Do Chrudimi za moderním i historickým loutkovým divadlem
74. ročník Loutkářské Chrudimi se uskuteční od 27. června do 3. července
Festival nabídne pestrý program pro děti i dospělé – od loutkových představení přes performance, koncerty a pouliční vystoupení až po semináře a dílny pro veřejnost. Celkem se představí sedmnáct inscenací hlavního programu a řada dalších v rámci Open programu.
Mgr. Jana Moravcová
pro Taneční magazín
Platforma pro kulturní negrantový fundraising, se poprvé setkala se svými členy a příznivci
První setkání členů a příznivců platformy proběhlo 18.6. v prostorách MK ČR. Hosté kromě možnosti networkingu nejvíce ocenili představení činnosti platformy a průběh pracovních skupin, které reflektovaly nejpalčivější témata v oblasti financování kultury mimo veřejné zdroje v ČR.
V prostorách Ministerstva kultury ČR proběhlo první setkání členů a příznivců platformy Artikula, která se zaměřuje na rozvoj kulturního fundraisingu z neveřejných zdrojů. Akce nabídla nejen představení cílů a aktivit platformy, ale především společný brainstorming k největším výzvám v oblasti spolupráce kultury se soukromým sektorem, filantropy i publikem.
„Dlouho jsme vnímaly, že v české kultuře chybí místo, které by systematicky podporovalo nezávislost a rozmanitost financování kulturních projektů. Artikula vznikla právě proto – chceme kultuře pomoci, aby si uměla říct o podporu mimo veřejné rozpočty, chceme jí dodat nástroje i sebevědomí “ uvedla zakladatelka platformy Martina Loneková.
Akce se zúčastnilo přes 50 zástupců kulturních institucí, neziskových organizací, veřejné správy i byznysu. Kapacita byla naplněna do posledního místa. Setkání zahájil Ondřej Chrást z Ministerstva kultury ČR, které akci hostilo a téma podporuje.
Program nabídl představení vize Artikuly – konkrétně cílů v oblasti osvěty, vzdělávání, networkingu a podpory systémových změn. Zazněly také informace o plánovaných aktivitách, jako je mapování trhu, tvorba vlastních vzdělávacích programů nebo účast na odborných akcích v ČR i zahraničí. „Chceme, aby negrantový fundraising nebyl výsadou jen několika vyvolených. Pomůžeme kulturním organizacím osvojit si konkrétní nástroje, strategii i jazyk, kterým mohou oslovovat podporovatele z různých prostředí. Chystáme vzdělávací programy, metodiky i mentoring.“ doplňuje další ze zakladatelek, Markéta Rychterová.
Silnou součástí programu byly tematické pracovní skupiny, které se věnovaly např. otázce, kdo je dobrý fundraiser a co kulturním organizacím brání v systematické práci se soukromými zdroji. Dalšími tématy byly porozumění mezi kulturou, byznysem a publikem, úloha veřejné správy nebo regionální specifika. „Společné přemýšlení s lidmi z praxe pro nás nebylo jen zpětnou vazbou – je to podklad pro další činnost Artikuly. Všechny nápady zpracujeme a zveřejníme, ale co je důležitější: pomohou nám plánovat aktivity. Naše práce má smysl jen tehdy, když reaguje na skutečné potřeby v terénu.“ zdůraznila Magdaléna Hruška, další ze zakladatelek platformy.
Na podzim se v režii platformy uskuteční další významná událost – 2. ročník Konference o kulturním negrantovém fundraisingu, tentokrát v Olomouci. Proběhne 24. listopadu 2025 a nabídne řečníky z oblasti kultury, byznysu i filantropie, nově i tematické workshopy zaměřené na praxi.
„Konference bude místem sdílení inspirace i konkrétních nástrojů. Chceme ukázat, že fundraising není jen otázka peněz, ale především vztahů, důvěry a strategie. Právě to chystáme přinést do workshopové části – jak to dělat a dělat to dlouhodobě.“ doplňuje Hruška.
„To, co se dnes ukázalo napříč diskusemi, je jednoznačná chuť ke změně. Věříme ve vzájemnou podporu a sdílení dobré praxe mezi členy. Proto jsme spustili program Členové členům, kde se mohou navzájem posilovat a inspirovat.“ říká o členství zakladatelka Wanda Toaderová, která má v Artikule na starosti právě tuto agendu, a současně vyzývá další jednotlivce i organizace napříč sektory ke vstupu mezi členy.
Výstupy z pracovních skupin budou zveřejněny formou článků během letních měsíců na webu www.artikula.cz.
Foto: Barbora Meijer
Wanda Toaderová
pro Taneční magazín
Výstava nebo prázdninová soutěž
Večerníček letos slaví šedesátiny a Česká televize si k jeho výročí připravila řadu akcí a pořadů, leckdy i překvapivých. V pražském Strahovském klášteře probíhá výstava, pravidelně se jeho pohádky na dobrou noc vysílají na ČT :D, večerníčkovské téma se objeví také na ČT1, ČT art a webu Déčka. Sto nejoblíbenějších večerníčků včetně Krkonošských pohádek, Boba a Bobka nebo Pohádek z mechu a kapradí mohou diváci sledovat také v iVysílání.
V rámci oslav šedesátiletého výročí budou vysílány dokumenty o tvůrcích, jejichž pohádky milovaly generace, ale také netradiční animované večerníčky pro dospělé diváky. Postavičku kluka v papírové čepici namaloval výtvarník a filmař Radek Pilař. Tento otec Večerníčka byl také spoluautorem loupežníka Rumcajse.
Večerníček pro dospělé i řada dokumentů
Radku Pilařovi je věnován dokument Velký malý kluk, který uvede ČT art 30. 6. ve 20:15. O Václavu Čtvrtkovi, klasikovi moderní české pohádky, tvůrci Rumcajse s Mankou i Křemílka s Vochomůrkou, bude ČT art vysílat 2. 7. ve 20:15 dokument Strejda Čtvrtek. Hned po něm bude ve 21:05 následovat Rumcajsí pohádka o vílině šlojířku, netradiční díl animovaného seriálu, tentokrát pro dospělého diváka.
Silvestrovský večerníček pro dospělé Maxipes Fík filmuje odstartuje 5. 7. ve 20:15 sérii věnovanou klukovi s papírovou čepicí. Po něm, ve 20:25, bude po zapomenutých dějinách večerníčku i po jeho současnosti a perspektivách do budoucna putovat dokument nazvaný Dobrý večer v každém čase. Ve 21:20 bude následovat dokument Zdeněk Smetana pohledem Jána Piroha, portrét výtvarníka a režiséra animovaných seriálů Rákosníček či Pohádky z mechu a kapradí. Pásmo zakončí ve 21:35 netradičně pro dospělého diváka kreslený díl seriálu nazvaný Bob a Bobek Grand šou.
Králíci z klobouku promlouvají hlasem Josefa Dvořáka, jemuž bude 3. 7. ve 13:35 na ČT1 věnován dokument Josef Dvořák. Nejen on se svým hlasem podepsal pod úspěch večerníčkovských pohádek. ČT1 uvede také dokumenty o Františku Peterkovi, Karlu Högerovi, Jiřině Bohdalové a dalších.
ČT2 pak bude 23. 7. v 17:25 vysílat pořad Vzkaz Zdeňka Smetany, který svou výtvarnou poetikou ovlivnil několik generací malých i velkých diváků.
Pod titulem Ty nejlepší Večerníčky nabízí iVysílání České televize klasické příběhy, se kterými vyrůstaly celé generace diváků. Večerníčky ze 60. a 70. let představují klasiky, které stály u zrodu televizního fenoménu jménem Večerníček. Večerníčky z 80. let zachycují zlatou éru kreslených a loutkových příběhů. Večerníčky z 90. a nultých let přinášejí nové hrdiny i nové technologie. Večerníčky vzniklé po roce 2010 pak nabízejí současné příběhy, které osloví jak děti, tak dospělé.
K večerníčkovým šedesátinám oslovila Česká televize také několik českých podcasterů, aby vytvořili jednu speciální epizodu, v níž se na pohádkové příběhy podívají svým způsobem. Vznikla tak šestidílná série Fenomén Večerníček, která je dostupná v iVysílání.
Letní soutěž Déčka i výstava
Výstava pro celou rodinu Večerníček slaví 60 let, kterou Česká televize připravila ve spolupráci se Strahovským klášterem, představuje původní kulisy z večerníčků a další cenné náčrty, fotky, kresby a loutky, ale i interaktivní pohádkové zážitky. Potrvá do 30. září 2025.
Už 28. června také startuje Letní soutěž Déčka Uložte ovečky, kdy děti hledají na výletech Večerníčkovy pohádky. Když navštíví minimálně tři místa, dostanou se do slosování o zajímavé ceny. Více informací naleznete na webu ulozteovecky.cz. Všechny informace k výročí Večerníčku nabízí web Vecernicek60let.cz
Ikonická znělka Ladislava Simona
Každý díl večerníčku je uveden i zakončen dnes již ikonickou znělkou, kterou si nelze splést. Jejím autorem je skladatel a dirigent Ladislav Simon, který spolupracoval s Československou a následně Českou televizí od jejího vzniku. Jako hudební režisér se podílel na pořadech ČST, zajímavostí například je, že pomáhal technicky zajišťovat první sportovní přenos ČST ze strahovského stadionu.
Na jeho kontě je kolem 170 scénických kompozic pro televizní inscenace a filmy. Je autorem znělky Televizních novin Československé televize a předchůdce Večerníčku, kde byla pro znělku využita melodie z televizního filmu O medvědu, který čekal, až odteče řeka. Zároveň je autorem hudby i vůbec první večerníčkovské pohádky O klukovi a kometě z roku 1965.
Kometa promlouvala hlasem herečky Jiřiny Bohdalové, která stojí za úspěchem řady dalších večerníčkových příběhů, jako jsou Pohádky z mechu a kapradí, Rákosníček nebo Malá čarodějnice. Ladislav Simon následně složil znělku, kterou zná snad každý. Jeho syn, ředitel festivalu Dvořákova Praha a klavírista Jan Simon říká, že rodinná sounáležitost s Večerníčkem byla velmi intenzivní.
„Už proto, že i moje máma, režisérka Svatava Simonová sama zejména v době, kdy se režijně věnovala loutkové tvorbě, večerníčky, často společně s mým tátou, tvořila. Jako kluk jsem se tím nikde přímo nechlubil. Byla to vždy spíše vnitřní satisfakce, když se o znělce hezky mluvilo. Pocit hrdosti, že to napsal můj táta. A tak mám doma na zdi tátův rukopis klavírní skici znělky. Partitura se nedochovala. Ale o to více mě těší, že výrazné rysy znělky natolik zaujaly dirigenta Jakuba Hrůšu, že se z vlastní vůle zaobíral její rekonstrukcí a jednoho dne mi partituru tak, jak ji naposlouchal z nahrávky, poslal,“ uvádí Jan Simon. Vzpomíná, že jeho tatínek říkal: „Z pokoje, kde není televize, děcka k Večerníčku přivolá právě znělka tam, kde televize je. Znělka je od slova zníti, a tak musí znít nezaměnitelně.“
Patrik Vacek
Česká televize, Taneční magazín
Premiéra performerky Lenky Půžové v brněnské Industře
V pátek 27. června 2025 v 19:30 hodin se v brněnské Industře koná první uvedení tanečně-pohybového sóla Real-iTy? performerky Lenky Půžové. Zabývá se v něm otázkou, co je to realita. Zkoumá, jak dlouho trvá a jak se mění v závislosti na individuálním vnímání jedince. Pokládá otázky, do jaké míry je člověku dána a do jaké míry ji lze ovlivnit.
Performance je formou osobního vyjádření ženy-matky žijící ve Střední Evropě, z povzdálí pozorující válečné dění na Blízkém Východě. Skrze pohyb, zvuk a práci s videem performerka vytváří koláž vzpomínek formovaných životem (nejen) v české společnosti. V představení otevírá téma dočasnosti a pomíjivosti, hledá paralely ve zdánlivě odlišném.
„Jedním ze záměrů projektu je rozšiřování povědomí o životě na Palestinském území a v této věci podpora brněnského kolektivu Proti dehumanizaci: případ Palestiny a Izraele, který toto téma formou přednášek, diskuzí a veřejných setkání vnáší do veřejného prostoru. V inscenaci jsou použity záběry z archivu mediálního zdroje Al Jazeera, dokumentující situaci po 7. 10. 2023 v pásmu Gaza v Palestině. Inscenace obsahuje vizuálně citlivý či potenciálně znepokojující materiál,“ vysvětluje choreografka své záměry.
Zvuk pro představení byl tvořen ve spolupráci s indickým umělcem Pratyayem Rahou. Na dramaturgii projektu spolupracovala Barbora Liška.
Lenka Půžová je tanečnice, performerka a tvůrkyně, v současné době žijící a tvořící v Brně. Vystudovala magisterský obor Contemporary Dance na Irish World Academy of Music and Dance v irském Limericku (2022) a Architekturu na VUT v Brně (2017). V posledních letech se zaměřuje na současný tanec a taneční improvizaci, performanci, tvorbu tanečních filmů, výuku a sdílení pohybové praxe s komunitami. V dětství a rané dospělosti ji však ovlivnily i tradiční taneční styly – zejména český folklorní a Irský tanec. Aktuálně se věnuje rodičovství, tvorbě na volné noze a je taktéž externí tanečnicí Janáčkovy opery v Brně (inscenace Manon Lescaut režiséra Štěpána Pácla, choreografie Andrey Miltnerové).
Lístky na představení mohou diváci zakoupit na stránkách Industry ZDE.
Foto: Archiv Lenky Půžové
Taneční magazín
