Labutí jezero, Louskáček i Raymonda za jeden večer

Classic Ballet Gala

Divadlo Hybernia uvedlo ve spolupráci s Taneční konzervatoří hl.m. Prahy 15. května představení Classic Ballet Gala, které se skládalo z různých scén z klasických  baletů  Paquita, Šípková Růženka,  Coppélia, Labutí jezero, Louskáček, Don Quijote, Raymonda. Ano, to všechno bylo k vidění za jediný večer, kouzelná noc, romantika, dobrodružství,  lyrika.

Nejsem takový odborník, abych si troufla tvrdit, jak dokonalá byla technika, za mě byl tanec precizní, technicky dokonalý, s velmi těžkými figurami, tanečníci byli sehraní a sladění.  Každá scéna byla doprovázena krásnými obrazy videoprojekce, takže tanečníci dokonale splývali s obrazem a celý večer působil doslova pohádkově, estetický dojem byl ohromný.

Ladnost tanečnic (např. Malé labutě) byla dojemná a velice úsměvně působila např. scéna Kocour v botách a kočička.

Fragmenty z klasických baletů umožnily předvést  technickou dokonalost studentů, jediné, co jsem postrádala, byl výraz tanečníků, procítěnost scén, ale přikládala jsem to tomu, že studenti jsou příliš mladí a tudíž nemohou tyto emoce ještě přenášet na publikum, anebo scény neměly tak hluboký obsah.

Některá jména mladých tanečníků (Matěj Skočdopole, Maria Yoshimoto) se opakují a myslím, že se před nimi rýsuje slibná budoucnost.

 Taneční konzervatoř ukázala výsledky své tvrdé dřiny, večer se povedl a byl to velice příjemně  strávený večer.

Foto:  Serghei Gherciu

Eva Smolíková

Taneční magazín

Přišel čas snění s Louskáčkem

Oblíbený vánoční výlet do světa fantazie je opět tady

11. listopadu uvedla Tanečního konzervatoř hl. m. Prahy v divadle Hybernia oblíbený balet Louskáček, tentokrát zase v jiné verzi. Taneční konzervatoř letos slaví 80 let své existence, takže tato inscenace je vlastně součástí oslav.  Na jevišti se představili studenti všech ročníků konzervatoře. Malí vojáčci a myši byli studenti 1.-3. ročníku, vločky, valčík  a arabský tanec studenti 5.-8. ročníku. Ale také již nadějná jména  v rolích prince Louskáčka a hlavní  dívčí hrdinky  Klárky.  V roli Klárky se představila Maria Yoshimoto, v roli malé  Klárky Zlata Zhara. Louskáčkem – princem se stal Albert Schmidtmayer, malým Louskáčkem Matěj Skočdopole.

Choreografie vznikla pod vedením Jiřího Horáka, vychází sice z klasického libreta, ale v této verzi je inscenace doplněna multimediální projekcí.  V rekvizitách není žádný plyšák ani létající postel, s kouzly nám pomáhají moderní technologie,“ vysvětluje  ředitelka Taneční konzervatoře hlavního města Prahy Pamela Morávková.

 

Autoři děj zasadili do atraktivní části Prahy- Starého Města.  Uvidíte kouzelné sněžení, pohádkové víly a zdobení vánočního stromku.  Neopakovatelné! Místo statických kulis se celé jeviště stává prostorem reagujícím na hudbu, choreografii a příběh. 

 

Hranice mezi realitou a snem se rozplývá

 

Nataliya Grimberg, designérka a futuristka, tvůrkyně projekcí,  dodává:  „Každý obraz se lehce pohybuje, mění, dýchá. Je to jemné, neokázalé kouzlo, které dělá z Vánoc něco, čemu chceme věřit znovu a znovu.“

 

Ano, já coby divák naprosto souhlasím a lépe to říci nemohu. Je to tak. Kouzlo Vánoc. Znovu a znovu. Opět Vás chytne, zase uvěříte…. Uvěříte i Louskáčkovi.

 

Nelze si představit lepší večer s větší nadílkou umění, než je právě tato. Je to strop všeho, co nám kultura nabízí. Čistý, ryzí tanec, který je navíc doplněn  projekcí, která uchvátí a také kostýmy, které jsou příjemné na pohled.

 

Pro úplně nejmenší je možná dobré, když příběh znají, protože mohou lépe rozehrát svou fantazii.

 

Zopakuji příběh, který známe: Malá Klárka dostane k Vánocům dřevěného Louskáčka, netuší ale, že s úderem půlnoci se hračka probudí. Klárka s ní prožívá svůj sen… Udatný Louskáček bojuje proti Myšímu králi.  Ocitnou se v říši sněhových vloček (křehká a třpytivá krajina), putují různými krajinami plných motýlů, ptáčků, až do Království Víly Vánoc. A tam čeká pestrá paleta barev tanců!

 

Já osobně jsem viděla Louskáčka už vícekrát, mám ho ráda, pokaždé je jiný a musím říct  –  nezklamal! Je to krásně strávený večer před Vánoci, navíc  v krásném divadle Hybernia, sen, tajnosti, kouzla…  zkrátka krása a neopakovatelnost okamžiku. Moc se mi to líbilo. Tanec je čistý, krásný, nemám co dodat. Já jsem byla  zhruba  dvě hodiny šťastná a přeji tento krásný předvánoční  čas  všem.

Foto: Eva Smolíková

Eva Smolíková

Taneční magazín