Kytice, my homeland

Květnová premiéra ve Vzletu

Vzlet na konci května představí premiéru inscenace Kytice, my homeland, která vychází z textů K. J. Erbena. Hlavní roli matky ztvární oceňovaný herec Michal Kern.

 

Sbírku 13 balad inspirovaných lidovou slovesností napsal Karel Jaromír Erben v roce 1853. Režisérka Eliška Říhová s dramaturgyní Alžbětou Novákovou tyto notoricky známé příběhy čtou jako metaforu ke komplikovanému vztahu dítěte a rodiče. Ten podle nich po generace oboustranně protkává strach ze selhání. Autorky postavu matky vnímají jako univerzální pravzor bez ohledu na gender, a proto se s ní diváci setkají v mužském obsazení v podobě Michala Kerna. Další divadelní projekt v produkci vršovické kulturní křižovatky Kytice, my homeland čeká premiéra 26. a 27. května.

 

Kytice bez českého folkloru 

Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Vodník nebo Dceřina kletba… Čím nás tyto příběhy dodnes oslovují? Eliška Říhová v připravované inscenaci zůstává věrná původním textům, ale vytváří z nich svou vlastní svébytnou koláž. Drží se v ní zásadních témat, jakými jsou vina a odpuštění, osudovost, vztah k času nebo koloběh života. Podle režisérky se ale text Kytice pravidelně inscenuje stále tentýž způsobem – jako prvoplánově děsivé pásmo balad, v němž vystupuje Vodník jako příšera z jezera a Polednice jako strašidlo, co unáší děti. V inscenaci Kytice, my homeland hledá s tvůrčím týmem jinou cestu.

 

„Cítila jsem velkou lítost nad tím, jak se s textem Kytice nakládá, a chtěla jsem upozornit na to, že když se text vyjme ze zažitých kontextů, otevírá ještě hlubší obsah. V našem pojetí vztahujeme balady (nebo jejich fragmenty) ke vztahu matky a dcery. Jedná se o archetypální lidskou vazbu, a proto nepotřebujeme český folklor a křesťanské pozadí. Právě to, že je text nadčasový, mu umožňuje fungovat mimo zavedené rámce, například v prostředí co-workingové kanceláře nebo moderního bytu,” popisuje Eliška Říhová.

 

Komplikovaný vztah rodiče s dítětem 

Vztah matky a dcery je východiskem většiny balad a také hybatelem jejich děje. Kytice, my homeland se zaměřuje jak na situaci konkrétní matky, která zabije své dítě, tak na archetyp stvořitelky, která v rukou třímá celý svět. Autorky dodávají, že v inscenaci vypráví příběh matky, která má nekonečný počet pokusů na to, aby dovedla k dospělému životu svoji dceru. Dítě v Kytici sice opakovaně umírá, ale také se znovu a znovu rodí.

Eliška Říhová k tématu dodává: „Vztah matky a dcery je pouto, které z našeho světa nikdy nezmizí. Vždycky se k němu budeme všichni vztahovat a Erbenův text pojmenovává palčivá místa téhle mezilidské vazby: jak vyvážit nutnost vydělávat peníze a péči o dítě (Poklad), jak zvládnout dětský pláč (Polednice), co se stane, když rodič nechce pustit dítě žít vlastní život (Zlatý kolovrat, Vodník) nebo jak unést, že mi moje dítě nikdy neodpustilo (Dceřina kletba). Pro současného diváka, který texty Kytice velmi pravděpodobně zná, může být inspirativní slyšet zmíněné fragmenty balad v naprosto současném, námi vybudovaném příběhu matky samoživitelky.” 

 

Michal Kern coby matka 

Navzdory genderu ztvární postavu matky herec Michal Kern. Rodák z jižní Moravy získal za hlavní roli ve filmu Arvéd Českého lva. Několik let působil v Divadle v Celetné, ztvárnil několik rolí v Národním divadle a v současnosti ho můžete vidět mimo jiné ve Studiu hrdinů. Eliška Říhová si ho vybrala pro jeho smysl pro přesnost, vztah k pohybovému divadlu a duchovnímu založení. Michal Kern v Kytici, my homeland ztvární archetyp matky–stvořitelky a ničitelky, ale také konkrétní matku, která neví, jak dostat od počítače své dítě. „Myslím si, že v mých inscenacích se snažím poukazovat na to, že rodičovská role je princip, který není vázaný na pohlaví. Že jde o hlubší pojetí toho, co znamená mít k někomu absolutní celoživotní vazbu,” přibližuje Říhová.

 

Michal Kern režisérku doplňuje: „Já jsem matku nikdy nehrál. A vlastně jsem nehrál nikdy ani otce. Myslím si, že výzva pro mě není v tom, jestli budu hrát ženu, o to nám vlastně vůbec nejde. Výzva ale bude přesně trefit ten princip mateřství, ten archetyp matky ve mě. Vnitřně si ohmatat ten verš a najít v něm osobní výklad, probádat jeho vrstvy. A taky aby to všechno prostoupilo tělem a pohybem.” 

 

Kolovrat jako metafora našich životů 

Dceru v různých vývojových stádiích zhmotní Lukas Blaha Bliss, Sára Vosobová a David Petrželka. Scénografie se zhostí Jan Tomšů a kostýmy navrhuje Linda Boráros, která se ve Vzletu již podílela na inscenaci Objal mě bůh a nic. Hudbu ke Kytici, my homeland vytvoří Ivan Acher. V inscenaci bude účinkovat i profesionální přadlena Dita Fialová, která bude během představení příst vlnu na kolovrátku jako připomínka toho, že vše běží kupředu a nikdy se nezastaví. Zhmotní tak metaforu, která zní celou inscenací a stala se také podtitulem Kytice, my homeland: „Toč se a vrč můj kolovrátku, všecko ve světě jen na obrátku, a život lidský jako sen…” Režijně-dramaturgická dvojice Elišky Říhové a Alžběty Novákové se do Vzletu vrací po vytvoření úspěšné inscenace Příchozí o vztahu lidí na vozíku a jejich asistentů. Kytice, my homeland v premiéře 26. a 27. května bude vyvrcholením třetí sezóny vršovické kulturní křižovatky.

 

Vstupenky na jednu z akcí koupíte na www.vzlet.cz nebo vždy 60 minut před začátkem akce na pokladně Vzletu, kterou najdete ve velkém foyer v prvním patře na adrese Holandská 669/1 – Vršovice. Platit můžete v hotovosti nebo kartou.

Lucie Kecová 

pro Taneční magazín

Krtkův svět

První klapka nového filmu Evy Toulové

Na motivy budování dětského parku Krtkův Svět započalo v pražských Měcholupech natáčení nového celovečerního filmu Krtkův Svět režisérky Evy Toulové. Do snímku o boji s byrokracií obsadila do hlavních rolí Davida Novotného a Báru Sedlovou. Film podle skutečných událostí slibuje zobrazení reálného sporu majitele parku s úřady.

Velmi netradičním způsobem se rozhodl upozornit na svůj problém s úřady vlastník dětského parku Krtkův Svět Josef Roušal. Poté, co nenašel ve svém problému zastání, přišel během setkání s režisérkou Evou Toulovou na nápad natočit o celé problematice celovečerní snímek do kin.

S byrokracií bojuji celé roky a už je to vyčerpávající. Ze strany úřadu se mi stala křivda, ale ač jsem oslovil ombudsmana, primátora, předsedu vlády, prezidenta, nikdo mi není schopen pomoci a chtějí park zavřít, přestože jsem měl vyřízena veškerá povolení k provozu. Já se ale nevzdám a budu bojovat. I když je to mnohdy vyčerpávající, mám velkou podporu z řad veřejnosti, která mi dodává energii a sílu to nevzdat.“ uvedl Josef Roušal.

Byrokracie je velkým tématem a námět příběhu Krtkova Světa mě zasáhl, protože jde o vyčerpávající souboj člověka se systémem. Fascinuje mě, kde v sobě bere Josef tu nekonečnou sílu. Líbí se mi jeho kuráž a vzdor.“ upřesnila Eva Toulová, která při tvorbě scénáře musela projít obsáhlé materiály celé kauzy. „Nakoukávala jsem hodiny videí ze záznamu jednání s úřady, z kontrol, prošla jsem veškeré právní podklady. Bylo toho víc než hodně, ale jde o skutečný příběh, ve kterém chci ukázat jen prokazatelnou realitu.“

Kromě Davida Novotného a Báry Seidlové, se diváci mohou těšit i na další známé herecké tváře jako například Igora Bareše nebo Evu Hruškovou nebo Petra Jančaříka. Natáčení probíhá především v reálných lokacích parku Krtkův Svět. Snímek bude dotočen na konci léta a do kin bude uveden začátkem příštího roku.

Foto: Elen Yermachenko
Taneční magazín

Benefiční koncert pro Dětskou kliniku FNOL

Kdo může podpořit děti, má příležitost

Olomoucká Reduta hostila Valentýnský benefiční koncert, který se konal 22. února a kromě nezapomenutelného zážitku přinesl bezmála šedesát tisíc korun pro Dětskou kliniku FNOL. Záznam této události bude zveřejněn 1. května na YouTube kanále Natálie Tichánkové & 4GOOD s odkazem na dárcovský účet Dětské kliniky FNOL. Každý, kdo ještě může podpořit děti, má nyní ideální příležitost.

Natálie Tichánková s kapelou 4GOOD, Moravská filharmonie Olomouc a hosté jako Peter Cmorik, Renata Drössler a dětský pěvecký sbor Pelčata se spojili ve prospěch malých pacientů z Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Koncert, řízený dirigentem Janem Kučerou a moderovaný Markem Bergerem, nabídl nejen hudbu, ale také laskavost a dojetí. „Velcí i malí muzikanti a báječné publikum vytvořili večer, kde se prolnula hudba, laskavost, radost i dojetí. Pro ojedinělou atmosféru jsme se rozhodli, že dobrý úmysl budeme šířit dál. 1. máj je lásky čas, a právě v tento den (1.5., v 9:00, na YouTube kanále Natálie Tichánková & 4GOOD) bude spuštěn záznam koncertu s odkazem na dárcovský účet Dětské kliniky FNOL. Přispět na zvelebení příjmových ambulancí pro čekající děti tak může každý člověk,“ sděluje Iveta Gronská, produkční koncertu.

Ti, kteří událost nestihli, mohou 1. května prožít Valentýnský benefiční koncert Natálie Tichánkové & 4GOOD znovu a také podpořit Dětskou kliniku FNOL. „Moravská filharmonie se spojila s předními olomouckými hudebníky. Nejenže společně zahrála pro Olomouc, ale pomohla těm nejmenším. V tuto chvíli je pro děti vybráno šedesát tisíc korun, což je nádherná částka a jsem skutečně vděčný všem, kteří se podíleli na dobré věci. Zároveň 1.5. dostávají šanci ti, jež koncert nestihli a nebo jim tato bohulibá událost utekla, uvádí Jonáš Harman, ředitel Moravské filharmonie Olomouc.

 „Přála jsem si dětem zamávat do nemocnice z plného sálu. Tento úmysl se naplnil bezezbytku. Je pro mě pořád neuvěřitelné, jak do sebe všechno zapadlo. Účinkující, zvukaři, osvětlovači, technici, produkční tým, fotografové, kameramani, rozhlas, postprodukční tým…jsem nesmírně vděčná, že u toho byli všichni se mnou a vznikl záznam, který ještě může dále dětem pomoci, doplňuje zpěvačka a herečka Natálie Tichánková.

Získané prostředky pomohou vybavit interiéry dětské kliniky, zejména ambulancí. „Za Dětskou kliniku Fakultní nemocnice v Olomouci bychom chtěly velmi poděkovat organizátorům Valentýnského benefičního koncertu, zejména paní Ivetě Gronské, dále interpretům v čele s Natálií Tichánkovou a její kapelou 4GOOD. Velký dík patří rovněž orchestru Moravské filharmonie v čele s dirigentem panem Janem Kučerou a programovému řediteli rádia Haná Marku Bergerovi, který celý koncert moderoval. Byli jsme velmi rádi za jejich společný nápad věnovat celý výtěžek koncertu pro potřeby naší kliniky. Již od začátku koncertu vytvořili všichni účinkující spolu s publikem fantastickou atmosféru, která se pak nesla celým koncertem až do jeho konce. Získané prostředky bychom chtěli investovat do zlepšení interiérů dětské kliniky, zejména ambulancí, které jsou vždy prvním místem na klinice, kde se nemocné děti spolu s jejich rodiči ocitnou. Ambulance bychom rádi vybavili nástěnnými aplikacemi, se kterými si děti mohou hrát ve chvílích čekání na vyšetření, barevným nábytkem a dalším vybavením, které zaujmou naše malé pacienty,“ uzavírají doc. MUDr. Eva Karásková, Ph.D., přednostka kliniky a Mgr. Světlana Kašubová, vrchní sestra.

Mgr. et Mgr. Kamila Sehnálková 

pro Taneční magazín

Dílna všímavosti

Ruka mine bok, slovo probudí oči, chodidlem zazní hlas…

Projekt Veroniky Knytlové na hranici workshopu, performance a meditace bude mít premiéru v Meditační zahradě HAMU

„Může mě pozornost zaměřená k okolnímu světu přivést k sobě?” Režisérka a choreografka Veronika Knytlová se svým novým projektem zve na zážitek na pomezí performance, workshopu a meditace. Účastníci si za pomoci unikátní webové stránky mohou namíchat hudbu podle své chuti, nechat se vést hlasem autorky a pozorovat, co se začne dít. Dílna všímavosti: Ruka mine bok, slovo probudí oči, chodidlem zazní hlas bude mít premiéru v Meditační zahradě HAMU ve čtvrtek 25. dubna 2024 v 17:30.

Dílna všímavosti navazuje na předchozí inscenaci Veroniky Knytlové, Kaleidoscope, kterou rozvíjí a koncept posouvá dál. Projekt pracuje s webovou stránku, na níž si divák může volit a libovolně přepínat mezi několika zvukovými stopami, namíchat si hudbu podle svého přání a stát se pozorovatelem svého měnícího se prožitku.

Záměrem je zapojit co nejširší spektrum lidí (věkově, národnostně, mírou předchozí zkušeností s tancem) a dát jim možnost tady a teď vznikající improvizovaný tanec provozovat, nebo ho “jen” pozorovat. Pozorovat to, jak s měnící se hudbou se radikálně mění celá žitá skutečnost včetně prožitku ze vnímání tance. Vycházíme z předpokladu, že jakýkoliv všimnutý pohyb, i sebecivilnější a sebenepatrnější, je tancem. Že choreografií může být pohyb mraků po obloze, let hmyzu, pohyb ruky, která háže kelímek do koše. Chceme, aby se účastník plně zaměřil na své tělo a okolní prostor. Dílna všímavosti může tak být pro někoho kromě performance i workshopem nebo meditací,” říká autorka.

Účastníci v průběhu „seance“ mohou být s námi ve společném prostoru, nebo se mohou vydat kamkoli svým směrem. Mohou akci pojmout jako procházku a kontinuálně se pohybovat z místa ať už městem, nebo přírodou. Mohou se k akci připojit z jakéhokoli koutů planety s internetovým signálem,” dodává Knytlová.

Inscenace svou formou tematizuje možnost svobodné volby, její hranice, výhody i úskalí. Mezi řádky pojmenovává také téma manipulace. Snímá z tohoto pojmu jeho ryze negativní konotace. Ve světě tance a pohybu je fyzická manipulace často možností, jak se dostat do míst a poloh, které bychom sami bez druhých lidí nejspíš nikdy neobjevili.

Dílna všímavosti nabízí možnost stát se svědkem vznikání okamžité choreografie, jejíž pohybový slovník se rodí z jednoduchých asociačních představ dostupných nám všem. Tyto představy se postupně vtělují do pohybu, rodí se z běžných, mnohdy automatických pohybů a gest, zahušťují se, vrství a cyklí, aby se nakonec opět, i když ne snad navždy, rozplynuly v našich každodenních životech. Jednu ze zvukových stop naplňuje hlas Veroniky Knytlové, která živě účastníkům nabízí jednoduché, ale promyšlené sledy pokynů, na co zaměřit svou pozornost. Divák má tedy možnost zůstat “jen” divákem – převážně pozorovatelem, nebo naopak pojmout zážitek jako workshop. Může ale zároveň libovolně proplouvat mezi oběma rolemi tak, jak sám uzná v daném okamžiku za vhodné.

„Hlavní síla Dílny všímavosti spočívá především v její něžné citlivosti a osobní i vzájemné propojenosti v dnešním často bezohledném, uspěchaném, zrychleném světě. Akcentuje hru se všemi jejími aspekty včetně vítání omylu a chyby jako důležité a podnětné součásti života. Umožňuje intenzivní zaměřování pozornosti na moment teď. Dává prostor také pomalosti a vnímání druhých lidí, věcí, rostlin v malém výseku na našich protínajících se cestách životem bez posuzování, porovnávání a požadování. Dílna všímavosti chce být živoucím příkladem toho, že nejen vybroušená taneční technika je podmínkou vytvoření vysoce sugestivní choreografie,” doplňuje Knytlová.

Součástí performance je mezinárodní skupina studentek a studentů z Katedry nonverbálního divadla HAMU a Katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU, kteří se na inscenaci autorsky spolupodílejí jak pohybově, tak textově. Zvukovou složku po stránce hudební, technické i dramaturgicky zaštiťuje hudebník a sound designer Martin Tvrdý. Některé zvuky a hudbu posbíral a vytvořil Vratislav Hubička. Dramaturgicky se na projektu spolupodílela Michaela Raisová, alias Mish Rais. Tvorbu webu se zcela jedinečnými možnostmi má na starost Tomáš Javůrek

Dílna všímavosti bude mít premiéru v Meditační zahradě HAMU ve čtvrtek 25. dubna v 17:30. Je vhodná pro česky i anglicky mluvící publikum a také pro děti od šesti let. Podmínkou účasti v Dílně všímavosti je mít vlastní chytrý telefon a sluchátka.

Dílna všímavosti: Ruka mine bok, slovo probudí oči, chodidlem zazní hlas

  1. dubna 2024, 17:30, Meditační zahrada HAMU

FB událost: https://fb.me/e/2526TEx5b

Vstupenky: https://goout.net/cs/dilna-vsimavosti/szwrfcx/

Vydechnout. Nadechnout. Zaměřit pozornost: detail akce těla člověka v prostoru. Zamlžit pohled. Rozostřit sluch. Naladit sebe. Naladit frekvenci. Slyšet. Zažít souznění s okolním prostředím, ale i rytmem svého srdce. Nechat se vést. Věnovat se pozorování obyčejných věcí: obyčejných a samozřejmých tak, že jsme se dávno odnaučili je vnímat.

Může mě pozornost zaměřená k okolnímu světu přivést k sobě?

Přijměte pozvání do Dílny všímavosti, v níž hlavní roli spolu s účinkujícími hrají keře, lavičky, ptáci, pukliny ve zdi, večerní setmění, cizí hlasy, brouci a třeba i vlastní tkaničky od bot. Pokud si to dovolíte, i vy sami. Do uší si u nás namícháte podle své chuti takovou hudbu, která naladí vaši pozornost vůči obyčejnému a přesto nečekanému, překvapivému. Zvuk povede vaše oči i celé tělo. Všechno kolem se stává choreografií, tancem, hrou. Přesným zaměřením pozornosti získáváte prostor pro rozehrání vlastní i společné imaginace.

Pro účast je nutné si přinést vlastní mobil a sluchátka.

Koncept: Veronika Knytlová
Dramaturgie: Mish Rais
Choreografie: Veronika Knytlová, Mish Rais a kol.

Sound design, dramaturgie zvuku, technické řešení: Martin Tvrdý
Tvorba webu: Tomáš Javůrek
Spolupráce na zvukových stopách: Vratislav Hubička

Performují: Neviditelné děti – uskupení studentů HAMU: Eliška Švecová, Jana Štofaniková, Kateřina Vernerová, Kristýna Koudelová, Olesya Sydorenko; studenti DAMU: Filip Novák, Magdalena Kovářová, Kateřina Urbánková, Mariale Carranza, Peter Chiang Cheng Te, Neda Taslimian

Producent: Mind Move, z. s.

Produkce a propagace: Pavla Haluzová
Podpořili: AMU, Státní fond kultury ČR, Nadace Život umělce

Zvláštní poděkování: Marie Reslová, Daniela Kolková, Jiří Beneš, Tomáš Jungwirth, Zdeněk Krajíček, Jiří Vlček

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín