Festival PRAGUE NONVERBAL začal za účasti ministra a známých divadelních osobností

Týden zbrusu nového festivalu PRAGUE NONVERBAL odstartovalo předávání cen baletnímu mágovi a choreografu Jiřímu Kyliánovi a in memoriam zesnulému mimovi Borisi Hybnerovi, za účasti ministra kultury Daniela Hermana, Bolka Polívky a celé řady osobností tanečního i divadelního světa…

 

ZA ÚČASTI MINISTRA I DIVADELNÍCH OSOBNOSTÍ

Poslední letošní červnovou neděli to bylo v divadelním sále populární pražské scény La Fabrica trochu naruby. Zpravidla se slavnostně předávají ceny na konci festivalů. V případě zbrusu nového (a tedy premiérového) festivalu  PRAGUE NONVERBAL tomu však bylo naopak. K udílení cen došlo – za účasti vpravdě hvězdných jmen – hned v jeho úvodu.

Sám ministr kultury české republiky Daniel Herman totiž na úvod tohoto velice prospěšného festivalového počinku věnoval a předal ceny SILENCIE SPEARS LOUDER pro dvě veličiny českého i světového „divadla beze slov“. Tu první bohužel in memoriam pro nedávno zesnulou osobnost pantomimy a němé grotesky Borise Hybnera. Za účasti jeho rovněž slavného souputníka a baviče Boleslava Polívky. Bolek Polívka si pro předávání posmrtné ceny pro nezapomenutelného mima vzal jaksi netradičně klobouk, aby ho mohl smeknout. Slavnostní chvíli umocnil ještě krátký vzpomínkový filmový blok z Hybnerových televizních, filmových i divadeln ích rolí, který hudebně improvizačně podkreslil skladatel a klavírista Zdenek Merta. Druhou z cen obdržel český taneční a choreografický mág světové praxe i významu Jiří Kylián.

JiriKylian-tramway

Jiří Kylián, jeden ze dvou laureátů hlavní ceny festivalu

V sále se to oslova hemžilo divadelními osobnostmi. Mohli jste zde mezi jinými potkat slavnou českou muzikálovou herečku-legendu Soňu Červenou, ředitele divadel i scénografa Daniela Dvořáka, choreografa, tanečního pedagoga i ředitele divadla Zdeňka Prokeše, herce Jiřího Lábuse a nejmladší generaci zastupoval například Vojtěch Dyk. Nechybělo moře tanečníků, mimů, ale i výtvarníků, scénografů i kostýmních výtvarníků. Prostě, svátek divadla se vším všudy.

Lesk celé akci dodala rovněž poutavá výstava černobílých i barevných divadelních fotografií z aparátu Jana Malíře, doposud známého jako špičkového televizního a filmového kameramana. Samotná výstavní expozice navazovala i na další program slavnostní ourvertury PRAGUE NONVERBAL.

NONVERBAL

Majitel a ředitel La Fabrika Richard Balous zahajuje premiérový ročník PRAGUE NONVERBAL

V hlavní části večera se totiž čerstvý laureát Jiří Kylián představi – jako filmový režisér! A to hned trojicí středometrážních filmů. Titul „Between entrance and exit“ byl surrealisticky zaměřeným bludištěm pocitů, vzpomínek i vjemů z existencionálního postoje mladého umělce stále více si uvědomujícího stárnutí a pomíjivost hodnot. Nechyběly zde filosofující sentence, ale ani humorný nadhled.

V pořadí druhý Kyliánův filmový snímek „Car – men“ byl humornějšího charakteru. Využíval značně prvků filmové grotesky. Jak již jeho název napovídá, dělá jakousi nadhledovou paralelu mezi slavnou operou Carmen a automobily a mužskými láskami. Třetím významem titulu může být i anglický dojem z aut. Tedy „men aut“ – jako muži ven! Celému dílu dalo potřebný kontrast natáčení v „měsíční krajině“ severočeských povrchových dolů.

Poslední ze třetice Kyliánových filmů „Schwarzfahrer“ byl co do minutáže nejkratší, ale o to byl naléhavější. Jednalo se o podobenství života a smrti. Pozitivního a negativního. To všeumocnilo natáčení v pražské historické tramvaji a moře hereckých osobností. Dagmar Havlová, Josef Abrhám, Jiří Lábus a další.

Slavnostní zahájení odstartovalo celý týden přehlídky i workshopů PRAGUE NONVERBAL, který zaštiťuje Ministerstvo kultury české republiky, Městká část Praha 7 a množství dalších partnerů. Věřme, že bude velmi úspěšný a najde si trvalé místo na nebi českých divadelních akcí.

Foto: Archiv La Fabrika

Michal Stein

Taneční magazín

 

1. ročník mezinárodního festivalu nonverbálního divadla PRAGUE NONVERBAL

Nově vzniklý festival začíná v La Fabrice 22. června a končí 3. července

 

 

 

 

Diváci se mohou těšit na  pět špičkových souborů a představení, které mají za sebou stovky repríz po celém světě a velkou řadu různých festivalových ocenění. S domácí scény se představí  mladé talenty z HAMU a především Poslední trik Georgese Meliése z dílny Divadla Drak, v režii Jiřího Havelky.

 

PRAGUE NONVERBAL 16     

 

  1. června – 3. července 2016

 …when silence speaks louder…

LA FABRIKA je multifunkční kulturní prostor v Praze 7, vhodný pro divadelní, taneční i koncertní vystoupení, filmové projekce nebo výstavy, který se postupem času stal vyhledávaným nejen mezi hudebníky, ale především mezi divadelními umělci, kteří oceňují variabilní využití prostoru bývalých továrních hal, a také vstřícnost La Fabriky k novým a neotřelým formám divadla.

Není tedy žádným překvapením, že se La Fabrika rozhodla organizovat mezinárodní festival nonverbálního divadla. Díky multifunčknímu prostoru, technické vybavenosti, zahraničním kontaktům a bohatým zkušenostem s uměleckou sférou, připravil tým La Fabriky kvalitní festivalový program, který v Praze a v Čechách poprvé představí mezinárodní špičku tohoto žánru. Program bude otevřen vzhledem k jazykové bezbariérovosti všem návštěvníkům, a to jak národnostně, tak věkově.  Představení budou probíhat ve dvou hlavních sálech La Fabriky, doprovodný program potom v dalších přilehlých prostorách.

Záštitu nad festivalem převzal ministr kultury Mgr. Daniel Herman.

 

PROGRAM

 

  1. června

20:00 AUTORSKÉ PROMÍTÁNÍ FILMŮ JIŘÍHO KYLIÁNA + SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ

 

  1. června

20:00 LEO

 

  1. června

19:00 LEO

21:00 TANGRAM

 

  1. června

19:00 TANGRAM

21:00 NAUTILUS

  1. června

19:00 NAUTILUS

21:00 POSLEDNÍ TRIK GEORGESE MÉLIÉSE

  1. července

19:00 THE BEST OF HAMU NONVERBAL

21:00 PSS PSS

 

  1. července

19:00 PSS PSS

21:00 THE HOSPITAL

 

  1. července

19:00 THE HOSPITAL

21:00 STUDY

 

  1. – 22. července – výstava

VOLNÝ PÁD, fotografická studie JIŘÍHO KYLIÁNA

ZAHRANIČNÍ SOUBORY

Y2D & Chamaleon Productions (CANADA/GERMANY), Leo

Z Edinburghu do New Yorku, Moskvy a Hong Kongu. Velmi oceňovaný projekt LEO – jeden člověk a fyzické představení, které se vzpírá divadelním konvencím tak brilantně, jak jen to umí gravitační zákon. Divadlo, které posune vaši představivost na zcela jinou úroveň.

Stefan Sing & Cristiana Casadio (NĚMECKO), Tangram

Představení dovedně vykresluje hranice mezi klasickým tancem a cirkusem. Tento krásný srdcervoucí duet mezi baletkou ažonglérem prozkoumává jejich vášnivý, něžný i zuřivý vztah. Duet mezi Stefanem Sing a Cristianou Casadio spojuje dvaumělce vyrovnaných technických zdatností. Oba vdechují nový život do svých uměleckých forem a vyprávějí příběh o lásce,opovržení a moci.

Trygve Wakenshaw (NOVÝ ZÉLAND), Nautilus

Jedná se o završení kultovní trilogie z dílny tohoto nositele mnoha ocenění. Pantomimická komedie – šílená, nemorální, excentrická, ambiciózní.

Baccala Company (ITÁLIE), Pss Pss

Simone Fassari a Camilla utekli z cirkusu, aby vytvořil představení Pss Pss.
15 mezinárodních ocenění ověnčilo toto unikátní, žertovné, virtuózní a velmi okouzlující představení, které má již přes 400repríz ve více než 50 zemích na všech 5 kontinentech. Hodina čistého štěstí.

Jo Strømgren Kompani (NORSKO), The Hospital

Skupina byla založena v roce 1998 a ze své základny v Norsku se postupně stala jednou z nejúspěšnějších nezávislých skupin ve Skandinávii. Její styl se vyznačuje naprosto svébytným mixem tance a divadla, s výrazným a často velmi fyzickým humorem, kterým nezřídka rezonují i temnější politické podtóny. Skupina pracuje se svým vlastním nesmyslým jazykem.  V představení The Hospital se ve vzdálené nemocnici tři sestry snaží vyrovnat nedostatek pacientů svými vlastními zraněními. V této paralele k dění v současném světě nejde o to být zdravý, ale dobře vykonávat s vou funkci ve společnosti. Jedna jediná věc však může vysvětlit všechny jejich problémy…

 

TUZEMSKÉ SOUBORY

Divadlo Drak a Jiří Havelka, Poslední trik Georgese Mélièse

Inscenace Divadla Drak v režii Jiřího Havelky je inspirována pozoruhodným životním příběhem a dílem průkopníka kinematografie Georgese Mélièse. Zavede diváky do lákavého prostředí kouzelníků, triků a magie. Kouzelnické triky, které Méliès dokázal jako první neuvěřitelně nápaditým způsobem využít ve filmovém médiu, si dodnes zachovávají svou výtvarnou poezii. A především mají mnoho pokračovatelů. Na Mélièsův svět plný bezbřehé imaginace je dokonce i smrt krátká, neboť celuloid, iluze a fantazie jsou zbraně, které snad mohou i Zubatou porazit…
Nebo ne? To se dozvíme na konci cesty fascinujícím životním příběhem největšího filmového kouzelníka všech dob. Jak se stát nesmrtelným?
Existuje na to TRIK!

 

The best of HAMU nonverbal

Reprezentativní pásmo studentů a absoloventů. To nejlepší, co na vysoké škole, věnující se na jedné ze svých kateder nonverbálnímu divadlu, vzniklo. Katedra se zaměřuje kromě základních žánrů na další současné žánry mimického divadla, a to fyzické divadlo a nový cirkus. V tomto propojení klasických a mladších žánrů navazuje studijní plán na tradici české pantomim y a nabízí moderní pojetí mimického divadla, které reaguje na současnost. Výuka je zaměřena zejména na autorskou tvorbu studentů

HOLEKTIV: Study, obnovená premiéra

Hartl a Hartlová definují emoci studu jako reakci na provinění či porušení normy nebo pravidla. Zimbardo a Hendersonová podávají výčet symptomů, kterými se stydlivé reakce projevují na fyziologické úrovni: zrychlený srdeční tep, sucho v ústech, pocení kůže. Stud má širší psychologickou bázi, v užším pojetí lze rozlišit stud sexuální, morální a sociální. Pro zážitek studu je podstatná konfrontace osobního nedostatku či neúspěchu se sociálním okolím; stud je spojen s vědomím veřejné ztráty kompetence, důvěry, ztrapněním se apod. Soukromý stud je vždy jen s tud morální, stud za sebe sama.

 

Program bude ještě doplněn o diskuze, koncerty a další.

AUTORSKÉ PROMÍTÁNÍ FILMŮ JIŘÍHO KYLIÁNA

Car – men

Nový původní taneční film choreografa Jiřího Kyliána a režiséra Borise Paval Conena, inspirovaný Bizetovou hudbou a starými holandskými černobílými groteskami z prostředí automobilových závodů. Snově reálný a humorně nostalgický příběh vyprávěný moderní taneční řečí na věčné a univerzální téma lásky. Hlavními hrdiny jsou dvě dvojice tanečníků souboru Nederlands Dans Teater III – a legendární vůz Tatra 87. Carmen totiž není to stejné jako Car Men – vyzývavá operní hrdinka podléhá vášni pro automobily stejně jako Car Men – Muži aut.

Nizozemsko-česká koprodukce byla natáčena v létě 2006 v imaginativní atmosféře severočeské hnědouhelné pánve.

 Between entrance and exit

Mezi vstupem a výstupem je birazní labyrint vzpomínek, lítosti, viny a touhy. Může a žena, vzájemný boj a láska. V neustále měnícím se prostředí, se oba dva snaží dát smysl času mezi vstupem a výstupem. Výsledkem je surrealistický mix mezi tragickými a humornými situacemi.

Schwarzfahrer

Všichni jedeme tramvají života ať chceme nebo ne.

Nikdo se nás neptal jestli do ní chceme nastoupit a s ní jet. Nemáme ponětí, kdo je řidičem či průvodčím. Neznáme ani cestu, zastávky, ani konečnou stanici. Spolucestující jsou anonymní…. Snad jednou přistoupí někdo, jehož aura nás osloví. Jen jedno je jisté: Všichni jsou černí pasažéři, a všichni jedou na svůj vlastní pohřeb….

dhtr

 

VOLNÝ PÁD, fotografická studie JIŘÍHO KYLIÁNA

výstava, 6. – 22. července

Vidět se zavřenýma očima, mluvit mlčením – bez pohybu. Uměle vyvolaný emocionální stav. Umělé „umění“! Dvě slova, jejichž kořen je sice totožný, ale jejichž význam je neslučitelný. Proč tato „instalace“? Patrně je to dočasný výsledek mých dlouhaletých pokusů vypořádat se s nedefinovatelnou hrází mezi skutečností a fantazií. Je to můj naivní pokus o zastavení času alespoň na zlomek vteřiny….

Jevištní umělci jsou školeni aby byli schopni reprodukovat žádané citové rozpoložení okamžitě a na povel. To, co my diváci pak zažijeme, jsou v nejlepším případě hluboce prožité uměle vycíděné emoce.

Fotografie je guillotina, oddělující minulost od budoucnosti, která ale vše zase slepuje v okamžiku exposice. Fotografie je životodárná a smrtonosná. Výsledkem je ztrnulé divadlo, obrazy, které o mnoho let přežijí člověka, který je na nich zobrazen….

Sabine je na těchto snímcích fotografována současně zepředu i zezadu. Nechává tak za sebou to co bylo, a zírá na to co bude. Jsou to v podstatě její umělé portréty.

Její schopnost vyjádření svých neustále se měnících emocionálních bludišť je pozoruhodná a pro mne vždy fascinující. To, o co se zde pokouším, není snadné kategorizovat, ale každopádně to je další krůček na cestě naší tvůrčí spolupráce.

2

WORKSHOPY SE ZAHRANIČNÍMI LEKTORY

Tobias Wegner (LEO) 28. června 16:00 – 17:30

Anti- gravitační využití těla a choreograficky – geometrický výzkum

Stefan Sing (TANGRAM) 29. června 15:30 – 16:30

Žonglovací workshop

Trygve Wakenshaw (NAUTILUS) 30. června 16:00 – 18:00

Pantomimický workshop

Jo Strømgren Kompani (HOSPITAL) 3. července 15:00 – 17:00

Workshop fyzického divadla

3

4

Y2D & Chamaleon Productions (CANADA/GERMANY), Leo

1 2

Stefan Sing & Cristiana Casadio (NĚMECKO), Tangram

1

Trygve Wakenshaw (NOVÝ ZÉLAND), Nautilus

7 8

Baccala Company (ITÁLIE), Pss Pss

dsgs

Jo Strømgren Kompani (NORSKO), The Hospital

ssgs

 

Nenechte si ujít!

Taneční magazín