotu 23. srpna 2024 od 10:00 v ARŠE+.
Pro více informací nás neváhejte kontaktovat.

Aneta Jochim

pro Taneční magazín

 

 

 

 

Odešla múza Pavla Šmoka

Zemřela Marcela Martiníková, hvězda Baletu Praha a múza Pavla Šmoka

S  velkým zármutkem jsme se dozvěděli, že nás  18. července opustila Marcela Martiníková, vynikající tanečnice, múza Pavla Šmoka a nejvýraznější tvář souboru Balet Praha.

Marcela Martiníková v choreografii Sněť (foto J. Kokštain, archiv IPŠ)

Marcela Martiníková se narodila 31. října 1940 v Opavě. Byla žačkou Borise Slováka, v roce 1958 absolvovala pražskou taneční konzervatoř. Praxi ale získala jako sólistka už v sezoně 1953/54 v Opavě. Jejím prvním angažmá byl ostravský balet (Ostrava 1958 64), kde začínala pod vedením Emmericha Gabzdyla a kde se seznámila s Pavlem Šmokem. S ním odešla jako jeho hlavní tanečnice do Baletu Praha, kde ztvárnila řadu významných rolí a zůstala se skupinou, která se s Pavlem Šmokem přesunula do Basileje. Po dvou sezonách se vrátila do Prahy, kde pak v letech 1972–88 tančila v baletu Národního divadla. V letech 1985–88 byla i taneční pedagožkou Laterny magiky.

Přitažlivý zjev spolu s dobrými fyzickými předpoklady a všestrannou vyspělou technikou ji záhy přivedly k lyrickým rolím: Kateřina v Kamenném kvítku (1958), Mášenka v Louskáčkovi (1959), Feliciana ve Florelle (1960), Desdemona v Othellovi (1963); její osobitý dramatický talent odhalil Pavel Šmok již v Ostravě v roli Svědomí v Hirošimě (1964) a rozvinul v Baletu Praha. Z těch nejvýraznějších rolích to byla hlavní ženská úloha ve Freskách (1965) a ve Sněti na hudbu Ch. Minguse (1966). Jejími stěžejními postavami se staly dívka v Podivuhodném mandarínovi choreografa Luboše Ogouna (1964) a role Matky-Milenky-Inspirace-Smrti v Listech důvěrných v choreografii Pavla Šmoka (1968, Basilej 1971), v Basileji také výrazná ženská role v choreografii Opilý koráb, nebo titulní role v Šeherezádě.

Marcela Martiníková s Petrem Koželuhem v Podivuhodném mandarínovi (foto archiv IPŠ)

K významným úlohám v ND Praha se však dostávala již jen výjimečně: Žena ve Svěcení jara (1972), Dorotka v Ondrášovi (1974), Carabosse v Šípkové Růžence (1974), Carmen ve Vášni G. Bizeta/R. Ščedrina (1976), Vévodkyně v Doktoru Faustovi (1977), Stella v Hoffmannových povídkách J. Offenbacha/J. Lanchberyho (1981), Lilith ve Věčných písních (1982). Pro její dramatické postavy byl příznačný hluboký prožitek, mimořádná intenzita výrazu, osobitý vášnivý patos a psychologická přesvědčivost. M. Martiníková patřila k největším dramatickým tanečnicím celé poválečné éry.

V choreografii Listy důvěrné, která patřila k jejím emblematickým, se objevuje celý koloběh života. Může zde tedy zaznít úryvek z recenze od Věry Petříkové:

Rodí se dítě. Žena, mladá matka, dává v bolestech i naději život balvanu, který svírá mezi koleny. Z balvanu se vybatolí dítě, chlapec. Tápavě, bezmocně, okouzleně začíná žít. Vzhledem dospělý muž, v pohybech však samá něha, batolecí hravost, tklivá závislost na matce. A matka se znovu stává hravým dítětem s ním. Chlapec však dospívá, nabývá pevnosti a síly, kdežto matka ji ztrácí. Nemůže ho už sledovat všude, kam jde, a chlapec jako by se jí za svou samostatnost omlouval. Matka zavírá oči, umírá. Končí list prvý: Matka.

Muž a žena jako by se vraceli do minulosti, kdy se zrodila jejich láska. Hrají si spolu jako děti, škádlí se, pronásledují, unikají, až je náhle překvapí, přemůže, přiková na místě a k sobě milostný cit. Budou se milovat, budou svoji, bude svatba a v budoucnu opět děti, život, smrt. A toto je list druhý: Láska.

Člověk je proto na světě, aby něco stvořil. Muž tvoří hudbu. Žena je hudba. Je jí posedlý, myslí jen na ni, domnívá se, že ji drží v hrsti, ale ona se mu hravě vyhýbá, uniká a opět se vrací, dává se polapit, ale jen na chvíli. Je to věčný zápas, je to život. Ten třetí list se jmenuje Hudba.

Kruh se uzavírá. Muž zápasí se smrtí a smrt je žena, milenka, matka. Hraje si s ním jako s děckem, jako s milencem, táž gesta se vracejí, ale naplněná nyní jiným smyslem, hrozebným, avšak posléze uklidňujícím. Není zbytí. Ten úděl čeká každého z nás. Podvol se. Milenka, matka, smrt nakonec stejně pevně objímají a tisknou člověka. Je dopsán list čtvrtý: Smrt.

Marcela Martiníková a Marta Synáčková v choreografii Ticho a hluk (foto archiv IPŠ)

Zdroj:

Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 191

Petříková, V.: Pavla Šmoka Listy důvěrné, Květy, 17. 5. 1969, s. 10–11.

Marcela Martiníková a Petr Koželuh v Listech důvěrných (foto K. Čejka, archiv IPŠ)

 

Foto: Archiv IPŠ

 

Johana Mravcová

pro Taneční magazín

 

 

 

 

Festival Tanec Praha 2024 uvedl 61 představení

Téměř 160 umělců, 15 zahraničních inscenací a 4 mezinárodní koprodukce, to vše nabídl letošní festival

Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla TANEC PRAHA 2024 od 2. do 27. června uvedl celkem 61 představení, včetně 15 zahraničních inscenací a 4 mezinárodních koprodukcí. Na několika pražských scénách vystoupilo 127 umělců a dalších přibližně 30 umělců zamířilo do 22 měst a obcí po celé republice.

Letošní ročník měl mimořádnou energii díky hostování umělců z Brazílie, Afriky, ale i originálním konceptům evropské taneční scényŘada děkovných vzkazů od účinkujících i diváků je pro nás velkou motivací do dalších let,“ rekapituluje Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka festivalu TANEC PRAHA.


36.ročník festivalu TANEC PRAHA představil to nejzajímavější z aktuální domácí a zahraniční taneční scény v podání vycházejících i stávajících hvězd světového formátu. K těm nejzářivějším patřila prosluláLia Rodrigues. Ikona brazilské taneční scény se v Praze představila vůbec poprvé, a to hned na úvod festivalu. Na TANEC PRAHA přivezlaEncantado plné exprese, tělesnosti a živelnosti. Také o závěrečný večer se postarala výrazná choreografka – Erika Zueneli. V díle Landfall prostřednictvím deseti mladých tanečníků a tanečnic otevřela skrze dynamický, rytmický a živelný tanec otázky týkající se našeho světa a budoucnosti. Věhlasný britský tanečník a choreograf bangladéšského původu Akram Khan nadchnul festivalové publikum napříč generacemi snovým a dojemným příběhem chlapce, který si, tak jako každý z nás, hledá místo v dnešním chaotickém světě – Chotto Desh. V neposlední řadě portugalský tvůrce Marco da Silva Ferreira přinesl strhující zážitek s představením Carcass, ale i open-air duetem Fantasie Minor. Tři pondělní večery náležely umělcům evropské platformy Aerowaves, jeden z nich, od choreografky Emmy Martin, patřil i dětským divákům. Ti si užívali také norský roztančený koncert Rock me BabyNaopak Příběhy Afriky diváky vtáhly komorními sóly, rezonoval i osobní výkon Amaly Dianora.

V programu samozřejmě nechyběli tuzemští tvůrci. Například Spitfire Company uvedla premiéru Vivat Messi v koprodukci festivalu. Mistr světa ve freestyle fotbalu Daniel Pražák se na jevišti paláce Hybernia potkal s DJ a hudebníkem badfocusem a talentovaným tanečníkem Taro Troupem, aby vyprávěli příběh o odhodlání, vůli a touze jít za svým snem – v režii Petra Boháče a Miřenky Čechové.

Speciálním zážitkem pro diváky i účinkující bylo také Okřídlení v choreografii Jara Viňarského, kterým vrcholil dvouletý evropský projekt Dance Well. Dance Well umožňuje pravidelná setkání s tancem lidem, kterým do života vstoupila Parkinsonova choroba, a nejen jim.

Další úspěšné koprodukce Womanhood a Fantasmas vznikly v brazilsko-české spolupráci. Soubor Pocketart uvedl českou premiéru Fairy Tales v koprodukci tří evropských festivalů tance.

Děkujeme všem partnerům a podporovatelům festivalu:

Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha, Kreativní Evropa (Big Pulse Dance Alliance, Aerowaves, Dance Well)

Hlavní mediální partner: Česká televize

Statutární města Plzeň, Brno, Ostrava a Plzeňský kraj, IDU a mnozí další.

Foto: Adéla Vosičková, Adam Mráček, Barbora Doleželová 

Markéta Faustová

pro Taneční magazín