StarDance v číslech a další zajímavosti

Královnou a králem tanečního parketu jsou Darija Pavlovičová a Dominik Vodička

V desátém finálovém večeru letošního ročníku taneční soutěže o vítězství usilovaly tři dvojice – Vavřinec Hradilek s Kateřinou Bartuňek Hrstkovou, Eva Adamczyková s Jakubem Mazůchem a Darija Pavlovičová s Dominikem Vodičkou. Posledně jmenovaný pár si odnesl křišťálový diamant na skleněném podstavci. Celosvětově úspěšný pořad britské veřejnoprávní BBC vysílá ČT od roku 2006 a v uplynulých jedenácti ročnících uspělo devět hereček či herců a dva sportovci. Všech deset přímých přenosů dvanácté řady StarDance nabídl v hlavním vysílacím čase program ČT1.

„Pořad StarDance svým přesahem na ČT rozhodně patří. I letos nabídl mimořádně vysokou úroveň televizní zábavy, podpořil jedním večerem Centrum Paraple, a rekordní sledovanost, nejvyšší od druhého ročníku v roce 2007 potvrzuje, že si diváci StarDance na obrazovkách České televize oblíbili. A tak si, doufám, oprávněně myslím, že uvítají to, že třináctou řadu uvedeme už na podzim příštího roku,“ říká generální ředitel České televize Jan Souček.

Účastníky dvanácté řady StarDance poprvé představila Česká televize koncem dubna (24. dubna). Od poloviny července se pak páry začaly připravovat ve zkušebnách. Přímé přenosy sledovali diváci od druhé říjnové soboty (14. října).

Darija Pavlovičová rozšířila počet hereckých osobností, které ovládly taneční parket. V minulosti to bylo již devět hereček, či herců s cenou pro vítěze. Navíc je po Zdeňku Piškulovi (vyhrál v roce 2016 ve věku osmnácti let) druhou nejmladší vítězkou v historii StarDance.

Moje první emoce byly stejné, jako když se člověk snaží při meditaci zpřítomnit a nemít v hlavě žádnou myšlenku. Naprosté ticho. Měla jsem pocit, že se mi zastavilo srdce. Vůbec jsem to nečekala, nedokážu to pochopit,“ svěřila se herečka Darija PavlovičováJejí taneční partner Dominik Vodička dodává: „Děkujeme divákům, kteří nám posílali hlasy i vzkazy. Bez nich bychom nebyli ve finále. Podpora od fanoušků byla neskutečná. Ohromné díky všem.“

Zajímavosti dvanáctého ročníku StarDance

Diváci, kteří sledovali všech deset soutěžních večerů, věnovali StarDance zhruba jednadvacet hodin svého života.

Výtvarník Roman Šolc připravil pro desítku soutěžních párů, trojici porotců a moderátora Marka Ebena přibližně dvě stě padesát kostýmů. Tři desítky z nich byly recyklované z minulých řad soutěže. Nejvíc na výrobu spotřeboval šifonu, a to tři sta metrů. Šaty ozdobil deseti tisíci kusy kamínků.

V průběhu roku pořídily oficiální fotografové České televize přibližně osm tisíc publikovatelných portrétních a reportážních fotografií z příprav a průběhu letošní řady soutěže, které z větší části a zdarma zpřístupnili tištěným i online médiím.

Mimořádně úspěšné byly příspěvky o StarDance také na sociálních sítích České televize a oficiálních účtech soutěže (Facebook, YouTube, Instagram). Sdíleno bylo přibližně sedm set fotografií a příspěvků, které napříč platformami mají celkem sedmdesát milionů zobrazení. Krátká videa nasbírala necelých čtyřicet milionů zhlédnutí. Komentářů či lajků zanechaly fanoušci soutěže pět milionů.

Vše podstatné průběžně přinášely sociální sítě České televize:

Facebook StarDance: www.facebook.com/stardancecz

Instagram StarDance: www.instagram.com/stardancecz

TikTok StarDance: www.tiktok.com/@stardancecz

režisér: Jan Fronc // kreativní producentka: Lucie Kapounová // vedoucí projektu a scenáristka: Barbora Suchařípová // výkonný producent: Vojtěch Svoboda // vedoucí produkce: Cyril Hirsch // dramaturg: Matěj Randár // hudební dramaturg: Jan Tengler // manažer realizace: Viktor Průša // hlavní kameraman: Filip Havelka // aranže hudby: Martin Kumžák // zvuk: Miroslav Hřebejk, Milan Jílek // architekt: Jaroslav Svoboda // choreograf: Marek Zelinka // střih: Dušan Lajda// kostýmní výtvarník: Roman Šolc // líčení – supervize: Pavel Bauer // účesy – supervize: Blanka Hašková

Foto: Mikuláš Křepelka

Vendula Krejčová                                     

Taneční magazín

Kukačka sídlí tam, kde se volá BRAVO!

Unikátní dílo souboru Kozel ve fraku

Soubor Kozel ve fraku, který se věnuje tvorbě na poli pantomimy a pohybového divadla, přesouvá do Divadla BRAVO! další ze svých inscenací. Po dlouhé době se totiž na jevišti objeví oceňovaný titul Kukačka aneb Přesto zůstal člověkem. První repríza v novém působišti proběhne 19. prosince 2023 od 19.00 hod.

Divadelní inscenace Kukačka aneb Přesto zůstal člověkem je unikátní dílo, které nastudovala herečka a mimka Anna Kukuczková pod hlavičkou souboru Kozel ve fraku. Je věnovaná performerčině otci, zesnulém faráři, básníkovi, prozaikovi a esejistovi Erwinu Kukuczkovi. Jeho neuvěřitelné životní peripetie podává lidsky, s moudrostí a lehkým úsměvem na tváři, tedy stylem, jakým se za svého života Kukuczka prezentoval. Příběh je inspirován jeho tvorbou, tvrdým životním osudem a osobními vzpomínkami jeho milující dcery.

„Chtěla jsem udělat představení o výjimečnosti obyčejných lidí. Protože každý je obyčejný a zároveň výjimečný. Tátův život mě fascinoval a inspiroval. Zažil tolik bolesti, a přitom rozdával všude radost,“ vysvětluje Anna Kukuczková, která je v inscenaci také jedinou interpretkou. Osudy Eerwina Kukuczky byly podrobně a autenticky zachyceny v projektu Paměť národa.

Režisérem inscenace je Ondřej Holba, který je etablovaný jako tvůrce, lektor i dramaturg nonverbálního a alternativního divadla. Citlivý námět inscenace s podtitulem Jeden skromný večer věnovaný jednomu skromnému člověku zpracovává s pokorou, ale nebojí se nadsázky a humoru.

O inscenaci Anny Kukuczkové, která se vrací na repertoár souboru a bude k vidění na scéně Divadla BRAVO!, napsaly např. Taneční aktuality: „Anna Kukuczková ukázala svůj pohybový talent a vypracovanou techniku v mnoha předchozích představeních, zde se jejím dominantním sdělovacím prostředkem stalo mluvené slovo. Touto volbou dokázala, že se na pohybové vyjádření zdaleka „omezovat“ nemusí. Inscenace je těžko žánrově zařaditelná. Vyskytují se v ní čistě činoherní části, pantomima, zpívané kusy, prvky grotesky. Ani tyto rychlé přechody žánrů nečiní Kukuczkové sebemenší problém. (…) Kombinace dobře uchopeného, silného tématu, podaného bez patosu a skvěle zahraného, vzbudila bouřlivou reakci publika.“

Pantomima v Divadle BRAVO!

Představení Kukačka aneb Přesto zůstal člověkem se odehraje v úterý 19. prosince na scéně Divadla BRAVO!, bývalého Branického divadla, kde je divadelní soubor Kozel ve fraku od začátku této sezony stálým hostem. Na repertoáru, který zde soubor uvádí, nechybí také inscenace pro rodinné publikum, jako jsou Absurditky, pásmo pantomimických etud autorského dua Anny Kukuczkové a Vojtěcha Svobody nebo celovečerní pantomima Stvoření světa, kterou Vojtěch Svoboda uvedl letos v premiéře ve spolupráci s hudebníkem Lukášem Sommerem.

Inscenace Kukačka aneb Přesto zůstal člověkem je vhodná pro dospělé a děti od 15 let, lístky je možno zakoupit přes internetové stránky divadla nebo přímo na místě. Využít můžete odkazu: https://divadlobravo.cz/kukacka-presto-zustal-clovekem/

O souboru

Kozel ve fraku je divadelní soubor založený v roce 2016 autorskou dvojicí Anna Kukuczková – Vojtěch Svoboda. Umělecké zaměření skupiny se soustředí na zkoumání, tvorbu a vývoj žánru moderní pantomimy a nonverbálního divadla. Oba interpreti patří ke špičce mimického divadla v České republice a zkušenosti mají i na mezinárodní divadelní scéně. Na repertoáru mají společné i sólové inscenace různých stylů a různé tematiky, kromě ČR vystupovali například ve Francii, USA, Německu, Polsku, Arménii, Japonsku nebo na Filipínách. Naposledy se soubor v Divadle BRAVO! představil s inscenací Stvoření světa (aktuální recenzi si můžete přečíst ZDE.)

Web souboru: http://kozelvefraku.cz/

Trailer k inscenaci: https://youtu.be/gihytufzXPs?si=66sLND9Y-a-Hjg8n

Foto: Miloš Potužák 

PhDr. Lucie Kocourková

pro Taneční magazín

Tanec Praha se otevírá světu a čekají ho změny

Tiskové prohlášení Ředitelky festivalu Tanec Praha Yvony Kreuzmannové

Vážení,

těší mne, že řada reakcí ukazuje, jak mnoha lidem záleží na budoucnosti aktivit, které se za 32 let existence Tance Praha rozvinuly. Nepochybně by stáli o lepší vyjasnění záměrů, kam směřuje celá naše organizace. To ráda učiním vůči všem, kteří to s tancem obecně i Tancem Praha jako organizací myslí stejně dobře.

Považuji však za nutné vyjádřit se k četným nedorozuměním i mnohým protichůdným reakcím, které se vyrojily během mé nepřítomnosti z důvodu pracovních cest. Celý svůj profesní život věnuji současnému tanci, a o to více poslední rok sleduji stále to jediné: otevřít naše aktivity většímu počtu lidí z branže v dialogu s umělci a členy týmu. Tým Tance Praha (TP), jak mnozí pochopili, prochází zásadní proměnou, což byla věc nezbytná a dlouho připravovaná, zdá se však, že z mé strany nedostatečně komunikovaná, za to se omlouvám.

Moje snaha najít nejprve vhodné lidi a pak teprve o nich informovat se nesetkala s pozitivním přijetím, a to jak u části TP týmu, tak odborné veřejnosti. Nicméně je to v plné kompetenci vedení, tzn. ředitele organizace a Správní rady. Správní rada je tvořena osobnostmi, které zakládaly Tanec Praha a byly aktivně zapojeny do pořádání prvních ročníků festivalu počátkem 90. let. Patří k nim i revizor, který zcela v souladu s Novým občanským zákoníkem nahrazuje funkci Dozorčí rady. Vše je zveřejněno v rejstříku Městského soudu v Praze pod značkou U 384 a Výroční zprávy jsou každoročně zveřejněny na webu TP.

Práce na doplnění a restrukturalizaci týmu TP probíhají, je to proces, který trvá od jara 2023 a minimálně do jara 2024 bude pokračovat. Jeho první fáze souvisí se strukturální proměnou týmu jako celku, dosavadní stav je s ohledem na nárůst počtu a rozsahu aktivit neudržitelný. Pro představu: v roce 2023 získal Tanec Praha 17 nových grantů, z toho 7 se týká aktivit pro Ukrajinu, 6 Národního plánu obnovy a 4 festivalu TANEC PRAHA. Podařilo se tak vytvořit historicky nejlepší podmínky pro tvůrčí práci umělců, jejich profesní rozvoj i mobilitu.

Toto všechno však vyžaduje obrovský kus práce navíc, zvláště s ohledem na specifické požadavky každé instituce, reporty, monitorování atd. Rozvoj mezinárodní spolupráce již vyžaduje rozdělení projektů mezi více lidí a odtud pramení i moje snaha zamyslet se nad novým modelem kurátorské práce pro všechny naše hlavní činnosti.

Inspirací mi je podobný model, který se osvědčil již u festivalu Česká taneční platforma. Ta má Dramaturgickou radu a následně Mezinárodní porotu, které procházejí každoroční obměnou či doplněními. Jsem přesvědčena, že je žádoucí, vzhledem k rozmanitosti umělecké tvorby, aby stejným způsobem externí odborníci přinášeli podněty pro kvalitní rozvojové plány divadlu PONEC – s plným respektem ke všemu, co se v něm během dvaadvaceti sezon odehrálo.

Trefně se k tomuto směřování vyslovila trojice expertů (Maja Hriešik, Jitka Pavlišová, Martin Macháček), s nimiž jsem na podzim začala jednat o konzultacích k příští sezoně 2024/25, nicméně v dané situaci nelze počítat s okamžitým vytvořením tohoto poradního orgánu, dokud nebude dokončen proces restrukturalizace týmu TP a osloveni budou další experti z oboru:

„Myšlenka otevření se Ponce zpětné vazbě od jiných profesionálů, kteří s organizací pravidelně a rádi spolupracují, ale zároveň nejsou přímou součástí operativního vnitřního týmu, je velmi sympatická a vnímali jsme ji jako vyvrcholení diskuzí s aktéry na umělecké scéně, které probíhaly v minulé sezóně. Je to ona nezbytná potřeba transparentnosti, snaha o smysluplnost a udržitelnost projektů na kulturní scéně, ale i společné čelení krizím, předcházení vyhoření členů týmu, stejně jako upřímný dialog s umělci – souhrnně větší synergie a vzájemná důvěra.“

Shodujeme se, že tato změna nabízí příležitost, ba až nezbytnost, otevřít se diskusi s širším okruhem aktérů české taneční scény. Ráda ji opět otevřu, i v širším okruhu než pouze s umělci PONCE, protože naše festivaly a aktivity mají celonárodní a výrazný mezinárodní přesah a jsou zásadní součástí vize rozvoje všech našich činností.

Srdečně proto zvu do PONCE ke konstruktivní diskusi o budoucnosti – jak jeho spřízněné umělce, tak ostatní, kteří se zapojují či se zájmem sledují naše aktivity. Našli jsme termín ještě před Vánocemi, 20. 12. 2023 od 18 do 20 hodin. Budeme se těšit na vaše podněty, věcnou diskusi i vaše reflexe, a pokud již nenajdete čas k setkání v prosinci, celou diskusi nahrajeme a budeme sdílet.

S přáním krásných adventních dní

Yvona Kreuzmannová

zakladatelka a ředitelka Tance Praha

 Foto: Eva Smolíková

Simona Andělová

pro Taneční magazín

Smysl pro tumor

Filip Březina v hlavní roli nového seriálu ČT

Příběh o ambiciózním studentovi medicíny, kterému nemoc zcela změní život, ale zároveň mu umožní najít lásku a vážit si vlastní rodiny, natočila režisérka Tereza Kopáčová. Původní belgická verze Gevoel voor tumor byla oceněna prestižní cenou Prix Europa pro nejlepší televizní sérii roku 2018. Autorem české adaptace je scenárista Matěj Podzimek. V klíčových rolích, vedle Filipa Březiny, diváci uvidí Terezu Brodskou, Jiřího Bartošku, Alžbětu Malou, Pavla Řezníčka či Natálii Řehořovou. První z osmi dílů bude mít premiéru v neděli 7. ledna 2024 ve 20:10 na ČT1.

„Seriál Smysl pro tumor z mnoha úhlů pohledu zpracovává téma, které by mohlo znít: Mám rakovinu, co bude dál? Ústřední postava má život před sebou, zdravotní problémy si nepřipouští, slaví jeden úspěch za druhým. Ze dne na den je ale všechno jinak. Lékaři mu diagnostikují rakovinu, která se propíše nejen do jeho života, ale dotkne se taky jeho nejbližších a přátel. I jejich osudy vypráví tahle série optimisticky a s velkou dávkou naděje,“ říká kreativní producent Matěj Stehlík. A dodává: „A tím se vymyká všemu, co bylo na tohle téma u nás dosud natočené. Na rakovinu by neměl být člověk sám. Ať už se týká přímo nás, nebo někoho v našem okolí. Léty udržované tabu kolem onkologických onemocnění bychom chtěli tímto příběhem alespoň trochu pobořit, tak jako se to povedlo belgické předloze.“

Režisérka Tereza Kopáčová ho doplňuje: „Náš seriál je o tom, že hluboký smysl může mít i rakovina. A pacienti, kteří si touhle nemocí prošli, to potvrzují. Nepotkala jsem nikoho, kdo by měl ve stejném věku tak srovnané životy a hodnoty jako ti, kteří si v mládí prošli těžkým bojem s touhle nemocí. Spontánně se přiznávali, že teď mají šťastnější život.“

Hlavní postavu úspěšného medika a ragbisty hraje ve Smyslu pro tumor Filip Březina. Pro roli v seriálu, jehož natáčení zabralo víc než osmdesát dní, obětoval nejen vlasy, ale i stálé divadelní angažmá. „Očekávám, že až se začne Smysl pro tumor vysílat, tak budu dostávat otázky, jak jsem se na roli kluka s rakovinou připravoval, kdo mi pomáhal, s kým jsem o tom z lékařského hlediska mluvil. V tomhle případě na tom ale absolutně nezáleželo. I kdybych si maximálně důkladně nastudoval chování a emoce někoho, kdo to všechno reálně prožil, tak bych si s tím nevystačil. Jenom bych kopíroval. Navíc každý v takových nečekaných situacích reaguje jinak. Musel jsem to najít v sobě. A byla to velká cesta sebepoznání,“ přiznává Filip Březina.

Ze své vlastní zkušenosti s onkologickým onemocněním vycházel spisovatel a spoluscenárista belgického originálu Leander Verdievel. I název Smysl pro tumor odkazuje k jeho osobní vzpomínce na dvouletou léčbu na onkologii. „Můj otec mě tehdy chodil do nemocnice často navštěvovat, ale nikdy neprojevoval svoje emoce. A pokaždé, když z mého pokoje odcházel, tak říkával, že ať se stane cokoliv, tak si mám uchovat svůj smysl pro tumor. Ta hloupá slovní hříčka mě někdy přiváděla k šílenství. Až později jsem si uvědomil, že to byl ale tátův způsob, jak se s mojí nemocí vypořádat, jak si udržoval víru v dobrý konec. Pro mě to byl ten jediný možný název. Chtěl jsem jím vzdát hold svému otci,“ vysvětluje Leander Verdievel, který se v průběhu příprav české adaptace svého příběhu seznámil s jejím autorem, scenáristou Matějem Podzimkem. „Dialog s Leanderem byl pro mě nesmírně obohacující v mnoha rovinách. Nejvíc v tom, že on si uvědomuje, proč je tak důležité nebát se o rakovině mluvit nahlas, a ne o ní jen šeptat. Svým velmi racionálním přístupem k tomu, co všechno má za sebou, mi ukázal, že je možné být za všech okolností optimistou,“ říká Matěj Podzimek.

Štáb režisérky Terezy Kopáčové měl pro natáčení seriálu Smysl pro tumor k dispozici autentické prostředí Fakultní nemocnice Hradec Králové. Řadu scén tak filmaři situovali například do prostor urgentní medicíny a laboratoří, gastroenterologického oddělení či do sálů neurochirurgické, hematologické a radiologické kliniky. Každá z osmi epizod končí krátkými rozhovory s mladými lidmi, kteří absolvovali léčbu na onkologii a aktivně se zapojili do pacientského projektu Fuck Cancer.

režie: Tereza Kopáčová // kamera: Pavel Berkovič // střih: Michal Böhm, Michal Hýka // zvuk: Radim Hladík jr. // hudba: Jiří Hájek // architekt: David Voborský // kostýmní výtvarnice: Simona Zemanová, Petra Krčková // scénář: Mathias Claeys, Leander Verdievel, Matěj Podzimek // výkonná producentka: Romana Špiková // kreativní producent: Matěj Stehlík // hrají: Filip Březina, Alžběta Malá, Jiří Bartoška, Tereza Brodská, Pavel Řezníček, Natálie Řehořová, Mark Kristián Hochman, Robert Nebřenský, Radim Jíra, Viktor Krčmář, Mikuláš Voborský, Aleš Petráš, Pavlína Balner, Václav Werner Kraus a další

Foto: Česká televize

Vendula Krejčová                                     

pro Taneční magazín