Gerta Schnirch míří na obrazovky ČT

Výpravné drama podle románu Kateřiny Tučkové

Česká televize představí v neděli 11. října ve 20:15 na ČT1 první díl výpravného dramatu Gerta Schnirch. Adaptace oceňovaného románu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch v režii Tomáše Mašína přibližuje osud ženy, jejíž život zásadně poznamenaly události druhé světové války a poválečného odsunu. Titulní hrdinku ve dvou životních obdobích ztvárňují Barbora Váchová a Milena Steinmasslová. Film vznikl v mezinárodní koprodukci České televize, společnosti Negativ, HBO a ARTE. Po úspěchu na festivalu Finále Plzeň nyní míří také do soutěže prestižního festivalu PRIX EUROPA.

Gerta Schnirch-Juliana Tricoli © Česká televize foto Zuzana Panská

„Velmi si vážíme toho, že Gerta Schnirch získala Zlatého ledňáčka za nejlepší televizní a internetový projekt a zároveň Cenu studentské poroty ZČU ve stejné kategorii. Obě ocenění jsou pro nás mimořádně cenná. Těší nás, že příběh, který otevírá složité otázky naší historie, oslovil jak festivalovou porotu, tak mladou generaci diváků,“ říká kreativní producentka České televize Tereza Polachová.

Dvoudílný televizní film Gerta Schnirch vypráví osud ženy narozené do česko-německé rodiny, která se po druhé světové válce stává obětí divokého odsunu. Příběh inspirovaný románem Kateřiny Tučkové sleduje hlavní hrdinku napříč několika desetiletími a prostřednictvím jejího života otevírá témata kolektivní viny, lidské důstojnosti, historické paměti i odpuštění. Film se odehrává v několika časových rovinách – od druhé světové války přes padesátá léta až po závěr osmdesátých let. Vedle historických událostí se soustředí také na vztahy mezi generacemi jedné rodiny.

Dvě ženy rozdělené tajemstvím tak temným, že se o něm nikdy neodvážily otevřeně mluvit. Jeho povaha je hluboce intimní, rodinná, ale zásadně ovlivněná „velkými“ dějinami 20. století. Pomocí sond do minulosti jedné z nich rozplétáme život těžce poznamenaný dvěma totalitními režimy, národnostní nenávistí, starými křivdami a touhou po pomstě i odpuštění.

 

Gerta Schnirch-Johann vo Bülow © Česká televize foto Zuzana Panská.

Při slavnostní premiéře 5. října 2026 v Lucerně se sešel celý nekonečný tým tvůrců, kteří se sotva vešli na jeviště. „Už uplynula dlouhá doba, ale nic to nemění na výpovědi Gerty. Nejsou totiž důležitá data, ale výpověď„, zaznělo při úvodu.

Kateřina Tučková říká: „Napsala jsem 417 stran,  obsahují nesmyslnost kolektivní viny, Gertě se  staly věci, které zapříčinili lidé z okolí.  Stačí, aby si divák odnesl z jejího příběhu, že nemá dělat úsudek rychle, může to ovlivnit osudy lidí další 3 generace. Když jsem ten film viděla, plakala jsem, nejen kvůli příběhu, ale protože ten film sám o sobě je dobrý.“

A musím souhlasit. Film je velice dobrý. Vidíme víru a sílu  přežít. I jakou sílu má lidské odpuštění a obyčejné pochopení. Je hluboká pravda, že válečná generace moc  o traumatech nemluvila, nechtěla. Zdravá lidská mysl vytěsňuje negativní vzpomínky a už se k nim nevrací. Lidé se dívají spíše do přítomnosti nebo do budoucna. Čím více člověk trpí, tím je odolnější, ale i vnímavější.  Anebo naopak – stane se z něho úplná bestie. Tento typ povah film ukazuje také. Jenže ti ostatní kolem vás, když nemluvíte, zkrátka ničemu nerozumí. A vzniká další problém, který se příběhem prolíná.

Gerta Schnirch-Barbora Váchová © Česká televize foto Zuzana Panská

Jak je ale patrné z celého příběhu, Gertě se zcela odpustit nepodařilo, což by vlastně přineslo nejvíc úlevy jí samotné. Ale ona se s traumatem nedokázala vyrovnat.

Ve filmu je také krásně ukázáno, že generace, přesně tak ta dnešní, která nezažila otřesný boj o holý život a neúnosné podmínky pro přežití,  neunese sebemenší problém, který ani problém není. Proto dnešní děti neustále potřebují psychology a psychiatry, protože jsou ve skutečnosti rozmazlené a trošku v tom životě vůbec hledají nějaký smysl, ale smysl má život sám.

Scény jsou syrové, kruté, hluboko se zařezávají do divákovy duše. Ale velice věrohodné. Téměř, jako byste tam byli  i Vy.

Obdivuhodně věrohodné jsou i kulisy z válečné a poválečné doby. Natáčení probíhalo mimo jiné v Brně, na jižní Moravě, v Děčíně, Teplicích a pražských ateliérech České televize. Pro potřeby natáčení vznikly rozsáhlé dobové dekorace. Například Gertin byt se v ateliéru České televize postupně proměnil čtyřikrát, aby odpovídal jednotlivým historickým obdobím, jimiž hlavní hrdinka prochází.

Gerta Schnirch-Carl Grübel © Česká televize foto Zuzana Panská

Hlavní tvůrkyně Kateřina Ondřejková přiznává, že film vznikal velmi těžko.  „Táhlo se to strašně dlouho, asi 11 let a vypadalo to, že ho nikdy nenatočíme. Ale poučení je jedno. I když to trvá nekonečně, nevzdávejte to.“

„Mám ráda příběhy s přesahem, je to velký příběh jednotlivce, dotýká se bolestivého traumatu – odsunu Němců, ale je to jiný úhel pohledu, než ho známe. Vzala jsem jako výzvu tento příběh převyprávět. Právě pro veřejnoprávní Českou televizi, protože takové téma by jiná televize nevzala“, říká Kateřina Černá. 

 Režie se ujal Tomáš Mašín. V hlavních rolích se představují Barbora Váchová jako mladá Gerta a Milena Steinmasslová, která titulní hrdinku ztvárňuje v pozdějším životním období. Dále účinkují Lucie Štěpánková, Martina Czyžová, Oskar Hes, Kristýna Badinková, Zuzana Mauréry, Alena Mihulová a němečtí herci Johann von Bülow, Carl Grübel či Georg Bütow.

Herci bravurně a věrohodně ztvárnili hlavní postavy, je to vynikající výkon. Oskar Hes zraje jako dobré víno, je to čím dál tím kvalitnější herec a pro tyhle role je jako stvořený. Ve filmu představuje naději, světlo, ale stejně nedostane šanci, což je další rána do srdce Gerty.

Gerta Schnirch-Georg Bütow© Česká televize foto Zuzana Panská

Představitelka Gerty, Barbora Váchová, říká: „Jestli je něco z Gerty ve mně? Nevím, ale obdivuji, že se  dokázala postarat o dítě způsobem, který nekomentuji, nesoudím, zkrátka v situacích, kdy je to strašně těžké.“

Sama jsem zažila velké těžkosti a boj o holý život, ale  vím, že život má vždy ještě rezervy a horší to může být vždycky a Gerta mi to ukázala. Stala se pro mě hrdinkou, která bude svítit na cestu, když budu mít pocit, že dál už to nemůže zajít! Bravo tvůrcům!

První díl uvede ČT1 v neděli 11. října ve 20:15, druhý díl v neděli 18. října.

Gerta Schnirch-Barbora Váchová © Česká televize foto Zuzana Panská

Foto: Zuzana Panská, Česká televize

 

Eva Smolíková

Taneční magazín

Letní Shakespearovské slavnosti ve znamení lásky

Láska, mládí, krása – tvářemi letošních slavností jsou Filip Březina a Anna Fialová

Láska, mládí  a krása k sobě neodmyslitelně patří, proto tvářemi  letošních Shakespearovských slavností se stali Filip Březina a Anna Fialová


Filip Březina a Anna Fialová, hlavní tváře letošních slavností

Dámy, pozor!

Krásný a přitažlivý Filip Březina říká: „Když jsem dostal nabídku účinkovat zde, řekl jsem si jupííí! I když jsem se uvědomoval, že to bude časově náročné. Bylo to trochu napínavé, protože jsem dlouho nevěděl, koho budu hrát. Myslel jsem, že to bude nějaká menší role. A nakonec je to král! Vždycky jsem si to chtěl zkusit, lákala mě celá ta atmosféra Slavností. Začínat hrát za světla, pomalé stmívání a konec už s osvětlením ve tmě, také déšť je možný… Na všechno se těším. Hraji většinu roku ve sklepě nebo v Národním. Tohle bude moje první role pod širým nebem a komu se podaří hrát v dešti?“

Zeptali jsme se…..

Filip Březina

 Půvabný Filip Březina  Vás všechny zve vychutnat si představení pod širým nebem a třeba i v  mírném dešti

TM:  Filipe, chodil jste na Shakespearovské slavnosti už jako dítě. Co je za Vás pro diváka to nejatraktivnější na  letošních hrách?  Na co byste ho pozval?

„No, řekl bych, že nejzajímavější je to, že se jedná o komedii, ale ten příběh končí tragicky.“

TM: Měl jste rád Shakespeara už jako dítě nebo ne? Studoval jste si jeho hry  s  vidinou, že budete nějakou  roli někdy třeba hrát?

„Ne, to rozhodně ne, ani jsem ho nestudoval, nesnil jsem o roli,  učili jsme se o něm, pracovali jsme na nějakých monolozích, ale to bylo pro mě tak všechno.“

TM: Když jste tedy dostal tuto nabídku, co Vám blesklo hlavou?

„Těšil jsem se, protože jsem si vždycky tady zahrát chtěl. Jde o tu celkovou atmosféru, protože to není souborová záležitost, ale  setkávají se zde  lidé z různých divadel, kteří by se za běžného provozu vůbec neměli šanci potkat na jevišti a hrát společně. V tom je velké kouzlo.“

TM: Takže Vaše celé léto bude pracovní? Žádné prázdniny?

„Budu mít dva týdny volno!“

Děkujeme a krásné léto, krásné večery a  noci za mírného deště  se Shakespearem!

Anna Fialová, se představí jako francouzská princezna  ve hře Marná lásky snaha. Říká: „Když jsem dostala nabídku na hlavní roli, vybavil se mi mix skvělých zážitků a vzpomínek, ale také úrazy, které jsem měla na premiéře a derniéře ve hře ‚Dobrý konec všechno spraví‘. Při posledním zranění jsem ze sanitky říkala uměleckému řediteli Liboru Grossovi ať už mi nikdy nevolá, že už s nimi nechci mít nic společného. Ale byla jsem po vlivem rajského plynu… A tak jsem v tomhle případě roli přijala ráda, je tady úžasná parta. Bude to pro mě léto s přáteli.

Teplé letní večery jsou ideální a krásné, když se léto  vydaří.. Nevadí mi, když trochu poprchává. Baví mě to. Zažít představení na Pražském hradě musí mít i pro diváky magické kouzlo s magickou atmosférou.“

Jak je hercům nápomocný výklad profesora Hilského, který každoročně na první čtené zkoušce celému týmu hru popíše a zasadí do historických souvislostí?

Anna Fialová: „Skvělé, jeho výklad je zajímavý a důležitý, tak krásně se nad vším rozplývá, mě to dojímá a baví, jak ho to pořád těší. Dokáže přenést nadšení z věcí na všechny ostatní.“

Václav Kopta říká: „Hrát tady pro mě znamená prožít neopakovatelné večery.  Je to tady zkrátka jedinečné. Skoro každý den jezdím kolem Pražského hradu, pokaždé si vzpomenu na  všechno, co jsem tu prožil, ať už na Nejvyšším purkrabství, anebo v zahradě Míčovny.  Jenom mě osobně trochu děsí, že jsme tady s Jirkou Čtvrtníčkem nejstarší. Jemu ale už bylo šedesát, já mám ještě rok čas.  No a doby, kdy se herci vymlouvali, že celý rok pracovali a v létě musí přece mít volno, jsou už dávno pryč. Letos mám volno jen týden a vůbec mi to nevadí. Kdyby to byla otrava a věděl jsem, že se nebudu každý večer radovat, rozmýšlel bych se hodně. Ale já se těším.“

Režisér Filip Nuckolls říká: „Když jsem si ‚Marnou lásky snahu‘ přečetl, moc moudrý jsem nebyl.  Ale zaujalo mě  základní téma, kdy se čtveřice mladých mužů dobrovolně rozhodne k asketickému životu kvůli vlastní „nesmrtelnosti“ uvnitř pozemského ráje,  když na úplném konci hry náhle a brutálně do příběhu zasáhne stín smrti, zjišťují, že možná „probendili“ nejlepší část  svého života, přišlo mi to obrovsky současné – i kolem sebe pozorujeme, jak jsou schopni se  naši bližní trápit a omezovat se kvůli  vlastní „nesmrtelnosti“. Také mě zaujalo, že ač se jedná o komedii, základní situace je velmi vážná.   Postoupení kusu území původnímu vlastníku, sousední velmoci.“

 

Léto se rychle blíží a do startu nového ročníku Letních shakespearovských slavností zbývají  už jen dny. Ve středu 26. června zahájí Slavnosti na Nejvyšším purkrabství Pražského hradu komedie MARNÁ LÁSKY SNAHA v režii Filipa Nuckollse. Generálním partnerem výjimečné divadelní přehlídky děl nesmrtelného Williama Shakespeara je již dvacátým pátým rokem skupina PPF.

 Začíná tisková konference 

Chvilka zamyšlení 

 Petr Čtvrtníček a Václav Kopta

Tiskovou konferenci moderovala  oblíbená Kristina Kloubková

 

Stříbrné výročí

Skupina PPF a Letní shakespearovské slavnosti k sobě neodmyslitelně patří úctyhodných pětadvacet let. Toto významné jubileum v sobě mimo jiné nese odhodlání skupiny PPF subvencovat vybrané kulturní projekty, jakými jsou např. vydání kompletního díla Williama Shakespeara v překladu prof. Martina Hilského nebo samotná podpora růstu a významu shakespearovského festivalu. Skupina PPF se zásadním způsobem podílí na utváření Shakespearova odkazu.

 Martin Hilský, překladatel 

Odříkáním to začíná, láskou to končí

Nejoblíbenější hru shakespearologa Martina Hilského přivede k životu před historickou zdí Nejvyššího purkrabství Filip Nuckolls. Ačkoliv je MARNÁ LÁSKY SNAHA jeho první režií pro Slavnosti, s bardem samotným má letité zkušenosti.

„Naše inscenace by neměla být příliš tradicionalisticky alžbětinská, ale ani ne křečovitě modernizovaná. Měla by však být svižná, rychlá, snad zábavná a třeba i drzá, protože čím víc Williama Shakespeara poznávám, tím víc mi před očima vyvstává obraz prudce talentovaného, lehkonohého, bystrého drzouna, jehož velikost vychází z toho, že je obrovsky empatický k nespravedlnostem světa a lidské bolesti, zároveň má v sobě tolik vůle k životu a životní energie, že o těchto věcech dokáže tak lehce psát. A s tímto vědomím jsme s uměleckým ředitelem Liborem Grossem vybírali i účinkující,“ říká režisér. Diváci se tak mohou těšit na zvučná jména herců, jakými jsou Filip Březina, Anna Fialová, Václav Kopta či Jiří Vyorálek, Petr Čtvrtníček, Anna Kameníková, Lukáš Příkazký, Leoš Noha nebo Lucie Polišenská.

Hrátky s Petrem Čtvrtníčkem, oba fotíme….

Václav Kopta, který v chystané inscenaci ztvární Boyeta, staršího pána z družiny francouzské princezny, říká: „Hrát na Slavnostech pro mě znamená zažít nezapomenutelné večery. Letní shakespearovské slavnosti jsou prostě jedinečné. Chyběly mi. Navíc, na roli pana Boyeta jsme s Jirkou Vyorálkem dva, což je skvělé. Těším se na letošní premiéru s jedinečným obsazením. Jenom mě osobně trochu děsí, že jsme tady se Čtvrtníčkem nejstarší.“

Václav Kopta a  Petr Čtvrtníček 

Zábava, melancholie a hlavně láska od 21. července
Kdo loni nestihl vyprodanou premiérovou komedii JAK SE VÁM LÍBÍ, bude mít příležitost letos. Bláznivý Ardenský les, zázračné místo, v němž se lze snadno ztratit a v němž na stromech podezřele přibývá milostné poezie, po roce oživí Lucie Štěpánková, Václav Matějovský, Roman Zach, Markéta Děrgelová, Pavla Tomicová, Tomáš Jeřábek nebo Jaromír Nosek.

 

Mezinárodní Hamlet, ostravský Večer tříkrálový a bratislavské Skrotenie

Z Ostravy do Prahy dorazí na poslední tři srpnové večery novinka VEČER TŘÍKRÁLOVÝ ANEB COKOLI CHCETE v hlavních rolích s Kamilou Janovičovou, Petrem Buchtou a Vladimírem Polákem v režii Vojtěcha Štěpánka.

Zkrátka nepřijdou ani milovníci Shakespeara v cizojazyčném provedení. Odvážná inscenace Hamleta z produkce Prague Shakespeare Company, Bremer Shakespeare Company a Oděského akademického ukrajinského hudebně-dramatického divadla Vasyla Vasylka bude k vidění 23. srpna.

Shakespearem klasicky ožije nejen Praha, Ostrava a Brno, ale také Bratislava, kde pod vedením režiséra Michala Vajdičky začne svou pouť 4. července letošní slovenská premiéra SKROTENIE ZLEJ ŽENY.

Letní shakespearovské slavnosti 2024 se konají od 26. června do 7. září v Praze (Nejvyšší purkrabství Pražského hradu a Letní scéna HAMU na Malostranském náměstí), Brně, Ostravě a Bratislavě. Na programu je 14 titulů a více než 160 představení. Podrobné informace jsou k dispozici na stránkách festivalu www.shakespeare.cz nebo v prodejní síti www.ticketmaster.cz. Aktuality a zajímavosti nabízí instagram a facebook.

Tanečním krokem a zvesela na Shakespearovské slavnosti

Partneři Letních shakespearovských slavností 2024

Generální partner:  skupina PPF

Hlavní partneři: HOME CREDIT, CETIN

Hlavní mediální partneři: PRÁVO, FREKVENCE 1, NOVA

Partneři: HOFFMANN A ŽIŽÁK – OFICIÁLNÍ DEALER MERCEDES-BENZ, LAUNDRYLAND PRAHA, HOTEL BELVEDERE PRAHA, URBANLUX, OREA HOTELS & RESORTS

Mediální partneři: iGLANC, VLASTA, NOVINKY.CZ, SCENA.CZ

Spolupořadatelé: SPRÁVA PRAŽSKÉHO HRADU, HLAVNÍ MĚSTO PRAHA, MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 1

 

 

Foto, video, rozhovor: Eva Smolíková

Johana Turner

pro Taneční magazín

Matěj Hádek na Cestě do tmy

Nový psychologický thriller režiséra Jiřího Svobody

Mezinárodně uznávaný vědec přepadne banku v centru města, zajme rukojmí a před budovou odpálí bombu. Pachatelovu motivaci ke zdánlivě nepochopitelnému jednání odkrývá režisér Jiří Svoboda ve svém novém televizním filmu Cesta do tmy. V příběhu na motivy románu Děvčátko od bývalého policisty, který píše pod pseudonymem Martin Goffa. Hrají Matěj Hádek, Lucie Štěpánková, Alexej Pyško, Karel Heřmánek ml. nebo Igor Orozovič. Premiéru bude mít dramatický snímek v neděli 19. listopadu ve 20:10 na ČT1. 

„Scénář k Cestě do tmy byl úplně jiný než k filmům, které Jiří Svoboda doteď pro Českou televizi natočil. Tenhle má mnohem víc emocí a staví na subtilním příběhu člověka, který se rozhodne udělat něco, co nemůže vzít zpátky. Žánrově se snímek pohybuje mezi melodramatem a thrillerem. Oslovil mě především vztah hlavního hrdiny ke své dceři a jeho vzpoura proti vlastní bezmoci,“ naznačuje děj filmu kreativní producentka Veronika Slámová.


Režisér Jiří Svoboda, autor filmů Zánik samoty Berhof, Skalpel, prosím či Sametový vrazi v posledních letech pro ČT natočil například životopisné drama Rašín nebo krimi příběhy Vysoká hra a Vražedné stíny. „Mám rád dramatické příběhy, které mají nějaký dramatický přesah, které se dotýkají problémů, jenž společnost neřeší. A to je téma i Cesty do tmy. Hlavní hrdina jedná vyhroceně právě proto, že kolem sebe naráží na lhostejnost. Snažil se vyřešit svoji životní situaci, ale žádné pomoci se nedočkal. Proto ve svém jednání zašel až do extrému. Bude na divácích, jestli se rozhodnou s ním sympatizovat,“ uvažuje režisér a scenárista Jiří Svoboda.

Hlavní roli mezinárodně respektovaného vědce, který se zbraní v ruce drží po přepadení peněžního ústavu v centru Prahy desítku rukojmích, hraje Matěj Hádek. Toho Jiří Svoboda obsadil už před jednadvaceti lety do svého dramatu Udělení milosti se zamítá a před osmi lety pak do historického snímku Jan Hus. „Matěj (Hádek) je z těch herců, kteří si na natáčení udělají čas. Nepřejíždí ve stresu z jednoho projektu do druhého, je tedy koncentrovaný a naprosto odevzdaný jen té jedné aktuální roli. Bratrů Joela a Ethana Coenových se nějaký novinář jednou zeptal, jak vodí před kamerou svoje herce a oni odpověděli, že nejsou loutkoherci, nemusí nikoho vodit, protože už je obsazují s tím vědomím, že jsou to výborní herci, kteří svěřený charakter dokonale zahrají. A to je i můj případ,“ vysvětluje Jiří Svoboda.

„Pan režisér má na začátku natáčení svoji jasnou vizi o svém příběhu, o svém filmu a za tou si jde. Pro mě je to vynikající a výjimečný filmař, který ani s přibývajícími léty neubírá nic z profesních nároků, požadavků. Ani trochu neubírá plyn. Jede na plné obrátky. Je prostě dobrej,“ říká Matěj Hádek.

Televizní snímky či minisérie z filmografie Jiřího Svobody, například Vražedné stíny, Vysoká hra, Rašín, Zádušní oběť či Jan Hus, jsou dostupné v iVysílání ČT.

scénář a režie: Jiří Svoboda // dramaturgie: Marča Arichteva, Jan Maxa // architekt: Jiří Sternwald // výtvarnice kostýmů: Alena Schäferová // střih: Jan Mattlach // hlavní kameraman: Jan Kvasnička // hudba: Jiří Chlumecký // zvuk: Ivo Broum // výkonný producent: Ondřej Lácha // kreativní producentka: Veronika Slámová // účinkují: Matěj Hádek, Lucie Štěpánková, Igor Orozovič, Alexej Pyško, Martina Babišová, Karel Heřmánek ml., Jana Hinková, Petr Lněnička, Tereza Richtrová, Kajetán Písařovic a další

Foto: Zuzana Páchová, Radek Míča

Vendula Krejčová                                     

pro Taneční magazín