Chrámový tanec u svatého Mikuláše

Tajemný a mysteriózní

 Chrámový tanec – tato unikátní taneční premiéra vedená samotným ,Bohem choreografie´- Michalem Záhorou byla zatančená v náboženských prostorách posvátného kostela svatého  Mikuláše pro Pražské arcibiskupství.

Po chvilkovém spočinutí v tomto náboženském prostoru mě zasáhla jakási velmi tajemná a mysteriózní vůně pocházející z majestátní atmosféry této sakrální budovy. Nejdřív se tento kostel naplnil duchovně znějící hudbou, která mě v podstatě jemně donutila detailněji prozkoumat různé sochy a samotného Ježíše Krista. Pomocí hudby jsem najednou sochu Krista vnímal zcela jinak. Spontánně mě zavalil proud lítosti.

Po dojemném hudebním úvodu skromně oděni tanečníci, jenž, s důstojně vyzařující náladou, obohatili prostor svou nově příchozí energií, jaksi umocnili vyšší spirituální frekvence panující v kostele. Citlivě a něžně vykročili do prázdného prostoru a pozvolna se nám rozhodli sdělit své vnitřní poselství.

Po úvodní taneční pasáži nastala zajímavá chvíle, kdy se metaforicky řečeno tanečníci ponořili do duchovní tématiky Velikonoc a v podstatě zpodobnili samotný výjev zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Nálada v kostele poněkud zkostnatěla a vystřídal jej žal či překvapení. V podvědomí diváků nastal zvrat. Vskutku došlo na jevišti ke katarzi ducha mezi diváky a Ježíšem Kristem, jenž jaksi znovu povstal skrze vědomí Michala Záhory. Kristova láska a jeho světlo se opět na malou chvíli vynořilo skrze pohyby tanečníků a jakýmsi způsobem  ozářilo celý kostel uctivou vznešeností. Ten vzápětí  získal nadpozemskou krásu. Zkrátka tanec  oslavoval přítomnost všeho dění. V tomto směru vidím velký umělecký posun, protože  v tomto okamžiku je jasně patrné, že pouhé slovo jakéhosi kněze je směšně bezmocné oproti božskému tělu. Tělo jako rituální prostředek je nesmírně mocné a dokáže vyjádřit nevyjádřitelné, a to skrze svoje kolektivní nevědomé signály, které jsou pro někoho obtížně zachytitelné. Zároveň je pozoruhodné, že energie tanečníků doutnala jiskrnou a chytlavou příchutí, která byla v samotném Bohu. Vskutku do nich vstoupila božská energie a oni se proměnili v malé plamínky, jejichž hlavním plamenným zdrojem je sám Kristus.

 V závěrečné pasáži došlo k překvapivému momentu. Tanečníci se pozvolna vytratili z divákova dohledu a doslova vyčistili prostor svým pomalým krokem. Atmosférou prostupoval očišťující a uvolňující náboženský éter. A taneční bohové zčistajasna zmizeli.

CHRÁMOVÝ TANEC

Choreografie: Michal Záhora

Režie: Klára Mašatová

Tanec:  Dagmar Chaloupková, Pavel Mašek, Nikola Němcová a Michal Záhora

Foto : Vojtěch Brtnický
Michael Dužda
pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Výročí, nejen našeho státu, ale i českého současného tance

Významný choreograf a tanečník Michal Záhora uvede svůj projekt, kterým vzdává hold jubilejnímu výročí České republiky

Pulsar oslaví tancem v PONCI 100 let výročí republiky

 Významný choreograf a tanečník Michal Záhora z uměleckého uskupení Pulsar uvede po taneční pouti Slavnost na Klenové další z projektů, kterými vzdává hold jubilejnímu výročí České republiky. V neděli 28. října ve 20:00 hodin slavnostně oživí prkna divadla PONEC tanečním kaleidoskopem „Výročí“, kterým oslaví a zreflektuje nejen výročí našeho státu, ale i českého současného tance.

Záhora se zde zhostil nelehkého úkolu, jak interpretovat 100 let našich dějin pomocí tanečně-pohybového slovníku. Pokusil se tak prostředkem tance zaznamenat jak individuální, tak kolektivní paměť, a zachytit historii v pohybu.

Jsou témata, od kterých bychom možná nečekali taneční zpracování. Výročí republiky by k nim mohlo patřit. Přesto je to tak významná událost, že mi prostě nedalo se k ní nevyjádřit,“ vysvětluje Záhora a pokračuje: „Tanec je pro mne to, co v literatuře poezie. Hovoří v obrazech, s poetikou a hloubkou, s přesahem, který vytváří celistvější chápání světa. Často v symbolech, a tudíž i ve zkratce.“

V představení vystupují čtyři postavy, symbolizující českou, slovenskou, židovskou a sudetskou entitu a děj se odehrává v jednom dni, který je rovněž metaforou celých sto let. „Nechtěli jsme pouze citovat dějinné události. Přestože budou určité momenty historie rozpoznatelné, neustrneme v prostém výčtu dat,“ dodává Záhora.

Projekt oslavuje nejen kulaté výročí české státnosti, ale rovněž výročí českého tance. Právě za první republiky byly vybrány žačky Sokola a poslány studovat do školy Elisabeth a Isadory Duncan v Německu.

Na jevišti se setká tanečník Josef Bartoš se třemi tanečnicemi – Annou Línovou, Zuzanou Richterovou a Michaelou Sušou. Hudbu vytvořil stejně jako k projektu Slavnost kmenový spolupracovník Pulsaru, italský hudebník Carlo Natoli, který se věnuje nejen hudbě taneční, ale rovněž filmové. Kostýmy k inscenaci vytvořila módní návrhářka Zuzana Kubíčková – zářící hvězda posledních ročníků Mercedenz-Benz Fashion Week.

Celebrating Kylián!

Největší multimediální retrospektivní výstava z tvůrčí práce a díla choreografa Jiřího Kyliána, kterou spolupořádá divadlo Ponec  s Baletem Národního divadla a Kyliánovým nadačním fondem. Výstava je rozšířena o nové exponáty.
Praha, nám. Václava Havla – budova B Národního divadla
Potrvá jen do 25. 10. 2018. Otevřeno 13:00–20:00 h.

„Jsem ráda, že i v PONCI si připomeneme toto významné výročí,“ říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka a zakladatelka Tance Praha z.ú., a pokračuje: „Zároveň mě opravdu těší, že v měsíci říjnu se nám daří spolurealizovat také zásadní výstavu největšího českého velikána tanečního oboru, Jiřího Kyliána, s nímž jsme v červnu oslavili 30 let festivalu TANEC PRAHA. Výstava Celebrating Kylián! navazuje na spolupráci s Baletem Národního divadla v Praze a Kyliánovým nadačním fondem v Praze a přináší v budově B Národního divadla na náměstí Václava Havla ještě více zážitků díky rozšířené verzi oproti červnu. Potrvá jen do 25. 10.!“ 

Více info na www.divadloponec.cz nebo www.praguepulsar.cz

Více info na https://www.tanecpraha.org/portfolio-items/celebrating_kylian_cz/

Kateřina Kavalírová, Jan Pulsar

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Tanec CiToyen v Kutné Hoře!

V rámci kutnohorské muzejní noci již tento pátek 19. května chystá tamní galerie GASK sérii pozoruhodných vystoupení. Dominovat jim bude tanec! V podání Ley Švejdové a Michala Záhory. Ale ani další programy této noci muzeí nejsou nezajímavé.

Letošní Muzejní moc neprobíhá centrálně v jedno univerzální datum po celé republice. Například již toto pondělí 15. května ji měli ve všech muzejních i výstavních prostorách (včetně zámku) v Kroměříži. V Praze vypukne až v pátek 16. června. A tento pátek 19. května bude probíhat naopak v Kutné Hoře.

V tamní galerii GASK (v Barborské ulici 51 – 53) si v rámci Muzejní noci připravili bohatý program. Rovněž taneční.

Lea Švejdová

Vévodit mu budou dva vrcholné scénické tance. Od 20.00 do 20.15 se v rámci expozice „Stavy mysli“ představí tanečnice Lea Švejdová s tance inspirovaným naší avantgardní malířkou Toyen pod názvem „CiToyen“. Lea bude tančit v prostoru za obrazem.

Na Leu pak od 20.30 do 20.45 naváže její taneční kolega Michal Záhora. Tentokrát v expozici Projectroom. Představí své „Tanečně hudební performance“.

Michal Záhora

Na tanec v Kutné Hoře navnadí již v 19.00 hodin „Módní přehlídka Mikela da Luky“. Bude zde představena značka vyznačující se minimalistickými prvky a geometrickým stylem. Těšit se můžete na šaty, tuniky, mikiny a mnoho dalšího.

Na tanec pak v Kutné Hoře ve 21.00 hodin naváže v Podkrovním sále Severního křídla „Koncert TARA FUKI“. Představí se v něm duo violoncellistek Andrea Konstankiewiczová a Dorota Barová.

Tento večer a noc budou v Kutné Hoře i prohlídky všech muzejních expozic zdarma. Těšit se můžete na výstavu prof. Romana Franty „Definice“ v Cafe Fatal, Michaela Hona „Jednoduše“ v Projectroomu či v severním křídle galerie na expozici „Jezuité Bohu ke slávě“.

Muzejní kavárna (ta nikoli zdarma!) bude otevřena od 19.00 do 22.00 hodin. Další informace naleznete na: info@gask.cz .

Foto: archiv GASK

TANEČNÍ MAGAZÍN