Kateřina Churtajeva

Ministr kultury uvedl do funkce generální ředitelku Národního institutu pro kulturu, vítězka z výběrového řízení, funkce se ujímá s mandátem na šest let

Ministr kultury Martin Baxa uvedl do funkce generální ředitelku nově vzniklého Národního institutu pro kulturu (NIK) Kateřinu Churtajevu. Vzešla jako vítězka z výběrového řízení, které probíhalo během dubna a května letošního roku. Funkce se ujímá s mandátem na šest let.

Její bohaté zkušenosti, vize a schopnost spojovat lidi napříč kulturou jsou přesně to, co projekt potřebuje. Věřím, že pod vedením Kateřiny Churtajevy se institut stane silným partnerem pro všechny segmenty kultury napříč celou zemí i pro Ministerstvo kultury samotné,“ řekl ministr kultury Martin Baxa. 

Výběrové řízení bylo vyhlášeno 1. dubna 2025 a uzavřeno 12. května. Přihlášku podalo deset uchazečů, z nichž dva odstoupili. Odborné hodnocení provedla třináctičlenná komise složená ze zástupců Ministerstva kultury, odborné veřejnosti a obou organizací, které se do NIK slučují – NIPOS a IDU.

V úvodních týdnech budu klást důraz na dobré a důkladné poznání organizace. Plánuji se osobně setkat s každým ze zaměstnanců, abych poznala jejich potenciál a motivaci pro práci a také výzvy, kterým čelí. Důležité bude zdárně dokončit proces slučování, které 1. červencem rozhodně nekončí. Bude potřeba sjednotit systémy a standardy obou organizací, a to co nejdříve, aby všichni mohli dobře a pokud možno nerušeně pokračovat ve své odborné práci. A v nejbližších týdnech bude také třeba zahájit hloubkovou diskusi o očekávání a zadání, které má zřizovatel i odborná veřejnost vůči organizaci,“ uvedla generální ředitelka Kateřina Churtajeva.

Národní institut pro kulturu (NIK) vzniká k 1. 7. 2025 sloučením dvou dosavadních příspěvkových organizací – NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu) a IDU (Institut umění – Divadelní ústav). Jeho hlavním cílem je stát se moderní, efektivní a otevřenou institucí s celostátním dosahem, která bude poskytovat komplexní podporu kulturní infrastruktuře České republiky.

 

Jana Malíková, tisková mluvčí MK, Petra Hrušová 
pro Taneční magazín 

PQ 2027 slavnostně zahájeno

Ministerstvo kultury vypisuje otevřenou soutěž na české prezentace na Pražském Quadriennale 2027

Ministerstvo kultury České republiky vypisuje otevřenou soutěž na přípravu českých prezentací ve Výstavě zemí a regionů a Studentské výstavě 16. ročníku Pražského Quadriennale, největší mezinárodní výstavy a festivalu scénografie a divadelního prostoru. Expozice prezentující současnou českou scénografickou tvorbu vybere odborná komise jmenovaná ministrem kultury. Realizaci českých expozic MK ČR podpoří částkou 2,2 mil. Kč.

 

Soutěž je vypsána u příležitosti oficiálního vyhlášení 16. ročníku PQ, který proběhne v termínu 8.–17. června 2027 na zrekonstruovaném Výstavišti Praha v Holešovicích. Tématem PQ 2027 budou Absence a ticha jako prostory možností pro scénografické vize budoucnosti. Dvoukolová otevřená soutěž se týká české účasti ve Výstavě zemí a regionů a Studentské výstavě; tradičních programových součásti PQ, ve kterých své expozice kurátorují a připravují jednotlivé zúčastněné země a regiony.

Harmonogram soutěže

Termín pro podávání návrhů v rámci prvního kola je 28. října na účast na Výstavě zemí a regionů a 3. listopadu pro účast v rámci Studentské výstavy. V tomto termínu zájemci odevzdají kurátorský koncept a základní vizuální návrh prezentace.

Ve druhém kole uchazeči a uchazečky odevzdávají rozpracovanou koncepci včetně detailního vizuálního návrhu do termínu 8. prosince 2025. Součástí druhého kola je osobní prezentace návrhu před výběrovou komisí. Výsledky soutěže budou zveřejněny v lednu 2026.

Finanční podpora na tvorbu expozic

Autoři*ky vítězné koncepce české expozice pro Výstavu zemí a regionů mohou počítat s příspěvkem 1 400 000 Kč, prezentace tuzemských studujících a začínajících umělců*kyň ve Studentské výstavě bude podpořena částkou 800 000 Kč. V obou případech příspěvek oproti poslednímu ročníku PQ navýšilo MK ČR více než dvojnásobně.

Postupující do druhého kola, mimo autorů a autorek vítězných koncepcí, získají skicovné 15 000 Kč.

Návrhy bude komise hodnotit na základě předem stanovených kritérií:

  • Soulad s tématem PQ 2027 a jeho uměleckou koncepcí
  • Umělecká kvalita a originalita
  • Relevance k českému kulturnímu kontextu
  • Přístup k vystavování – prezentace scénografie
  • Realizovatelnost a environmentální udržitelnost

Členy a členky hodnotící komise jmenoval ministr kultury Martin Baxa. Jsou jimi Martin Bernátek, teatrolog, odborný asistent na Katedře divadelních a filmových studií UPOL; Amálie Bulandrová, teoretička umění, kurátorka, spoluvedoucí Ateliéru volného umění I na UMPRUM; Tomáš Jarkovský, scénárista, dramaturg a ředitel hradeckého Divadla DRAK; Tereza Sieglová, odborná referentka pro oblast profesionálního divadla na oddělení umění MK ČR; Tereza Stehlíková, intermediální umělkyně a vedoucí katedry vizuálních umění na VŠKK v Praze; Matěj Sýkora, divadelní scénograf, filmový architekt a ročníkový vedoucí v ateliéru scénografie JAMU; a Kateřina Štefková, kostýmní výtvarnice a odborná asistentka na katedře scénografie DAMU.

Administrací otevřené soutěže byl pověřen Institut umění – Divadelní ústav, který se od 1. července 2025 stává součástí nově vzniklého Národního institutu pro kulturu.

Tiskovou konferencí bylo zahájeno PQ 2027

 

 

 

David Kašpar, náměstek ministra kultury přivítal všechny zúčastněné jménem ministra kultury Martina Baxy na tiskové konferenci dne  17. června 2025, kterou provázel Adam Dudek, a řekl: „Ministerstvo kultury je partnerem této mezinárodní události již téměř šedesát let, (PQ zahájilo svou činnost v roce 1967),  činnost PQ nebyla nikdy přerušena a podporuje  scénografii, divadelní architekturu a design. Tato událost  překonala všechny politické i kulturní změny a stala se jedinečnou příležitostí pro  setkávání se, ať už jsou zde přítomni umělci, profesionálové, nebo jejich studenti či jenom turisté, tato komunita stále roste a nabízí jedinečnou příležitost pro dialog a demokracii.“

David Kašpar a Pavla Petrová

 

Jan Marian, náměstek ministra zahraničí: „Těším mě, že naše ministerstvo je dlouhodobým partnerem události,  které se účastní více než sto zemí, jsme pyšní, že spolupracujeme s Ministerstvem kultury a také se všemi Českými centry.“

Pavla Petrová, ředitelka IDU,   se  krátce ohlédla za celou dobou své působnosti, dodala, že se osobně účastnila pěti ročníků: „Nejdříve přišla ekonomická krize, poté nastal masivní rozvoj sociálních sítí  a elektronické komunikace nových médií a technologií, tento trend výrazně zasáhl do příprav a organizace  PQ. V  roce 2023 se výrazně promítla do PQ pandemie a kulturní sektor se s jejími následky potýká dosud.“ Ocenila, že člové PQ, se kterými  spolupracovala, vždy přinášeli  něco nového: „Od všech organizátorů  vyžaduje příprava PQ opravdu velkou trpělivost a nadšení pro věc.“  

Barbora Příhodová, umělecká ředitelka PQ pokračovala: „Slavíme vlastně výročí, 60 let a říkáme, že kontinuita je důležitá. Toto výročí také přináší  příležitost ohlédnout se zpět a vše zhodnotit. Je to výzva do budoucna. Scénografie se za tu dobu změnila a také náš pohled na ni. Máme jiný způsob tvorby, myšlení, je mnoho míst a mnoho souvislostí. Víme, že není jedna scénografie, ale je jich mnoho, mnoho.“

Barbora Laierová, Adam Svoboda, Barbora Příhodová

 

Adam Svoboda, generální manažer PQ předstaavil důležitá data pro Open calls a doporučil pravidelně sledovat webové stránky, kde budou údaje aktualizovány.

Barbora Laierová, manažerka programu a výstav,  vysvětlila složení odborné komise, která bude rozhodovat  o zastoupení na PQ. Upřesnila: „Výběrovou komisi budou tvořit odborníci  z různých uměleckých oblastí, díky této rozmanitosti má komise odborný přesah ať už se jedná o performanční  umění, scénografii, kostýmní výtvarnictví nebo intermedia či nová média. PQ se na výběrovém procesu podílí čistě administrativně.“ A dále uvedla důležitá data pro soutěžící.

Úplné zadání otevřené soutěže a formulář pro odevzdání návrhů je k dispozici na pq.cz/cz/pq-2027/.

 

Pražské Quadriennale 2027 se vrátí na Výstaviště. Jeho tématem budou Absence a ticha jako prostory možností pro scénografické vize budoucnosti

Šestnáctý ročník Pražského Quadriennale, největší mezinárodní výstavy a festivalu scénografie a divadelního prostoru, se uskuteční, jak bylo zmíněno,  v termínu 8.–17. června 2027, jeho hlavním dějištěm bude zrekonstruované Výstaviště Praha v Holešovicích. Tématem PQ 2027 budou Absence a ticha jako prostory možností pro scénografické vize budoucnosti.

Spolu s vyhlášením ročníku byl zahájen přihlašovací proces pro země a regiony. Ministerstvo kultury ČR k dnešnímu dni také vyhlašuje otevřenou soutěž na české zastoupení ve Výstavě zemí a regionů a Studentské výstavě PQ 2027. Realizaci českých expozic MK ČR podpoří částkou 2,2 mil. Kč.

 

Absence a ticha jako prostory možností pro scénografické vize budoucnosti: Téma PQ

Pražské Quadriennale se zaměří na téma Absence a ticha – nikoliv jako prázdná místa, ale jako prostory možností: jako formy historické a umělecké reflexe, estetické a dramaturgické nástroje i výzvy k přemýšlení o scénografii budoucnosti. Zvláštní pozornost bude věnována tomu, co chybělo, co bylo přehlíženo nebo neslyšeno – často proto, že se to odehrávalo mimo záři reflektorů, mimo jeviště nebo mimo dominantní kánony, centra a učebnice. Téma také otevírá prostor scénografickým přístupům, které absence a ticho využívají nebo je tematizují – jako nástroje pro směřování pozornosti, rytmizaci prostoru, práci s tělem i prohlubování významu.

„Nejdůležitější ale je, že absence a ticha mohou vytvářet příležitosti k přemýšlení o budoucnosti – o tom, co ještě není, o tom, co teprve vznikne,“ zdůrazňuje Barbora Příhodová, umělecká ředitelka Pražského Quadriennale.

Program PQ 2027

Struktura programu 16. PQ kontinuálně navazuje na předcházející ročníky. Jeho tradiční součástí opět budou dvě výstavy kurátorované jednotlivými účastnickými zeměmi a regiony: Výstava zemí a regionů a Studentská výstava.

Vedle nich nabídne PQ také programové sekce připravené mezinárodním kurátorským týmem PQ, které současnou scénografii a performanční design představí v různých rovinách:

  • PQ Performance Space – sekce věnovaná divadelní a performativní architektuře
  • PQ Talks – odborná kritická diskusní platforma
  • PQ Performance – program živých představení na jevišti i mimo něj
  • PQ Studio – vzdělávací platforma pro studující i aktivní tvůrce
  • PQ Publication Cultures – program zaměřený na znalostní komunity a publikační činnost věnovanou scénografii
  • PQ Hive – program pro širokou veřejnost, děti, mladé lidi a rodiny
  • PQ 60 – program k příležitosti 60. výročí PQ

Otevřené výzvy do programových sekcí kurátorovaných týmem PQ budou zveřejněny 1. října. Lhůta pro přihlašování zemí a regionů trvá do 30. listopadu.

Zvláštní součástí programu je projekt PQ 60, který vzniká k 60. výročí Pražského Quadriennale. Jeho cílem je kriticky prozkoumat PQ jako globální kulturní fenomén od jeho vzniku v roce 1967, a představit jej v jeho proměnách a souvislostech odborné komunitě i širší veřejnosti. Na PQ 2027 bude jeho součástí imerzivní instalace, a už nyní v rámci PQ 60 probíhají práce na systematizaci, doplnění a digitalizaci archivů PQ.

PQ 2027 nabídne také platformu pro profesní networking, přehlídku tvorby umělců a umělkyň působících v Česku nebo doprovodný hudební program.

Mezinárodní kurátorský tým

Kurátorský tým 16. Pražského Quadriennale tvoří brazilský scénograf a pedagog Renato Bolelli Rebouças; britská teoretička a autorka Rachel Hann; chilský režisér, scénograf a performer Pedro Gramegna Ardiles; portugalská architektka, scénografka a kulturní mediátorka Sara Franqueira; scénografka, pedagožka a umělecká ředitelka posledních dvou ročníků PQ Markéta Fantová; česko-britský divadelní historik, překladatel a autor Pavel Drábek; a výzkumnice a kurátorka Anna Hejmová, která v týmu PQ od letošního března také koordinuje výzkumné aktivity a zabývá se archivní činností.

České zastoupení na PQ: otevřená soutěž a vyšší finanční podpora

České expozice ve Výstavě zemí a regionů a Studentské výstavě vybere ve dvoukolové otevřené soutěži odborná komise jmenovaná ministrem kultury. Termín pro podávání návrhů v rámci 1. kola soutěže je 28. října pro profesionální výstavu a 3. listopadu pro studující.

Ministerstvo kultury pro nadcházející ročník PQ výrazně navýšilo finanční podporu na přípravu obou výstav. Tvůrci a tvůrkyně české expozice ve Výstavě zemí a regionů mohou počítat s příspěvkem 1 400 000 Kč, prezentace tuzemských studujících a začínajících umělců ve Studentské výstavě bude podpořena částkou 800 000 Kč.

Administrací otevřené soutěže byl pověřen Institut umění – Divadelní ústav, který se od 1. července 2025 stává součástí nově vzniklého Národního institutu pro kulturu.

„Pražské Quadriennale je už od svých počátků jedinečným místem setkávání rozmanitých kultur a tvůrčích přístupů. To, že se tato mezikulturní výměna odehrává právě v Praze – za aktivní účasti českých tvůrců i odborné veřejnosti – považuji za mimořádnou příležitost. I proto jsme se rozhodli výrazně navýšit finanční podporu pro tvůrce, kteří budou českou scénografickou tvorbu na PQ prezentovat,“ dodává Martin Baxa, ministr kultury České republiky.

Kompletní informace a připravované akce PQ

Celkové znění umělecké koncepce 16. ročníku Pražského Quadriennale, podrobnosti o jeho programu a harmonogram následujících aktivit je k dispozici na stránce pq.cz/cz/pq-2027/.

V termínu 11.–12. září připravuje organizační tým Quadriennale online sympozium 60 Years of PQ as a Meeting Place of Scenographic Worlds.

Další mezinárodní setkání s odborným programem za účasti kurátorů a kurátorek účastnických zemí a regionů proběhne v Praze v polovině dubna 2026.

Foto:  Eva Smolíková

Adam Dudek

pro Taneční magazín

Otevřený dopis pracovníků Institutu umění- Divadelního ústavu

Návrh na zrušení Institutu umění- Divadelního ústavu, který má excelentní výsledky

Otevřený dopis pracovníků Institutu umění – Divadelního ústavu ministru kultury ČR Mgr. Martinu Baxovi ve věci návrhu na zrušení Institutu umění – Divadelního ústavu


Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás jako pracovníci Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU) s hlubokým znepokojením nad Vaším záměrem vydat v následujících dvou týdnech rozhodnutí o zániku naší instituce a převedení jejích aktivit pod NIPOS, a to již k 30. červnu tohoto roku. O tomto záměru nás informovalo vedení IDU na mimořádné poradě.

Toto rozhodnutí nás zaskočilo jak svou nenadálostí, tak obsahem. Nemáme jasné informace o strategii, z níž Ministerstvo kultury vychází, ani o důvodech, které k tomuto rozhodnutí vedou. Celý proces se nám jeví jako nedostatečně naplánovaný a překotný, což vyvolává nejistotu a obavy. U tak složité záležitosti, jako je transformace dvou různorodých institucí s vlastní, desítky let budovanou identitou, je jediným nám známým bodem termín zrušení jedné z nich. Postrádáme jakýkoli harmonogram a koncepci.

Doposud byly naše výsledky hodnoceny domácími expertními panely i mezinárodní odbornou veřejností jako excelentní. Pokud důvodem změny nejsou finanční úspory ani kvalita naší práce, ptáme se: Proč má IDU zaniknout? Jaké jsou cíle a přínosy tohoto kroku? Kdo a jak bude garantovat podmínky pro zachování odborné, analytické činnosti a mezinárodní spolupráce, kterou IDU dlouhodobě rozvíjí? Jakým způsobem bude zaručena kontinuita výzkumu?

Vážený pane ministře, je-li vůbec zvažovaný krok nutný a může-li být přínosný, žádáme Vás o jeho transparentní, odborně garantovanou a dobře komunikovanou přípravu v adekvátním časovém horizontu, včetně diskuse a zohlednění expertiz odborníků.

S pozdravem

Andrle, Jan

Bahníková, Zdenka

Benešová, Irena

Čepcová, Lucie

Čermák Zbuzková, Andrea

Černá, Kamila

Černá, Markéta

Černík, Zbyněk

Černý, Milan

Danzer, Matouš

Debnár, Viktor

Dolníčková, Markéta

Drexler, Otto

Dudek, Adam

Frančáková, Erika

Fučíková, Alena

Hajšman, Vladimír

Hanoušek, Martin

Hantáková, Helena

Hrádková, Alena

Honsová, Petra

Chlíbcová, Anna

Ježková, Petra

Kadlecová, Klára

Klementová, Monika

Kraus, Pavel

Koubková, Lenka

Kubart, Tomáš

Landovská, Andrea

Lukáš, Miroslav

Mansfieldová, Markéta

Mikulka, Vladimír

Musílková, Eva

Müllerová, Magdalena

Návratová, Jana

Novotná, Barbora

Pecková, Júlia

Petrmichlová, Radka

Poláková, Anna

Příhodová, Barbora

Rezková, Jana

Slaběňáková, Barbora

Součková, Alena

Svatoňová, Pavlína

Svoboda, Adam

Šanda, Michal

Ševčíková, Lucie

Šteflová, Květa

Štičková, Anna

Štorek, Pavel

Šťastná, Denisa

Trávníčková, Markéta

Vašek, Roman

Vedralová, Kateřina

Velemanová, Věra

Zahálka, Michal

Zemančíková, Kateřina

Zemanová, Berenika

IDU, Taneční magazín

Pozn. : Redakce Tanečního magazínu vždy a jakýmkoliv způsobem podporuje umělecké aktivity.  Stojíme při Vás. 

Trojstranná dohoda mezi MK ČR, NPÚ a Policií České republiky

Zrychlení navracení odcizených kulturních předmětů k jejich zákonným vlastníkům

Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav a Policie České republiky společně pro další zlepšení spolupráce při navracení nezákonně vyvezených kulturních statků

Ministerstvo kultury České republiky, Národní památkový ústav a Policie České republiky uzavřely dohodu, která má za cíl výrazně zrychlit a zjednodušit proces navracení nezákonně vyvezených kulturních statků. Tento dokument stanovuje pravidla pro výměnu informací, společné postupy a úkoly jednotlivých složek Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví České republiky, což usnadní boj proti nelegálnímu obchodování s kulturním dědictvím.

Dohoda formalizuje dlouhodobě využívaný úspěšný model ochrany národního kulturního dědictví, díky kterému má Česká republika v oblasti navracení nezákonně vyvezených kulturních statků dlouhodobě nejlepší výsledky v rámci Evropské unie.  Podepsaný dokument poslouží jako inspirace a vzor pro zahraniční subjekty, partnerské organizace Ministerstva kultury v boji proti nezákonnému nakládání s kulturním dědictvím.

Jana Malíková, tisková mluvčí, Martin Baxa, ministr kultury, Naděžda Goryczková, generální ředitelka NPÚ a Martin Vondrášek, policejní prezident 

 radostné úsměvy po podepsání vzájemné spolupráce 

V roce 2022 došlo na území České republiky celkem k 166 případům krádeží starožitných a uměleckých předmětů, přičemž navráceno bylo 12. Nejčastěji byly postiženy soukromé objekty – byty, rodinné domy a rekreační objekty. Umělecké předměty mizely také v církevních objektech, kdy byly předmětem zájmu pachatelů šperky, obrazy, hodiny, sochy a sbírkové mince.

Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví nedávno oslavil již třicet let své existence. Původně vznikl v reakci na rostoucí počet krádeží kulturního dědictví v 90. letech 20. století a postupem času se proměnil na celosvětově unikátní komplexní program spojující
v sobě navzájem se doplňující legislativní, finanční a systémové složky.

Dohoda uzavřená 7. prosince 2023, jako součást systémové složky Integrovaného systému ochrany, stanoví pravidla pro spolupráci a koordinaci mezi třemi klíčovými institucemi, což výrazně zlepší účinnost vymáhání práva a ochrany kulturního dědictví v České republice, ale zejména zrychlí navracení odcizených předmětů zpět jejich zákonným vlastníkům.

Každá z institucí má jednotlivé specifické úkoly, přičemž se vhodným způsobem, s ohledem na svou působnost a odbornou způsobilost, doplňují. Ministerstvo kultury je například odpovědné za podání žádosti o vyhledání kulturního statku, zahájení řízení k jeho navrácení a spolupráci s členskými státy.

„Spolupráce s NPÚ a PČR je pro nás všechny zásadníTyto postupy prakticky fungují na bázi nepsaných pravidel. Je skvělé, že dnešním podpisem dohody vše formalizujeme,“ říká Martin Baxa, ministr kultury. „Uvedu jeden konkrétní příklad. V roce 2002 byly dvě dřevořezby soch andílků odcizené z oltáře sv. Anny v kostele Nejsvětější Trojice v obci Pernink. Po několik let trvajícím soudním sporu byl rakouským soudem uznán nárok České republiky na navrácení těchto kulturních statků a oba andílci tak mohli být slavnostně předáni na půdě Ministerstva kultury 19. 7. 2021 zástupci poškozeného vlastníka Římskokatolické farnosti Ostrov. Při strhávání plastik z oltáře sv. Anny pachatelé vylomili každé ze soch křídlo, a tato křídla zůstala upevněná na oltářním nástavci po dobu následujících téměř dvaceti let jako smutné memento řádění band vykrádajících církevní stavby v pohraničí.“

Národní památkový ústav provádí vyhledávání nezákonně vyvezených kulturních statků v příslušných databázích a poskytuje odborná stanoviska, která jsou pochopitelně klíčovými podklady pro každý jednotlivý případ. NPÚ také zajišťuje školení pracovníků v oboru, což zvyšuje kapacity pro ochranu kulturního dědictví.

„Dohoda je završením dlouhodobě probíhající praktické spolupráce mezi MK, PČR a NPÚ při ochraně movitých památek naší země. Již nyní tato spolupráce funguje na nadstandardní úrovni a jsme rádi, že v ní můžeme i nadále pokračovat. Dokladem toho, že to má smysl, je řada nalezených nezákonně vyvezených uměleckých děl a jejich navrácení původním vlastníkům,“ uvedla Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Policie České republiky spravuje informační systém PSEUD (portál systému evidence uměleckých děl) a spolupracuje s mezinárodními policejními orgány. Důležitým aspektem její činnosti je také koordinace interních databází a systémů s moderními mezinárodními nástroji k uchovávání informací a vyhledávání odcizených uměleckých děl a dalších kulturních statků, například PSYCHE INTERPOLu, kde v roce 2022 bylo celkem 1091 českých záznamů.

„Odcizené kulturní statky na rozdíl od věcí běžné denní potřeby v čase neztrácí hodnotu, spíše naopak.  Jsou proto cenným artiklem na černém trhu, přičemž je potřeba počítat nejen škody finanční, ale také společenské, historické a kulturní. I tímto pohledem se na problematiku díváme a jsem si jistý, že ačkoliv naše spolupráce funguje, její formalizací v podobě podpisu trojstranné dohody přispějeme k návratu cenného dědictví i v budoucnu,“ uvedl policejní prezident Martin Vondrášek.

Zeptali jsme se….

TM: Jak snadné  či obtížné je dopadnout pachatele v současné době, kdy je na letištích či hranicích mnoho různých kontrol?

Policejní prezident Martin Vondrášek  připustil, že pokud se jedná o vyvezení zboží přes hranice v Evropě, je to pro pachatele velmi jednoduché, protože je povolen volný pohyb zboží. O něco snadněji se dají vypátrat odcizené předměty při cestách do zemí třetího světa, či tam, kde byly znovu zavedeny kontroly na hraničních přechodech.  Ministr Kultury Martin Baxa i Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu, pochválili práci České policie, která patří v hledání a navracení odcizených předmětů k těm nejúspěšnějším v Evropě.

Martin Baxa také poznamenal, že všichni tři, tedy on sám, Naděžda Goryczková i Martin Vondrášek  pochází z pohraničních oblastí a mnoho takových případů si osobně pamatují. O to větší radost prožívají, když se odcizené předměty  třeba i po mnoha letech vrátí původním vlastníkům.

Jako reprezentativní příklad úspěšných repatriací v posledních letech lze uvést několik kulturních statků, včetně rozměrného obrazu sv. Kateřiny Alexandrijské od významného malíře Josefa Führicha, dřevěné sochy klečícího anděla, dvou dřevořezeb soch andílků, dřevěné busty sv. Václava či dřevěné socha sv. Jana Nepomuckého. V neposlední řadě pak Venuše s tělem Adonise od autora Alessandra Turchiho. Ten byl odcizen z Zwingeru v roce 1945. Po letech bylo zjištěno, že obraz se nachází v prostorách pražské pobočky jedné z aukčních síní. Právě díky skvělé spolupráci všech zainteresovaných složek byl obraz zajištěn a čeká v současné době v ideálních bezpečnostních i environmentálních podmínkách v depozitáři Národní galerie Praha na definitivní rozhodnutí úřadů o jeho navrácení do Německa.

 spokojený Martin Baxa, ministr kultury ČR 

Text: Eva Sochorová, Ministerstvo kultury

Foto, rozhovor: Eva Smolíková

Taneční magazín