Česká scéna Letní Letné uvede dvě premiéry

Michaela Stará nahlédne do života na sídlišti, FysioART vezme děti za Divokými husami

Program festivalu Letní Letná zaručuje každý rok také přehlídku české novocirkusové scény. Dvaadvacátý ročník je příležitostí vidět poprvé dvě nové inscenace tuzemských umělců. Z tématu sousedských vztahů a života na sídlišti čerpá performerka a mimka Michaela Stará v představení Od vedle! Obrazotvornost obohatí Divoké husy, za nimiž na cirkusový výlet vezmou FysioART & MOVE Ostrava zejména děti. Vedle dvou premiér zve Letní Letná dále na řadu dalších tuzemských produkcí nového cirkusu, které u nás vznikly za poslední rok. Zahajovací inscenací pak bude působivé Stvoření. Mýtus o vzniku světa s pomocí akrobacie a ohně převypráví 13. srpna Blackout Paradox. Mezinárodní festival nového cirkusu a divadla bude pak v Letenských sadech pokračovat až do konce srpna.


Při zahájení dvaadvacáté Letní Letné budou létat jiskry. Úvod letošního ročníku obstará totiž soubor Blackout Paradox, i divákům festivalu známý svými ohnivými a světelnými show s prvky akrobacie, tance a pohybového divadla. Pouliční tanečně-akrobatické představení s názvem Stvoření volně čerpá ze starořeckého mýtu o stvoření světa. Vznik veškeré existence nahlíží očima převozníka mrtvých Chárona. V Letenských sadech začátek světa i letošního ročníku budou 13. srpna provázet velké loutky bájných bytostí a propracovaná choreografie se svítícími i ohnivými rekvizitami.

Návštěvníci Letní Letné se mohou těšit i na řadu dalších tuzemských souborů, jejichž přehlídku nabízí už tradičně festivalová česká scéna. Letos přinese dvě premiéry. Rozmanitost sousedských vztahů a panelákového bytu zkoumá tanečnice a mimka Michaela Stará v tanečně-divadelním představení Od vedle!. Pro něj se nechala volně inspirovat životem v jednom malém bytě na sídlišti. Zvuky a ruchy, které slyšíme při každodenních domácích činnostech za panelovými stěnami, lze rozpoznat v taneční manipulaci s různými objekty, rytmy a fyzickým herectvím. Představení Od vedle! doplní ještě snová ukázka chystané inscenace Les choix tremblants – Cirkus Nevkus, za níž stojí Daniel Kvašňovský. Obraz existenciálního klauna do celku složí v sezoně 2026/2027.

Premiéra obrazotvorné inscenace Divoké husy otevře svět dětem od šesti let. Umělecké uskupení FysioART ve spolupráci s kulturní platformou MOVE Ostrava vypráví nejen malým divákům příběhy o putování, odvaze a přátelství, a přitom se ptá: Jak se sžít s přírodou a brát si z ní jen tolik, kolik potřebuji? Představení propojující cirkus, tanec a pohybově-objektové divadlo odkazuje k hrdinům středoevropských pohádek a arktických ság, ale také na zážitky z Grónska a Dálného východu.

Dvěmi premiérami nabídka festivalové české scény nekončí. Losers Cirque Company připomene akrobatickou koláž o překonávání strachu Nespoutaní. Tuzemská stálice Cirk La Putyka vezme diváky v experimentálním projektu Hey Earth! na průzkum světa. A talentovaní studenti ze vzdělávací platformy tohoto souboru CLP Studio se představí v cirkusové výpravě do života hmyzu s názvem Hemžení na druhou. Uskupení Holektiv v melancholickém ponoru Sisterhood přemítá, jestli se dají lidi škatulkovat jako jedináčci nebo sourozenci. TUTOcirk zapojí i diváky do vodácké komedie Ahoy!

K nepřehlédnutelným tvůrcům současného českého nového cirkusu patří žonglér a klaun Ondřej Holba. Na Letní Letné prozradí v Principu nejistoty svou fascinaci kvantovou fyzikou. Úspěšné producentky Zorya Blue a Ivy Eyra ve společném představení Blue Secret Show: vzdušná, přitažlivá, snová odvážně propojily své umělecké disciplíny: burlesku a vzdušnou akrobacii.

Chybět ani v letos nebude (Nejen) Žonglérská Galashow, v níž čeští i zahraniční umělci převedou žonglérství v mnoha jeho podobách, a své místo má už na festivalu jisté rovněž Teens Cirkabaret, tedy vystoupení talentů tuzemského nového cirkusu. Mladá generace se zapojila i do inscenace Jetelová pole, založené na osobních příbězích z konce druhé světové války. U příležitosti osmdesátého výročí od konce tohoto konfliktu vzešlo zmíněné představení ze spolupráce organizace Post Bellum a centra pro nový cirkus Cirqueon.

Dvacátý druhý ročník Letní Letné přinese do Letenských sadů od 13. do 31. srpna také to nejlepší z nového cirkusu z Francie a Kanady, vstupenky na zahraniční i české hosty jsou v prodeji na webu Letní Letné. Důvodem k zastavení u festivalových šapitó bude opět i bohatý doprovodný program.

  1. ročník Letní Letné | 13. 8. – 31. 8. 2025

Vstupenky: https://letniletna.cz/cs/vstupenky/

Michaela Sikorová

pro Taneční magazín

V tunelu jen pro horních dvacet diváků a basketbalisty!

TANEČNÍ MAGAZÍN si vybral nejkomplikovanější a nejrozporuplnější i rovněž vzácně inscenované představení letošní přehlídky TANEC PRAHA 2018.

Proč název „Neboj“? Tento název totiž spojuje Brno a pražský žižkovský tunel. Nápis „Neboj“ napsal – minulého roku – brněnský výtvarník TIMO v Praze nad Žižkovský tunel pro pěší, který spojuje Karlín se Žižkovem. A proč onen nápis? Že tu nebývalo bezpečno? Že se odjakživa říkávalo a podnes říká: „Žižkovu, Karlínu a Libni – raději se vyhni!“?

Každopádně, k recenzi jsme si vybrali nejméně hrané a tudíž nejvzácnější představení letošního festivalu TANEC PRAHA. A jak následující stať napoví, jeho shlédnutí bylo ještě vzácnější, než jsme předem očekávali…

Neboj“ spojilo Prahu s Brnem nejen místem inscenování, ale i spoluprací pražských pořadatelů festivalu a belgických tvůrců s brněnskými pedagogy JAMU.

Belgie – Brno – Praha

Belgický tvůrčí tandem Mossoux-Bonté je českým divákům již znám. Premiérově se Nicole Mossoux představila v Praze již v roce 2000. Jako duo se s Patrickem Bonté objevili na pódiích naší metropole v letech 2005 a 2015, a vždy zanechali výraznou stopu. Tentokrát toto kreativní duo spojilo síly se studenty JAMU z Brna a stálo to opravdu za to.

Nicméně představme si vůdčí osobnosti tohoto projektu. Ale Nicole Mossoux tvoří s Patrickem Bonté nerozlučnou dvojici již od minulého století – přesně od roku 1985. Celosvětově proslulí svými experimenty na pomezí divadla a tance, po celou dobu zkoumají nové cesty, oživují nejrůznější prostory a dokáží se stejně tak vyrovnat s velkým jevištěm jako s nejintimnějšími scénami. Tvůrčí potenciál Patricka Bonté se netýká pouze umělecké tvorby, ale také uměleckého vedení Mezinárodního festivalu „Bellonne-Brigittines“ (od roku 1995). Po rekonstrukci původní kaple a dostavbě její moderní části se navíc v roce 2010 ujal vedení „Les Brigittines“, které proměnil v bruselské Centrum současného umění pohybu.

Šeď nebyla uniformní ani unylá

Poetika těchto dvou – Nicole i Patricka – má v sobě cosi zvláštně znepokojivého, nepolapitelného. To se ani slovy nedá popsat. Prostě, musíte to vidět!

Sama Nicole přišla s myšlenkou oživit magický tunel, který propojuje Žižkov s Karlínem. Ponořit se do jeho neopakovatelné atmosféry. Nápad zaujal nejen festival, ale i vedení divadelní fakulty JAMU a tak všichni společně spojili síly.

Navíc v moravské metropoli je prostorově obdobnou výzvou síť podzemních chodeb Kasemat, bývalé věznice na hradě Špilberku.

Sama Nicole Mossoux to charakterizuje: „Tato místa pojímají prostor jako metaforu života, na jehož začátek si již nevzpomeneme a konec je v nedohlednu. A přece musí přijít, je to věčný koloběh života.“

A jak to vše v praxi vypadalo? Jako bájní krysaři se nás – krátce po osmnácté – začali mladí umělci provázet tunelem dlouhým přesně 303 metry. Měli šédé hábity – evokující „stret-umění“, ale rovněž krysy z temnot. K tomu i šedé holínky.

Čekané či nečekané problémy?

Představení probíhalo za plného provozu. Tunel je spojnicí dolní části Žižkova s Karlínem. Dále jím vede exponovaná cyklotrasa. A aktuálně je téměř jedinou rychlejší spojkou ze Žižkova do Karlína, Libně a dále, jelikož páteřní žižkovská třída Husitská je v dlouhodobé rekonstrukci.

Nevím, nakolik bylo hraní za plného provozu záměrně uvažovanou výzvou? Nebo by byla uzávěra tunelu pro – zhruba půlhodinovou – inscenaci „Neboj“ příliš drahá? Dlužno podotknout, že pátečního večera bylo „Neboj“ ještě reprízováno ve 20.30. Jednalo by se tedy v součtu o hodinovou uzávěru tunelu.

Skutečnost byla následující. Na počátku se před spodním koncem tunelu, kde „Neboj“ začínalo, těsnily v úzké Thámově ulici zhruba dvě stovky diváků. Po začátku začali pořadatelé z TANCE PRAHA usměrňovat počátek davu před vystupujícími.

Zároveň tito pořadatelé vytvářeli po obou stranách „hadu“ diváků koridory pro běžný provoz. Pro cyklisty i chodce! Při šířce tunelu 4 metry a 40 centimetrů nadlidský úkol. Dalším mínusem bylo, že tunel má poměrně prudké zatáčky, přes které nevidíte dál. A hlavní program inscenace začínal zrovna v ten moment, kdy byl hlavní „peloton“ davu za touto první zatáčkou a jeho velká většina tím pádem absolutně nic neviděla!

Představení podmalované východní hudbou a důmyslným osvětlením čile pokračovalo. Viděli jej jedině ti z první řady. A ten, kdo měřil kolem dvou metrů a ony davy před sebou prostě přehlédnul z výšky! My ostatní jsme jen občas zahlédli zdvižené ruce účinkujících a slyšeli zpěv.

Možná si řeknete, proč jsem – při možnosti běžného provozu – nepředešel vystupující a nesledoval inscenaci z vrchní strany? Nebylo to možné! Tam totiž hned zpočátku vytvořili stejnou neprodyšnou hráz fotografové.

Přivedli žebráka na mizinu?

Neboj“ trvalo asi půl hodiny. Bylo nabité efekty. Sršelo nápady i kouzlem improvizace. Škoda, že jej viděli jen ti diváci v první řadě.

Docházelo i k tragikomickým efektům. Když vystupující spustili svůj podmanivě východně až esotericky znějící zpěv, jedna subtilní paní se zastavila a začala se zavřenýma očima relaxovat. A dále pokračující dav, kdyby byl trochu delší, by ji málem ušlapal…

Žižkovský tunel má – zhruba na každých padesáti metrech – výklenky do stěn, kde bývaly za minulého režimu vstupy do protiatomových krytů a skladů Civilní obrany.

A právě do takového výklenku se musel před vystupujícími a „pelotonem“ davu ukrýt místní žebrák stabilně tu hrající na kytaru. Přivedla ho dvě páteční představení na mizinu?

Představení bylo dynamické a mělo i svůj tah na branku. Tedy spíše tah směrem k východu, vlastně severnímu východu z tunelu.

Děkovačka proběhla důstojně na horním okraji tunelu, před restaurací „Planeta Žižkov“. Díky primátorce Krnáčové a jejímu prosazení uzavření Husitské ulice měli účinkující i diváci prostor – v onom neprůjezdném úseku – k závěrečnému uvolnění. Kouzlem nechtěného tak primátorka pomohla festivalu TANEC PRAHA, který loňského roku zahajovala.

A holínky na chvíli osiřely. Alespoň do půl deváté…

Velice upřímně řečeno, kdybych zcela náhodou neasistoval při zkouškách představení „Neboj“ v jiné dny, které také probíhaly za plného provozu, tak bych z páteční pražské premiéry (kromě zvukových vjemů) téměř nic neměl. A to nejsem úplný lilipután!

NEBOJ

Koncept a choreografie: Nicole Mossoux
Režie: Nicole Mossoux a Patrick Bonté
Účinkují: Nikola Dubovanová, Lucie Hrochová, Pavla Koprivová, Daniel Kvašňovský, Rebeka Lonská, Michal Nagy, Juraj Mitro, Tereza Stachová, Viktor Černický, Matouš Adam
Umělecká spolupráce a pedagogické vedení: Pierre Nadaud
Světla: Patrick Bonté ve spolupráci s: Tomáš Morávek (Praha / Prague), za asistence: Jan Bečka (Brno)
Kostýmy: Judita Mejstříková, Dominika Hanzlíková, Adéla Vajdíková
Dokumentace projektu: Matouš Ondra
Hlasová příprava: Silvie Kudelová
Asistentka produkce: Michaela Zemčiková.

Foto: TANEC PRAHA a autor

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN