Novinky z tanečního světa – 1110. stránka

ENTROPY #251

Jiří Bartovanec uvede v PONCI českou premiéru své nové inscenace

Jiří Bartovanec se představí v jeho novém sólovém představení ENTROPY #251. Česká premiéra se odehraje v divadle PONEC 25. ledna ve 20:00 hodin. Světová premiéra se uskutečnila 11. září 2015 v USA.

České centrum a Ivan Pinkava, český fotograf, který byl kurátorem dvouměsíčního programu v prostorách Národní budovy v New Yorku, zvolil téma „Mít odvahu být outsidrem“. Zadání bylo nabídnuto i česko–německému choreografovi, tanečníkovi a performerovi Jiřímu Bartovanci. Právě sólové představení ENTROPY#251 bylo vytvořeno pro České centrum a uvedeno 11. září 2015 mimo jiné v rámci pořádaným rakouským konzulátem v New Yorku.

Zatím jediné plánované představení 25. ledna bude první českou premiérou z několika dalších, které budou následovat.

Prostorové hledání své vlastní cesty. Prostor jako klec, v níž jde o hru svých vlastních možností a jejich vytrvalosti v izolovaném a přeci jen plném a hustě zamlženém světě. Ježek v kleci a vlastní manipulace svého vymanění se z mříží. Někdy je to zvuk, někdy světlo a jindy samotná zpověď. Kde je fikce a realita není podstatné, ale existuje mnoho momentů, které klamou svojí podobou.

Choreografie: Jiří Bartovanec

Tančí: Jiří Bartovanec

Kostým: Oldřich Anton Vojta & Jiří Bartovanec

Hudba: Damir Bacikin, Iannis Xenakis, Olafur Arnalds & Nils Frahm, Circuit Splash,

Thoas Lindner

Scéna a světla: Michal Horáček

Produkce a grafický design: Jindřich Havlík

Foto: Sang Hoon Ok, Vojtěch Brtnický, Adéla Horelicová

JIŘÍ BARTOVANEC (CZ/DE)

Jiří Bartovanec se již v 7 letech stal členem folklórní taneční skupiny STAZKA v Teplé. V letech 1994–1997 studoval na baletní škole J. Dolečka v Karlových Varech a od roku 1998 na taneční konzervatoři Duncan Centre v Praze. V roce 2003 odešel do Berlína kde spolupracoval s Farhadem Payerem a Yasmine Kalifa na divadelním představení Jack and Harun a se skupinou Toula Limnaios na představení Irrsinn. V roce 2004 pracoval s Jochenem Rollerem na choreografii Mindgarden, tančil v duetu Mirelly Wiengarten Combattimento di Tancredi e Clorinda a v jejím tanečním filmu Circulatura. V roce 2007 se podílel na projektu Mayim Mayim ve Stadttheater Nurenberg/Furth. V roce 2010 spolupracoval s Williamem Forsythem na projektu Human Writes a Jiřím Havelkou a Tiger Lillies na představení Here I am a human. Od roku 2003 pracuje se Sashou Waltz a v roce 2007 se stal stálým členem skupiny Sasha Waltz & Guests. Tančí v choreografiích Sashy Waltz noBody, Insideout, Dido&Aeneas, Medea, Jagden und Formen, Continu, Matsukaze, Sacre, L’Apres-midi d’un faune a spolupracoval na přípravě a realizacích mnoha dalších tanečních projektů (např.: Dialoge Neues Museum, Romeo a Julie, Dailoge Maxxi, Carmen, Dialoge Kalkota…) S Českou televizí a Nenadem Djapicem natočil dokumenty Africké kořeny – české tančení (2010) a Kodjo (2012). V roce 2016 dokončuje s Hanou Pinkavovou další dokument pro Českou televizi. Jeho první s&oac ute;lo When my mind is rocking, I know it´s 7 mělo premiéru v dubnu 2008 v rámci projektu Choreographen der Zukunft / Choreografové budoucnosti skupiny Sasha Waltz & Guests. Následovalo sólo Aneho (Berlín, 2010) a mnoho dalších, které uvedl na několika evropských ale i mimoevropských scénách včetně Afriky. V Lome vytvořil v rámci programu Goethe Institutu choreografii Door of No Return (2011). V roce 2014 připravil skupinovou choreografii GLOBE a mezi jeho poslední sólové představení patří i Entropy, které pravě uvedl v New Yorku v rámci programu Českého Centra a Moving sound Festivalu.

Jiří Bartovanec momentálně vyučuje tvorbu na Duncan Centre Konzervatoři a se studenty 3. ročníku připravuje nejnovější choreografii Svěcení Jara (Igor Stravinski). Pořadá několik workshopů jako jsou Ausser Mir (pro děti uprchlíků a tanec ve školách, Berlín) a workshopy repertoáru Sashy Waltz (Radial System V, Brelín). V létě 2015 vytvořil site specific choreografii RAUMAUSLOTEN – Raum und Psyché v areálu psychiatrické léčebny Charité Berlín. V roce 2014 a 2015 pořádal v Soulu workshopy pro taneční skupiny moderního tance cia Mamajeang Kim Seoul a Daegu City Dance Company. V současné době tančí v představení Sniper´s Lake skupiny Spitfire Company a tvoří choreografie pro jiné skupiny, mezi poslední patří Tantehorse a představení Lessons of Touch.

Taneční magazín

Mistři světa ze západu Čech

Choreografie „Wintonovy vlaky“ získala na světovém tanečním šampionátu zlatou medaili

Konec roku přinesl také veliký úspěch českému tanečnímu sportu. V polském městě Mikolajky vybojovala na světovém tanečním šampionátu zlatou medaili česká skupina Mirákl ze Sokolova a Ostrova nad Ohří. Zvítězila vpravdě záslužná a alarmující taneční choreografie „Wintonovy vlaky“ na počest sira Nicholase Wintona, který od roku 1939 zachránil za druhé světové války stovky židovských dětí. V Mikolajkách však získal západočeský Mirákl ještě další medaile.

Světový titul mladí západočeští tanečníci a tanečnice vybojovali v konkurenci čtyřiadvaceti týmů z celé planety. Ale to nebylo vše. Na šampionátu měl Mirákl zastoupení celkově ve třinácti kategoriích. Stříbrnou medaili si odtamtud odvezly mladé tanečnice v kategorii malých skupin za choreografii Andrey Burešové N. O. H Y. Dále si Mirákl odváží z Polska pátě místo v kategorii jazzových formací a šesté místo si vybojovala v individuální kategorii mladá tanečnice z Ostrova nad Ohří.

„Wintonovy vlaky“ se na světový šampionát nominovaly titulem na Mistrovství Čech a Moravy. A díky „vlakům“ získal i Mirákl na domácí scéně letos titul „taneční skupina roku“. Jeho choreografka a vůdčí duch Andrea Burešová má naopak na svém kontě ocenění Trenér roku Karlovarského kraje 2014.

Sama Burešová podotkla: „Na světových mistrovstvích se setkáváme s velmi profesionálními týmy s velkým zázemím i národními reprezentacemi. Je těžké s nimi soupeřit. Především v technice je vidět jejich pravidelná každodenní příprava a dril. Nicméně, naše reprezentanty učíme již od prvních krůčků na parketě, aby tančili srdcem a tím si získali diváky. A to se v Mikolajkách povedlo. Ačkoli v Polsku není možná Wintonovo jméno tak slavné jako u nás, přesvědčivý výkon všechny v sále vtáhl do příběhu. Cením si nejen medailového zlata, ale hlavně spousty nadšených reakcí diváků, ale i ostatních konkurenčních soutěžících tanečníků.“

Závěrem ještě nutno poukázat, že „Wintonovy vlaky“ kladly na interprety nejen taneční, ale i herecko-dramatický výkon. Mirákl, který vystupuje jak při Městském domě kultury v Sokolově, tak při Základní umělecké škole v Ostrově nad Ohří, se obého zhostil nadmíru úspěšně!

Taneční magazín se tímto připojuje k řadě gratulantů a posílá na západ Čech přání mnoha dalších (nejen zlatých) úspěchů. Třeba v dalších disciplínách, modern, show a jazz dance, jimž se programově věnuje.

Foto: Mirákl Winton

Michal STEIN

Taneční magazín

Rok 2016 zahájí NoD „čistým řezem“

Pozdní vánoční dárek pro diváky NoD

Rok 2016 zahájí NoD „čistým řezem“ – Jana Vrána/DJ Alyaz/Vj Tomáš Vavříček – CLEAN CUT

V projektu CLEAN CUT se zabýváme ZMĚNOU, jako životním obdobím, kterou můžeme také nazvat PŘEVRATEM neboli univerzálním principem ODPOUTÁNÍ SE. Konkrétně máme na mysli časový úsek nicoty mezi koncem a začátkem, které nevnímáme jako dva rozdílné stavy, ale dva rozdílné aspekty téhož stavu. Chceme toto téma přiblížit na situaci, kdy se člověk vědomě rozhodne ve svém životě ke ZMĚNĚ tím, že u sebe přestaneme tolerovat návyky, které si vybudoval v minulosti a ukončí je. Vstupuje tak do NOVÉ individuality, v níž nezná svůj NOVÝ směr, protože nastává ZMĚNA a do určité míry vzniká NOVÁ osobnost.

Performace se uskuteční v pátek 15.1.2016 od 20:00 v divadelním sále NoD. Vstup na akci je zdarma, jako pozdní vánoční dárek pro diváky NoD.

Performance navazuje na vernisáž výstavy Turín – Praha – Londýn, která se uskuteční v Galerii NoD ve stejný den od 19:30.

Po představení následuje afterparty ve Video NoD, hraje DJ Alyaz.

Tvůrci:
Jana Vrána / režie a tanec
Dj Alyaz / hudba
Vj Tomáš Vavříček / projekce
Renee le Petit / make -up
Jiří Mezera / atributy
Radek Joachimsthaler / vizuál
foto: www.j5.cz

Facebook: https://www.facebook.com/events/1731051073830190/
Video trailer:

Vstup zdarma.

Jana Vrána

Jana je absolventkou oborů divadelní tvorba a taneční technika na Konzervatoři Duncan Centre v Praze. Už během studia byla oceněna na prestižní mezinárodní choreografické soutěži „Nová Evropa“. Po dokončení studia absolvovala odbornou stáž na Institut del Theatre v Barceloně. Ve svých uměleckých aktivitách se soustředí především na vlastní tvorbu, v níž zkoumá rozmanité podoby a možnosti moderního tanečního projevu. Spolupracuje s předními současnými designéry a módními návrháři.

Aktuálně se podílí na novocirkusovém projektu Loser(s), spolupracuje s raperem a výtvarníkem Vladimírem 518 na projektu Spam, je autorkou pohybové složky projektu Cinema Royal. Sólově vystupuje v Národním divadle v opeře Z mrtvého domu v režii Daniela Špinara, dále pak v inscenacích divadla bratří Formanů Obludárium, Čarokraj, Kráska a Zvíře (ND) a Roberta Wilsona Káťa Kabanová (ND). Kromě uvedených aktivit pracuje jako taneční interpret a model pro další média jako je fotografie, film, videomapping.

Taneční magazín

The LOSER(S) letí z Prahy do Barcelony

Co všechno můžete zažít na letu Praha – Barcelona? Vánoční speciál Mezinárodního festivalu nového cirkusu a divadla Letní Letná diváky rozhodně nezklamal. Dech beroucí výkony akrobatů nenechaly nikoho lhostejným

Během předvánočního a vánočního času uvedla skupina Losers cirque company několikrát své vystoupení pod názvem THE LOSER(S), pojednávající o lásce, přesněji o dívce, která si vybírá toho pravého mezi několika muži.

„Jsme v letadle, které právě odlétá z Prahy. Letuška je převelice milá a sympatická (Ondřej Havlík), nic na tom nemění ani fakt, že je to muž. Vítá nás na palubě, ale nemůže si zrovna vzpomenout, kam to vlastně letíme, protože je dnes celá rozlítaná. Po delším telefonním hovoru, při kterém probere i své osobní záležitosti, konečně zjišťuje, že letíme do Barcelony.

Aby se pasažéři nenudili, pouští během letu film. Pečlivě vybírá program. Pět mužských postav (Matyáš Ramba, Petr Horníček, Jindřich Panský, Lukáš Macháček, Vítězslav Ramba) se zpomaleně protahuje na zemi, zřejmě běží titulky. Hlavní hrdinka se také objevuje na začátku filmu, diváci se s ní seznamují během zajímavého a technicky náročného tance s dlouhou vlečkou.
Zápletka tohoto filmu pojednává o dívce, která si vybírá toho pravého mezi pěticí mladíků. Každý ji chce, každý o ni bojuje. Boj je ztvárněn perfektními akrobatickými výkony hodnými těch nejlepších cirkusů, tají se dech. Akrobaté si přehazují dív ku z náruče do náruče, doslova mezi nimi létá, z pyramidy vytvořené z mužských těl padá do náruče dvou mladíků. Dívka (Jana Vrána) také „šlape“ po hlavách všech dotyčných a to doslova, působivý je moment, kdy jde po dlaních artistů jako po chodníku. Jindy zas sestupuje po jejich tělech jako po schodech.
Na scéně je i druhá dívka (alter ego), která vše pozoruje, sní, možná je plná touhy. Ale kdo je ten pravý? Zdá se, že hlavní hrdinka našla toho pravého, vztah je ztvárněný krásným tanečním číslem plným citu. Ale dívka ze vztahu bůh ví proč utíká. Plný bolesti, zoufalství a zlomený se mladík svíjí na zemi, ale opět se vrací k životu rychlým saltem.
Zdá se, že ve skupině mladíků je vítěz někdo jiný. Nastává mezi nimi boj a zloba. Dynamickým tancem dává každý z mužů najevo, jak se cítí. Následuje rvačka vyjádřená artistickými výkony, dalo by se říci – demonstrace síly a mužnosti. „Cvak“ – někdo v letadle přepnul na chvíli program.

Na tomto kanálu sledujeme závody. Muži se předvádí, naparují, a mezi účastníky vzniká boj i z tak malicherného důvodu, jakým je přiblížit se příliš blízko soupeři. Na chvíli snad zase přepínáme program a jsme v Indii. Za poslechu indické hudby sledujeme ekvilibristické výkony artistů. Jenže v letadle dochází k turbulenci. Musíme program na chvíli přerušit. Letuška chvíli řeší běžné lidské problémy, ale turbulence jsou nemilosrdné i k ní. Vzhledem k tomu, že jejich síla je značná, působí jejímu tělu nemalé starosti a publikum doslova řve smíchem.Konečně se situace zklidnila a můžeme dosledovat film. Nešťastné dívce šlape její ego doslova na záda, drtí ji. Ale co, muži jsou zase tady a všichni nabízí to nejlepší, co mohou dát. Zdá se, že dívka se snad konečně rozhodne? Tma, vypínáme program, budeme totiž přistávat…

Výborné představení, obsahující sympatický a nenásilný humor, dynamický a čistý tanec, dech beroucí akrobatické výkony, příběh o lásce i komické scény. Bravo!
Člověka napadá, že také čínská představení jsou zajisté díla, kde žasneme nad výkony umělců. V některých ale schází cit. V tomto našem českém rozhodně ne. Naopak, The Losers city doslova přetéká. Bez nadsázky se dá říci, že jejich vystoupení patří k tomu nejlepšímu, co můžeme v Čechách vidět. Hlavní protagonisté mají v úmyslu předvést se i v zahraničí. Budeme jim držet palce!

Rubrika: Novinky z tanečního světa

ENTROPY #251