Autor: Martina

Smrt Petra Hanniga

Další smrt zasáhla přátele Petra Hanniga, za Taneční magazín Richarda Sachera a Evu Smolíkovou

„Právě mě zdrtila zpráva o smrti známého hudebníka, politika, kandidáta na prezidenta, objevitele Lucie Bílé. S Petrem Hannigem jsme byli přátelé. Několikrát do roka jsme vystupovali na společenských akcích v Praze a okolí. V létě jsme se slunili na nudapláži a vyprávěli si tam drby z českého showbyznysu. Petr dorazil také na oslavu mých padesátých narozenin, která se konala loni v březnu na pražských Vinohradech“, říká zpěvák a spisovatel Richard Sacher.

„Petr Hannig byl dobrým přítelem hudebního skladatele Eduarda Parmy ml. Pronesl svou řeč na rozloučenou na pohřbu hudebního skladatele. Pro mě představoval poslední pojítko s Edou, mým drahým přítelem, na kterého se nedá zapomenout. Jeho smrt mě zasáhla jako šíp, jako všechny odchody blízkých, které máte rádi“, dodává Eva Smolíková, šéfredaktorka Tanečního magazínu a autorka textu a zpěvačka songu Bouří, tmou, jednoho z posledních nejvyšších uměleckých děl Eduarda Parmy ml., které ocenili i operní pěvci.

Petr Hannig obklopený kolegy

Petr Hannig, Marie Pojkarová a Richard Sacher na akci Dáma roku 2023

Richard Sacher a Petr Hannig

 

spisovatel Richard Sacher a hudebník Petr Hannig

Petr a Richard

 

 

Richard Sacher, zpívající spisovatel
Eva Smolíková, zpívající šéfredaktorka
S hlubokou úctou 
Taneční magazín

Fakani

A studio Rubín přiblíží divákům téma ukradené budoucnosti

Jaký může být svět blízké budoucnosti, který zanecháme našim dětem? Jaké vztahy, vzory chování a hodnoty jim vštěpujeme? Jaké mají šance děti a dospívající narození do krutého prostředí? Na tyto otázky hledá odpověď druhá premiérová inscenace sezony Mizení v A studiu Rubín – Fakani. Ta vznikla jako svébytná adaptace provokativního románu Darmošlapové spisovatele a filmového režiséra Piera Paola Pasoliniho. Inscenaci oživí prvky vzniklé spoluprací s dětmi ze sousedského domu a komunitního centra Libuše v Litvínově-Janově. Autor adaptace a režisér Ondřej Štefaňák do rolí fakanů obsadil Anežku Šťastnou, Vojtěcha Hrabáka a Ondřeje Pavelku. Premiéra se uskuteční 7. února.


Novela Ragazzi di vita provokativního italského autora Piera Paola Pasoliniho vzbudila kontroverzní reakce především kvůli své otevřenosti a bezvýchodnosti, s jakou líčí životy mladíků potulujících se poválečným Římem po druhé světové válce. Interpretace režiséra Ondřeje Štefaňáka Fakani má záměr text předlohy tematicky otevřít a posunout ho do velkoměstského prostředí blízké budoucnosti.

Štefaňáka zajímá, kam směřuje vzestup současných fašizujících tendencí, sílící geopolitické napětí a narůstající klimatická krize. Pokládá si otázku, jakou společnost zanecháme nové generaci. Bude to svět v totálních troskách, ve kterém bude přežití podmíněno nekontrolovatelným násilím? A co v současné společnosti můžeme dělat proto, aby naše města nezůstala vybombardovaná se sirotky ponechanými brutálnímu prostředí? Fakani v tomto případě vyznívají jako varovný vzkaz z blízké budoucnosti a věčné město Řím se stává metaforou rozbité společnosti.

„Téma nejmladší generace, která se snaží nalézt místo ve světě, mě dlouhodobě zajímá. Darmošlapové nabízí surovou zprávu o vlčích dětech fašistické Itálie. Přál bych si, aby měl divák unikátní možnost se s těmito fakany potkat, aby se před nimi rozprostřel jejich svět brutální i komický. Zároveň vnímám celou interpretaci jako varování před ztrátou empatie a solidarity. V takovém světě přece nechceme, aby naše děti vyrůstaly,“ mluví o své motivaci režisér Ondřej Štefaňák.

Součástí inscenace  jsou, kromě Pasoliniho románu, také konkrétní výstupy, které vznikly z úzké spolupráce s dětmi z dětského domova v Hoře Sv. Kateřiny a ze sousedského domu a komunitního centra Libuše v Litvínově-Janově. „Vyrůstala jsem v mostecké oblasti a mám k ní dodnes blízko. Věřím, že pokud chceme iniciovat pozitivní společenskou změnu, vždy je třeba začít u sebe. Proto máme obrovskou radost, že se nám s Petrem Globočníkem, zakladatelem komunitního centra Libuše, podařilo navázat spolupráci. On je totiž tím reálným pozitivním vzorem, který svou činností ukazuje, že změna je možná.  A my jako umělci s dětmi ze znevýhodněných podmínek komunikujeme nejen v rámci inscenace, kde jsou spoluautory scénografie, hudby i textů, ale následující měsíce za nimi budou dojíždět různí spolupracovníci Rubínu a pořádat pro ně workshopy od herectví, přes scénografii, hudbu až po divadelní režii, “ komentuje spolupráci Lucie Ferenzová, umělecké šéfka A studia Rubín.

Štefaňák je autorem adaptace a současně i scény. Pracuje nejen s vlivy poválečného futurismu, ale také s kresbami a texty dětí z dětského domova a vyloučené lokality. Brutální prostředí Pasoliniho předlohy je zachováno, zároveň je ale aktualizováno o současný jazyk, který je s tímto světem přímo spjat. Ostrý slovník se stává prostředkem, který divákovi lépe umožní proniknout do světa zlodějů, rváčů, sirotků a dětí, které na ulici vyrůstají bez pozitivních vzorů. Italské reálie odsouvá do pozadí, ale pracuje s velkoměstským prostorem, který Pasolini nabízí.

Páteří textu adaptace se stává Kudrnkův příběh, skrz který diváci proniknou mezi ostatní fakany. Spíše než chronologické vyprávění Štefaňáka zajímá fragmentární podoba textu. Věkový rozptyl fakanů a téma chybějících vzorů a nejisté budoucnosti vedly Štefaňáka k obsazení herců v odlišném věku i genderu. Kudrnku, Naďu, Marcela, Ameriga, Filcku, Votravu, Alvara nebo Fiškuse ztvární Anežka Šťastná, Vojtěch Hrabák a Ondřej Pavelka. Autorkou kostýmů je Matilda Tlolková, která výrazným výtvarným gestem umocní expresivitu i vtip inscenačního výkladu. Za zvukovou stopou stojí autor a hudební producent Matěj Šíma a Štěpánka Todorová s Alenou Novotnou z uskupení Hihihahaholky. V základu rappů a beatů jsou opět výsledky workshopů s dětmi z Libuše. Inscenaci dramaturgují Lucie Ferenzová a Dagmar Fričová.

Premiéra se uskuteční 7. února. Oznámené reprízy se uskuteční 10. a 25. března. Vstupenky jsou dostupné na www.astudiorubin.cz

Foto: Dita Havránková

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

Jetelová pole

Nová inscenace Divadla Paměti národa z cyklu „Paměť jsme my“

Na výročí osvobození Osvětimi uvede Divadlo Paměti národa inscenaci založenou na osobních příbězích pamětníků. Letošním specifickým tématem je konec druhé světové války. Představení s názvem Jetelová pole bude mít premiéru 27. ledna od 19 hodin v Divadle X10, přičemž reprízy se uskuteční 28. ledna, 2. února a 8. května. Partnerem letošního ročníku je CIRQUEON – Centrum pro nový cirkus.

Hlavním záměrem projektu Paměť jsme my je prostřednictvím divadelní tvorby připomenout mnohdy zapomenuté příběhy pamětníků, jejichž životy ovlivnila druhá světová válka a holocaust. Důležitou součástí je také zapojení mladé generace, která má příležitost spolupracovat se zkušenými umělci. Divadlo Paměti národa připravilo v rámci tohoto pravidelného cyklu již sedmou inscenaci. Spolupráce s nizozemským divadlem Theater Na de Dam probíhá od roku 2019 a pražská inscenace se tak již tradičně stane součástí mezinárodního projektu Theatre of Remembrance. 27. ledna, kdy si připomínáme památku obětí holocaustu, bude uvedeno deset divadelních inscenací v osmi evropských zemích; kromě České republiky také v Nizozemsku, Německu, Maďarsku, Polsku, Dánsku, Itálii a na Slovensku.

„Naším cílem je, aby mladá generace a široká veřejnost nevnímala tyto události jen jako vzdálenou historii, ale dokázala ocenit jejich dopad na utváření moderní společnosti. K tomu velmi přispívá jak zapojení pamětníků, kteří je prožili, tak i nové moderní formy zpracování divadelního představení – letos je to nový cirkus,“ uvedla Tamara Pomoriški, umělecká vedoucí Divadla Paměti národa.

Představení Jetelová pole vzniklo v režii Tamary Pomoriški, choreografie byla vytvořena pod supervizí Kateřiny Klusákové a Jiřiny Adamkové, a hudební složku včetně zpěvu a zvukového designu připravila Ridina Ahmed. Partnerství s CIRQUEONem přináší do inscenace prvky nového cirkusu, které oživují tradiční divadelní přístup a otevírají téma širší veřejnosti. CIRQUEON vychovává novou generaci mladých cirkusových umělců, produkuje mezinárodní festival nového cirkusu Cirkopolis a provozuje tréninkové a tvůrčí centrum v pražských Nuslích a ve Vršovicích.

Důležitým momentem při vzniku inscenace je osobní setkání mladých autorů a pamětníky. K hlavnímu letošnímu záměru připomenout prostřednictvím divadelní tvorby události konce druhé světové války významně přispěli čtyři pamětníci z databáze Paměti národa. Ladislav Müller, který prožil dramatické poslední dny války v pražské čtvrti Pankrác, Samuel Machek, který během Pražského povstání jako třináctiletý pomáhal stavět barikády, Růžena Hronová, jejíž tatínek padl během Pražského povstání a dívka, která se v pouhých dvanácti letech musela během květnového povstání skrývat před střelbou – Jarmila Bílková.

Více informací a vstupenky na: divadlo.pametnaroda.cz

 

Foto: Archiv divadla

 

Michaela Szkála

pro Taneční magazín

Divadlem NoD poteče 27 litrů umělý krve

Pocta všem brakovým filmovým dílům a béčkovým legendám

Tvůrčí tandem Janek & Natálka (režisér Janek Lesák a dramaturgyně Natálie Strýčková Preslová), který je zároveň uměleckým vedením pražského Divadla NoD, chystá s domácím souborem premiéru inscenace 27 LITRŮ UMĚLÝ KRVE. Nejnovější „live cinema“ projekt na hranici divadla a filmu je poctou všem brakovým filmovým dílům a béčkovým legendám. Premiéry proběhnou 3. a 4. 2. 2025 od 19:30 v Divadle NoD. 

Inscenace s velmi nepatřičným množstvím umělé krve se odehrává během zběsilé noční jízdy automobilem Renault Megan po dálnici D5. Před zraky diváků se živě natáčí akční filmové béčko se všemi jeho náležitostmi – strhujícími scénickými efekty, divokou jízdou a policejní honičkou, trikovým líčením, dabingem i živou hudbou. Herecká akce je v reálném čase snímaná kamerami  a ve filmové kvalitě přenášena na plátno nad jevištěm. Divák tak může ve stejnou chvíli sledovat film  i jeho making of.

„Vždycky jsme s Natálkou snili o inscenaci, ve které bude stříkat strašně moc umělý krve, což je ale v divadle vždycky komplikace.“ přiznává Janek Lesák a dále vysvětluje: „Technicky jsou to nesmyslně náročné přípravy, od samotného vaření krve, až po drhnutí kostýmů a mnohahodinové uklízení scény. Až teď po osmi letech v NoDu se konečně sešly okolnosti tak, že si tuhle krvavou jízdu můžeme dovolit se vší parádou.“ 

Ve své autorské tvorbě Janek & Natálka dlouhodobě čerpají z popkulturních a brakových témat. „Baví nás všechno, co není na první dobrou vysoká kultura a baví nás v tom hledat něco víc, něco co může vypovídat o naší společnosti a našem současném světě.“ říká Natálie Strýčková Preslová a dodává: „Náš vztah k těmto žánrům přesně vystihl český spisovatel, scénárista Štěpán Kopřiva, který v rozhovoru pro HN z roku 2010 odpovídá na otázku proč se vedle braku věnuje i čistému mainstreamu: ‚Protože mě baví rochnit se v bahně popkultury ve všech jejích podobách a protože si myslím, že předsudky, ať už vůči braku, nebo mainstreamu, jsou největší zlo od vynálezu piva v plastu. ‘ “ 

„Vývoj krevních a scénických efektů nám trval přibližně půl roku. Hledali jsme správné konzistence  a odstíny krve, technologie jejího stříkání z těl herců, pro každou reprízu si vaříme vlastní krev.“ vysvětlují dále režisér a dramaturgyně a dodávají: „S krví na jevišti jsme se snažili pracovat tak,  aby inscenaci zvládli i ti, kterým pohled na krev běžně vadí. Strach z pohledu na krev je totiž jednou z nejčastějších lidských fóbií a zajímavostí je, že je také nejčastějším důvodem, proč lidé nechodí darovat krev, i když by mohli. Může se tak stát, že se i díky této inscenaci podaří tak trochu zachránit svět.“ 

Osmý a dosud největší projekt souboru Divadla NoD navazuje na linii autorského divadla, které převádí na jeviště jednotlivé fenomény popkultury. Z nich jsou stále na repertoáru inscenace The Legend of Lunetic (listopad 2021), která se stala inscenací roku 2021/2022 v redakční volbě ankety i-divadlo.cz a inscenace Šmejdi útočí (duben 2023), která vznikla na základě nejpoužívanějších „šmejdských scénářů“.

 

27 LITRŮ UMĚLÝ KRVE
Hrají: Lumíra Přichystalová, Nela Cikánová Štefanová, Martin Cikán, Láďa Karda, Jan Strýček a Josef Ťupa

Kamera: Luboš Hradec, Kryštof Kučera

Režie: Janek Lesák

Dramaturgie: Natálie Strýčková Preslová

Scénář: Janek & Natálka & herci

Hudba: Ivo Gregorec Sedláček

Light design: Daniel Kozlík

Sound design: Vojtěch Drobek Krátký

Technické řešení: Vojtěch Drobek Krátký, Daniel Kozlík, Matěj Procházka, Dominik Migač

Výroba vozidel: Jan Tomšů

Kostýmy: Kapitán Pepé

Střih filmu, technologie efektů: Janek Lesák

SFX make-up, masky, vývoj krve: Natálie Strýčková Preslová

Inspice, asistence, makeup, masky, dabing: Koralína Baňková

Produkce: Helena Plicková

Foto: Michaela Škrvrňáková a Tereza Veselá

Plakát: Dominik Miklušák

 

Děkujeme Transfuznímu oddělení Všeobecné fakultní nemocnice, konkrétně paní primářce  MUDr. Daniele Duškové, Ph.D. a Ing. Lukáši Darebníčkovi, PhD., za odborné konzultace a pomoc při přípravách inscenace. Děkujeme společnosti Renault Česká republika za štědrý dar v podobě hlavní hvězdy tohoto příběhu. Inscenace vznikla za podpory Magistrátu hl. m. Prahy a Ministerstva kultury.

 

Více informací najdete na www.nod.roxy.cz

 

Honza Urban 

pro Taneční magazín