„Oáza neklidu“: první monografie o ALFREDu VE DVOŘE

Škrabal odpovědným redaktorem knihy o ALFREDU VE DVOŘE!

Motus, produkce pražského divadla Alfred ve dvoře vydává svou první publikaci s názvem Oáza neklidu. Kniha s podtitulem „Sonda do nitra nezávislé scény Alfred ve dvoře“ je kolektivní monografií Lukáše Jiřičky a Evy Kyselové, kteří se zaměřili na tuto scénu jako na divadlo neustálého experimentu. Kniha obsahuje celkem devět studií, doprovodné fotografie, přehled všech inscenací uvedených od roku 2001 ad. Grafickou podobu, která vychází z dlouholetého vizuálu divadla, navrhla grafička Anastasia Vrublevská (ATYP). Uvedení knihy proběhne 20. února od 18:00 přímo v Alfredu ve dvoře (Františka Křížka 36, Praha 7). Knihu je možné zakoupit v divadle a ve vybraných knihkupectvích.

Alfred ve dvoře už více než 15 let funguje jako umělecký inkubátor i stabilní divadelní scéna. Svým zaměřením zosobňuje a odráží proměnu divadelního jazyka i zásadní emancipaci českého (a evropského) performativního, divadelního a tanečního umění. Autorky a autoři textů Marie Adamová, Jana Bohutínská, Petr Ferenc, Lukáš Jiřička, Eva Kyselová, Ewan McLaren, Jana Návratová, Jakub Škorpil a Miloš Vojtěchovský se zaměřují na tvůrce, kteří výrazně ovlivnili vývoj této nezávislé scény – například Krepsko, Secondhand Women, Handa Gote Research & Development, Jiří Adámek a Boca Loca Lab a další „Po roce 2000 doznala česká divadelní scéna řadu změn, jichž se Alfred ve dvoře v produkci Motusu aktivně účastnil – docházelo k proměnám divadelní estetiky, která byla s nezávislou scénou do té doby spjata. Publikace analyzuje tyto posuny na jednom z nejlepších příkladů,“ komentují koncepci publikace editoři Lukáš Jiřička a Eva Kyselová.

Produkce Alfreda ve dvoře se také snaží vystupovat mimo divadlo a bere na sebe občansky aktivní roli – jako v případě založení platforem Auto*Mat, Zažít město jinak ad. Divadlo v roce 1997 postavil a několik let umělecky vedl významný český mim Ctibor Turba. V roce 2001 jej (již v produkci Motusu) znovu zprovoznily Maria Cavina a Daniela Voráčková. Ty v roli ředitelky vystřídala Šárka Havlíčková. Posledních osm let byl ředitelem a uměleckým šéfem Ewan McLaren, kterému ke konci minulého roku vypršelo funkční období. Od 1. 1. 2019 tak divadlo společně vedou domácí kolektivy Handa Gote Research & Development a Wariot Ideal. Ředitelkou je opět Maria Cavina, uměleckým šéfem Tomáš Procházka.

Lukáš Jiřička, Eva Kyselová a kolektiv: Oáza neklidu

Sonda do nitra nezávislé scény Alfred ve dvoře 

Vydal: z. s. Motus, 2018

Odborní redaktoři: Lukáš Jiřička a Eva Kyselová

Odpovědný redaktor: Ondřej Škrabal 

Obálka, grafická úprava a sazba: Anastasia Vrublevská (ATYP) 

Tisk: PROTISK, s. r. o., České Budějovice 

Vydání první, 224 stran 

ISBN: 978-80-270-5238-7

Doporučená cena: 390 Kč

Křest: 20. 2. 2019, 18:00, Alfred ve dvoře (Františka Křížka 36, Praha 7)

Publikace vznikla s podporou Ministerstva kultury ČR.

Lukáš Jiřička (*1979) studoval komparatistiku na FFUK, dramaturgii na DAMU v Praze, v Giessenu v Institutu aplikované divadelní vědy a také na PWST v Krakově. Působí jako publicista, scénárista, divadelní dramaturg a režisér radioartových projektů, převážně pro Český rozhlas. Inscenace, na nichž se podílel, byly představeny v Německu, Polsku, Maďarsku, Slovensku, Španělsku, USA, Švédsku a Anglii. Věnuje se také divadelní, hudební a literární publicistice v  HIS Voice, Hospodářských novinách, Respektu, A2, Světu a divadle ad., v polských časopisech Ha!art a Didaskalia. Je autorem knih Identita v době otřesu – Skici o současném polském divadle (NAMU, 2010), Dobyvatelé akustických scén (NAMU, 2015) a překladů dramatické literatury z polštiny. Jako editor a autor úvodní studie připravil knihu Preciw Gesamtkunstwerk německého režiséra a skladatele Heinera Goebbelse (Korporacja Ha!art, Krakov, 2015). Pedagogicky působí na DAMU, FAMU a pravidelně také přednáší na JAMU.

Eva Kyselová (*1984) vystudovala divadelní vědu na bratislavské VŠMU (2009) a v roce 2015 absolvovala doktorské studium v oboru teorie a praxe divadla na pražské DAMU. Od roku 2013 přednáší na katedře teorie a kritiky DAMU, kde vede semináře k dějinám a světového a českého divadla, a externě přednáší na katedře produkce. Aktivně se věnuje divadelní reflexi a kritice, se zaměřením na současné tendence v českém a slovenském činoherním a alternativním divadle, a spolupracuje s českými a slovenskými divadelními periodiky. Je členkou AICT a BSA, absolvovala několik seminářů AICT v Německu, Maďarsku, Holandsku, Polsku, účastnila se mezinárodních vědeckých konferencí na Slovensku, Polsku, Slovinsku, Velké Británii, Řecku. Je také spolupracovnicí dokumentace Divadelního ústavu/Institutu umění.

Na útěku

„Oblíkej se nenápadně, udržuj se v čistotě, hlídej si neutrální výraz v tváři a v divadle si sedej u uličky blízko východu!“

 

 

 

Boca Loca Lab a NoD uvádějí – Jiří Adámek, Ivana Kanhäuserová: NA ÚTĚKU

„Oblíkej se nenápadně, udržuj se v čistotě, hlídej si neutrální výraz v tváři a v divadle si sedej u uličky blízko východu!“ Na útěku. Pohyb v noci cizí krajinou, dlouhé hodiny čekání, zvuky, hluky, vůně a pachy, výkřik, pot a zrychlený dech.

Jiří Adámek, režisér: Před rokem jsme se s výtvarnicí Ivanou Kanhäuserovou poprvé pokusili o příběhy, které divák nedostane naservírované se vším všudy, nýbrž si je musí intenzivně představovat a domýšlet. Byla to jednorázová akce. Ivana popisovala vizuálně pestré obrazy, přičemž diváci hleděli na jemně nasvícené prázdné jeviště.

image2fotoivanakanhauserova

Chtěli jsme v divadelně-nedivadelním způsobu vyprávění pokračovat, jen se nám zdálo nepatřičné, aby takto exponované příběhy zůstaly na úrovni pouhých hříček. Nastalo tedy hledání správného příběhu.
Při té příležitosti jsem se spolupracovníkům přiznal k soukromému tabu, které bych rád divadelně otevřel, jenom jsem nevěděl, kudy na to. Měl jsem na mysli židovské kořeny mé rodiny a tragický konec většiny příbuzných za druhé světové války. S pomocí rodinných dokumentů a vyprávění rodičů jsem poskládal osudy svých předků. Zároveň jsme se s výtvarnicí i dramaturgyní shodli na tom, že hrůza holocaustu je příliš absolutní, že není možné ji estetizovat. Že nás ale lákají individuální osudy ve své každodennosti.
Při četbě autobiografií těch, kdo přežili koncentrační tábory, jsem začal obdivovat u některých výjimečně odolných jedinců odhodlání bojovat o přežití. Tak jsme dospěli místo zobrazování beznaděje k ohromující vitalitě. A vznikla představa člověka na útěku.

To už jsme se vzdalovali odkazům na Osvětim. Mnohé inspirace jsme získali při četbě autentické zprávy bratrů Mašínů či z různých útěkářských filmů. A pak jsme začali rozvíjet příběh vlastní, v němž jsme využili epizody či opakující se motivy z různých pramenů. Ve chvíli, kdy byl téměř napsán, zaplavila Evropu vlna zoufalých lidí z okolních, válkou či bídou postižených oblastí. Být na útěku znamenalo najednou něco jiného než dřív. Zesílil v nás pocit, že je třeba nabídnout příběh, ve kterém není podstatná doba a místo, ale věčné útrapy člověka, jenž se nikoli vlastní vinou ocitne v nesnesitelné situ aci a nechce se vzdát.

image1fotoivanakanhauserova

Premiéra nové inscenace Jiřího Adámka a Ivany Kanhäuserové: NA ÚTĚKU se uskuteční ve středu 25.11.2015 od 20:00 v Experimentálním prostoru NoD.

Koncepce: Jiří Adámek, Ivana Kanhäuserová, Martina Musilová
Scénář a režie: Jiří Adámek
Scénografie: Ivana Kanhäuserová
Hudba: Michal Nejtek
Dramaturgie: Martina Musilová
Hlasy: Martin Finger, Maxime Mededa, Alessandro Motta, Ibrahim Ndiaye, Dragan Stojčevski, Matthias Straub a Hasan Zahirović
Zvukový design: Jan Veselý

Na scéně: Ivana Kanhäuserová, Petra Lustigová a Jan Mikušek

Výkonná produkční: Markéta Kocourková
Produkce: jedefrau.org a Roxy/NoD
Projekt vznikl díky finanční podpoře: Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha
Délka: 60 min

Předprodej vstupenek: https://goout.cz/cs/listky/na-uteku/eyh/
Facebook událost: https://www.facebook.com/events/1654466758134774/

jiriadamekfotoarchivjirihoadamka

Foto: Ivana Kanhäuserová a archiv Jiřího Adámka

Taneční magazín