Vzlet vstupuje do další etapy

Vršovická kulturní křižovatka

vršovická kulturní křižovatka Vzlet vstupuje do další etapy svého fungování. Od 1. ledna 2026 je v čele jeho uměleckého vedení trojice divadelních tvůrců, které spojuje autorský přístup, práce se současnými tématy a chuť přemýšlet o divadle i kultuře jako o živém organismu: Petr Erbes, Boris Jedinák a Anna Klimešová. Umělecký tým doplňuje Emílie Formanová, která se z pozice vedoucí produkce ujala role výkonné ředitelky. Vzlet tak letí vstříc novým výzvám, přináší nová témata, výrazně posiluje svou divadelní linku a do bývalého sokolského kina chce přivádět nejen Vršovičáky, ale celou Prahu.

Od ledna 2026 přebírá vedení prostoru Vzlet nová generace – Anna Klimešová, Boris Jedinák, Petr Erbes a Emílie Formanová. Zakladatelé – Prokop/Vosto5, Alžběta a Honza Macolovi/Kino Pilotů a Veronika Hyksová/Collegium 1704 – uzavírají jednu kapitolu.

Co vás čeká dál?

Na co se do Vzletu těšíte a co vás vedlo k rozhodnutí nastoupit do jeho uměleckého vedení?

Boris: Když nás s Aničkou a Petrem oslovil Petr Prokop s nabídkou, jestli by nás lákalo převzít štafetu a stát se novým uměleckým vedením Vzletu, upřímně mi to vyrazilo dech. Shodli jsme se, že je to nesmírně lákavá výzva. Vzlet se všemi svými programovými liniemi pro nás totiž představuje výjimečnou možnost rozvíjet zde právě to, co nás na divadle zajímá nejvíc. Dlouhodobě se věnujeme autorskému divadlu, na kterém nás na lákají jeho přesahy do dalších disciplín (vzdělávání, žurnalistika, kulturní antropologie…) a především pak to, že divadlo umožňuje společnou imaginaci, sdílení osobní zkušenosti a prožívání něčeho nevšedního.

Anna: Já osobně se těším moc. Vnímám Vzlet jako výjimečný multifunkční prostor. Těším se na nové inscenace, které máme v plánu a na tvorbu programu a propojování jednotlivých linií a aktivit Vzletu. Zajímá nás hledat způsoby, jak nechávat současná témata žít nejen v divadelních inscenacích, ale i v tematicky příbuzných výstavách, vzdělávacích programech, debatních cyklech a komunitních akcích.

Petr: O Vzletu uvažujeme jako o prostoru, který otevírá současná společenská a politická témata, která realizuje nejen pro lidi, kterých se bezprostředně dotýkají, ale i přímo s nimi. Těším se, že do procesu tvorby a její reflexe zde budeme zapojovat také odborníky různých oborů – sociology, filozofy, žurnalisty, politology atd. Navíc prostor Vzletu přímo vyzývá k tomu pracovat zde divadelním způsobem, který v jiných divadlech není možný. Tuhle cestu chci prozkoumat.

V čem na minulou etapu navazujete a co se chystáte změnit?

Anna: Naším záměrem je posílit osobitou divadelní linku ve Vzletu. Divadelní tvorba je pro nás způsob, jak poznávat svět kolem nás, ale také možnost, jak na něj působit a snažit se jej proměňovat. Ke společné spolupráci jsme například oslovili tvůrce a skupiny Zapětdvanáct, Petru Tejnorovou,  Vosto5, Veselé chvíle, Collegium 1704, jejichž koncerty jsou i nadále součástí programu. V budoucnu bychom se zároveň rádi zaměřili i na posílení zahraniční spolupráce s podobnými prostory, jako je Vzlet.

Petr: V centru našeho zájmu je autorské a dokumentární divadlo, které se aktivně vyjadřuje k aktuálním společenským tématům a nebojí se být osobní. Osobně je mi velice blízké chápat divadlo jako jakousi simulaci polis, kde se současné otázky mohou odrážet. V divadelních projektech chceme co nejvíce využít prostorové možnosti Vzletu a stavět v nich diváky do centra události, jako tomu bude už teď v chystané inscenaci Prokletí. Přejeme si, aby byl Vzlet místem, kam se lidé vracejí nejen díky výběru zpracovávaných témat, ale i díky silnému divadelnímu zážitku.

Boris: Vzlet je v naší vizi místem setkání, ve kterém se mohou potkat různé generace, kultury, postoje a názory, a ve kterém se s divákem počítá jako s partnerem. Je multifunkčním prostorem, který se neuzavírá sám v sobě, ale odvážně expanduje a aktivně hledá nové obzory – ve zpracovávaných tématech, nových spolupracích i uměleckých formách. V tomto směru navazujeme na pestrý vzdělávací program i doprovodné aktivity a zároveň se v chystaných projektech ještě více zaměřujeme na spolupráci s mladými lidmi.

 A na co se můžeme těšit ve Vzletu již v tomto roce? 

Anna: V návaznosti na inscenaci První rána kapitána, jsme se souborem Zapětdvanáct  odpremiérovali inscenaci A proč?, která se věnuje otázce, od kdy mají mít mladí možnost ovlivňovat věci kolem sebe. První reprízy budou už 5. a 6. února. Takže vás zveme na tuhle simulaci, ve které třináct absolutně neuvěřitelných dětí zakládá politickou stranu. V této linii projektů s mladými lidmi a pro mladé připravujeme se skupinou Zapětdvanáct na podzim inscenaci Romeo, Julie a rodiče, která se věnuje tématům ideálního rodičovství a rodinným tabu.

Petr: Nejbližší premiérou, která nás teď čeká, je inscenace Prokletí, která bude vyprávět příběh kolem magické skupiny Jana Kefera. Ta se během protektorátu pokusila zaútočit na Hitlerovo astrální tělo a tím ho chtěla oslabit. Prokletí je vlastně příběh o hrdinství a o magické síle přání.  V podobě imerzivního divadla se dostaneme do ateliérů, kde skupina filmařů natáčí akční film na motivy Keferova příběhu. Publikum bude součástí celé inscenace jako komparz.

Boris: Pokud by měl kdokoli chuť dozvědět se o chystaném programu víc, tak vás srdečně zveme na setkání s celým vedoucím týmem, které proběhne 5. února v Malém foyer Vzletu v 17.00. Rádi vás uvidíme a provedeme nejen chystanými sezónami, ale i samotnou budovou.

Nejbližší premiéra se uskuteční 28. března. Inscenace Prokletí Petra Erbese a Borise Jedináka vychází ze skutečného příběhu československého magického odboje.

Míša Sikorová 

pro Taneční magazín

„K sobě“

Nová inscenace mladé generace otevírá téma sebehodnoty

Kulturní stanice Galaxie uvede 31. ledna a 1. února 2026 premiéru autorské inscenace „K sobě“, připravené v režii Anny Klimešové a Petra Erbese. Do projektu se zapojilo osmnáct mladých lidí ve věku 16 – 21 let, kteří se společně s tvůrčím týmem pustili do zkoumání tématu, jež je pro dnešní generaci mimořádně citlivé – sebehodnoty. Výsledkem je představení, které propojuje současné divadlo, tanec, osobní výpovědi i multimediální prvky a nabízí intenzivní zážitek širokému spektru diváků.

Podtitul „Přijď, bude ti líp. Slibuju!“ vystihuje atmosféru celého projektu. Inscenace pracuje s jednoduchým, ale silným obrazem kruhu – prostoru, do kterého je možné vstoupit a být sám sebou, anebo zkoumat, co znamená vystavit svou přítomnost pohledu druhých. „Během zkoušení jsme zjistili, že hodnocení různých věcí nebo i lidí ve stylu „tenhle kluk: sedm z deseti“ se dostalo do běžného jazyka generace, se kterou pracujeme. Pozornost a z ní plynoucí hodnocení se pro nás staly hlavním z témat inscenace. Zkoumali jsme, jaké to je si představit, kým jsme, když se nikdo nedívá a na druhé straně jsme zjistili, jak těžké může být ustát pozornost při úplně obyčejných činnostech, jako je bezúčelné skákání po jedné noze,“ přibližují K Sobě režisér Petr Erbes.

V inscenaci zkoumáme, co se o nás říká ještě, než se narodíme nebo když jsme úplně malí. Jak nás věty, které o sobě slýcháme, formují a ovlivňují až do dospělosti. V rámci zkoušení nás zajímalo rekonstruovat obrazy, které se obtiskly do naší identity. Kladli jsme si otázky, jak se dostat k sobě, mimo hlas vnitřních cenzorů, který znějí hlasem našich rodičů, prarodičů kamarádů, nebo i náhodných pozorovatelů. Co by dělalo naše tělo a mysl, kdyby byly svobodné,“ doplňuje režisérka Anna Klimešová.

Kým jsme? Kým jsme byli, než jsme se stali tím, kým jsme? Jak se vlastně dostat k sobě? Série otázek spojených s tématem vlastní existence je motorem inscenace, která tak není jen divadelním představením, ale také pozváním každého bez ohledu na věk k osobnímu zastavení a zamyšlení na téma sebehodnoty.

Inscenace K Sobě je performativní báseň o vlastní existenci. Performerky a performeři vytvářejí a přepisují obrazy spojené nejen s tématem sebehodnoty, ale i s ní související samotou a svou vlastní svobodou.

Představení K sobě se zrodilo přímo pro Kulturní stanici Galaxie. Je první premiérou festivalu 4 + 4 dny v pohybu v roce 2026 a bude se hrát jen osmkrát,“ říká Denisa Václavová, dramaturgyně a kurátorka festivalu 4 + 4 dny v pohybu / Místa činu. Omezený počet uvedení dodává projektu výjimečnost a vytváří příležitost zachytit vznik nové generace performerů v momentu, kdy se poprvé představují širší veřejnosti.

Otevřená výzva, otevřené příběhy

Projekt vznikl z otevřené výzvy, do níž se mohl přihlásit kdokoli bez ohledu na předchozí zkušenosti. Na jevišti se tak potkávají studenti uměleckých oborů i mladí lidé, kteří nikdy předtím nestáli na scéně. Každý z nich přináší vlastní příběh, pochybnosti, sny i odvahu je sdílet. Kolektivní scénář je výsledkem společné práce, v níž se jednotlivé hlasy skládají do mozaiky generace, která hledá své místo ve světě a učí se rozpoznávat vlastní hodnotu mimo očekávání okolí. Inscenace tak nabízí autentický pohled, jak mladí lidé přemýšlejí o sobě, o vztazích, o tlaku společnosti a o tom, jak se vyrovnávají s neustálým porovnáváním, které je od dětství provází.

Současný vizuální jazyk a silný tvůrčí tým

Výraznou roli v inscenaci hraje vizuální a zvuková složka. Hudbu složil Mikuláš Mio Ekrt, který zároveň patří mezi účinkující, a jeho kompozice vytváří emocionální rámec celého představení.

Scénografka Lucia Krausová (Škandíková) a videoartista Erik Bartoš pracují na scéně s motivem kruhu, ve kterém je možné pracovat s vnitřními pocity performerek a performerů. Ti se tak vracejí do vnitřní krajiny svého dětství, která je utvářela. Prostřednictvím obrazů, fotografií i textů se autorky a autoři ptají, kde jsou zdroje jejich strachů a obav, skrze pohádkové či fantazijní motivy navazují kontakt s archetypy, které jim pomáhají pracovat s úzkostí. Výsledkem je inscenace, která stojí na pomezí několika žánrů a nebojí se experimentovat. Pro odborná média nabízí možnost sledovat práci mladých performerů v profesionálním prostředí, pro kulturní a společenské redakce pak otevírá téma, které rezonuje napříč generacemi.

Anna Klimešová se věnovala režii autorských inscenací již během studia, režírovala inscenace v mnoha pražských divadlech a je jednou ze zakládajících členů skupiny 8 lidí a společně s Petrem Erbesem jsou uměleckým tandemem nové podoby skupiny Zapětdvanáct.

Lucia Krausová (Škandíková) se věnuje divadelní a filmové scénografii a kostýmům a spolupracuje s mnoha režiséry v celé Evropě. V autorské tvorbě se zaměřuje na dokumentární divadlo, instalace a design.

Erik Bartoš se od zvukových a interaktivních instalací a generativních vizualizací, jež vytvářel vlastním softwarem, dostal k animaci a videomappingu, jímž se věnoval na ESAD v Portugalsku. Dnes pracuje na pomezí 2D / 3D animované grafice s přesahem do hyperrealismu. Spolupracuje s režiséry, divadelními soubory i festivaly.

Petr Erbes se věnuje režii a dramaturgii již od studií a také jako autor se podílel na řadě inscenací v mnoha pražských divadlech. Je též autorem dramatických textů, např. Tři smrti Martina Šmída. Zabývá se aktivní rolí diváků a strukturami hry, přičemž jeho projekty přesahují běžný rámec divadla. Patří mezi zakládající členy nezávislé umělecké skupiny 8 lidí a herního studia Palacký Games.

Mladá energie na jevišti

V inscenaci vystupují: Jáchym Benedikt, Evelína Mia Caisová, Hugo Doubrava, Mikuláš Mio Ekrt, Rozálie Fidlerová, Simon Hierman, Adéla Kapková, Maya Kintera, Magdalena Kmochová, Lenka Mazánková, Theodor Mrkvička, Angelika Nguyen, Barbora Ida Ouzká, Mojmír Pěnička, Ester Zoe Pospíšilová, Josefína Prachařová, Tereza Starečková a Mája Veselá. Každý z nich přináší na scénu vlastní energii, osobní zkušenost a odvahu být vidět – a právě tato autenticita je jedním z nejsilnějších prvků celého projektu.

Termíny premiér: 31. ledna a 1. února 2026

Reprízy: 2. 2., 11. 2., 6. 3., 7. 3., 1. 5., 2. 5.

Vstupenky je možné zakoupit  v síti Goout.

Eva Grund

pro Taneční magazín

8 miliard lidí hoří. Jak nevyhořet, když hoří celá planeta?

Odpovědi hledá 8lidí v nové inscenaci ze sauny

Tvůrčí kolektiv 8lidí uvede v pražském Divadle NoD 30. a 31. května premiéru autorské inscenace 8 miliard lidí hoří. Diváky zve do sauny, která se stává společným místem ke sdílení otázek týkajících se oteplování planety. V prostředí pro relax a meditaci se potkávají postavy reagující na znepokojivé zprávy o požárech, erozích, narůstající globální populaci, ale i na dopady na psychické zdraví. Jak čelit tíze doby, aniž bychom sami vyhořeli? Sauna se stane místem sdílení, obnovy i hledání naděje. Tvůrčí kolektiv k tématu i přes jeho tíži přistupuje s nadhledem a dávkou humoru.

„Velice nás zajímal požár Českosaského Švýcarska a současně jsme byli fascinováni procesy regenerace, které v krajině začaly ihned po ohni. Kolik podobných ohňů asi právě teď na zemi hoří? Dokážeme vůbec uvažovat v měřítku, které nás přesahuje? Jak vůbec mluvit o celé planetě? To jsou jen některé z otázek, které jsme si položili na počátku příprav,“ říká člen kolektivu Petr Erbes.

8lidí se ve svém výzkumu a inscenaci věnuje změnám klimatu a k tomu přidruženým problémům, jež mimo jiné souvisejí s přelidněním planety a neekologickým jednáním. Inscenace je silnou osobní výpovědí tvůrců, jak je složité se v současném světě zorientovat, jak jednat a jak přitom nevyhořet společně s planetou. Neméně důležitým tématem je také psychická pohoda v návaznosti na prožívání stavu světa.

Kde jinde debatovat o klimatických změnách než v sauně? „Na saunovém prostředí nás nesmírně baví jeho dlouhá tradice a tajemnost, kterou s ním máme spojenou. Je to místo očisty, zklidnění, rituálů, tichých rozhovorů nebo nečekaných setkání. Do sauny se vydáváme shodit ze sebe každodenní stres a starosti. A právě v sauně nás trochu poťouchle baví mluvit o rozpálené planetě,“ doplňuje člen 8lidí Boris Jedinák.

Z terénu do sauny

První nápad na zpracování současného tématu se zrodil v roce 2023. Kromě scénického pojetí zahrnovala příprava také dlouhodobý dramaturgický výzkum, který kolektiv poprvé představil veřejnosti během loňského festivalu 4+4 dny v pohybu. V únoru tohoto roku pak navázal performativní přednáškou Divadelní sauna, jejíž součástí byla také panelová diskuse s tuzemskými odborníky – botanikem Martinem Adámkem, entomologem Lukášem Čížkem a sociální geografkou Michaelou Pixovou, která se věnuje tématům souvisejícím

s environmentální udržitelností. Divadelní sauna je také prozatím posledním výstupem dlouhodobého projektu EDUC8PEOPLE, pod jehož hlavičkou kolektiv pořádá přednášky a vzdělávací aktivity, a to v návaznosti na otevřený výzkum k připravovaným projektům.

Scénografie pracuje s pečlivou citací prvků, které diváci znají z finské sauny. Divadlo NoD se tak promění v relaxační místnost plnou páry a vonnými esenciálními oleji. Součástí inscenace bude i série saunových rituálů, které se v posledních letech stávají častější součástí wellbeingových center – a které pro 8lidí představují lákavé divadelní východisko.

_________________________________________________________________________

8 miliard lidí hoří je autorská inscenace skupiny 8lidí, která promění Divadlo NoD v rozpálenou saunu, ve které můžete zrelaxovat svá těla, vyplavit endorfiny, ale především rozpálit a rozvířit své myšlenky. Jak reagovat na klimatickou změnu a nevyhořet? Co pozitivního si z krize vzít? Kde jinde se domluvit na jejím řešení než v sauně? Saunování podporuje regeneraci lidského těla, tříbí myšlenky, zklidňuje duši a tiší žal. Hovory a obrazy v horké páře o požáru planety a o požáru v nás.

8lidí je tvůrčí divadelní skupina, která se věnuje především projektům s aktuální společenskou tématikou. Dlouhodobě zkoumá možnosti dokumentárního a autorského divadla. Stálými členy jsou Petr Erbes, Emilie Formanová, Nina Jacques, Boris Jedinák, Anna Klimešová, Alice Kofláková, Karolína Kotrbová, Zuzana Sceranková, Vendula Tomšů a Viktorie Vášová.

Vstupenky na obě premiéry můžete zakoupit na stránkách divadla nebo v síti GoOut.

Koncept a realizace: 8lidí

Hudba: Džian Baban

Světla: Judita Mejstříková

Zvuk: Matěj Procházka

 


PREMIÉRA |
 30. a 31. května, 19:30, Divadlo NoD, VSTUPENKY
DALŠÍ TERMÍNY | 
20. a 21. září, 19:30, Divadlo NoD, VSTUPENKY

Honza Urban, Kristýna Sudková

pro Taneční magazín

Přehlídka mladého divadla

Talenty se sešly v Českých Budějovicích

Dobrej matroš, Dveře dokořán, PolaroID a další soubory mladého divadla se představily v Jihočeském divadle.  O víkendu 16. až 17. března se zde uskutečnil již třetí ročník festivalu sTYlem – krajské přehlídky mladého divadla s postupem do národního kola v Ústí nad Orlicí (Mladá scéna) či Písku (Šrámkův Písek). Herecká klání se odehrála ve Studiové scéně Na Půdě a v Malém divadle.

Letos se v Českých Budějovicích sešli talenti z Pelhřimova, Plané, Českých Budějovic, Jindřichova Hradce i Brna. Šanci na postup měla jedna ze dvou skupin LDO, která se vyznačuje vřelým vztahem k divadlu, sobě navzájem a holubům. Dvoučlenný soubor studentů ZUŠ Pelhřimov, kteří byli původně nejmladší a stali se nejstaršími. Zabodovat mohli studenti literárně dramatického oboru ZUŠ Bohuslava Jeremiáše pod vedením Lenky Šestákové, kteří hledají, zkouší, tvoří, objevují vše nové a radují se z jakékoliv tvorby metodou pokus – omyl a tentokrát zabrousili do vod pidiútvaru odehrávajícím se v životní aréně zvané dětské hřiště a uspět mohla i divadelní rodina ZUŠ Planá, která spolu divadelničí již osm let.

O výsledném verdiktu celý víkend rozhodovala odborná porota, ve které zasedly tyto dámy:

Hanka Franková – dramaturgyně, režisérka, scénografka, organizátorka, pedagožka a především herečka vícerých karlovarských divadel, dnes především Divadla Dagmar. Hanka Franková působí v hereckém divadle, divadle poezie a v přednesu, v divadle s loutkami včetně divadla pro děti a mládež a také v divadle hraném dětmi.

Anna Klimešová – původně studovala na JAMU obor Divadlo a výchova, který se zabývá prací s neprofesionály. Po ročním stipendijním pobytu v Berlíně na Universität der Künste pokračovala ve studiu na Katedře loutkového a alternativního divadla pod vedením Jiřího Havelky. Už během studia se stala výraznou režisérkou autorských inscenací. Absolvovala inscenacemi Barunka is leaving (DISK 2017) a Zápisky z volných chvil (DISK 2018).

a

Monika Okurková – absolventka Ateliéru Divadla a výchovy na JAMU. Po studiu pracovala jako herečka, učitelka na uměleckém gymnáziu, kavárnice a lektorka. Ráda moderuje, píše básničky, vaří a poslouchá rap. V současnosti je vedoucí oddělení divadlo a tanec v Brněnských Lužánkách a organizátorkou krajské postupové přehlídky v Brně.

 

Na celostátní přehlídku divadelních souborů nakonec postoupil soubor Dveře dokořán ZUŠ Pelhřimov s inscenací x+?=!

Národní kolo v Ústí nad Orlicí na doporučení poroty navštíví ZUŠ Bohuslava Jeremiáše z Českých Budějovic s inscenací Kolotoč.

Nikým nevolený prezident festivalu Vít Piskala k tomu dodává: „Letos byla přehlídka opravdu velmi povedená, viděli jsme vyrovnané výkony a s každým rokem kvalita představení, které můžeme vidět, jde nahoru. Představení inspirativní – Digitální domorodci souboru PolaroID z Brna, bylo rovněž vynikající.. Těším se na další ročník, protože je to fakt jízda!“

 

Příští ročník přehlídky mladého divadla se uskuteční 26. – 28. 4. 2025.   

 

Ondřej Hellebrant

pro Taneční magazín