Šifra zločinu na Primě

Prima odvysílá novou úspěšnou detektivní minisérii Ludwig

Šifra zločinu v hlavní roli s charismatickým Davidem Mitchellem. V britské krimi komedii, nominované na cenu BAFTA, se introvertní tvůrce křížovek a hlavolamů ocitá v nečekané situaci: aby odhalil záhadné zmizení svého dvojčete, musí se infiltrovat do policejního týmu. Premiéra každou středu od 25. června ve 20.15 na Primě.

„Seriál Ludwig: Šifra zločinu obdržel několik zahraničních cen a také byl nominován na cenu BAFTA. Proto jsme rádi, že divákům můžeme premiérově nabídnout současný mezinárodně úspěšný seriál, který vyniká nejen originálním námětem, ale také precizním zpracováním i autenticitou hereckých výkonů. Kombinace detektivní zápletky a britského suchého humoru nabízí formát pro diváky všech generací. Vnímáme ho jako inspiraci při dlouhodobém formování naší strategie v oblasti zahraničních akvizic,“ uvedla programová ředitelka skupiny Prima Alex Ruzek.

David Mitchell v seriálu exceluje jako John Taylor, mistr hlavolamů, jehož život se radikálně změní zmizením jeho dvojčete Jamese, uznávaného policejního šéfinspektora. Je tak nucen převzít jeho identitu a proniknout do policejních řad v naději, že odhalí pravdu. „John žije dost izolovaný život, když jejich rodinu opustil otec, uzavřel se do sebe. Obecně řečeno – neriskoval, nenavazoval vztahy a obklopil se pouze hádankami a rébusy. Zároveň se v něm ale drží smutek z toho, že svůj život neprožil naplno, proto v sobě také najde dostatek síly, aby pomohl své švagrové Lucy při hledání svého dvojčete, a tak zcela opustil svou komfortní zónu,“ popisuje svou roli samotný herec David Mitchell. Během pátrání po bratrovi se nečekaně stává klíčovou postavou v řešení kriminálních případů, kde se jeho neobyčejný talent pro luštění šifer ukazuje nejen jako neocenitelný nástroj v boji proti zločinu, ale také pro rozklíčování zakódovaných hesel v zápisníku, jediného vodítka k Jamesovi.

V českém znění diváci uslyší dabéra Libora Hrušku, který propůjčil hlas Davidu Mitchellovi: „Pro mě to byla nesmírně zajímavá práce, a i když mám za sebou tisíce rolí v dabingu, tento seriál vynikal právě minimalistickým hereckým projevem Davida Mitchella v roli Ludwiga, kdy jedním gestem nebo výrazem vystihl veškerou esenci daného momentu, ať už se týkala děje, emocí nebo Ludwiga samotného. Bylo to fascinující a pro mě nesmírně inspirativní – skvělý herec totiž nepotřebuje přehánět, aby jeho postava byla uvěřitelná a zapamatovatelná.“

Staňte se mistrem šifry společně s Johnem „Ludwigem“ Taylorem každou středu od 25. června ve 20.15 na Primě a o týden dříve na prima+.

Režie: Robert McKillop, Jill Robertsonová // scénář: Mark Brotherhood // produkce: BBC // hrají: David Mitchell, Anna Maxwell Martinová, Dorothy Atkinsonová, Izuka Hoyle a další

Za televizi Prima

Dominika Marie Juklová

pro Taneční magazín

Švandovo divadlo je ve skvělé kondici

V sezóně 2025/2026 nabídne čtyři novinky o rodinných vztazích, chystá i výjezdy do zahraničí

Celkem čtyři premiéry a nový projekt tří scénických čtení chystá v sezóně 2025/2026 Švandovo divadlo v Praze na Smíchově. „Všechny nové tituly spojuje téma rodiny nahlížené z různých perspektiv i s různým žánrovým vymezením,“ říká Martin Františák, umělecký šéf divadla. „Společným jmenovatelem je také střet jedince se společností a s jejím nastavením, řádem,“ dodává Františák, který u Švandů úspěšně působí už 6. divadelní sezónu. Divadlo čeká řada hostování v zahraničí: v příští sezóně plánuje navštívit Toronto, Chicago, New York, Los Angeles i Expo 2025 v japonské Ósace.

 

„Švandovo divadlo je teď v nejlepší kondici za poslední dvě dekády,“ uvádí jeho ředitel Daniel Hrbek. „V posledních letech kontinuálně prokazuje vynikající výsledky. Potvrzují to výjimečné inscenace, účast na festivalech, nominace, ceny, plné hlediště i pozvání do zahraničí… Divadlo je téměř neustále vyprodané, panuje zde harmonická spolupráce obchodních, uměleckých a provozních složek. Jde o soubor profesionálů a výrazných individualit schopných pracovat v týmu, přičemž každý má na svou práci i práci kolegů vysoké nároky. A teď nemluvím jen o herečkách a hercích, ale i o zaměstnancích, kteří divadlo obsluhují a spolubudují. Všímám si také sílící loajality ke značce Švandovo divadlo, potřebu se s ní identifikovat,“ připomíná Hrbek.

„Všem titulům, které máme na repertoáru, dominuje herecká individualita a precizuje se herecký styl,“ pokračuje ředitel Švandova divadla. „Vynikající herectví je ostatně diváky i kritiky nejčastěji pozitivně hodnocenou složkou našich inscenací. Je to i tím, že se uměleckému šéfovi Martinu Františákovi daří zvát do Švandova divadla nejzajímavější osobnosti české divadelní režie všech generací,“ říká Hrbek, který vyzdvihuje i výtvarnou složku smíchovských inscenací. „Myslím, že je vidět čím dál lepší herecká souhra ve společném stylu a chápání žánru. A to diváky zajímá, i za tím na Smíchov čím dál častěji chodí a vracejí se. Můžeme si tak dovolit i odvážnější umělecké projekty, což letos ocenila i kritická obec nominací na Cenu divadelní kritiky v kategorii Divadlo roku,“ míní Hrbek.

Martin Františák k tomu říká: „Povedlo se to nejdůležitější, a to zapojit do života souboru novou nastupující generaci herců, ale i progresivních osobností české režie. Vyzařování kvality souboru je pozitivně reflektováno jak diváky, tak i odbornou veřejností. Do další sezóny tak soubor vstoupí plný prokazatelně silných hereckých osobností.“

 

Export české činohry

Kvalitu repertoáru Švandova divadla a jeho schopnost obstát s ní i v mezinárodním měřítku potvrzují plánované výjezdy do zahraničí.

„V září 2025 podnikneme větší tour do Toronta, Chicaga, Los Angeles New Yorku. V Torontu a Chicagu uvedeme pod Záštitou Hlavního města Prahy autorskou inscenaci Dívenka na trampolíně, která u nás měla premiéru začátkem roku 2025. Za pozvání do Los Angeles může tak trochu naše inscenace AI: Když robot píše hru. Jsme tam pozváni mimo jiné jako účastníci panelové diskuze na konferenci EaglCon o spekulativní sci-fi, kterou pořádá Kalifornská státní univerzita. Byli jsme požádáni o příspěvek o Karlu Čapkovi a R.U.R. v současném kontextu vývoje AI. Proběhne tu i scénické čtení nové adaptace R.U.R. od Talene Monahon, na jejímž vzniku jsme se rovněž podíleli. Pak se přesouváme do New Yorku, kde proběhne druhá fáze realizace projektu R.U.R., na níž spolupracujeme s The Shakespeare Centre of Los Angeles. Do New Yorku na jaře 2026 odvezeme i Dívenku na trampolíně, kde by se tu měla stát součástí programu festivalu Rehearsal for Truth organizované Vaclav Havel Center. V září 2025 bude naše inscenace AI: Když robot píše hru součástí doprovodného programu světové výstavy Expo 2025, naše inscenace totiž zaujala tamní akademiky z Univerzity v Ósace.“ vypočítává Daniel Hrbek.

„Z plánovaného hostování v Kanadě a Spojených státech mám velkou radost,“ říká Martin Františák. „Inscenaci Dívenka na trampolíně by měla v Torontu zhlédnout i paní Zdena Salivarová. Tato inscenace totiž hovoří o jejím osudu a také o soužití s Josefem Škvoreckým. Považuji to za historický krok, v němž české divadlo přelétá přes oceán nejen fyzicky, ale i hodnotově a lidsky,“ dodává Františák.

Švandovo divadlo také koprodukčně zajišťuje rezidenci Ductus Deferens v Českém centru v Paříži první červencový týden. Představení Cabaret Babel vzniklé během rezidence bude uvedeno v sobotu 5. července 2026 od 19 hodin v Bibliotéatru Českého centra.

V příští sezóně by divadlo rádo realizovalo zájezd do partnerských divadel v Jeruzalémě a Tel Avivu, kde mělo letos v červnu hostovat, ale s ohledem na bezpečnostní situaci zájezd prozatím odložilo.

První novinkou ve Velkém sále bude 8. listopadu 2025 Nirvana, hra napsaná Martinem Františákem v režii Thomase Zielinského. „Příběh kapely Nirvana a jejího frontmana Kurta Cobaina je pro mne srdeční záležitostí. Jsem moc rád, že se jeho režie ujme právě Thomas Zielinski, který u nás úspěšně realizoval „špiónské“ drama Příliš drahý jed a poté i výborně přijatou černou komedii Chlast,“ říká Františák. Podle něj Nirvana vypráví „o poslední rockové rebelii“, která se uskutečnila na přelomu 80. a 90. let ve Spojených státech, zemi poznamenané mimo jiné rozpadem funkční rodiny. Název inscenace odkazuje také k prožitku absolutního štěstí, které ovšem nikdy netrvá věčně.

 

„Hnutí grunge oslavuje ztroskotance, rebely a outsidery, oběti destruktivního systému, jedince, kteří nezapadají do většinové společnosti. Mám dojem, že dnešní mladý člověk se může s myšlenkami tohoto hnutí v mnohém ztotožnit,“ říká o Nirvaně dramaturgyně Johana Součková Němcová.

Počátkem roku 2026 se scéna Velkého sálu promění v prosluněnou italskou Veronu, v níž to vře nenávistí dvou vážených rodin. Romeo a Julie, nejznámější love story všech dob, zde bude mít premiéru 14. února 2026. „Hra Williama Shakespeara rozšíří dramaturgickou linku, v níž usilujeme o osobitou interpretaci kanonických textů světové dramatiky či literatury,“ vysvětluje dramaturgyně Martina Kinská. „I tentokrát půjde o výrazné ztvárnění a tematickou rezonanci díla s dnešní dobou. Romeem a Julií tak Martin Františák navazuje mimo jiné na tituly Hamlet či Gazda a roba, nebo v jeho vlastních režiích na tituly Anna Karenina a Divoká kachna,“ upřesňuje Kinská.

V souvislosti s novým titulem bude ve foyer Švandova divadla odhalena i nová Výtvarná zeď, jejímž autorem bude akademický malíř Martin Velíšek. „Velkoformátové malby na zdi o rozměrech 3,5 krát 5 metrů vždy inspiruje divadelní prostředí, jeho atmosféra či konkrétní představení,“ vysvětluje Tereza Marková, vedoucí obchodního oddělení. „Autoři, které pro tento projekt oslovujeme, od nás mají jinak volnou ruku. Pracují však s vědomím, že jejich výtvor nejpozději za 24 měsíců překryje malba jiného umělce či umělkyně. Podobně jako divadelní představení, i naše Výtvarná zeď chce nabídnout výjimečný zážitek – a ten spočívá mimo jiné v jeho konečnosti, a tedy neopakovatelnosti,“ říká Marková. Námětem malby Martina Velíška bude právě hra Romeo a Julie.

 

Třetí premiérou uvedenou na hlavní smíchovské scéně bude černá komedie režiséra Eliáše Gaydečky. Připravovaný titul tu bude poprvé k vidění 25. dubna 2026.

 

Čtvrtou premiéru sezóny 2025/2026 uvidí publikum 6. června 2026 ve Studiu Švandova divadla. Hru se zatím pracovním názvem Neboj! napsala Dagmar Fričová, režírovat ji bude Lucie Ferenzová. Vyprávět bude o třech stand-upových komicích, kteří se sejdou v nočním baru, aby publikum pobavili improvizací na téma „rodina“. „Rodinné vazby řeší například i Gazda a roba nebo Divoká kachna, které jsou u nás na repertoáru. Zatímco v obou zmíněných titulech dítě nemá téměř žádnou možnost se vyjádřit nebo se dokonce bránit, v autorské inscenaci Neboj! tyto možnosti dostane vrchovatě,“ naznačuje dramaturgyně Johana Součková Němcová.

 

Příslibem osobitého zpracování je i silný tvůrčí tandem scenáristky a režisérky. „Lucie Ferenzová už u nás ve Studiu inscenovala monodrama Na první pohled, které zaujalo mimo jiné výborným výkonem Marie Štípkové, za níž tato herečka získala nominaci na Cenu Thálie,“ připomíná Martin Františák.

 

Svítání, projekt scénických čtení

Na programu Švandova divadla se v sezóně 2025/2026 objeví také nový projekt scénických čtení s názvem Svítání. Své texty vytvořené přímo pro herecký soubor Švandova divadla postupně představí tři současné autorské osobnosti – básník Petr Borkovec, spisovatelka Petra Hůlová a Dora Kaprálová, v Berlíně žijící prozaička, dramatička a autorka rozhlasových dokumentů. „Vznik nových českých her od těchto výrazných autorů naší domoviny je důležitým krokem nejen v kontextu českého divadla,“ míní Martin Františák. „Věřím, že se nám podaří tyto tvůrce představit nejen v kontextu domácím, ale i zahraničním,“ dodává.

 

„Projekt Svítání je dalším z řady titulů, jimiž se Švandovo divadlo snaží podpořit vznik a uvádění českých autorských divadelních textů, což je jeden ze směrů, jemuž se naše divadlo dlouhodobě věnuje,“ uzavírá dramaturgyně Martina Kinská.

www.svandovodivadlo.cz

 

 

Víte, že…

… se Švandovým divadlem je spojen tvůrčí prostor Peškovka sídlící v nedaleké smíchovské ulici Elišky Peškové?

Rezidenci zde získal soubor Ductus Deferens, který zde ve spolupráci se studenty DAMU zajišťuje pravidelný večerní divadelní program. Je tak možné tu vidět tvorbu mladých talentů ještě dřív, než vstoupí na profesionální trh. „Prestižní profesionální scéna, jakou je Švandovo divadlo, nabízí v Peškovce platformu pro studenty, absolventy, mladé profesionály, kde vzniká specifická dramaturgie a poetika mladých,“ vysvětluje Daniel Hrbek, ředitel Švandova divadla. Peškovka se soustřeďuje také na podporu sousedských vztahů a vyvíjí edukativní a kreativní činnost pro veřejnost. „Fungují zde tři amatérské divadelní soubory, kam se lze každoročně přes konkurz hlásit, probíhají tu různé druhy workshopů, kam může kdokoliv přijít. Také zde probíhají mezinárodní rezidence. Letos v Peškovce pracovali umělci z Francie a USA,“ připomíná Hrbek.

… díky iniciativě Švandova divadla a podpoře Hlavního města Prahy vzniká v Preslově ulici na Smíchově i nové kreativní centrum Preslovka?

„Peškovka tak získá mladší, ale větší „sestru“. I zde bude smyslem kreativní proces, impuls, inspirace a networking,“ říká Daniel Hrbek. „Spolužití Švandova divadla a těchto dvou, umělecky odlišně zaměřených kreativních center, zásadně promění kulturní tvář centrálního Smíchova. Budou zde zkoušet nezávislá divadla, budou zde k vidění různé žánry, soubory, mezinárodní rezidence s veřejnými prezentacemi – kulturní nabídka bude velmi pestrá a věřím, že se sem za ní bude jezdit,“ věří Hrbek.

 

 

Anotace chystaných inscenací v sezóně 2025/2026

 

Martin Františák

NIRVANA

režie: Thomas Zielinski

premiéra: 8. listopadu 2025 – Velký sál

 

Žili ve vyfantazírovaným světě,

takže to prostě museli nějak pokazit.

A nechápali, co jejich děti potřebujou.

Přelom 80. a 90. let v USA: hospodářská nestabilita, sociální nejistota, změna prostředků komunikace, výrazný nástup korporátních společností i do menších regionů, nalomení zbytků tradičních hodnot a fatální krize funkční rodiny. Vzniklý neklid se zrcadlí i na hudební scéně, zejména v mladé generaci. Vzniká fenomén „grunge“, který brzy přes západní pobřeží a Velkou Británii zachvátí celý svět. Nejde jen o hudební styl, ale o výrazný umělecký a myšlenkový koncept. Jde o razantní reakci mladé generace na podobu současného světa, o poslední rockovou rebelii.

Mediálně nejvýraznější, jako jistou špičkou ledovce, můžeme vidět kapelu Nirvana. Její leadr Kurt Cobain svým dílem neilustruje, ale syrovým způsobem zaznamenává životní postoje a dramatické situace, kterými ve svém krátkém, ale o to intenzivnějším životě prošel. Jeho příběh neustále prostupuje výrazný pokus o svobodnou a tvůrčí existenci ve světě, který stále víc a víc zaprodává své hodnoty mamonu a kapitálu. Osud kapely Nirvana je osudem malé komunity, jež se ze zapadlého městečka Aberdeen tvrdě vypracuje na přední místo hudební mapy západního pobřeží USA a Seattlu. Nirvanu však ze všech kapel nejvíce nakonec polapí světový showbyznys, trh, masová média, bulvarizace a světská sláva. Křehká osobnost Kurta Cobaina však narůstající tlak snáší těžce; vypomáhá si útěkem do světa drog. O to víc je v zoomu médií. Nakonec se rozhodne spáchat sebevraždu.

Individuální příběh Kurta Cobaina se tak stává velkým dramatickým příběhem s jasným tématem udržení si osobní identity, tvůrčí svobody a existenční jistoty člověka ve světě, s nímž se v mnohém míjí, nebo je s ním přímo v konfliktu.

Nirvana je dalším původním divadelním textem, který bude mít svoji premiéru na prknech smíchovské scény. Otevírá sezónu, která se ve všech svých titulech zaobírá jednak tématem rodiny (z různých perspektiv i s různým žánrovým vymezením) a také jednou z archetypálních situací dramatu vůbec (a zřejmě i lidské existence) – střetu jedince se společností, s jejím nastavením, řádem. Režisérem inscenace je Thomas Zielinski; bude se jednat o jeho třetí spolupráci se Švandovým divadlem (Příliš drahý jed, Chlast).

 

William Shakespeare

ROMEO A JULIE

režie: Martin Františák

premiéra: 14. února 2026 – Velký sál

 

Nic neříkej, vím své. Oni se vraždí

z nenávisti a já se vraždím z lásky.

Prosluněné letní dny v italské Veroně. Ale je tu přílišné horko, dusno, napětí, které je ve vzduchu, způsobené nenávistí dvou rodů. Občas vypuknou střety v ulicích, které musí mírnit stráže. Šermuje se i slovy, nezávazné slovní přestřelky, vznosné a snad trochu sebestředné vzývání lásky. A jen domněnky, jaká vlastně je. Hraje se slovy stejně jako s výkřiky o umírání z nešťastné lásky. Všechno tak plyne, trochu unaveně, snad tím horkem. Dokud nevypukne další střet a je vydán přísný zákaz jakékoli další potyčky. Dokud se dva, téměř ještě děti, ze znepřátelených rodin do sebe osudově nezamilují na večerní slavnosti. Je jedno, kdo je ten druhý. Či jinak – ten druhý je náhle všechno. Dosavadní svět přestane existovat. I dosavadní perspektiva a čas. Vše je najednou jiné. A vše se začne dít neuvěřitelně rychle, překotně. Skoro to připomíná komedii, kdyby se nestalo pár osudových chyb a nedorozumění a vše nezačalo neodvratně spět ktragédii.

Romeo a Julie mají na svoji lásku skutečně jen pár dní, na vzájemnou, fyzickou blízkost dokonce jen pár hodin. Zažívají ji v oné plné podobě oba poprvé, jakkoli pro ně rodiny měly nachystanou jinou cestu. Jde tu o vzbouření se nejen emocí a hormonů, ale také o povstání proti dosavadnímu nastavení světa, který je obklopuje, proti generaci, která nastolila jiný řád. Jde také o cestu poznání, co skutečně může být láska, jaké podoby může mít. A kdo jsem já, jehož identita se ještě utváří, a jejíž neoddělitelnou součástí se náhle stane někdo jiný? Vše je tak intenzivní, horečnaté. Je to bouře. Mírná slova sonetů už nestačí. Slova, která se dříve říkala tak snadno, jsou náhle těžká, když se mají naplnit.

Jeden z nejznámějších milostných příběhů všech dob. Milenci, kteří zemřou kvůli své lásce. Má mnoho podob v různých dobách i kulturách, ale zpracování Williama Shakespeara z konce 16. století je beze sporu výjimečné. Nabízí vedle velkého romantického příběhu totiž pestrost tematickou i žánrovou a provokuje právě také svojí intenzitou.

Umělecký šéf Martin Františák inscenací Romea a Julie rozšíří sérii inscenací, v níž Švandovo divadlo usiluje o interpretaci kanonických textů světové dramatiky i literatury, která akcentuje výraznou interpretaci a upřednostňuje tematickou rezonanci jednotlivých děl s dnešní dobou (nikoli jen jejich „kulturně-dějinný význam‟). Navazuje tak mimo jiné na tituly: Hamlet či Gazda a roba, či ve svých vlastních režiích na tituly Anna Karenina a Divoká kachna.

 

TITUL BUDE UPŘESNĚN

režie: Eliáš Gaydečka

premiéra: 25. dubna 2026 – Velký sál

Připravovaný titul by měl být v žánru černé komedie. Momentálně je v procesu jednání stran získání autorských práv a licence k provozování.

Jako režisér (hledání titulu probíhá v dialogu s ním) byl osloven Eliáš Gaydečka (nar. 2002), představitel nejmladší generace divadelních tvůrců, který na sebe upozornil např. absolventskou inscenací hry Ropa v DISKU.

Dagmar Fričová

NEBOJ! (pracovní název)

režie: Lucie Ferenzová

premiéra: 6. 6. 2026 – Studio

 

Činoherní stand-up o rodině. Vyhraje ten nejvtipnější. Aneb budoucnost je teď.

Tři stand-upoví komici ve večerním baru. Tématem improvizace je „rodina“. Utkají se vítěz minulého kola, talentovaná komička s hodně suchým humorem a jeden netalentovaný náhodný přítomný, který by rád byl komikem. Čeká se na hlavní hvězdu večera. Show jde do finále. Postupně se ale ukazuje, že to, kdo dnes vyhraje, nebude to nejpodstatnější. Skrze jednotlivá stand-upová čísla se začíná odvíjet úplně jiný a zásadnější příběh. Tři různé rodinné modely. Tři poznamenaná dětství. Tři příběhy, o kterých se zjistí, že tvoří jeden. Jeden jediný příběh z různých perspektiv. Jedna vztahová síť. Žánr stand-up se přelévá do divadla.

Rodinný model ve složení: máma, táta a dítě přestává být v dnešní době tzv. tradiční. Stále častější formou je neúplná rodina, střídavá péče či tzv. patchworková rodina nebo dokonce rodiny paralelní…  Ale jaký dopad to má na děti a na vývoj společnosti? Na lidskou důvěru v druhého? Či v sebe samého? A jakou pak založí rodinu ony? Pokud ji vůbec založí?

A podobně jako se mění formy rodiny, mění se i běh světa. Pro oba světy, jak pro ten malý rodinný, tak pro ten velký svět ale zůstává klíčové, jestli je možné věřit, důvěřovat a cítit bezpečí. Malé rodinné příběhy zrcadlí velká světová témata. Naše inscenace je rámována strukturou stand-upové komedie, zároveň předkládá tři konkrétní osobní příběhy, které pojí citlivé téma – vztahy mezi rodiči a dětmi, otci a dcerami, otci a syny. Podstata stand-upu je vyjádřit vtipně i kriticky svůj pohled na svět; i my se budeme snažit nahlédnout tyto citlivé a mnohdy nelehké příběhy s humorem.

Hra tematicky navazuje na dramaturgickou linku Švandova divadla, která započala již v předešlých inscenacích Gazda a roba a Divoká kachna a řeší téma rodiny. Zatímco v obou zmíněných hrách prakticky dítě žádnou možnost vyjádřit se či se bránit nemá, v autorské inscenaci Neboj! tuto možnost dostane vrchovatě. Režisérka Lucie Ferenzová nespolupracuje se Švandovým divadlem poprvé (Na první pohled). Velmi často tvoří autorský tandem právě s dramatičkou Dagmar Fričovou.

 

PROJEKT SCÉNICKÉHO ČTENÍ

 

Petr Borkovec, Petra Hůlová, Dora Kaprálová

SVÍTÁNÍ

 

            Projekt Svítání je dalším v řadě titulů, jimiž se Švandovo divadlo snaží podpořit vznik a uvádění českých divadelních textů, což je jeden ze směrů, jimž se naše divadlo věnuje dlouhodobě a má ho ve svém základním profilu.

            Tentokrát jsme oslovili tři současné výrazné autorské osobnosti, jejichž těžiště tvorby spočívá spíše v beletrii či poezii, ale i tak jsou v nějakém kontaktu s divadlem – ať již skrze adaptace, překlady či vlastní tvorbu. Zadání pro ně bylo tematicky volné, stejně tak si mohou zvolit, zda jejich text je směřován na Velký sál či do studiové scény. Jediným „omezením‟ je požadavek, aby text byl psán pro soubor smíchovské scény.

            První verze textů mají být hotové v létě, finální podoba poté k 30. listopadu 2025. V průběhu roku 2026 poté dojde k prezentaci textů formou scénického čtení.

 

Foto: Archiv Švandova divadla

Ve spolupráci s Martinem Františákem, Danielem Hrbkem a dramaturgyněmi Martinou Kinskou a Johanou Součkovou Němcovou napsala Magdalena Bičíková

pro Taneční magzazín

 

Jubilejní 20. Cenu Evalda Schorma získala Klára Metge

Úspěch slaví se svým překladem hry britské dramatičky Elly Hickson Ropa

Cenu Evalda Schorma, kterou uděluje každoročně agentura DILIA studentům divadelních škol za původní hru, dramatizaci nebo překlad, získala Klára Metge, studentka oboru dramaturgie na pražské DAMU a anglofonních literatur na FFUK. Úspěch slaví se svým překladem hry britské dramatičky Elly Hickson Ropa.

„Moc děkuji DILIA za tuhle cenu, jsem ráda, že tu můžu být. Děkuji Divadlu DISK, které mi umožnilo tuto hru uvést, a děkuji Elle Hickson, že to tak dobře napsala,“ řekla Klára Metge při slavnostním předávání Ceny Evalda Schorma, ke kterému došlo v úterý 17. června během slavnostní Večeře s novou hrou před Divadlem VILA Štvanice.

Klára Metge již během studií spolupracovala se Studiem Marta, A studiem Rubín, Korzem Národní či s Českým rozhlasem, pro který připravuje četby pro stanici Wave. V dubnu 2025 nastoupila do Divadla X10 coby dramaturgyně. Její absolventskou inscenací v Divadle Disk je právě Ropa (Ella Hickson, režie Eliáš Gaydečka), kterou nejen dramaturgovala, ale i přeložila.

„Děj Ropy Elly Hickson je rozložený do více než sto padesáti let. Zabývá se dopadem ropy na společnost, a to jak z politického hlediska, tak z čistě lidského. Věřím, že hra rezonuje zejména s mladší generací, která začíná nevyhnutelně řešit, jak přežít ve světě, který jí zanechala generace předchozí – a jak ten stejný svět učinit obyvatelnější pro generaci následující,“ vysvětluje oceněná Klára Metge.

Na druhém místě se umístil Tomáš Ráliš, který se na předních příčkách Ceny Evalda Schorma pohybuje již pátým rokem. V letech 2021-2023 získal první místo, v minulém roce pak místo druhé. Tento rok zaujal hrou Slučitelné díly, kterou v lednu tohoto roku sám inscenoval v Klicperově divadle v Hradci Králové.

„Slučitelnými díly chci ukázat dopad systémových sociálních problémů na jedince zastoupené mými postavami. Myslím, že je to silný příběh, sociálně kritické drama, young adult krimi. Právě teenagery a mladé dospělé považuji za cílovou skupinu mé hry. Myslím, že je důležité se jim věnovat. Chtěl bych ale, aby dorazili i jejich rodiče, protože je to také jejich příběh,“ říká o své hře Tomáš Ráliš.

Třetí místo obsadila hra Hledat Robinsona, pod níž jsou podepsáni hned čtyři autoři: Natálie BočkováVeronika VítkováVeronika Navrátilová a David Štandera (FF MUNI, UPOL, JAMU, DAMU). Spoluautorka textu Natálie Bočková je loňskou vítězkou Ceny Evalda SchormaO hře Hledat Robinsona říká: „Drama otevírá témata, jako je vstup do dospělosti, převjemovanost, tlak na výkon, touha být dobrým člověkem, touha neubírat světu kyslík, touha cítit, že jsem tím, kým jsem, kým být mám.“

DILIA se letos rozhodla udělit také speciální cenu za dramaturgický objev z oblasti amerického expresionistického dramatu a jeho sofistikovaný převod do českého jazyka, a to překladatelce a studentce Katedry divadelních a filmových studií FF UPOL Terezii Šípové za překlad hry Sophie Treadwell Mašinérie.

„Hra Mašinérie je zajímavá nejen svou expresionistickou formou, ale nabízí i feministicky orientovanou kritiku fungování patriarchální společnosti, kterou lze považovat za aktuální, přestože se děj hry odehrává ve dvacátých letech minulého století v Americe. Na hlavní postavu bezejmenné mladé ženy lze nahlížet jako na jakoukoliv ženu, jejíž osud zrcadlí destruktivní následky, jaké může mít vynucování norem takto konstruované společnosti na život žen, ale i jedinců obecně,“ říká o hře Terezie Šípová.

Do finále letošní Ceny Evalda Schorma se dostalo 10 autorů se svými 6 texty. Kromě zmiňovaných oceněných také Vojtěch Franců (DAMU) za původní hru Horri-Bili-Cribri-Fax (spoluautorka Kateřina Letáková) a Maxim Bitto (FFUK) a Kristýna Nebeská (FAMU) za původní hru Ničemové.

„Cenu Evalda Schorma, jejímž cílem je upozornit na zajímavé studentské počiny z oblasti autorské tvorby a překladu divadelních textů, udělila DILIA letos již po dvacáté. Naší snahou je podpořit začínající talenty z oblasti divadelní tvorby a pomoci jim dostat svá díla z akademického prostředí do širšího divadelního kontextu. Těší mě, že vítězkou jubilejního 20. ročníku se stala právě překladatelka, a že tak můžeme upozornit na mimořádný počin v tak specifickém oboru, jakým divadelní překlad je,“ říká Jan Barták, ředitel DILIA.

Díky Ceně Evalda Schorma, která je pojmenována po významném českém filmovém a divadelním režisérovi, objevila DILIA řadu dnes etablovaných a respektovaných dramatiků a překladatelů. Oceněné texty se doposud dočkaly více než 60 divadelních a desítky rozhlasových inscenací.

Cena je spojena s finanční odměnou, která slouží k podpoře činnosti nadějných autorů. V letošním ročníku se při příležitosti završení dvou dekád tohoto ocenění a díky vstřícnosti Dozorčí rady DILIA podařilo navýšit finanční odměnu pro vítěze na 30 tisíc korun. Dalších 30 tisíc si pak rozdělili zbylí ocenění autoři.

Výsledky Ceny Evalda Schorma:

  • 1. místo – Klára Metge (DAMU) za překlad hry Elly Hickson Ropa
  • 2. místo – Tomáš Ráliš (DAMU) za původní hru Slučitelné díly
  • 3. místo – Natálie Bočková, Veronika Vítková, Veronika Navrátilová, David Štandera  (FF MUNI, UPOL, JAMU, DAMU) za původní hru Hledat Robinsona
  • speciální cena za dramaturgický objev z oblasti amerického expresionistického dramatu a jeho sofistikovaný převod do českého jazyka – Terezie Šípová (FF UPOL) za překlad hry Sophie Treadwell Mašinérie

 

Barbora Fialová

pro Taneční magazín

TCP končí sezónu v Divadle na Vinohradech

Klíčová akce roku

Konzervatoř Taneční centrum Praha zve na tradiční Závěrečné představení, které symbolicky uzavře sezónu 2024/25. Dvě slavnostní vystoupení se uskuteční v sobotu 21. června od 15 a 19 hodin na jevišti Divadla na Vinohradech.


Na scéně se představí všichni studenti konzervatoře od prvního do osmého ročníku společně s nejmladšími žáky přípravného oddělení Terpsichore. Diváci se mohou těšit na pestrý průřez tanečními styly, které škola vyučuje – od klasického baletu přes jazz, moderní tanec a step až po lidový tanec a akrobacii.


Program nabídne pestrou paletu choreografií: mezi autory jsou například Igor BezdieniezhnykhTereza ChladováTereza HlouškováPavla KönigsmarkováMagdalena MatějkováLinda SvidróLenka Šustová HrabovskáJitka TůmováDominika Vašíčková nebo Pavla Zusková. Zazní hudba Sergeje Prokofjeva, P. I. Čajkovského, George Michaela, Amy Winehouse, Bennyho Anderssona či Giuseppe Verdiho.

„Závěrečné představení je pro studenty i pedagogy vrcholem celé sezóny – momentem, který vypovídá o tom, jak se nám podařilo naplnit naše cíle. Je to příležitost představit, kam se studenti během roku posunuli a co všechno dokázali. Všichni zúčastnění se snaží na jevišti předvést to nejlepší – diváci zažijí večer plný odhodlání a entuziasmu mladých interpretů,“ říká dramaturg školy Antonín Schneider.

Konzervatoř Taneční centrum Praha již více než třicet let nabízí mimořádně talentovaným a zvídavým dětem, jejichž rodiče kladou vysoké nároky na jejich vzdělání, jedinečný model propojující gymnázium s uměleckou přípravou. Výsledky celoroční práce všech svých studentů škola tradičně prezentuje na dvou klíčových akcích – Vánoční taneční scéně a Závěrečném představení.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín