Mezi námi žijí psychopaté, kteří se radují ze smrti a utrpení druhých. Diskutují denně taková témata jako – nalít benzín, polít kyselinou, pobodat, píchnout koňskou dávku pervitinu a uzavřít jako sebevraždu. Toto šéfredaktorka TM hlásila před asi dvěma lety, nikdo nereagoval. Psychopaté v domě navádějí nezletilé nebo osoby pod drogami nebo choromyslné, aby útočili. Jenže policie obviňuje oběti trestných činů, nikoliv viníky. Proč? Jsou příslušníci PCR stejní jako vrazi? Tihle lidé pomáhají a chrání? Co na to veřejnost?
(11.02.2026)
Zatímco PCR šéfredaktorku TM vůbec nevyrozumívá a nekomunikuje, nebo jen obviňuje z naprosto nesmyslných věcí, které neexistují, druhá strana ví o všem, téměř denně. Policisté vynášeli veškeré informace o vyšetřování, což je trestné. Ze strany kriminalistů to došlo tak daleko, že šéfredaktorka TM mohla nechávat přes úřední podání vzkazy svým sousedům a ti brzy o všem věděli, mnohem dříve než blesk a zneužili toho. Tato trestná činnost ze strany PCR byla rychlejší než mobil.
Zřejmě další známý, napojený na vrahy a drogovou mafii v tomto panelovém domě, chránící otřesný brutální zločin, bude z Policejního prezidia. Odpovídá to tomu, že nikdo, celá PCR případ neřeší a řešit nechce. Ani GIBS, na který se všichni odvolávají. Jenže GIBS si najde zaslané informace v počítači a řekne: „Vy mě tady můžete říkat, co chcete.“ To je také odpověď na nahlášení trestné činnosti.
Policie denně šéfredaktorku i jejího syna sleduje, pronásleduje, zastrašuje. S nebezpečnými odposlechy, které se dají zneužít, šéfredaktorka tak nějak už počítá. Toto nebezpečné sledování, kdy PCR má možnost si o vás zjistit vše, veškerý váš pohyb i vašich blízkých, kamkoliv se pohnete a číhat na svou příležitost, považuje šéfredaktorka jako za velmi nebezpečný stalking, předávání informací psychopatickým vrahům a čekání na popravu. Je to další bod obžaloby, nejhorší možný, příprava vraždy v součinnosti s PCR.
(08.02.2026)
V roce 2024 napadla agresivní osoba bytového domu šéfredaktorku TM, poškrábala jí obličej, rána šla těsně k oku, a ona krvácela. Mohlo dojít k závažné infekci. Ačkoliv policie byla rychle přivolána šéfredaktorkou, PCR nikdy nedovolila napsat pravdivý úřední záznam, ačkoliv ji o to žádali další napadaní spoluobčané domu a okolí. Ostatní spoluobčané byli také svědky poranění a celé situace, mnozí děkovali šéfredaktorce, že se situace řeší, protože v tomto případě PCR nechala agresivní osobu poslat do Bohnic. Jenže ta byla velmi rychle zpět a vše začalo znovu a hůře. . Ale fotky od hlídky policie zmizely, záznam, který šel na přestupkové oddělení byl zfalšován, sestaven z mnoha přestupků, všechno dohromady byl nesmysl. Agresivní osoba se vůbec nedostavila k projednání, ačkoliv podle zákona ji policie může předvést. V žádném případě se toto nestalo, pronásledovaná byla jen šéfredaktorka.
Při sepisování přestupku, jehož popis šéfredaktorka okamžitě poslala elektronicky, ale dotyčný policista vůbec nereagoval. Šéfredaktorka byla místním oddělením nejdříve poslána domů, podruhé po šesti hodinách čekání, se k ní policistka chovala tak, že psala nesmysly typu : osoba ta a ta……..mi polámala vlasy…“ , neuvedla zaměstnání, tvrdila nesmysly ohledně IČO atd. Když chtěla šéfredaktorka zápis opravit, policistka odpověděla chladně: „Co jste dostala, to jste dostala“. Policistka byla snad ještě horší než vrazi ve vězeňské cele. Nezajímalo ji nic, žádná fakta hlášená šéfredaktorkou TM. Podle ombudsmana křivé psaní zápisů je trestné. V dalším sepsání zápisu ale vedení místního oddělení udělalo ještě něco mnohem horšího a tuto lež samozřejmě chránili.
Po určité době, kdy se případ řešil na MÚ Praha 11, pouze úředníci mající vlastní zkušenost s agresivní osobou, zápis jen opravili se slovy, že by jim pravdivé záznamy od PCR velmi pomohly, ale nedostávají je. Cestou zpět agresivní osoba šéfredaktorku TM znovu napadla a tím případ skončil. Dále PCR pouze obviňovala šéfredaktorku TM, dokonce i proto, že měla otevřené okno a agresorku slyšela vykřikovat další urážky a to, že ji chce napadnout., protože k tomu byla naváděna ze strany psychopatů v domě, kteří ale mají podporu u PCR: Za takové jednání PCR už šéfredaktorka žádá odškodné.
Plus další škrábance na obličeji a na rukou, vyrvané vlasy
(07.02.2026)
Za čtyři roky napsala šéfredaktorka TM bezpočet svědectví a oznámení, upozornění na trestnou činnost. Jedno z největších míst kriminality v ČR je Jižní město. Výsledkem nebylo vůbec nic. Odpírání informací ze strany PCR, což je samo o sobě protiprávní. Ale vrazi věděli vše už druhý den, protože spolupracují se zločinným člověkem.
Neinformovat v případě nahlášení vraždy, vysmívat se …. to se už nedá ani komentovat, jak moc je toto chování protiprávní. Ale i tady PCR neudělala vůbec nic, pronásledovala šéfredaktorku všude, kam chodila, jezdila, a to v plné policejní výzbroji, nebo dokonce s kuklou…. to samo o sobě není příjemné. Pokud máte podezření, že policista je zapojen do zločinu s podsvětím, je to více než alarmující, že Vás někdo takový sleduje, kdo má ke všemu přístup, nejlepší možný přístup v celé ČR a beztrestný, omluvitelný, vysvětlitelný, má legální i odposlechy, může si všechno o Vás zjistit a přitom je to člověk spolupracují s podsvětím a vrahy. A nikdo nic neudělá. V takovém státě žijeme.
(06.02.2026)
Odpověď vedení místního oddělení Kaplanova den poté, co šéfredaktorka TM hlásila podezření z vražd, mnohonásobné napadání své osoby po celé Praze, kdy se sbíhali lidé. Vydírání mailem i telefonem. Vynášení informací, týkající se AČR a neměly po Praze a po sídlišti vůbec co kolovat. MOP Kaplanova psala svým nadřízeným pravý opak všeho, co se odehrálo, bojkotovala oznámení o ohrožení života. Dá se spíše říct, že jednala úmyslně. Navíc nedovolila sepsat pravdivý zápis. Při vstupu do bytu PCR šéfredaktorky otevřel její syn, protože ona sama ležela s vysokou teplotou v posteli. Syn je také svědek toho, že PCR nemohla vstoupit do bytu šéfredaktorky na její pozvání, protože ona sama ležela v posteli a je to nemožné. Později nadřízení tvrdili úplně něco jiného, než je v tomto spisu. Navíc se záznamy údajně mažou, takže pokud PCR něco nahlásí, neexistuje jediný doklad, že je to lež.
Odpověď soudu
Policejní prezidium přehazuje zodpovědnost na GIBS, GIBS přehazuje zodpovědnost na Policejní prezidium. Všichni na úřady vnitřní kontroly policie, ty jednají, jak je uvedeno viz. níže. Policie se odvolává na soud, soud na policii a nikdo nedělá nic.
Jednoznačná odpověď Policejního prezídia, zbavuje se veškeré zodpovědnosti. Odpírání informací je podle ombudsmana protiprávní, Policejní prezídium jasně říká, že šéfredaktorka TM vyrozumívána nebude.
(05.02.2026)
Na základě ohlasů je třeba věci zestručnit.
Vzhledem k tomu, že PCR porušila hned první zásadní pravidlo – nevyrozumívala, pokud, tak naprosto nesmyslně – prý k protiprávnímu jednání nedošlo, ačkoliv šéfredaktorka TM hovořila o vraždě, nekomunikovala v ničem a vůbec, o to víc musela šéfredaktorka psát svá oznámení, aby vůbec existoval nějaký dokument, který je pravdivý. Příslušník policie totiž sepisoval nepravdivá hlášení a ta i posílal dále svým nadřízeným. Docházelo k řetězové reakci, takže ve výsledku šéfredaktorka TM obvinila šest policistů. Čeká nás soud.
Ale a ni v této krizové situaci policejní prezident nejednal, neudělal nic, nevyrozuměl, sejít se nechtěl. Zrovna tak nikdo z policejního prezidia. Jediný spis – nebudou vyrozumívat, protože je to nehospodárné a vše vrátili zpět na oddělení k policistům, kteří lhali, uváděli nepravdy a nedovolili sepsat žádná hlášení. Obdobně jednal i soud.
Ničí Vám to v životě vše. Práci, zdraví fyzické, psychické, různá řízení, vztahy, přátele, na cokoliv se podíváte. Kdo kdy nahradí takovou škodu na životě a životy mrtvých kolem?
Kam se v této situaci obrátíte, když nic neexistuje? V jakém státě žijeme a kdo tedy bude drogovou mafii a zločiny řešit?
Navíc se policie a vrazi snaží udělat z lidí blázny, zfetované blázny…. Policie tyto nebohé oběti pronásleduje na každém kroku. Na radosti to nepřidá. Nikde není odvolání, nikde není pomoc, ani u médií, ta platí vysokou pokutu za zveřejnění a nechtějí. Pokud tedy máte zločinného policistu a podsvětí v domě, jste odsouzeni k popravě a nemůžete v ČR vůbec nic udělat. A jsme u zásadní otázky.
Milí čtenáři, milá veřejnosti,
je toto normální postup? A kdo má právo na život?
(02.02.2026)
Milí čtenáři, milí spoluobčané ČR,
Vše začalo vycházet na povrch nejvíce v pandemii. Objevila se tu agresivní osoba, která začala napadat obyvatele jednoho panelového domu na Jižním městě, označovat některé za mafiány, zejména členy představenstva bytového družstva, některé podnikatele a také šéfredaktorku Tanečního magazínu. Tato osoba ale občas žebrala o cigarety, z těch byl cítit divný zápach, tento zápach byl cítit domem široko daleko, přes všechna patra bylo roky cítit ředidlo, podivný zápach, benzín… ale policie nic. Policie řekla, že toto je hodná paní. Jenže její agresivní chování a výkyvy nálad znalo brzy celé sídliště. Policie přijela do domu, podívala se a odjela. Zpočátku záznamy sepsala, ale hlášení pro úřady nebo pro své nadřízené psala naprosto odlišná, než dotyčný říkal, odlišná od faktů, která se doopravdy odehrávala. .
(31.01.2026)
Milí čtenáři,
vše, kolem snad největší drogové kauzy v České republice, kterou chránila i policie, se teprve připravuje. Veškeré důkazy a dokumenty. To nejhorší, co můžete z „podsvětí“ čekat. Falšování důkazů ze strany policie, obviňování a pronásledování svědků…. nejednání úřadů, naprosté zoufalství obětí… neobjasněné vraždy, označené jako sebevražda, takže byly by tu už čtyři v našem domě a nikomu by to nevadilo….. a nad to další a další zločiny a neštěstí, které tu policie v klidu zakryla.
Šéfredaktorka Tanečního magazínu vše připravuje pro veřejnost
(30.01.2026)
Milí čtenáři,
dne 28. ledna 2026 v 4:24 hod ráno, tedy nejhlubší noc, kdy lidé spí a málokdo si něčeho příliš všimne, dlouze zvonili na byt šéfredaktorky Tanečního magazínu dva ozbrojení policisté. Zakryli rukou bezpečnostní kameru, přes kterou je vidět, kdo k Vám zvoní. Toto opakovali třikrát, žádná náhoda. Přesto při jejich odchodu je stihla šéfredaktorka vyfotit i s časem. Viděla i jejich tváře.
Hovor s kriminálním odborem při nahlášení přípravy naší vraždy a vražd, které se v našem domě staly, naprostý výsměch, kriminálka jen ohledá místo činu
Hovor s úřadem vnitřní kontroly policejního prezidia
Voláno na 158, zásadně padá na 112, nikdo obvykle nic neví
Hovor s policií ve 13:00 hod. (28.01.2026), která tu zvonila, ale po neúspěšném vpádu PČR ve 04:24 ráno (po roce jakékoliv nekomunikace a po zveřejnění všech zpráv šéfredaktorkou TM a odeslání všech zpráv na všechny možné úřady)
Není problém pro tajné složky v noci oficiálně vejít do domu, zřejmě něco řeší. Oběť je pustí dovnitř. Mohou Vám klidně píchnout injekci nebo střílet. Později se to uzavře jako loupežné přepadení nebo sebevražda. Policii nikdo obviňovat ani podezřívat nebude. Ani nesmí. To je přece urážka. Tady by to tedy byla sebevražda předávkováním, nebo loupežná vražda…. už třetí v tomto domě. Dvě vraždy uzavřené jako sebevraždy.
Ano, takové praktiky v ČR běžně existují a mohou se stát komukoliv z Vás, pokud se připletete podsvětí do cesty a lidé chtějí především Váš majetek.
Tomuto počínání ale předcházel pečlivý plán sousedů v domě, kteří patří k podsvětí a se kterými spolupracuje policie a předává jim i informace. Ti byli domluveni, co dělat, sousedka se na celou akci těšila. Šéfredaktorka toto chování ale odhalila. Dlouhou dobu se lidé z domu snažili nějak zajistit, aby se drogy našly právě u šéfredaktorky. Ale tohle ona nedovolila.
Po celou dobu řešení případu PCR šéfredaktorku o ničem nevyrozumívá, na její hlášení nereaguje, vede pouze jednostranné vyšetřování, kde veškeré důkazy o zločinu mizí, policie píše cíleně chybná hlášení nebo je policie vidět nechce, pouze obviňuje šéfredaktorku z toho, co dělá podsvětí, tedy tvrdí, že bere drogy. Pokud se šéfredaktorka brání, nikdo nereaguje a vysmívá se jí. Policie prý ohledá místo činu, až bude mrtvá. Spisy mizí. Požádáte-li o přeložení případu jinam, vrátí se opět k těm stejným lidem. Takové chování se týká všech složek policie, ať už místního oddělení, kriminálního odboru, úřadů vnitřní kontroly, policejního prezidia nebo GIBS. Média musí mlčet, hrozí vysoká pokuta. Takže v takovém případě nemáte odvolání nikde. Cesta přes soudy je nekonečně dlouhá.
Takže pouze čekáte na svou vraždu. Víte, že za tím vším stojí drogová mafie a touha po majetku nevinných lidí. Tímto způsobem si policisté přivydělávají.
I okamžik, kdy Vás policie zatkne na ulici, nikdo z lidí kolem nic řešit nebude, zkrátka podezřelá, cestou Vás někde vyhodí a rozloží třeba kyselinou…. zmiznete navždy.
Šéfredaktorka Tanečního magazínu kdysi pracovala v AČR, zažila si mnohé. Ale policii se nevyrovná nic. Tohle je pomáhat a chránit v praxi.
Postupně bude Taneční magazín uveřejňovat chování policie. Nahrávky, spisy
(28.01.2026)
Milí čtenáři,
šéfredaktorka Tanečního magazínu byla nepřímým svědkem dvou vražd. Stala se obětí dlouhodobého napadání agresivní skupiny Jižního města. Neřešení případů ze strany PCR a ze strany úřadů. Agresivita ze strany PCR, obviňování oběti. Horší, než případ FF UK, protože ten trval jeden den a zasáhl mnoho lidí, ale tento případ trvá mnoho let a zasahuje jednu oběť. Poškození zdraví oběti je nevyčíslitelné. Navíc umíralo mnoho lidí kolem. Šéfredaktorka TM se rozhodla celou svou kauzu postupně uveřejnit pro poučení celé veřejnosti ČR. I to, jak s ní bylo zacházeno policií ČR, coby s obětí.
Dejte pozor, tohle se může stát kdekoliv, komukoliv z Vás!
Pro své čtenáře uveřejňuje Taneční magazín na vlastní riziko
Taneční Magazín
(23.01.2026)
