Jihočeské divadlo i letos přijelo do Prahy, v Divadle na Fidlovačce se odehrála premiéra, která byla současně i zájezdem pro jihočeské a malou oslavou pro všechny. Jihočeské divadlo získalo nominaci v kategorii Divadlo roku v rámci cen divadelní kritiky za rok 20205, takže se pochopitelně radovali. A jak nejlépe? Novou inscenací Mladí, krásní a navždy.
Tvůrci inscenace
editelka Mg.A. Martina Schlegelová, Ph.D. uvádí inscenaci Mladí, krásní a navždy, tanečníci už netrpělivě čekají
Kdo by v současné době nechtěl být mladý, krásný a navždy? Právě toto téma brilantně a s nadsázkou zpracovala Jana Burkiewizcová, absolventka HAMU, choreografka, režisérka, výrazná tvář českého současného tance. Je choreografkou i řady produkcí České televize. Známe ji také ze spolupráce s Losers Cirque Company (za choreografii inscenace Walls and Handbag získala Cenu Divadelních novin) nebo s Operou Národního divadla v Praze. Za inscenaci Ostrov! získala nominaci na Cenu Divadelních novin, na Cenu Thálie a na Cenách divadelní kritiky 2021 se umístila mezi nejlepšími inscenacemi roku.
Jana Burkiewizcová říká:“Baví mě divadlo, které kašle na to, co je správné.“ „Ve svých představeních kladu otázky.“ „Když mě něco trápí, zpracovat takové téma je můj způsob, jak se s tím poprat, najít východisko.“
Tentokrát známou choreografku zřejmě trápilo téma masové kultury a soutěže talentů. Základní podoba talentové soutěže je dána, vybírá se ten nejlepší, výjimečný, nadaný. Často je velkým lákadlem finanční odměna nebo výhra. Ale hlavní motivací většiny účastníků je prokazatelně touha po slávě. U mladších generací je pozorován fenomén, kdy už jde o slávu skutečně jen pro ni samotnou, bez ohledu na další aspekty.
Na druhé straně stojí řada odpůrců talentových soutěží (já sama mezi ně také patřím). Je tady totiž popřen základní princip cesty ke slávě, nejen mít talent (to je tak 30 procent), ale soustavně na sobě pracovat, dřít, být opravdu kvalitní, od nižších pozic se vypracovávat k vytouženým výšinám. Samozřejmě, někdo se může dostat ke slávě díky šťastné náhodě, ale to je pak opravdu dílem osudu, není to umělý rychlovýtah nahoru. Tento způsob kariéry má mnohá úskalí. Nikdo ze soutěžících, nemůže být připraven na takový tlak pozornosti, které se mu dostane prakticky přes noc, jeho soukromí už není jeho a dokonce se veřejnost zajímá právě o pikantnosti z jeho soukromí možná daleko více, než o výkon samotný. Mediální obraz, který se o soutěžícím vytváří, je zcela mimo jeho kontrolu.
Poptávka masové kultury, spotřebního zábavního průmyslu je velmi krutá – žádá si nové a nové tváře. Různé odchylky, kuriozity, složitý životní osud, hendikep. Navíc producenti dobře vědí, že velké části publika způsobuje jisté uspokojení sledovat ty, kteří talent nemají, zato se derou dál, jsou ochotni udělat cokoliv a ztratili už jakoukoliv soudnost i pud sebezáchovy. Divák se nad takovými jedinci může snadno povýšit a to ho dělá šťastným.
Společnost vždy kulturu chtěla, sice ji různě zneužívala, ale masová společnost kulturu nechce, chce zábavu. Spotřebovává ji jako všechno konzumní zboží.
Jana Burkiewizcová v díle Mladí, krásní a navždy na tyto všechny aspekty upozorňuje, s nadhledem, nadsázkou, vtipem, ale až hrozivými a alarmujícími okamžiky, co všechno jsou lidé ochotni pro chvilku slávy udělat. Představení vyznívá směšně, divák se baví, ale někde ve skrytu duše si každý uvědomuje, že je to pravdivé a otřesné. Autorka burcuje diváka k zamyšlení. „Není s naší společností něco špatně?“ Já osobně si myslím, že je. Ale je to část dějin, co naplat. Ale umělci vždy sloužili k tomu, aby zachytili obraz doby a poukázali na její stinné stránky. V tomto má dílo Mladí, krásní a navždy neuvěřitelně vysokou hodnotu. Zachycuje velice pravdivě naši dobu, postoje společnosti, touhy mladé generace a nesmyslnost celého počínání. Vyzvedla bych moment, kdy už znuděná porota neví, co by ještě vymyslela a řekne: „Dělejte něco sami, sami.“ A účastníci stojí a mlčí. Nejen, že mnozí tzv. umělci by za slávu položili život, ale ještě se navíc stávají loutkami a doslova roboty. Otroky, ponižovanými otroky až do strhání těla, ale dobrovolně, nikdo je nenutí, jen oni sami. Jakékoliv vzepření se autoritě je krutě potrestáno, není od věci veřejné vydírání, zesměšňování apod. Je tu také krásně podán fenomén, jak být dokonalý. Nesmíte být starý, nesmíte být tlustší o dva cm, ani mít zdravotní problémy, co si to vůbec dovolujete. Musíte být robot… Musíte otročit. a když dojde ke zločinu? No…. Záleželo na tom někomu u otroků v minulosti? A dnes?
Výkony souboru byly fantastické, absolutně čistý tanec, vlastně také tak dokonalý, až se zdá, že jsou to opravdu roboti, které ztělesňují. O to silnější zážitek si ale divák odnáší. Vše doplňuje odpovídající a citlivě zpracovaná hudba a kulisy, kterých není mnoho, ale bohatě stačí na vyjádření všeho.
Lukáš Slavický, umělecký šéf baletu říká: „Velmi mě těší, že Jana vytvořila pro soubor baletu Jihočeského divadla právě inscenaci, která se zaobírá současnými tématy a fenomény, kterými žijeme teď a tady. Inscenace zapadá do našeho vskutku pestrého repertoáru a ukazuje všestrannost našich tanečních umělců.
Nelze než souhlasit. Hodnocení Tanečního magazínu: Bravo! Jedna z nejlepších inscenací, které jsem viděla a rozhodně si nenechte ujít!
Již 38. ročník festivalu TANEC PRAHA letos přivítá umělce z 12 zemí světa: ze Španělska, Ukrajiny, Francie, Řecka, Itálie, Belgie, Kamerunu, Brazílie, Izraele, Japonska, Libanonu a Lotyšska. Čeští umělci jsou zapojeni celkem do pěti koprodukčních projektů.
V Praze uvede festival 20 představení v průběhu 24 dní, v regionech jednáme s dvacítkou partnerů o zahraničních i domácích produkcích, festival tedy proběhne tradičně na cca 20 místech České republiky od 1. do 23. června 2026.
Na tiskové konferenci představila Yvona Kreuzmannová díla, která byla vybrána pro festival roku 2026 a stručně zdůvodnila, proč jim dala přednost a co zajímavého mají českým divákům přinést. Nutno dodat, že Yvona mívá šťastnou ruku a volbu, to, co přiváží ze zahraničí přináší českým divákům a účastníkům festivalu velké poznání.
Foto z TK, Yvona se těší
Hlavní program Tanec Praha 2026
Na otázku, kolik asi čásu stráví Yvona přípravou festivalu odpovídá: „No, vlastně pořád, celý rok. Kdybych to měla přepočítat na peníze, tak můj plat činí asi Kč 30,- na hodinu. Pořád přemýšlím, co by se dalo zlepšit. Na druhou stranu si této práce vážím a jsem za ni vděčná.“
Dále dodává, že se na letošní festival i sama velice těší, na všechno, co uvidí, na to jaké budou odezvy diváků.
Opening festivalu v Ponci – divadle pro tanec v Praze bude spojený s vystoupením souboru uznávané dvojiceGuy Nader & Maria Campos – GN|MC. Jejich Natural Order of Things tak 1. června zahájí vrcholný měsíc celé sezony současného tance s multižánrovým přesahem. Soubor GN|MC vede libanonsko-španělská dvojice se sídlem v Barceloně. Díla GN|MC uvádějí přední světové scény. Inscenace Natural Order of Things měla premiéru na Grec Festivalu a získala tři španělské ceny Max Awards 2025 – za nejlepší choreografii a ženský výkon (Maria Campos) i mužský výkon (Alfonso Aguilar). Na closing festivalu v Hudebním divadle v Karlíně se pro letošní ročník podařilo získatChristose Papadopoulose. My Fierce Ignorant Stepje nejnovější dílo jednoho z nejvýraznějších choreografů současné evropské scény. Jeho tvorba vyrůstá z nejvyšší formy minimalismu. Z jemného rytmu se postupně rodí pohyb, který se vrství a kánonicky rozvíjí do fascinující souhry – euforické oslavy života a pospolitosti. Synchronizace tu není cílem, ale důsledkem sdíleného pohybu: „Netančíme spolu, protože jsme synchronní. Jsme synchronní, protože tančíme spolu“, dodává řecký choreograf.
Tanec Praha 2026 Christos Papadopoulos My Fierce Ignorant Step foto Panos Kefalos nahled
Tanec Praha 2026 Adriano Bolognino Come Neve foto De Biasio Roberto nahled
Tanec Praha 2026 Anat Grigorio & Michal Herman Mitbarberot foto David Kaplan nahled
Tanec Praha 2026 MazelFreten Rave Lucid foto Jonathan godson nahled
Doprovodný program zahájí už v květnu workshopy vedené předními osobnostmi účinkujícími na festivalu – Guy Nader & Maria Campos a Kiko López & Hector Plaza. Během festivalu přibydou další formáty workshopů (např. La Chachi),After Talks i Open Rehearsals ad.
Festival TANEC PRAHA vybírá ze stovek zhlédnutých představení a nabídek zahraničních umělců díla, která přinášejí českému publiku nečekané zážitky, inspirují svým originálním přístupem, konceptem, autenticitou, interpretační kvalitou. Daří se sledovat dění nejen v Evropě, zároveň festival reaguje na aktuální situaci ve světě. Podpora umělecké diaspory z Ukrajiny, která uprchla před válkou do zemí EU, patří k pilířům programu již pátým rokem.
„Uvítat opět renomované osobnosti světovétaneční scény je pro nás ctí. Objevem poslední sezony je navíc Zora Snake, jeho apel na záchranu pralesa je výjimečným zážitkem. Téma vztahu k přírodě se prolíná i v dalších dílech pro dospělé i děti“, říká Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka festivalu a dodává: „Výrazně letos dominují také témata ženskosti, odolnosti, ale i odlehčeného pohledu na roli žen a různá očekávání.“
V předprodeji nabízíme slevu 20 % s kódem TANCUJSLASKOU20 ke sv.Valentýnu. Tato akce probíhá pouze od 9. 2. do 14. 2. 2026.
Záštity udělené festivalu TANEC PRAHA 2026:
Prezident České republiky Petr Pavel, manželka prezidenta České republiky Eva Pavlová, Velvyslankyně Španělska v ČR paní J. E. María Pérez Sánchez-Laulhé, primátor hl. města Prahy Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.
Hlavní protagonisté Ledového království si zahráli žehling!
Ledové království a lednová ledová sobota!
Premiéra Ledového království se blíží a jak ji tráví hlavní protagonisté? Žehlingem! Nevíte, co to je? Nová sportovní disciplína. Nezná ji nikdo. Ale je to tady!
Sportovně-společenské setkání herců, tanečníků a zpěváků z Hudebního divadla Karlín se odehrálo na Vltavě na luxusní elektrické lodi Bohemia Rhapsody, vlastně Grand Bohemia, která zastavila na umělé ledové ploše na pražské Náplavce i ve světelném parku ve Žlutých lázních, obě místa mají skutečně kouzelnou, neopakovatelnou atmosféru, ostatně i celá plavba byla kouzelná.
Natěšení účastníci, plavba začíná
Felix Slováček ml.
Roman Tomeš a Michaela Doubravová Tomešová
Egon Kulhánek, ředitel HD Karlín a manažer Tomáš Matějovský
Co je tedy žehling? To je zvláštní a specifická kombinace curlingu a starodávné žehličky. Samozřejmě, že soutěž byla vymyšlená, nikdo hrát neuměl, všichni se dobře bavili a kolem Vltavy na malém kluzišti Petra to hřmělo hurónským smíchem. Organizátor měl sice dost práce bujarý tým ukorigovat, vůbec spočítat body, hlavně, aby zůstaly ty správné čáry na ledě… ale nikomu nic nevadilo. Padaly věty jako: „Jak jste mohli začít hrát, když nemáte soupeře?“ Občas chtěl někdo usmlouvat body, občas někdo padal, jiný zase rozbil žehličku, další pil svařák, zkrátka, o zábavu bylo postaráno. Už jen pozorovat tuhle veselou partičku bylo divadlo samo o sobě.
Sportovní náčiní
Cenné trofeje
Eva Burešová se hřeje u ohně
Iglú pro zahřátí
Eva Burešová, Ondřej Rychlý, Ines Ben Ahmed, Roman Tomeš, Josef Fečo, Felix Slováček ml., Ivo Hrbáč a další, ti všichni tvořili zápoleníchtivý tým.
Vyhrát sice nemůže každý, ale ze svých umístění, i těch bez výhry, se radovali úplně všichni.
Ředitel HD Karlín a manažer Tomáš Matějovský pouze poděkovali a popřáli šťastnou plavbu, poté už probíhala veselá soutěž, zastávka ve Žlutých lázních a bláznivé disco na palubě lodi.
Na další zastávce v parku ve Žlutých lázních na účastníky „zájezdu“ čekalo pódium s Davidem Gránským, který si neodpustil „remcání“, že někdo si pluje vyhřívanou lodí, zatímco on „mrzne“. (ještěže nedořekl, že mrzne jako Marfuška…)
Místo toho si zazpíval píseň z připravovaného muzikálu Ledové království s Ines Ben Ahmed. Tím připravili diváky na to, co mohou zažít při premiéře, která se v Hudebním divadle Karlín uskuteční 12. března 2026.
Eva Burešová se postarala o hlubší zážitek, společně se svými kolegy předala krabici plyšáků Squishmallows pro onkologické oddělení v Motole a z těch se budou radovat děti. Pohádky nejsou jen na jevišti, ale i v reálném životě, jedna se odehrála právě tuto kouzelnou sobotu. A možná každý den…
Světelný park Žluté lázně
David Gránský a Ines Ben Ahmed
První zkouška s orchestrem probíhá v HD Karlín 26. ledna 2026.
Jak se těší Eva Burešová na zkoušky?
Eva: „Na první zkoušku s orchestrem se těším, jsme všichni zvědaví, jak to bude celé znít.“
Má trošku Elsu v sobě i při žehlingu?
Eva: „Myslím, že Elsu i Annu mám v sobě trošku všude a zřejmě každý má v sobě nějaký kousek těch dvou sester.“
Jak se hrálo Ondrovi Rychlému?
„Hraje se mi dobře, protože toto neumí nikdo. My doma tedy nežehlíme, protože domácnost plná triček a všeho možného prádla, znáte to, jsem rád, že je tu takový novodobý až přelomový vynález jako sušička. Myslím, že nám to každý měsíc ušetří tak dva dny života a jsem za to vděčný.“
Divadlo žíje příběhem Arendellu a tento kouzelý příběh se přenesl i na Vltavu. Nešlo o klasickou tiskovou konferenci, ale přátelské společenko-sportovní klání mezi novináři, herci, palubním personálem, pohádkovou atmosféru zajistila Vltava a okolí kolem, o mlsné jazýčky se staralo vinařství Vajbar a Libeřské lahůdky.
Ani po pěvecké ukázce nebylo umění dost. Účastníci se pustili do tance při lodním disco a o divoké kreace nebyla vůbec nouze.
O vše se skvěle starala parta Prague Boats, kterým byli všichni vděčni za bezpečnou plavbu.
Kauza horší, než FF UK. Kauza, o které se nemluví, a může postihnout kohokoliv z občanů ČR!
Mílí čtenáři a spoluobčané,
šéfredaktorka TM je nadále sledována PCR a zákeřná skupina nadále plánuje vpadnutí do bytu a její vraždu, či poškození, či dokonce zatčení, obvinění z choromyslnosti atd…. za pomoci policie.
Šéfredaktorka TM uveřejňuje tato jména obviněných příslušníků PCR v této kauze:
Za místní oddělení MOP Kaplanova:
Prap. Jan Sládek
Npor. Mgr. Martin Beneš
Za kriminální odbor Praha 4:
Por. Mgr. Jan Bárta
členové výjezdové skupiny
Za Úřad vnitřní kontroly Plynárenská:
plk. Mgr. Renáta Havlíková
Za Policejní prezidium:
pplk. Mgr. Petr Šafařík
plk. Mgr. Marek Kulhánek
klíčové jméno je Mrázek, kryje vrahy a spolupracuje s podsvětím, s drogovou mafií
Tito všichni lidé v celé kauze mařili důkazy, nedovolili jí sepsat pravdivý úřední záznam, psali lživé dokumenty, psali tři verze svých hlášení, nařídili sledování šéfredaktorky TM, její nevyrozumívání, zastrašovali ji od prvopočátku svými tvrzení typu : „Nemůžeme případ řešit, my na Vás taky něco máme“ (ale nebylo co a nikdy nebude, to je jen přístup Státní policie), informovali pouze zákeřnou stranu, podporovali zločin, krytí vraždy, drogovou mafii, nekalé praktiky – černá magie, vydírání a týrání běžných spoluobčanů, šikanu a nebezpečné pronásledování, poškozování majetku, loupežné vraždy, nechali šéfredaktorku TM několik let bezdůvodně napadat a případ neřešili, nechali její zákeřné sousedy křivě svědčit a křivě obviňovat, celou dobu vedli pouze jednostranné vyšetřování a jednostranné obviňování šéfredaktorky TM. Oznámení šéfredaktorky si nevšímali buď vůbec, pokud ano, byl to výsměch či obviňování její osoby. Bytovým domem šéfredaktorky se denně line zápach marihuany a dalších divných látek, v noci je tu slýchána střelba. Žádost šéfredaktorky o přeložení případu jinam byla vždy ignorována.
Ano, toto všechno se v ČR děje.
Žádost šéfredaktorky o setkání s policejním radou či policejním prezidentem:
plk. Mgr. Petr Šafařík
„V žádném případě se s Vámi nesejdu. Všechno jsou to nesmysly.“
Takto podobně reagují lidé z Policejního prezidia všichni. Pokud se zeptáte, co by dělali oni, kdyby se jim nebo jejich rodině dělo něco podobného, rozkřiknou se na Vás: „No, to by si mohl někdo zkusit vztáhnout ruku na mou rodinu!“
Ale fakt, že v nebezpečí života jste Vy, je absolutně nezajímá.
Dále Vám napíší, že Vás nebudou vyrozumívat.
Jinými slovy, mohou si dělat, co chtějí, třeba vraždit. Nikdo jim nich neprokáže.
(21.02.2026)
Milí čtenáři,
za celé čtyři roky snad existoval jen jediný spis, který byl sepsán tak, jak šéfredaktorka chtěla, protože na tom nekompromisně trvala.
Všechny dokumenty a situace se nyní prověřují přes GIBS a dále soudem a právníky.
Sledování šéfredaktorky TM hlídkami policie došlo tak daleko, že se otočila před policejním vozem vprostřed křižovatky a odešla na druhou stranu, než měla v úmyslu, aby vůbec mohla ještě nějak volně dýchat a nemít věčně v patách policejní hlídky. Jednou cestou domů za dvě hodiny šéfredaktorka potkala 26 policejních hlídek.
(16.02.2026)
Agresivní, zákeřná vražedná rodina dále plánuje, že se u šéfredaktorky TM za každou cenu najdou drogy, tak, aby byla odsouzena. Ona ale nemá s drogami vůbec nic společného.
Vězte, milí čtenáři, že pokud by byla šéfredaktorka TM nalezena mrtvá, sebevražda to rozhodně nebyla. (To vše ve spolupráci s Policií)
(14.02.2026)
12. února 2026 si případ konečně převzala Generální inspekce bezpečnostních sborů. (GIPS). Všechny spisy, které jsou evidovány, budou kontrolovány. Snad všechny důkazy . Snad všechno chování příslušníků MOP Kaplanova a dalších. Šéfredaktorka TM věří, že se vše vyřeší.
(12.02.2026)
Mezi námi žijí psychopaté, kteří se radují ze smrti a utrpení druhých. Diskutují denně taková témata jako – nalít benzín, polít kyselinou, pobodat, píchnout koňskou dávku pervitinu a uzavřít jako sebevraždu. Toto šéfredaktorka TM hlásila před asi dvěma lety, nikdo nereagoval. Psychopaté v domě navádějí nezletilé nebo osoby pod drogami nebo choromyslné, aby útočili. Jenže policie obviňuje oběti trestných činů, nikoliv viníky. Proč? Jsou příslušníci PCR stejní jako vrazi? Tihle lidé pomáhají a chrání? Co na to veřejnost?
(11.02.2026)
Zatímco PCR šéfredaktorku TM vůbec nevyrozumívá a nekomunikuje, nebo jen obviňuje z naprosto nesmyslných věcí, které neexistují, druhá strana ví o všem, téměř denně. Policisté vynášeli veškeré informace o vyšetřování, což je trestné. Ze strany kriminalistů to došlo tak daleko, že šéfredaktorka TM mohla nechávat přes úřední podání vzkazy svým sousedům a ti brzy o všem věděli, mnohem dříve než blesk a zneužili toho. Tato trestná činnost ze strany PCR byla rychlejší než mobil.
Zřejmě další známý, napojený na vrahy a drogovou mafii v tomto panelovém domě, chránící otřesný brutální zločin, bude z Policejního prezidia. Odpovídá to tomu, že nikdo, celá PCR případ neřeší a řešit nechce. Ani GIBS, na který se všichni odvolávají. Jenže GIBS si najde zaslané informace v počítači a řekne: „Vy mě tady můžete říkat, co chcete.“ To je také odpověď na nahlášení trestné činnosti.
Policie denně šéfredaktorku i jejího syna sleduje, pronásleduje, zastrašuje. S nebezpečnými odposlechy, které se dají zneužít, šéfredaktorka tak nějak už počítá. Toto nebezpečné sledování, kdy PCR má možnost si o vás zjistit vše, veškerý váš pohyb i vašich blízkých, kamkoliv se pohnete a číhat na svou příležitost, považuje šéfredaktorka jako za velmi nebezpečný stalking, předávání informací psychopatickým vrahům a čekání na popravu. Je to další bod obžaloby, nejhorší možný, příprava vraždy v součinnosti s PCR.
(08.02.2026)
V roce 2024 napadla agresivní osoba bytového domu šéfredaktorku TM, poškrábala jí obličej, rána šla těsně k oku, a ona krvácela. Mohlo dojít k závažné infekci. Ačkoliv policie byla rychle přivolána šéfredaktorkou, PCR nikdy nedovolila napsat pravdivý úřední záznam, ačkoliv ji o to žádali další napadaní spoluobčané domu a okolí. Ostatní spoluobčané byli také svědky poranění a celé situace, mnozí děkovali šéfredaktorce, že se situace řeší, protože v tomto případě PCR nechala agresivní osobu poslat do Bohnic. Jenže ta byla velmi rychle zpět a vše začalo znovu a hůře. . Ale fotky od hlídky policie zmizely, záznam, který šel na přestupkové oddělení byl zfalšován, sestaven z mnoha přestupků, všechno dohromady byl nesmysl. Agresivní osoba se vůbec nedostavila k projednání, ačkoliv podle zákona ji policie může předvést. V žádném případě se toto nestalo, pronásledovaná byla jen šéfredaktorka.
Při sepisování přestupku, jehož popis šéfredaktorka okamžitě poslala elektronicky, ale dotyčný policista vůbec nereagoval. Šéfredaktorka byla místním oddělením nejdříve poslána domů, podruhé po šesti hodinách čekání, se k ní policistka chovala tak, že psala nesmysly typu : osoba ta a ta……..mi polámala vlasy…“ , neuvedla zaměstnání, tvrdila nesmysly ohledně IČO atd. Když chtěla šéfredaktorka zápis opravit, policistka odpověděla chladně: „Co jste dostala, to jste dostala“. Policistka byla snad ještě horší než vrazi ve vězeňské cele. Nezajímalo ji nic, žádná fakta hlášená šéfredaktorkou TM. Podle ombudsmana křivé psaní zápisů je trestné. V dalším sepsání zápisu ale vedení místního oddělení udělalo ještě něco mnohem horšího a tuto lež samozřejmě chránili.
Po určité době, kdy se případ řešil na MÚ Praha 11, pouze úředníci mající vlastní zkušenost s agresivní osobou, zápis jen opravili se slovy, že by jim pravdivé záznamy od PCR velmi pomohly, ale nedostávají je. Cestou zpět agresivní osoba šéfredaktorku TM znovu napadla a tím případ skončil. Dále PCR pouze obviňovala šéfredaktorku TM, dokonce i proto, že měla otevřené okno a agresorku slyšela vykřikovat další urážky a to, že ji chce napadnout., protože k tomu byla naváděna ze strany psychopatů v domě, kteří ale mají podporu u PCR: Za takové jednání PCR už šéfredaktorka žádá odškodné.
Plus další škrábance na obličeji a na rukou, vyrvané vlasy
(07.02.2026)
Za čtyři roky napsala šéfredaktorka TM bezpočet svědectví a oznámení, upozornění na trestnou činnost. Jedno z největších míst kriminality v ČR je Jižní město. Výsledkem nebylo vůbec nic. Odpírání informací ze strany PCR, což je samo o sobě protiprávní. Ale vrazi věděli vše už druhý den, protože spolupracují se zločinným člověkem.
Neinformovat v případě nahlášení vraždy, vysmívat se …. to se už nedá ani komentovat, jak moc je toto chování protiprávní. Ale i tady PCR neudělala vůbec nic, pronásledovala šéfredaktorku všude, kam chodila, jezdila, a to v plné policejní výzbroji, nebo dokonce s kuklou…. to samo o sobě není příjemné. Pokud máte podezření, že policista je zapojen do zločinu s podsvětím, je to více než alarmující, že Vás někdo takový sleduje, kdo má ke všemu přístup, nejlepší možný přístup v celé ČR a beztrestný, omluvitelný, vysvětlitelný, má legální i odposlechy, může si všechno o Vás zjistit a přitom je to člověk spolupracují s podsvětím a vrahy. A nikdo nic neudělá. V takovém státě žijeme.
(06.02.2026)
Odpověď vedení místního oddělení Kaplanova den poté, co šéfredaktorka TM hlásila podezření z vražd, mnohonásobné napadání své osoby po celé Praze, kdy se sbíhali lidé. Vydírání mailem i telefonem. Vynášení informací, týkající se AČR a neměly po Praze a po sídlišti vůbec co kolovat. MOP Kaplanova psala svým nadřízeným pravý opak všeho, co se odehrálo, bojkotovala oznámení o ohrožení života. Dá se spíše říct, že jednala úmyslně. Navíc nedovolila sepsat pravdivý zápis. Při vstupu do bytu PCR šéfredaktorky otevřel její syn, protože ona sama ležela s vysokou teplotou v posteli. Syn je také svědek toho, že PCR nemohla vstoupit do bytu šéfredaktorky na její pozvání, protože ona sama ležela v posteli a je to nemožné. Později nadřízení tvrdili úplně něco jiného, než je v tomto spisu. Navíc se záznamy údajně mažou, takže pokud PCR něco nahlásí, neexistuje jediný doklad, že je to lež.
Odpověď soudu
Policejní prezidium přehazuje zodpovědnost na GIBS, GIBS přehazuje zodpovědnost na Policejní prezidium. Všichni na úřady vnitřní kontroly policie, ty jednají, jak je uvedeno viz. níže. Policie se odvolává na soud, soud na policii a nikdo nedělá nic.
Jednoznačná odpověď Policejního prezídia, zbavuje se veškeré zodpovědnosti. Odpírání informací je podle ombudsmana protiprávní, Policejní prezídium jasně říká, že šéfredaktorka TM vyrozumívána nebude.
(05.02.2026)
Na základě ohlasů je třeba věci zestručnit.
Vzhledem k tomu, že PCR porušila hned první zásadní pravidlo – nevyrozumívala, pokud, tak naprosto nesmyslně – prý k protiprávnímu jednání nedošlo, ačkoliv šéfredaktorka TM hovořila o vraždě, nekomunikovala v ničem a vůbec, o to víc musela šéfredaktorka psát svá oznámení, aby vůbec existoval nějaký dokument, který je pravdivý. Příslušník policie totiž sepisoval nepravdivá hlášení a ta i posílal dále svým nadřízeným. Docházelo k řetězové reakci, takže ve výsledku šéfredaktorka TM obvinila šest policistů. Čeká nás soud.
Ale a ni v této krizové situaci policejní prezident nejednal, neudělal nic, nevyrozuměl, sejít se nechtěl. Zrovna tak nikdo z policejního prezidia. Jediný spis – nebudou vyrozumívat, protože je to nehospodárné a vše vrátili zpět na oddělení k policistům, kteří lhali, uváděli nepravdy a nedovolili sepsat žádná hlášení. Obdobně jednal i soud.
Ničí Vám to v životě vše. Práci, zdraví fyzické, psychické, různá řízení, vztahy, přátele, na cokoliv se podíváte. Kdo kdy nahradí takovou škodu na životě a životy mrtvých kolem?
Kam se v této situaci obrátíte, když nic neexistuje? V jakém státě žijeme a kdo tedy bude drogovou mafii a zločiny řešit?
Navíc se policie a vrazi snaží udělat z lidí blázny, zfetované blázny…. Policie tyto nebohé oběti pronásleduje na každém kroku. Na radosti to nepřidá. Nikde není odvolání, nikde není pomoc, ani u médií, ta platí vysokou pokutu za zveřejnění a nechtějí. Pokud tedy máte zločinného policistu a podsvětí v domě, jste odsouzeni k popravě a nemůžete v ČR vůbec nic udělat. A jsme u zásadní otázky.
Milí čtenáři, milá veřejnosti,
je toto normální postup? A kdo má právo na život?
(02.02.2026)
Milí čtenáři, milí spoluobčané ČR,
Vše začalo vycházet na povrch nejvíce v pandemii. Objevila se tu agresivní osoba, která začala napadat obyvatele jednoho panelového domu na Jižním městě, označovat některé za mafiány, zejména členy představenstva bytového družstva, některé podnikatele a také šéfredaktorku Tanečního magazínu. Tato osoba ale občas žebrala o cigarety, z těch byl cítit divný zápach, tento zápach byl cítit domem široko daleko, přes všechna patra bylo roky cítit ředidlo, podivný zápach, benzín… ale policie nic. Policie řekla, že toto je hodná paní. Jenže její agresivní chování a výkyvy nálad znalo brzy celé sídliště. Policie přijela do domu, podívala se a odjela. Zpočátku záznamy sepsala, ale hlášení pro úřady nebo pro své nadřízené psala naprosto odlišná, než dotyčný říkal, odlišná od faktů, která se doopravdy odehrávala. .
(31.01.2026)
Milí čtenáři, vše, kolem snad největší drogové kauzy v České republice, kterou chránila i policie, se teprve připravuje. Veškeré důkazy a dokumenty. To nejhorší, co můžete z „podsvětí“ čekat. Falšování důkazů ze strany policie, obviňování a pronásledování svědků…. nejednání úřadů, naprosté zoufalství obětí… neobjasněné vraždy, označené jako sebevražda, takže byly by tu už čtyři v našem domě a nikomu by to nevadilo….. a nad to další a další zločiny a neštěstí, které tu policie v klidu zakryla. Šéfredaktorka Tanečního magazínu vše připravuje pro veřejnost
(30.01.2026)
Milí čtenáři,
dne 28. ledna 2026 v 4:24 hod ráno, tedy nejhlubší noc, kdy lidé spí a málokdo si něčeho příliš všimne, dlouze zvonili na byt šéfredaktorky Tanečního magazínu dva ozbrojení policisté. Zakryli rukou bezpečnostní kameru, přes kterou je vidět, kdo k Vám zvoní. Toto opakovali třikrát, žádná náhoda. Přesto při jejich odchodu je stihla šéfredaktorka vyfotit i s časem. Viděla i jejich tváře.
Hovor s kriminálním odborem při nahlášení přípravy naší vraždy a vražd, které se v našem domě staly, naprostý výsměch, kriminálka jen ohledá místo činu
Hovor s úřadem vnitřní kontroly policejního prezidia
Voláno na 158, zásadně padá na 112, nikdo obvykle nic neví
Hovor s policií ve 13:00 hod. (28.01.2026), která tu zvonila, ale po neúspěšném vpádu PČR ve 04:24 ráno (po roce jakékoliv nekomunikace a po zveřejnění všech zpráv šéfredaktorkou TM a odeslání všech zpráv na všechny možné úřady)
Není problém pro tajné složky v noci oficiálně vejít do domu, zřejmě něco řeší. Oběť je pustí dovnitř. Mohou Vám klidně píchnout injekci nebo střílet. Později se to uzavře jako loupežné přepadení nebo sebevražda. Policii nikdo obviňovat ani podezřívat nebude. Ani nesmí. To je přece urážka. Tady by to tedy byla sebevražda předávkováním, nebo loupežná vražda…. už třetí v tomto domě. Dvě vraždy uzavřené jako sebevraždy.
Ano, takové praktiky v ČR běžně existují a mohou se stát komukoliv z Vás, pokud se připletete podsvětí do cesty a lidé chtějí především Váš majetek.
Tomuto počínání ale předcházel pečlivý plán sousedů v domě, kteří patří k podsvětí a se kterými spolupracuje policie a předává jim i informace. Ti byli domluveni, co dělat, sousedka se na celou akci těšila. Šéfredaktorka toto chování ale odhalila. Dlouhou dobu se lidé z domu snažili nějak zajistit, aby se drogy našly právě u šéfredaktorky. Ale tohle ona nedovolila.
Po celou dobu řešení případu PCR šéfredaktorku o ničem nevyrozumívá, na její hlášení nereaguje, vede pouze jednostranné vyšetřování, kde veškeré důkazy o zločinu mizí, policie píše cíleně chybná hlášení nebo je policie vidět nechce, pouze obviňuje šéfredaktorku z toho, co dělá podsvětí, tedy tvrdí, že bere drogy. Pokud se šéfredaktorka brání, nikdo nereaguje a vysmívá se jí. Policie prý ohledá místo činu, až bude mrtvá. Spisy mizí. Požádáte-li o přeložení případu jinam, vrátí se opět k těm stejným lidem. Takové chování se týká všech složek policie, ať už místního oddělení, kriminálního odboru, úřadů vnitřní kontroly, policejního prezidia nebo GIBS. Média musí mlčet, hrozí vysoká pokuta. Takže v takovém případě nemáte odvolání nikde. Cesta přes soudy je nekonečně dlouhá.
Takže pouze čekáte na svou vraždu. Víte, že za tím vším stojí drogová mafie a touha po majetku nevinných lidí. Tímto způsobem si policisté přivydělávají.
I okamžik, kdy Vás policie zatkne na ulici, nikdo z lidí kolem nic řešit nebude, zkrátka podezřelá, cestou Vás někde vyhodí a rozloží třeba kyselinou…. zmiznete navždy.
Šéfredaktorka Tanečního magazínu kdysi pracovala v AČR, zažila si mnohé. Ale policii se nevyrovná nic. Tohle je pomáhat a chránit v praxi.
Postupně bude Taneční magazín uveřejňovat chování policie. Nahrávky, spisy
(28.01.2026)
Milí čtenáři,
šéfredaktorka Tanečního magazínu byla nepřímým svědkem dvou vražd. Stala se obětí dlouhodobého napadání agresivní skupiny Jižního města. Neřešení případů ze strany PCR a ze strany úřadů. Agresivita ze strany PCR, obviňování oběti. Horší, než případ FF UK, protože ten trval jeden den a zasáhl mnoho lidí, ale tento případ trvá mnoho let a zasahuje jednu oběť. Poškození zdraví oběti je nevyčíslitelné. Navíc umíralo mnoho lidí kolem. Šéfredaktorka TM se rozhodla celou svou kauzu postupně uveřejnit pro poučení celé veřejnosti ČR. I to, jak s ní bylo zacházeno policií ČR, coby s obětí.
Dejte pozor, tohle se může stát kdekoliv, komukoliv z Vás!
Pro své čtenáře uveřejňuje Taneční magazín na vlastní riziko
