Stepařská show ozdobená zpěvem, pantomimou a tancem
„Balet je vyšší forma umění“
„Zajímaly by mě jiné země, ale mé nejoblíbenější místo jsou jižní Čechy a krajina, kde jsem se narodila. Jinde si většinou říkám, že se mi tam vůbec nelíbí. Cestování mě trošku vylekalo. Jsem pecivál. Mám resty v poznávání zahraničí, už se to asi nebudu snažit dohnat.“
„Nemám žádné vysněné místo, ale moc se mi líbilo Norsko, to bych si zopakovala… Třeba bych i lovila ryby v Norsku.
Také Skotsko je krásná zem, byla jsem tam s dcerou, jen tak, s „bágly“ na zádech. Na to vzpomínám ráda.
Líbí se mi malé země jako je třeba Portugalsko, v Itálii mi zase vyhovuje jejich kuchyně a víno.
Atlantik se mi zdál moc hezký.
Byla jsem také dvakrát v Americe, ale pracovně, neužila jsem si to. Ta krajina mě vůbec neláká. Když pracujete a denně balíte kufry, je těžké si vychutnat cestování.“
„Ráda ležím na břichu a odpočívám. Když přestanu mít soukromí, jsem nešťastná, jsem na to velmi citlivá. Prožívám všechno, co se děje kolem.“
„Jsem „lajdák“ a nevěnuji se tomu. Má dcera byla pohybově talentovaná, chodila se dívat na různá taneční vystoupení, tanec dost sleduje. Vím, že krásný tanec je možné vidět v Tanečním domě na Žižkově. Choreografové jsou tam výborní a dcera mi tanec doporučuje. Ale já to časově nestíhám.“
„Uznávám krásy klasického baletu. Sledovala jsem filmy s Mikhailem Baryshnikovem, tam jsem si poprvé všimla, že balet je vyšší forma umění. Mám v mysli sestaven takový žebříček: činohra, opera a nejvýše je balet. Balet je prostě na vrcholu. Činohra se snaží přiblížit kvalitě, posunuje se do vyšších pater, ale u baletu je to předurčeno. Balet nelze napodobit. Tanec je prostě krásný.“
„Ano, také jsem pracovala s choreografy. V pohádkách jsme měli pohybového poradce. Choreografka mi tehdy chtěla ukazovat kroky, ale nakonec řekla, že si to zatančím sama nejlépe.“
„Na Stardance jsem se dívala, poslouchám posudky poroty, přemýšlím si o nich, zda souhlasím nebo ne, většinou souhlasím. Je zajímavé sledovat Stardance. Na škole jsem tanec zvládala, v duchu si představuji sebe na místě svých kolegů, jak bych to asi zvládla tam.“
…(úsměv)“Můj muž kdysi řekl větu: Já mám takovou představu, že se to bojím vyslovit nahlas…
Asi mám dar i rozumově pochopit a vylíčit postavu. To vás donutí k exhibici. A nikdo Vám s tím nemůže pomoct.“
„Nedávno mě zastavili v Brně se slovy, že mě mají rádi. Opravdu mě to hřeje.“
Tanec a box jdou ruku v ruce!
Tanec a box jdou ruku v ruce!
„Box, Box“ choreografa Mourada Merzoukiho je směs boxu, hip-hopu a klasické hudby. Že to nejde dohromady?
Foto: Donald Cooper
Někdy zdánlivě nesourodé světy jsou si blíž, než si myslíte
Francouzsko-alžírský choreograf Mourad Merzouki, oceněný mnoha vyznamenáními, je nyní ředitelem Národního choreografického centra v Créteil na předměstí Paříže a ovládá bojové umění, cirkusové umění i tanec. Soudí, že rozbité nosy z ringu nemají tak daleko k tanci a k vážné hudbě. V jeho nové show se prolíná hip-hop, klasická hudba a box. Merzouki vždy viděl spojitost mezi boxem a tancem. Box podle něj není jen násilný sport, je také plný poezie, dramatičnosti a rytmu, může být i poetický.
Oba druhy umění, box i tanec, jsou vysilující fyzické disciplíny. Ale zatímco jeden zjevně způsobuje bolest, druhý skrývá ponurou realitu pod pozlátkem krásy, umění a jemnosti. Modřiny, podvrtnutí, zlomeniny a jiná zranění jsou v tanci „neviditelná… “ „Tanečníci i boxeři čelí bolesti“, míní Merzouki. Tanečníci jsou obvykle vyčerpáni. Jejich nohy jsou zničeny. „Násilí požadujeme od tanečníků podobné jako u boxerů, ale nevidíme je stejným způsobem“, dodává Merzouki.
„V boxu bojujete proti soupeři, v tanci proti publiku.
Můžete bojovat proti publiku? Ano, je to konfrontace, musíte překonat sám sebe, musíte být nejlepší… Vůle zvítězit je stejná. Tanečník chce vyhrát nad jeho publikem, kritiky, tlakem, stresem, právě tak, jako boxer čelí svému soupeři“, pokračuje Merzouki.
Merzouki říká, že hlavním smyslem show je pobavit diváka. Vzpomíná na starou ženu, 84, která se doslova nadchla pro hip hop. A pak jsou tu hip-hopoví fanoušci, kteří se obrátili „na klasickou hudbu“.
„Malý chlapec v baseballové čepici přišel ke mně a ptal se, co je to za hudbu. Řekl jsem, že to byl Schubert. A chlapec se ptal, kdy bude jeho další koncert, rád by přišel a poslechl si ho. Řekl jsem: Je mi líto, ale zemřel před 200 lety.“
V létě potřebujeme pohyb a spoustu vody, firma Evian to ví