Již ani ne za měsíc se na Jatkách78 uskuteční další významná premiéra. Cirk La Putyka uvede nové představení s výjimečným zahraničním obsazením. Zaměří se v něm na lidskou osobnost. Na takzvanou poruchu pozornosti s hyperaktivitou známou pod anglickou zkratkou ADHD.

Ve stejnojmenné inscenaci se v režii Rostislava Nováka ml., kterému jako dítěti byla tato porucha diagnostikována, představí osm výjimečných novocirkusových umělců z Finska, Venezuely, Kanady, Španělska, Belgie, Holandska a Francie – jeden z nejlepších světových žonglérů, akrobaté na tyči, cyr wheelu, kolečkových bruslích, tanečníci i akrobat visící za vlasy.

Soubor tak divákům nabídne „nejnovocirkusovější” podívanou za několik posledních let. Zároveň je ale cílem představení upozornit na to, že ADHD není onemocnění, ale nová kvalita života. Premiéra bude  21. října 2018 v pražském divadelním prostoru Jatka78.

Téma představení je pro Rostislava Nováka ml. velmi osobní: „Sám jsem byl jako dítě diagnostikován ADHD a jeden z mých synů je ADHD také,” říká a pokračuje: „Když ho vidím jak dospívá, jak bojuje sám se sebou, se svým okolím, jak hledá své sny. Jak jeho tělo a hlava někdy reagují samy od sebe a on to nedokáže ovládat nebo pochopit. Řekl jsem si, že pro něj udělám projekt. Chci, aby pochopil, že ADHD není onemocnění, jak mnozí tvrdí, ale je to přednost. Nová kvalita života.”

Vlevo Štěpán Kubišta, vpravo hlavní aktér Rosťa Novák

Při přípravě tohoto projektu Rosťa Novák spolupracuje s psychology, terapeuty, psychiatry, neurology i s dětmi ze speciálních škol „Půjde o příběh, který je inspirován skutečnými událostmi. Příběh autorský. Příběh, který se nechává inspirovat Torey Hayden, Emilem Zátopkem, Jean-Michel Basquiatem a lidmi s ADHD, kteří žijí právě teď a tady,” vysvětluje Rosťa Novák. „Existují teorie, že díky lidem jako byl Kryštof Kolumbus, Albert Einstein, Wolfgang Amadeus Mozart, Winston Churchill, Leonardo da Vinci nebo Karel IV. se naše společnost dostala do bodu, ve kterém se právě teď nacházíme. Všichni byli hyperaktivní, jsme ve správném bodě,” říká. „Kdybych neměl ADHD, nikdy bych nedokázal vytvořit náš soubor nebo založit Jatka78. Nikdy bych nezačal sportovat ani malovat,” zdůrazňuje Rosťa Novák.

Na projekt ADHD navazuje platforma „Hejbej se a tvoř“, v rámci které Rosťa Novák a členové souboru Cirk La Putyka navštěvují dvě základní školy – Na Zlíchově, která je jedinou specializovanou základní školou pro děti s poruchami chování v České republice, a základní školu ve Dvoře Králové, kde mají několikaleté zkušenosti s integrováním dětí s poruchami chování do obyčejných tříd. „Děti navštívily naše představení, my jsme jim u nich ve školách ukázali, co děláme my. Pak jsem jim představili projekt ADHD, malovali jsme společně velká plátna,” líčí spolupráci Rosťa Novák. „Platforma by měla pokračovat dále. Jejím cílem je ukázat rodičům a jejich dětem s ADHD nový cirkus jako příležitost k fyzické a myšlenkové kreativitě.”

V celosvětovém měřítku trpí ADHD 3–4 procenta dospělé populace. V České republice je to odhadem 300 až 400 tisíc lidí.

Zeptali jsme se:

Rostislava Nováka ml.,

Rostislav Novák mladší odpovídá

ADHD je poměrně nová nemoc, v minulosti se o ní rozhodně tolik nehovořilo. Je podle Vás tak zlá, že radikálně člověka ovlivní nebo se  s ní dá  klidně žít a nikdo kolem o ní neví? 

„To je otázka. Záleží také na podpoře  okolí a jestli došlo opravdu k této diagnóze.  Je  spousta rodičů, kteří opravdu jen moderně označují  své dítě ADHD a přitom je to pouze zlobivé  dítě, které nemá  žádné ‚mantinely‘ od svých rodičů, zkrátka je jenom špatně vychovávané. Ale pokud jde  opravdu o onemocnění ADHD, pak už to se zlobivostí nemá nic společného. Důležité je, jaká je  rodina, škola, okolí, jakým způsobem respektují toto onemocnění a jak se budou snažit pro ně  najít nějaký ‚ventil‘ a spíše je využít k dobrému, protože   ADHD dokáže ničit jednotlivce i široké okolí.“

S jakými těžkostmi se člověk s ADHD musí potýkat?

„Úplně nejtěžší je projít základní školou. S tím asi bojuje každé dítě, které ADHD má. Ve škole se nastavují pravidla, člověk se  nevydrží soustředit dlouho. ADHD s sebou nese problémy jako dyslexie, dysgrafie, noční běsy, agresivita, vulgarita. Další problém spočívá v tom, že děti  fyzicky vyspějí, vypadají třeba na sedmnáct let, ale mentálně  odpovídají věku devíti roků a přitom je jim třeba  jedenáct. Přesto  ale  každý snad má někde nějaký skrytý talent a  třeba jeho okolí mu může pomoci ten talent najít. Je to problematické. Nechci něco určovat a pouštět se do konfrontace s odborníky nebo psychiatry, já svým  představením ukazuji jen můj pohled a mého tvůrčího týmu, který vznikl na základě  mých  nasbíraných zkušeností.“

Dá se to tedy tato nemoc úspěšně zvládnout?

„Určitě ano. Pokud ale jedinec nemá dobré zázemí, pak je to pro něho velice složité.“

Jak je možné, že právě poruchy soustředění Vám pomohly začít tvořit a nově žít?

„Měl jsem doporučeno  zabývat se nějakou výraznou fyzickou aktivitou, takže jsem byl vedený k vrcholovému sportu. Na druhé straně  mělo být nějaké uklidnění té koncentrace,  tak jsem se zabýval  výtvarným uměním.  Nikdy jsem neužíval  žádnou medikaci, ale v současné době je častou formou léčby právě medikace. Tím jsem neprošel. Pohyb a kreativita byla cesta, jak se s ADHD vyrovnat. I moje company se velice úzce dostává se mnou k poznání,  co ADHD opravdu je a pociťuje to. Má to samozřejmě spoustu negativních stránek, ale já se skutečně snažím rodiče a děti inspirovat, protože  ADHD je pro mě má životní cesta.“

Děkujeme. 

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN