Gerta Schnirch míří na obrazovky ČT

Výpravné drama podle románu Kateřiny Tučkové

Česká televize představí v neděli 11. října ve 20:15 na ČT1 první díl výpravného dramatu Gerta Schnirch. Adaptace oceňovaného románu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch v režii Tomáše Mašína přibližuje osud ženy, jejíž život zásadně poznamenaly události druhé světové války a poválečného odsunu. Titulní hrdinku ve dvou životních obdobích ztvárňují Barbora Váchová a Milena Steinmasslová. Film vznikl v mezinárodní koprodukci České televize, společnosti Negativ, HBO a ARTE. Po úspěchu na festivalu Finále Plzeň nyní míří také do soutěže prestižního festivalu PRIX EUROPA.

Gerta Schnirch-Juliana Tricoli © Česká televize foto Zuzana Panská

„Velmi si vážíme toho, že Gerta Schnirch získala Zlatého ledňáčka za nejlepší televizní a internetový projekt a zároveň Cenu studentské poroty ZČU ve stejné kategorii. Obě ocenění jsou pro nás mimořádně cenná. Těší nás, že příběh, který otevírá složité otázky naší historie, oslovil jak festivalovou porotu, tak mladou generaci diváků,“ říká kreativní producentka České televize Tereza Polachová.

Dvoudílný televizní film Gerta Schnirch vypráví osud ženy narozené do česko-německé rodiny, která se po druhé světové válce stává obětí divokého odsunu. Příběh inspirovaný románem Kateřiny Tučkové sleduje hlavní hrdinku napříč několika desetiletími a prostřednictvím jejího života otevírá témata kolektivní viny, lidské důstojnosti, historické paměti i odpuštění. Film se odehrává v několika časových rovinách – od druhé světové války přes padesátá léta až po závěr osmdesátých let. Vedle historických událostí se soustředí také na vztahy mezi generacemi jedné rodiny.

Dvě ženy rozdělené tajemstvím tak temným, že se o něm nikdy neodvážily otevřeně mluvit. Jeho povaha je hluboce intimní, rodinná, ale zásadně ovlivněná „velkými“ dějinami 20. století. Pomocí sond do minulosti jedné z nich rozplétáme život těžce poznamenaný dvěma totalitními režimy, národnostní nenávistí, starými křivdami a touhou po pomstě i odpuštění.

 

Gerta Schnirch-Johann vo Bülow © Česká televize foto Zuzana Panská.

Při slavnostní premiéře 5. října 2026 v Lucerně se sešel celý nekonečný tým tvůrců, kteří se sotva vešli na jeviště. „Už uplynula dlouhá doba, ale nic to nemění na výpovědi Gerty. Nejsou totiž důležitá data, ale výpověď„, zaznělo při úvodu.

Kateřina Tučková říká: „Napsala jsem 417 stran,  obsahují nesmyslnost kolektivní viny, Gertě se  staly věci, které zapříčinili lidé z okolí.  Stačí, aby si divák odnesl z jejího příběhu, že nemá dělat úsudek rychle, může to ovlivnit osudy lidí další 3 generace. Když jsem ten film viděla, plakala jsem, nejen kvůli příběhu, ale protože ten film sám o sobě je dobrý.“

A musím souhlasit. Film je velice dobrý. Vidíme víru a sílu  přežít. I jakou sílu má lidské odpuštění a obyčejné pochopení. Je hluboká pravda, že válečná generace moc  o traumatech nemluvila, nechtěla. Zdravá lidská mysl vytěsňuje negativní vzpomínky a už se k nim nevrací. Lidé se dívají spíše do přítomnosti nebo do budoucna. Čím více člověk trpí, tím je odolnější, ale i vnímavější.  Anebo naopak – stane se z něho úplná bestie. Tento typ povah film ukazuje také. Jenže ti ostatní kolem vás, když nemluvíte, zkrátka ničemu nerozumí. A vzniká další problém, který se příběhem prolíná.

Gerta Schnirch-Barbora Váchová © Česká televize foto Zuzana Panská

Jak je ale patrné z celého příběhu, Gertě se zcela odpustit nepodařilo, což by vlastně přineslo nejvíc úlevy jí samotné. Ale ona se s traumatem nedokázala vyrovnat.

Ve filmu je také krásně ukázáno, že generace, přesně tak ta dnešní, která nezažila otřesný boj o holý život a neúnosné podmínky pro přežití,  neunese sebemenší problém, který ani problém není. Proto dnešní děti neustále potřebují psychology a psychiatry, protože jsou ve skutečnosti rozmazlené a trošku v tom životě vůbec hledají nějaký smysl, ale smysl má život sám.

Scény jsou syrové, kruté, hluboko se zařezávají do divákovy duše. Ale velice věrohodné. Téměř, jako byste tam byli  i Vy.

Obdivuhodně věrohodné jsou i kulisy z válečné a poválečné doby. Natáčení probíhalo mimo jiné v Brně, na jižní Moravě, v Děčíně, Teplicích a pražských ateliérech České televize. Pro potřeby natáčení vznikly rozsáhlé dobové dekorace. Například Gertin byt se v ateliéru České televize postupně proměnil čtyřikrát, aby odpovídal jednotlivým historickým obdobím, jimiž hlavní hrdinka prochází.

Gerta Schnirch-Carl Grübel © Česká televize foto Zuzana Panská

Hlavní tvůrkyně Kateřina Ondřejková přiznává, že film vznikal velmi těžko.  „Táhlo se to strašně dlouho, asi 11 let a vypadalo to, že ho nikdy nenatočíme. Ale poučení je jedno. I když to trvá nekonečně, nevzdávejte to.“

„Mám ráda příběhy s přesahem, je to velký příběh jednotlivce, dotýká se bolestivého traumatu – odsunu Němců, ale je to jiný úhel pohledu, než ho známe. Vzala jsem jako výzvu tento příběh převyprávět. Právě pro veřejnoprávní Českou televizi, protože takové téma by jiná televize nevzala“, říká Kateřina Černá. 

 Režie se ujal Tomáš Mašín. V hlavních rolích se představují Barbora Váchová jako mladá Gerta a Milena Steinmasslová, která titulní hrdinku ztvárňuje v pozdějším životním období. Dále účinkují Lucie Štěpánková, Martina Czyžová, Oskar Hes, Kristýna Badinková, Zuzana Mauréry, Alena Mihulová a němečtí herci Johann von Bülow, Carl Grübel či Georg Bütow.

Herci bravurně a věrohodně ztvárnili hlavní postavy, je to vynikající výkon. Oskar Hes zraje jako dobré víno, je to čím dál tím kvalitnější herec a pro tyhle role je jako stvořený. Ve filmu představuje naději, světlo, ale stejně nedostane šanci, což je další rána do srdce Gerty.

Gerta Schnirch-Georg Bütow© Česká televize foto Zuzana Panská

Představitelka Gerty, Barbora Váchová, říká: „Jestli je něco z Gerty ve mně? Nevím, ale obdivuji, že se  dokázala postarat o dítě způsobem, který nekomentuji, nesoudím, zkrátka v situacích, kdy je to strašně těžké.“

Sama jsem zažila velké těžkosti a boj o holý život, ale  vím, že život má vždy ještě rezervy a horší to může být vždycky a Gerta mi to ukázala. Stala se pro mě hrdinkou, která bude svítit na cestu, když budu mít pocit, že dál už to nemůže zajít! Bravo tvůrcům!

První díl uvede ČT1 v neděli 11. října ve 20:15, druhý díl v neděli 18. října.

Gerta Schnirch-Barbora Váchová © Česká televize foto Zuzana Panská

Foto: Zuzana Panská, Česká televize

 

Eva Smolíková

Taneční magazín

Program v podhradí odstartuje derniéra Hamleta

Otevírá se druhá Letní scéna Slavností

V malebném prostředí Lichtenštejnského paláce, sídla HAMU, v horní části pražského Malostranského náměstí se již osmým rokem, ale tentokrát naposledy (od 30. července do 4. srpna) rozeznějí existenciální otázky dánského následníka trůnu Hamleta. Na diváky i letos čeká atraktivní obsazení a herecké mistrovství Jaroslava Plesla, Veroniky Khek Kubařové, Veroniky Čermák Mackové či Lenky Vlasákové. Generálním partnerem Letních shakespearovských slavností je krásných a úctyhodných 25 let skupina PPF.  

15 důvodů k radosti

Veselé paničky windsorské mají své místo na repertoáru Slavností neuvěřitelných 15 let. Za tu dobu rozechvěly tisíce bránic a ani letos tomu nebude jinak. V osmi srpnových večerech (od 18. do 25. srpna) se na prkna, která znamenají svět, po loňské pauze vrátí nenahraditelní Bolek Polívka, Simona Stašová a Eva Režnarová. A navíc se Paničky v jednom ze srpnových večerů dočkají slavnostní 250. reprízy!

Nabitému programu dominuje Zimní pohádka
Zimní pohádka, příběh zrazené lásky, zničující žárlivosti, ale i naděje a zázraků, odráží Shakespearovu celoživotní zkušenost. Oblíbený bard ji situoval na Sicílii a do Čech, jimž překvapivě propůjčil moře. Inscenaci v režii Pavla Kheka vévodí Martin Hofmann, Michal Isteník, Veronika Arichteva, Saša Rašilov, Alena Mihulová, Petra Špalková, Matouš Ruml a další výborní herci. K vidění bude od 7. do 16. srpna.
Sezonu na HAMU pak ve dvou večerech (27. až 28. srpna) zakončí oblíbená klasika z Ostravy – Zkrocení zlé ženy.

Vstupenky

Vstupenky je možné zakoupit na stránkách festivalu a v prodejní síti Ticketmaster. O aktualitách jsou diváci informováni prostřednictvím webu www.shakespeare.cz a sociálních sítí.

Pavel Turner

pro Taneční magazín

Svatá

Příběh o pravdě a lži s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli

Jiřina Bohdalová v hlavní roli strhujícího dramatu Svatá – příběh o pravdě a lži natočil Jiří Strach

Vitální důchodkyně Olga pořádá besedy a píše knihy o hrůzách stalinistických gulagů. Prezident republiky jí chce dokonce udělit státní vyznamenání. Tato zpráva přitáhne mediální pozornost a hlavní hrdinka musí odpovídat na nepříjemné otázky, a to i od vlastní dcery. Komorní drama o bolavé minulosti i o složitých zákoutích mezilidských vztahů napsal scenárista Marek Epstein pro Jiřinu Bohdalovou. Její dceru hraje Lenka Vlasáková, novinářku pak Pavla Beretová. Film Svatá uvede ČT1 v neděli 19. května ve 20:10.


„Původní název byl Svatá, svatá, svatá, protože děj je o třech ženách, z nichž každá si svým způsobem myslí, že si zaslouží svatozář za to, co dělá. Postupem času se ale stále víc ukazuje, že nic není takové, jaké se na první pohled zdá, že život je příliš složitý na to, aby se daly vynášet jednoduché soudy. A o té nejednoznačnosti života a zkouškách, které si na nás připravuje, je pro mě náš film,“ zamýšlí se kreativní producent ČT Jaroslav Sedláček a režisér Jiří Strach ho doplňuje: „Svatá je dalším z něžných, citlivých, lidských příběhů od scenáristy Marka Epsteina. Tentokrát ještě s bonusem, který je mně osobně velmi blízký, a tím je téma pravdy. Svatá je příběhem o pravdě. O tom, zdali je pravda tou absolutní hodnotou. Václav Havel nás naučil, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Ale není přece jenom láska ještě výš? Láska dokáže odpouštět. Láska dokáže odpustit i lež. A zároveň může mnoho pravd zabít lásku. O tom jsem přesvědčený.“ 

Jiřina Bohdalová si už v režii Jiřího Stracha a podle scénáře Marka Epsteina zahrála v oceňovaných snímcích Vrásky z lásky a Klec. „Ráda si vybírám své herecké partnery, pokud mi to tedy tvůrci umožní. I u Svaté to tak bylo a do role své filmové dcery jsem chtěla výbornou Lenku Vlasákovou. Herecky si naprosto rozumíme a jsme si i trochu podobné. Do další výrazné ženské role obsadili režisér s producentem Pavlu Beretovou. Neznaly jsme se a velice příjemně mě překvapila. Takže ve filmu Svatá hraje trojice hereček, které jsou sice od sebe věkově vzdálené, ale podle mě jsme do sebe ohromně zapadly,“ říká Jiřina Bohdalová a ke své postavě v novém dramatu dodává: „Olga mi nijak sympatická není, ale mám pro ni pochopení. Musela jsem ji mít ráda, musela jsem si říct, že pro všechno to, co v příběhu vykoná, má svůj důvod. Neměla v životě štěstí na chlapy, na práci, na nic. Tak jednou ke stáru chtěla být šťastná, užitečná. Máme právo ji soudit? To krásné na tomhle dramatu je, že je to film s otazníkem.“

Scénář věnoval před třemi lety Marek Epstein legendární herečce Jiřině Bohdalové k jejímu tehdejšímu životnímu jubileu. Přípravy zabraly téměř dva roky. Štáb Jiřího Stracha film Svatá natáčel loni v srpnu a září. „Přál jsem si najít příběh, ve kterém hraje hlavní roli žena požehnaného věku. Nechtěl jsem banální story žoviální seniorky, protože takových už paní Bohdalová pár sehrála. Hledal jsem příběh zajímavé, silné postavy, která mě bude bavit a iritovat zároveň. A pak jsem byl upozorněn na neuvěřitelné osudy jedné dámy, která se stejně jako naše hrdinka pohybuje na hranici hrdinství a podvodu. Její příběh měl všechny chutě, které jsem hledal a potřeboval,“ vzpomíná Marek Epstein.

scénář: Marek Epstein // dramaturgie: Jaroslav Sedláček // hudba: Michael Kocáb // zvuk: Radim Hladík // střih: Jan Mattlach // kamera: Martin Šec // režie: Jiří Strach // výkonná producentka: Monika Effenbergerová // kreativní producent: Jaroslav Sedláček // hrají: Jiřina Bohdalová, Lenka Vlasáková, Pavla Beretová, Jan Vondráček, Alena Mihulová, Elizaveta Maximová a další

 

Foto: Pavla Černá, Petr Čepela 

Vendula Krejčová, Česká televize 

pro Taneční magazín