Naďa Konvalinková – Taneční magazín

Exkluzivní taneční show

V sobotu 30. listopadu 2019 vyvrcholil IV. mladoboleslavský ročník autorského projektu dvojice Martin Šimek & Tereza Řípová – Roztančené divadlo. Organizátoři nově přesunuli projekt do ŠKODA Auto muzea Mladá Boleslav, kam se v sobotu přišlo podívat téměř pět set návštěvníků.

Společná choreografie

Když tančí profíci

Večerem s humorem sobě vlastním provázel David Gránský spolu se Světlanou Witowskou. Diváci se dobře bavili a rozesmáté atmosféře v naplněném sále též významně přispívala i porota, ve které tentokrát usedli: Naďa Konvalinková, Dana Batulková, Veronika Arichteva, Vanda Hybnerová, Martin Zounar a Biser Arichtev. Martin Zounar, Dana Batulková a Vanda Hybnerová spolu občas polemizovali, což vzbuzovalo u diváků široký úsměv.

Porota – Veronika Arichteva, Martin Zounar a moderátor David Gránský, zábava v plném proudu

Moderátoři večera – David Gránský a Světlana Witowská

Porota – Dana Batulková, Biser Arichtev a Naďa Konvalinková

Vanda Hybnerová se původně projektu účastnila coby tanečnice, ale zdravotní potíže jí na poslední chvíli nedovolily vystoupit. Její tanec se pohotově naučila Tereza Řípová, Zuzka Štastná a Petra Stehnová, takže Vanda měla hned tři náhradnice.

Taneční výkony herců a hereček různých divadel, doprovázené desetičlennou kapelou byly opravdu opět na špičkové úrovni. Samozřejmě profesionálové jsou zkrátka „profi“, takže tanec Martina Šimka a Terezy Řípové neměl chybu a co dodat víc. A musím podotknout, že choreografii Martina Šimka a Zuzany Štastné jsme v rámci videa pro TANEČNÍ MAGAZÍN vůbec nemohli sestřihnout, protože byla silná od začátku až do konce a to hlavní se jen těžko, těžko hledalo…!

Vítězem online tipovací soutěže se nakonec stal herec Vojtěch Drahokoupil se Zuzanou Šťastnou zastupující Divadlo Broadway.

Hlavním vítězem, který převzal putovní skleněnou trofej a jehož zvolila porota, se stal herec Václav Jílek s tanečnicí Petrou Stehnovou, kteří reprezentovali Divadlo Studio DVA. Mezi ostatními soutěžícími herci zářili také například Petr Vondráček či Eva Burešová.

Velkolepá tanečně-zábavní show byla zakončena společnou choreografií všech účinkujících a odměněna hlasitým potleskem ve stoje.

Vítěz „bere vše“…

…ale všechno pobrat nelze

Závěrečný tanec – Václav Jílek a Petra Stehnová

Nyní se autorská dvojice chystá opět do Prahy, kde proběhne finálový galavečer 15. 3. 2020 v Divadle na Vinohradech (vstupenky již v prodeji), a můžeme se jen těšit, zda se i za rok již tradičně na podzim vrátí do Mladé Boleslavi. Rozhodně si nenechte ujít!

Soutěžící páry:

Eva Burešová a Matyáš Adamec

Tereza Řípová a Petr Vondráček

Lucie Končoková a Jakub Necpál

Martin Šimek a Tereza Řípová ladně pluli sálem

Václav Jílek a Petra Stehnová

Václav s Petrou

Jakub Necpál a Lucie Končoková

Vozit se, to se každému líbí, ale jen chvilku..

Tereza Řípová a Petr Vondráček

Těsně před vystoupením jsme zastihli Vojtu Drahokoupila, zpěváka, textaře a hvězdu páté řady hudební reality show „Tvoje tvář má známý hlas“.

Zeptali jsme se…

Vojta Drahokoupil a Zuzana Šťastná

Vojta Drahokoupil:

Jak Vám to tančí, jde to dobře, nebo to není přímo Vaše „parketa“?

„Já mám tancování celkově strašně rád. Dělal jsem street dance kdysi dávno a tančil jsem ve skupině, ale street dance je úplně něco jiného. Roztančené divadlo je úplně jiná show. Byl to pro mě šok, ale jsem rád, že jsem tady. Je to jiný svět, jiná tréma. Takže je to pro mě krásné.“

Je to tedy celkově těžší než street dance?

„No, dobře tedy, street dance jsem se učil také úplně od základu, tohle také, ale teď mám už výhodu v tom, že jsem účinkoval v různých muzikálech a dalších rolích, takže průpravu mám. Je to už snadnější, než kdybych sem přišel v 18-ti letech, tak tady ani nezhasnu světlaJ, takže jsem rád, že ta nab ídka přišla až teď.“

Jak Vám to šlo s taneční partnerkou Zuzkou, měl jste trému nebo jste byli sehraní hned od počátku?

„Tak strach mám, to ano, ale spíše se těším a to převažuje. Opravdu musím říct, že větší trému zažívám při koncertech. To je jiné, jsem více vynervovaný, aby všechno vyšlo tak, jak má. Tady je tréma jiná, je to minuta a půl tance, já jsem s mojí tanečnou partnerkou Zuzankou trénoval docela dost, takže si myslím, že to umíme. Teď už jde jen o to, užít si večera a já se těším. Na tanci mám rád především to, že si př ed tím protáhnu tělo a je to. Pokud jste zpěvák, tak pořád řešíte, jestli máte hlas, tady to vůbec není důležité.“

Považujete tedy zpívání za těžší?

„Vlastně ano, ale nedá se to, myslím, úplně porovnávat.“

Když zhodnotíte choreografie u Martina Šimka a Terezy Řípové a porovnáte je se StarDance: Jak to vidíte? Co je lehčí, těžší?

„Nelze to vůbec srovnávat. Taneční styl je stejný, to ano, ale v televizi se soutěžící učí těch tanců víc, tady je to méně a divadlo je s televizí celkově neporovnatelné. Tedy i úroveň tanců tady je samozřejmě jiná, protože to jsou dva různé světy. Ale dokážu s jistotou tvrdit, že všichni, co jsou tady dnes večer, by obstáli ve StarDance.“

A co „Tvoje tvář má známý hlas?“ Která soutěž se Vám jeví jako obtížnější?

„No, tam jsem by více nervózní, hrál jsem určité role, pořad jako takový je trošku ,mimo moji parketu´, bylo to opravdu jiné. Tady jsem sám za sebe, taneční partnerku Zuzku znám za dva měsíce, takže můžu směle říct, že ,Tvoje tvář má známý hlas´ pro mě byla těžší, a to hlavně psychicky.“

Děkujeme a ať to tančí!

Vojta utíkal do šatny a samozřejmě ten večer vyhrál – stal se vítězem internetové tipovací soutěže. Gratulujeme!

Vojta Drahokoupil a Zuzka Štastná

Text: Martin Šimek, Tereza Řípová, Eva Smolíková

Foto, video: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Eduard PARMA patří ke stálicím naší moderní taneční hudby. Ačkoli vystudoval klarinet, proslavil se jako basový kytarista, skladatel i producent. Dlouho hrával s kapelou ApolloBeat Petra Spáleného, od roku 1977 byl znám jako kapelník i dvorní skladatel Jiřího Korna, kterému složil i píseň „You´re My Woodoo“ (v české verzi „Žal se odkládá“), která v roce 1978 získala hned čtyři hlavní ceny na festivalu v Cavanu v Irsku, kde porazila ten rok i slavného hitmakera Bary Masona! Skládal hity i pro světové pěvecké hvězdy třeba Edwina Stara a mnoho dalších. V letech 1981 – 1991 žil v Londýně, kde založil dodnes prosperující studio SOKIT. S písní „King Kong in Honkong“ tehdy zvítězil v soutěži Capital Radia Londýn. Po návratu do Čech začal produkovat nové pěvecké hvězdy, například skupinu Blondes či zpěvačku Lýgii. Věnuje se i filmové hudbě, v jeho studiu SOKIT se nahrávala hudba pro film Kamarád do deště II. Nahrával zde i Karel Gott, Martin Dejdar, Felix Slováček, Naďa Konvalinková, Petr Nárožný, Arabela-Jana Nagyová, Zdeněk Srstka a mnoho dalších předních pěveckých i hereckých interpretů. Je držitelem Platinové desky za album „Booong!!!“, ocenění Zlatá pecka 2000 za rozhlasový reklamní spot. A sbíral ocenění za nejlepší taneční písně na různých československých a později českých rádiích. Se svým bratrem Jindřichem výrazně posunuli výraz a sound moderní české taneční hudby.

Eduarda Parmu jsme zastihli trochu nezvykle v relaxačním Centru aktivizačních programů, které organizuje Úřad městké části Prahy 8, kde organizuje pohybové aktivity spoluobčanů a položili mu čtyři otázky:

To zde v takových zajímavých úborech s paní Evou Kozderkovou tančíte?

„Samozřejmě, občas si zatančíme, ale hlavně zde cvičíme. To je tady hlavní náplní. Ten tanec si užijeme spíše při rozcvičce. Jinak se jedná převážně o cvičení vycházející z jógy. Je to dobré pro zdravý vývin a udržování páteře i proto, abychom byli stále fit a plni energie.

Chodil jste také do tradičních tanečních?

„To víte, že chodil. Pro nás chlapce tenkrát bývávaly zdarma. Já tenkrát byl v takovém tom stydlivém věku a povětšinou jsme pak s kamarády utíkali na pivo. Pochopitelně, k nelibosti tanečnic i jejich maminek. Připadlo mi to na můj vkus celé takové naškrobené a necítil jsem se tam vůbec přirozeně. Nikdy jsem žádným velkým tanečníkem nebyl. Asi jsem to zdědil po tatínkovi, který býval skvělým muzikantem a kapelníkem taneční kapely, ale tančit klasické tance neuměl, stejně jako já.

Kde nalézáte inspiraci k tanečním hitům, kterými jste se již od počátku devadesátých let natrvalo zapsal do historie naší „Dance Music“?

„Tak to rád přiznám. Inspirovala mne vlnící se dívčí těla na diskotékách. Chtěl jsem vytvářet svou vlastní původní hudbu, aby se při ní vlnila stejně jako při té zahraniční. A po hudební stránce to byla inspirace zejména londýnskou ,House MusicL, jíž jsem během svého působení v Anglii vstřebával i produkoval.V mé hudbě se prostě hodně jedná o vyjádření emocí a přitažlivosti k opačnému pohlaví.

Máte ještě při svých skladatelských, studiových i pohybových aktivitách čas a náladu sledovat současnou diskotékovou scénu?

„Ne, že bych ji poslouchal každý den. Ale průběžně ji sleduji v médiích. Patří to koneckonců k mé práci. V létě chodívám rád na parník, který pořádá špičkový diskžokej Luboš Novák. Hraje Trance MusicLa to mi naprosto vyhovuje kombinací silného rytmu s melodickou hudbou. Rád zajdu rovněž do diskotéky RETRO v Praze na Francouzské třídě, nad Náměstím Míru. Tam se hrají nejnovější taneční trendy a je to tu i vizuálně přitažlivé – před hrajícím diskžokejem tam stále tančí profesionální tanečník či tanečnice. Rovněž jsem se rád účastnil několika tanečních akcí Li ndy Hop. Jde o tanec na swingovou muziku, zhruba sedmdesát let starou, které však propadá i současná mladá generace. Dokonce sami mladí pořádají v tom duchu řadu vystoupení a organizují kursy, work-shopy i veřejná vystoupení.

Díky a těšíme se po albech „Písně vídané i nevydané“ z vlastních hitů a CD „Bosa“ s tajemnou zpěvačkou Markétou Z. na další a další (nejen taneční) hity.

Štítek: Naďa Konvalinková

Tanec, který má úroveň – to je Roztančené divadlo