David – Taneční magazín

Největší burlesque událost v Česku!

4 večery, které jinde nezažijete

9. ročník největšího burlesque festivalu, kterého se účastnilo 85 účinkujících ze 16 zemí přivezlo podívanou světové úrovně, plnou elegance, humoru a smyslnosti. Toto je možné vidět jen jednou za rok!

Skvěle moderovala Angelina Angelic

Probíhal 19. – 22. listopadu, v Brně, v Ostravě a v Praze.

Letos byla atmosféra žhavě italská – přijelo rekordních 21 performerek z Itálie, což bylo víc než domácí účast! Silné zastoupení měla severní Evropa, např. Finové, zástupci Litvy, Estonska.

Z USA přiletěla diva jako z 20. let z newyorské scény – Gin Minsky. Tato dáma je nejen mistryní stepu, ale i jednou z mála žen na světě, které ovládají nebezpečné a ohromující polykání mečů.

Evropskou hvězdou tohoto ročníku byla Anja Pavlova, oslnivá performerka a kostýmní výtvarnice z Berlína, známá svými akty a precizním tancem.

Každá show měla unikátní obsazení, nádherné sály, skvělé moderátory, tombolu a oblíbenou soutěž o nejlépe oblečené diváky.

soutěžící o nejkrásnější kostým měla úspěch

Během Bohemian Queen Night vystoupily Gin Minsky, Anja Pavlova, Tuna Tartare a další. Moderovala a večerem vtipně provázela Angelina Angelic.

Doposud jsem vlastně nepoznala typ takového festivalu. Možná by někdo mohl říci, že je to sprosté. Jenže tyto ženy jsou velice inteligentní, ovládají perfektně více jazyků, zpěv, tanec, umění, jsou fyzicky zdatné, ohebné, neberou za to žádné peníze, jako v nějakém night klubu, všichni diváci jsou velice ukázněni, společnost tvoří spíše páry a rozhodně se nejedná o nic proti mravům. Dá se hovořit o vysoké úrovni umění, jak se svléknout.

Ženy jsou přirozené, těší se ze své přirozenosti, touhy po sexualitě a kráse. Umění se svléknout je také druhem umění, pochopila jsem. Ocenila jsem vysokou uměleckou hodnotu, pružnost těl, provedení tanečního umění, estetiku.

Možná jako společnost skutečně musíme celkově opravit názor na tyto ženy a začít je uznávat.

V pralese jsou a byli všichni lidé přirození, v každé primitivní kultuře také a nikomu na tom nepřišlo nic divného. Co se tedy děje v naší společnosti, která odsuzuje? Vládne tu jen pokrytectví? Popírání skutečného ženství, přirozenosti? A přitom mnozí z těch, kteří tvrdí, jak toto je sprosté, prahnou po mnohem hlubší pornografii a sprostotě, zneužívání, dokonce zneužívání dětí, nebo sexuálních vraždách.

Domnívám se, že Burlesque festival je oživení starých dobrých tradic s vysokou uměleckou hodnotou. Ženy ukazují svou přirozenost, touhu po kráse a sexualitě bez jakýchkoliv zábran. Dá se oponovat, že je to kultura jako z pralesa, ale co je na ní špatného, když jsme z ní všichni vyšli? Lidé se těší z okamžiku, nenávratného zážitku, který právě a jen umění přináší, radují se, vše je na vysoké úrovni. Při vystoupení jednotlivých tanečnic jsou všichni potichu, snad i spadený špendlík by byl slyšet, nikdo neruší, ale v některých okamžicích publikum hlasitě fandí. Já osobně musím říct, že tomuto festivalu fandím a přeji všem, ať se jim daří.

Foto, video: Eva Smolíková

Eva Smolíková

Taneční magazín

Přišel čas snění s Louskáčkem

Oblíbený vánoční výlet do světa fantazie je opět tady

11. listopadu uvedla Tanečního konzervatoř hl. m. Prahy v divadle Hybernia oblíbený balet Louskáček, tentokrát zase v jiné verzi. Taneční konzervatoř letos slaví 80 let své existence, takže tato inscenace je vlastně součástí oslav. Na jevišti se představili studenti všech ročníků konzervatoře. Malí vojáčci a myši byli studenti 1.-3. ročníku, vločky, valčík a arabský tanec studenti 5.-8. ročníku. Ale také již nadějná jména v rolích prince Louskáčka a hlavní dívčí hrdinky Klárky. V roli Klárky se představila Maria Yoshimoto, v roli malé Klárky Zlata Zhara. Louskáčkem – princem se stal Albert Schmidtmayer, malým Louskáčkem Matěj Skočdopole.

Choreografie vznikla pod vedením Jiřího Horáka, vychází sice z klasického libreta, ale v této verzi je inscenace doplněna multimediální projekcí. V rekvizitách není žádný plyšák ani létající postel, s kouzly nám pomáhají moderní technologie,“ vysvětluje ředitelka Taneční konzervatoře hlavního města Prahy Pamela Morávková.

Autoři děj zasadili do atraktivní části Prahy- Starého Města. Uvidíte kouzelné sněžení, pohádkové víly a zdobení vánočního stromku. Neopakovatelné! Místo statických kulis se celé jeviště stává prostorem reagujícím na hudbu, choreografii a příběh.

Hranice mezi realitou a snem se rozplývá

Nataliya Grimberg, designérka a futuristka, tvůrkyně projekcí, dodává: „Každý obraz se lehce pohybuje, mění, dýchá. Je to jemné, neokázalé kouzlo, které dělá z Vánoc něco, čemu chceme věřit znovu a znovu.“

Ano, já coby divák naprosto souhlasím a lépe to říci nemohu. Je to tak. Kouzlo Vánoc. Znovu a znovu. Opět Vás chytne, zase uvěříte…. Uvěříte i Louskáčkovi.

Nelze si představit lepší večer s větší nadílkou umění, než je právě tato. Je to strop všeho, co nám kultura nabízí. Čistý, ryzí tanec, který je navíc doplněn projekcí, která uchvátí a také kostýmy, které jsou příjemné na pohled.

Pro úplně nejmenší je možná dobré, když příběh znají, protože mohou lépe rozehrát svou fantazii.

Zopakuji příběh, který známe: Malá Klárka dostane k Vánocům dřevěného Louskáčka, netuší ale, že s úderem půlnoci se hračka probudí. Klárka s ní prožívá svůj sen… Udatný Louskáček bojuje proti Myšímu králi. Ocitnou se v říši sněhových vloček (křehká a třpytivá krajina), putují různými krajinami plných motýlů, ptáčků, až do Království Víly Vánoc. A tam čeká pestrá paleta barev tanců!

Já osobně jsem viděla Louskáčka už vícekrát, mám ho ráda, pokaždé je jiný a musím říct – nezklamal! Je to krásně strávený večer před Vánoci, navíc v krásném divadle Hybernia, sen, tajnosti, kouzla… zkrátka krása a neopakovatelnost okamžiku. Moc se mi to líbilo. Tanec je čistý, krásný, nemám co dodat. Já jsem byla zhruba dvě hodiny šťastná a přeji tento krásný předvánoční čas všem.

Foto: Eva Smolíková

Eva Smolíková

Taneční magazín

Louskáček je opět tady, tentokrát v Hybernii

Blíží se čas příběhů a zimního snění

Celý soubor

Jeden z nejkrásnějších vánočních příběhů nočního dobrodružství malé Klárky, balet Louskáček, přenese malé i velké do světa zázraků, čisté lásky a svátečního kouzla. Návštěvníci Hybernie se mohou těšit na klasicky pojaté baletní představení v podání studentů, absolventů Taneční konzervatoře hlavního města Prahy, kteří vystupují na významných českých i evropských baletních scénách. Poprvé v Česku navíc okořeněné projekcemi vytvořenými moderními technologiemi, které přinesou pohyb a dynamiku a klasický balet tak proměňují v multidimenzionální zážitek. Chybět nebude kouzelné sněžení, pohádkové víly i zdobení vánočního stromu. Autoři děj navíc zasadili do atraktivní čtvrti Prahy – Starého Města. Louskáček bude mít v Divadle Hybernia premiéru v úterý 11. listopadu 2025.

Malá Klárka dostane k Vánocům dřevěného panáčka – Louskáčka. Netuší, že s úderem půlnoci se její hračka probudí a vezme ji na neobyčejnou cestu. Společně se vydají na výpravu do kouzelného světa, kde Louskáček bojuje jako udatný princ proti zlému Myšímu králi. Jejich putování je zavede do říše sněhových vloček, kde tanec vytváří křehkou a třpytivou krajinu, putují exotickými krajinami plných motýlů a ptáčků a poté do Království Víly Vánoc. Tam Klárku čeká bohatá paleta barev, hudby a tanců. To vše díky špičkovým výkonům studentů a absolventů Taneční konzervatoře hlavního města Prahy. „V našem podání je to klasický balet podle libreta Lva Ivanova z 19. století a my stylizací kostýmů přenášíme děj do roku 1930. Příběh se neodehrává ale ve virtuálním světě, použili jsme kulisu Prahy, konkrétně Starého Města. V rekvizitách není žádný plyšák ani létající postel, s kouzly nám pomáhají moderní technologie,“ upřesňuje Pamela Morávková, ředitelka Taneční konzervatoře hlavního města Prahy, která si letos připomíná 80 let svojí existence. Na jevišti se představí studenti všech ročníků konzervatoře od malých vojáčků, přes sněhové vločky až po absolventy v rolích udatného prince Louskáčka a dívky Klárky.

Když scénografie ožívá pohádkovým kouzlem …

Vůbec poprvé u nás doprovází Louskáčka projekce vytvořená s pomocí moderních technologií, která propojuje tradici českých Vánoc s digitálním kouzlem. Scénografie využívá projekční plátno, které vytváří pohyb a jemné interakce mezi tanečníky a pozadím. Místo statických kulis se celý prostor stává živým organismem – reagujícím na hudbu, choreografii i příběh. „V jedné z nejznámějších scén například virtuální vánoční víly ´oblékají´ digitální stromeček současně s fyzickými tanečníky na jevišti, čímž vzniká dojem, že skutečný a kouzelný svět se prolínají. Chtěla jsem, aby diváci cítili, že se ocitli uvnitř snu – aby se hranice mezi realitou a fantazií rozplynula. Díky projekcím může scénografie poprvé pracovat s proměnlivým měřítkem prostoru – pokoj Klárky se v jejím snu zvětšuje do obřích rozměrů, aby Myší král i jeho vojáci mohli ožít v lidské velikosti. V divadle jsme zvyklí na statickou scénu – tady jsme ji oživili. Každý obraz se lehce pohybuje, mění, dýchá. Je to jemné, neokázalé kouzlo – právě to, které dělá z Vánoc něco, čemu chceme věřit znovu a znovu,“ upřesňuje Nataliya Grimberg, tvůrkyně projekcí, designérka a futuristka.

Čas snění s Louskáčkem

Další část děje se třeba odehrává v zámeckém skleníku Víly Vánoc, kde se prostředí jemně proměňuje podle jednotlivých tanců – barvy, světlo i dekor reagují na kostýmy a rytmus choreografie. Každý výjev tak zůstává ve stejném prostoru, ale s jinou náladou, čímž vzniká plynulý vizuální přechod mezi kulturami i emocemi jednotlivých tanců. Nechybí sněžení, blýskání hvězd nebo chvění stromů. Představení vzniklo pod vedením renomovaného choreografa Jiřího Horáka. Součástí vizuálního kouzla jsou kostýmy z fundusu konzervatoře, jejichž úpravy vytvořil designér Oldřich Vojta, který se ve své tvorbě zaměřuje na propojení estetické elegance, pohybové funkčnosti a řemeslné kvality.

„Mladí profesionální umělci a absolventi Taneční konzervatoře hlavního města Prahy, kteří Louskáčka tančí jsou úžasní, skvěle si rozumí také s mladým týmem, který představení připravoval, věříme proto, že bude toto provedení ideální pro celé rodiny a diváky, kteří chtějí vidět klasické dílo propojené s moderními technologiemi. Všechny zveme, aby si přišli zpříjemnit zimní čas jedním z nejlaskavějších svátečních příběhů,“ říká Eva Homindová, ředitelka Divadla Hybernia.

Balet Louskáček vznikl na konci 19. století a patří k nejznámějším a nejhranějším baletům na světě. Premiéra se uskutečnila 18. prosince 1892 v Mariinském divadle v Petrohradě. Hudbu složil Petr Iljič Čajkovskij, libreto vychází z adaptace povídky E. T. A. Hoffmanna „Louskáček a Myší král“, kterou upravil Alexandr Dumas. Dnes je Louskáček považován za symbol vánočního období. Jeho kouzelný příběh ztělesňuje ideál dětského snu, radosti a krásy hudby i pohybu. Je ukázkou dokonalého propojení tance, hudby a divadelní magie – a dodnes inspiruje nespočet nových inscenací po celém světě.

Role Louskáčka a Klárky tančí:

Louskáček: Albert Schmidtmayer v alternaci s Adamem Bašistou

Klára: Maria Yoshimoto v alternaci s Klárou Janovskou

Foto, video: Eva Smolíková

Hana Tietze

pro Taneční magazín

Antonín Holub vítězem tanečního klání divadel

7. ročník Roztančeného divadla zná svého vítěze

V neděli 12. října se v Divadle na Vinohradech konal sedmý ročník exkluzivního tanečního projektu autorské dvojice Martin Šimek & Tereza Řípová Roztančené divadlo, kde se utkalo šest reprezentantů pražských divadelních scén. Králem parketu se stal devětadvacetiletý herec Antonín Holub, který po boku půvabné tanečnice Elišky Stehnové vytančil titul nového krále parketu pro Vršovické divadlo MANA. Ohromil nejen porotu ve složení Jany Paulové, Ondřeje Soukupa, Ilony Svobodové, Ládi Hrušky, Adély Gondíkové a Petrose Michopulose, ale dle reakcí z hlediště také přítomné diváky.

,,Nešel jsem soutěžit nebo soupeřit, ale pro nové zážitky a proto, abychom si to co nejvíce s Eliškou Stehnovou užili. Já se jen snažil ji poslouchat na slovo a moc jí to nekazit. Párové tance mě neuvěřitelně bavily. Je to obrovská dřina, obdivuji všechny tanečníky, protože opravdu něco umí. Speciální díky patří Martinovi a Tereze, kteří nesou celý projekt na svých bedrech, i když to není jednoduchý, tak to má cenu” popisuje první dojmy letošní vítěz.

Mezi dalšími hereckými tvářemi, které se na jeden večer převtělily do tanečníků, byli Justýna Drábková alias herečka na volné noze, Regina Řandová za Divadelní společnost Háta, Dáša Zázvůrková za Divadlo v Řeznické, Max Dolanský za Letní scénu Musea Kampa a Tomáš Vaněk za divadlo GoJa.

Historie této exkluzivní události sahá do roku 2016, kdy se tančící herci představili na jevišti mladoboleslavského divadla. Projekt se poté rozrostl do dalších měst – Chebu a Prahy, kde bavil diváky vždy jinak tematicky zaměřeným programem a právě se tak zařadil mezi očekávané události sezóny. V taneční úloze se představila řada osobností české kulturní scény, z nichž obhájili titul divadelního tanečníka roku Jiří Hána, Anna Fialová, Oskar Hes, Monika Sommerová, Jan Fanta, Nina Horáková, Vladimír Polívka, Marie Křížová, Lucie Borhyová, Lucie Pernetová nebo Václav Jílek.

„Byla to opět jedinečná a neopakovatelná show. My děkujeme především vynikající partě letošních šesti soutěžících párů, protože do jednoho byli všichni bezvadní. Šťastní jsem také z toho, že projekt stále baví a že se ta jedinečná atmosféra plná tance, živé hudby, zábavy a známých tváří může konat v krásném Divadle na Vinohradech. Gratulujeme těm nejlepším a děkujeme všem! A teď vzhůru k přípravě mladoboleslavského devátého ročníku.” doplňují autoři a pořadatelé projektu Martin Šimek & Tereza Řípová, kteří samozřejmě nebudou chybět na tanečním parketu.

Zveme Vás srdečně na devátý ročník tohoto projektu do Mladé Boleslavi, kde se v sobotu 29. listopadu utkají soutěžící reprezentující jednotlivé divadelní scény: Denisa Nesvačilová za divadlo Kalich, Lenka Zbranková za Divadlo v Řeznické, Renata Drössler za Městské divadlo Mladá Boleslav, Petr Komínek za divadlo Kalich, Pavel Liška za Studio DVA a za Městské divadlo Mladá Boleslav Daniel Mišák.

Eliška Stehnová a Antonín Holub

Foto: Archiv Roztančeného divadla

Nikol Kouklová

pro Taneční magazín