U Kamenného zvonu letos naposledy

„Unfinished System“– originální pohybová instalace propojí současný tanec a světelný design

Stylové středověké sklepní prostory Domu U Kamenného zvonu, nacházejícího se na Staroměstském náměstí, tento týden naposledy roztančí představení Galerie hlavního města Prahy.

Půjde o inscenaci z již známého cyklu tanečně-světelných performancí „Light Underground“. Vše proběhne v souladu s opatřeními, která vznikla kvůli koronaviru.

Originální pohybovou instalaci, která propojí současný tanec a světelný design, připravují choreografky Hana Polanská Turečková společně s Marií Gourdain, light designérka Zuzana Režná a s nimi ještě hudebník Jan Bubák.

Novou miniaturu s názvem „Unfinished System“ uvedou v tomto týdnu pouze několikrát, a to ve středu 5. a ve čtvrtek 6. srpna, pokaždé od 18.00, 18.45 a 19.30 hodin. Projekt „Light Underground“ je součástí programu „Umění pro město“.

Marie Gourdain, francouzská výtvarnice, scénografka, režisérka a choreografka s Hanou Polanskou Turečkovou, choreografkou, která se ve své tvorbě často zabývá propojováním současného tance s výtvarným uměním připravily, společně s light-designérkou Zuzanou Režnou, neobvyklou choreografickou instalaci. Pojmenovaly ji „Unfinished system“.

Vlastní kompozice funguje na principu předem daného kódu a pravidel s navrženými, avšak nikdy přesně předvídatelnými vztahy. Vystoupí v ní pět tanečnic a hudebník Jan Bubák. Celkově vše rezonuje s myšlenkami Georgese Bataillea jeho (neukončitelným) systémem nevědění. „Podstatou každé myšlenky je vždy myšlenka někoho jiného. Jako je cihla ve zdi zapuštěná do širšího celku. Usilujeme o společnou stavbu, která nikdy nemůže být úplná. Její limity však mohou přinést neočekávatelné,“ což uvádějí ve své anotaci k představení autorky.

Naše kompozice se opírá o psaný kód, který vychází z obecných principů pohybu, nosných jak pro pohyb těla, tak pro pohyb světla a zvuku,“ vysvětluje choreografka Hana Polanská Turečková. „Vše, co se v ní děje, tak podléhá redukci možného a náhodě. A zároveň otevírá otázku různých proměnných. Nevztahuje se k tomu, co chci jako individualita, co cítím, jaký mám na mysli příběh či jakou chci navodit atmosféru. Jde o choreografickou instalaci, zkonstruovaný koncept. Stroj, který přesto, že se řídí programem, vyvádí z míry…“

Foto: Jiří Thýn

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN