Ojedinělá šance pod taktovkou SE.S.TA

Máte skvělou šanci. Navštivte pražské Holešovické experimentální studio ALTA. A přijďte si zatančit i vzdělat se na rezidenci choreografů a předních odborníků s koučinkem! Akce potrvá od 17. 8. do 24. 8.

Rezidence choreografů s koučingem 2017, pořádaná z iniciativy Centra choreografického rozvoje SE.S.TA, začíná dnes 17. srpna 2017 a je zajišťována za finanční podpory městské části Praha 7, Hlavního města Prahy a Ministerstva kultury.

Využijte výjimečnou příležitost načerpat nové zkušenosti, poznat zahraniční pedagogy, vzájemně se inspirovat a obohatit a zatančit si. Během Rezidence pro choreografy s koučinkem můžete navštívit tréninky, které povedou zahraniční hosté, osobnosti současného tance. Každý den 9.30 – 11.00 ve Studiu Alta.

Konkrétní program:

    1. Jean-Christophe Paré (analýza těla v pohybu)


      18.8. Marie Kinsky (Feldenkreisova metoda)


      19.8. Jean Gaudin


      21.8. Jean-Christophe Paré (analýza těla v pohybu)


      22.8. Marie Kinsky (Feldenkreisova metoda)


      23.8. Rivca Rubin

Vstupné činí 180 Kč/trénink. Rezervace není nutná. Prostě přijďte a užijte si to.

Další doprovodný program Rezidence pro choreografy s koučinkem

CHOREOGRAFICKÉ FÓRUM

20.8.2017, 15.00 STUDIO ALTA

Jean-Christophe Paré: Vzhled, který tvoří aneb vnímání těla a prostoru
Rivca Rubin: Jazyk: co umělcům pomáhá a co brání v osobním i profesním rozvoji
Markéta Fantová: Scénografie v dramaturgii

Přednášky a otevřená diskuse s kouči, účastníky rezidence a speciálním hostem, ředitelkou Pražského Quadriennale Markétou Fantovou. Přijďte načerpat cenné zkušenosti a podělit se o ty své, poznejte jiné úhly pohledu a přijďte spolu s námi hledat odpovědi.

Rivca Rubin bude hovořit na téma jazyk. Jaký je jazyk, kterým mluvíme k sobě a k ostatním, jaké jsou motivace, co nás v jazyku osvobozuje a co našim snahám, snům, důvěře a růstu brání.

Jean–Christophe Paré vystoupí s tématem „Vzhled, který tvoří aneb vnímání těla v prostoru“, řeč bude o tom, jaké vjemy dokáže tělo v prostoru zprostředkovat.

Markéta Fantová se zaměří na téma scénografie jako součást dramaturgie a uvede jakousi konferenci v praxi – vybere si jeden projekt, na kterém bude demonstrovat vybrané principy a přístupy.

Přednáškám bude od 13.00 předcházet kulatý stůl s účastníky a kouči Rezidence, který je taktéž otevřen veřejnosti.

Hosté ze zahraničí přijíždí do Česka na speciální pozvání Marie Kinsky a příležitost podebatovat s nimi se v dohledné době jen tak nenaskytne. Nejen kouči, ale i všichni účastníci koučinku jsou uměleckými osobnostmi a nad kulatým stolem se bude jistě vyměňovat spousta nových pohledů, názorů a zkušeností. Pro diskuzi je zajištěn překlad.

UKÁZKA Z PROJEKTŮ V NÁRODNÍ GALERII

23.8.2017, 15.30 VELETRŽNÍ PALÁC

V rámci spolupráce s Národní galerií, uvádíme ukázku z projektů účastníků koučinku ve Veletržním paláci, navázanou na expozici Národní galerie.

WORK IN PROGRES

24.8.2017, 19.30 STUDIO ALTA

Každoročně vznikají na rezidenci jedinečné projekty českých a zahraničních umělců. Na závěr rezidence proběhne tradiční prezentace, která je – obzvláště u zahraničních účastníků – pravděpodobně jedinou příležitostí vidět jejich práci v Česku. Letos se na rezidenci se třemi zahraničními lektory sejde pět českých a pět zahraničních choreografů.

Jedním z účastníků je například tanečník a choreograf Serge Arthur Loué z Pobřeží Slonoviny, který přijíždí s projektem „The shadow of my sweat“. „Moje práce se zabývá ideologickými aspekty mé osobnosti jako afrického tanečníka, zakořeněním tance v mé kultuře, mé sociální zkušenosti a mé osobnosti. Je to odraz na těle, moje tělo, africké tělo, ale i tělo současné.“ popisuje Serge Arthur Loué své rozpracované představení, se kterým přijíždí na koučink.

Ze Spojených států pak přijíždí Charlotte Colmant, která chce na koučinku rozvíjet, co začala už svou první choreografií: „V mé práci jsou všechny nové choreografie jen pokračováním té první. Používám slovník, který se vyvinul z různých tréninkových technik, které jsem používala, a z kombinace tance a videa. Můj první kontakt s choreografií byl přes video.“ Své předchozí choreografie představila Charlotte Colmant například v New Yorku či v Berlíně.

Stejně lákavé jsou ale i projekty z Česka a ze Slovenska. Michaela Raisová uvede projekt „Částečná nejistota“, založený na jejím vlastním textu „Inuita“ který, stejně jako připravované představení, zkoumá možnosti jazyka a jeho přeměnu na pohyb. Jako lingvistka se autorka zabývá vztahem pohybu a řeči a jejich propojením. Intenzivní zájem o nalezení způsobu použití jazyka a řečových znalostí k pohybu vedl autorku až k vytvoření představení, které by tento princip využilo.

Dále budete mít příležitost vidět projekty z Velké Británie, Polska či Litvy. Celkem deset choreografů, deset pohledů na současný tanec, deset konceptů. Jednoduše večer nabitý deseti špičkovými Work in progres.

A pozor, vstupné je na tyto akce dobrovolné!

FOTO: Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA

TANEČNÍ MAGAZÍN

Letos bez tančícího bagru ale s novým kulatým stolem

Ve Žďáru nad Sázavou se podařilo po čtyřech letech festivalu KoresponDance dát originální a specifickou tvář. Mají na tom zásluhu hlavně dvě – pro festival klíčové – ženy: Marie Kinsky a Lenka Flory. Letos u půvabného zámku nad řekou Sázavou padaly divácké rekordy a nepotřebovali k tomu tančící bagr, jako před třemi lety…

Letní festival KoresponDance se před čtyřmi lety přemístil z Prahy do komornějšího, ale o to atraktivnějšího prostředí, více spjatého s historií i přírodou – do prostor interiérů i exteriérů zámku ve Žďáru nad Sázavou. Před třemi lety zde všechny účastníky festivalu šokoval tančící bagr. Letos k takovým extravagančním podívaným nedošlo. Ale velice se zvýšil zájem diváků a také ruku v ruce s ním se zvedla dramaturgie a kvalita zúčastněných souborů. Proto je nutno v úvodu pochválit obě „autorky programu“, čili dramaturgyně. Paní ředitelku festivalu Marii Kinsky a ředitelku pro zahraniční vztahy Lenku Flory.

KoresponDance2

KoresponDance probíhal v již inzerovaném krásném prostředí žďárského zámku od 8. do 10. července včetně. Ale již před tímto datem se konaly v areálu tohoto zámku dětské kursy a workshopy.

O zahájení festivalu se postaral choreograf Jean Gaudin ve spolupráci s místním pěveckým sborem Žďáráček v koprodukci s hudebním režisérem a pedagogem Sébestienem Fournierem v představení „Flor de les Flors“. Mladí zpěváčci interpretující středověkou církevní muziku nesmírně konvenovali s prostředím zámku.

Úvodní páteční nabídku doplnila představení čtyř základních ( nikoli uměleckých!) škol ze Žďáru nad Sázavou a okolí pod jednoduchým názvem „Škola tančí“.

A právě druhý den festivalu – sobota – byl výhradněji věnován dětskému tanci a dětským scénickým představením. Logickým završením již zmíněných dětských tanečních táborů bylo kolektivní dílko „Pohřeb svatého Václava“. Prokázal se zde talent nejen samotných dětských interpretů, ale i jejich pedagogického vedení. Konkrétně choreografky Marty Trpišovské-Vodenkové, divadelního režiséra Jakuba Folvarčného a hudební pedagožky Libuše Voběrkové.

KoresponDance3

Vhodným a ve Ždáru nad Sázavou premiérovým doplňkem těchto představení byl „Kulatý stůl“, kde diskutovali diváci, herci, pedagogové i divadelní profesionálové o zkušenostech s tanečním divadlem. Pověstnou jahůdkou na dortu se v této diskusi stala uznávaná francouzská tanečnice a pedagožka Sophie Billy.

Z množství nepřeberných erupcí inscenačních a tanečních nápad ů zmíníme pouze ty nejzajímavější.

Minimalistická hudba i minimalistické kulisy. Tak lze stručně charakterizovat představení „Douglas“ skotského tanečníka a akrobata Robie Syngeho.

Představení „Contingo“ portugalského akrobata Joao Paulo Dos Santose umocnilo prostředí amfiteátru. Jeho balancování s tyčí bylo vpravdě uměleckou choreografií a nikoli pouze „cirkuzsovou“ akrobacií.

K neméně zdařilým číslům letošního festivalu patřila závěrečná performance „Farewell“ v podání tanečníků a herců z brněnské JAMU pod choreografickou taktovkou Dominique Bovin a Pierre Nadauda. Zámecké nádvoří pro ni zpestřily malé vodní bazénky.

Za zmínku by stála mnohá další představení, ale prostor tohoto článku už se naplňuje…

Mimo již zmíněného diskusního Kulatého stolu obohatila letošní KoresponDance rovněž interkontinentální platforma pro mladé choreografy „Fillimit“. V neděli poté každý z účastníků tohoto netradičního workshopu během osmi minut prezentoval svá díla divákům v různých prostorách a zákoutích zámku.

KoresponDance 2016 nasadil poměrně vysokou laťku. I bez bagru! 🙂 Čím nás překvapí KoresponDance 2017?

 KoresponDance1

Michal Stein

Taneční magazín

Foto: Archiv KoresponDance