Rubrika: Novinky z tanečního světa

Máma a Táta jsou Boží

Staré legendy ožívají, nové dobrodružství začíná

Staré legendy ožívají,  nové dobrodružství začíná

Co se stane, když se dva teenageři z dávných časů ocitnou v dnešní době a do úplně obyčejných rodičů se vtělí staří slovanští bohové? Máma a Táta jsou Boží rozehrávají dobrodružnou rodinnou komedii, ve které se současnost propojuje se světem starých legend a každodenní starosti s magií, která dokáže pořádně zamíchat životem jedné rodiny. Čtveřice mladých hrdinů musí spojit síly a najít odvahu, aby zjistila, co se před tisíci lety doopravdy stalo, a ochránila tak své blízké. Od producentů snímků Princezna zakletá v čase 1 a 2, Zrození alchymistky nebo Zatmění, které v českých kinech vidělo přes čtvrt milionu diváků, přichází fantasy pro celou rodinu, která v současném pojetí navazuje na tradici českých filmů a pohádek, v nichž se skutečné potkává s neskutečným a dobro vítězí nad zlem.

 

Na Kampě žije rodina Novotných docela obyčejný život. Máma zvládá práci i domácnost, táta by měl nejradši klid a děti Simona s Petrem řeší školu, kamarády a vlastní malé velké trable. Jenže všechno se změní ve chvíli, kdy se po tisíci letech do dnešní doby probudí dva teenageři. A spolu s nimi ožijí i dva slovanští bohové, kteří se vtělí právě do rodičů Novotných. Z poklidné rodiny se rázem stává domácnost plná podivných proměn, zvláštních schopností a situací, které občas nedávají žádný smysl. Tedy alespoň ne podle pravidel dnešní doby.

Simona, Petr a jejich dva noví přátelé z dávných časů se brzy ocitají uprostřed dobrodružství, o jakém se jim ani nesnilo. Když se snaží zjistit, proč se dávné síly vrátily, postupně odhalují, že spolu s nimi ožilo i nebezpečí, které mělo navždy zůstat minulostí. Čtveřice mladých hrdinů musí překonat vlastní strach a zapojit vynalézavost, aby ochránila své blízké a zabránila chaosu, který by mohl nastat.

Film Máma a Táta jsou Boží se odehrává v atraktivních českých kulisách a vedle humoru a napětí nabídne i řadu vizuálně výrazných scén. Vica Kerekes jako maminka Novotná, kterou ovládne bohyně Černaja, levituje nad propastí, společně s Petrem Lněničkou coby bohem Perunem se prochází po hladině Vltavy, obývákem se prožene vichřice a dojde i na zamrzlý byt nebo kaskadérské kousky. Tvůrci přitom nespoléhali jen na digitální efekty, ale velkou část kouzel a triků vytvářeli přímo před kamerou. Příběh zavede diváky hned do několika krajů České republiky, odehrává se mimo jiné na pražské Kampě, Malé Straně a Střeleckém ostrově, v Tiských stěnách, Českém Švýcarsku, Archeoskanzenu Modrá nebo ve Štěnovickém lomu nedaleko Plzně.

Světovou premiéru měl film Máma a Táta jsou Boží na 66. ročníku Zlín Film Festivalu, který slavnostně zahajoval. Jako „První úlovek“ se představil na festivalu Finále Plzeň a v zahraničí byl uveden na i-Fest International Film Festival 2026, The Galactic Imaginarium Film Festival a Giffoni Macedonia Youth Film Festival.

Doporučená přístupnost: bez omezení      

ČR – 2026, barevný, česky

Délka: 103 min.

Žánr: komedie, rodinný, dobrodružný, fantasy

Premiéra: 19. listopadu 2026

Námět: Petr Kubík, Adam Hobzik, Jan Chramosta

Scénář: Adam Hobzik, Jan Chramosta

Režie: Adam Hobzik, Jan Chramosta

Hrají: Vica Kerekes, Petr Lněnička, Anna Dvořáková, Jakub Jenčík, Anna Vyčítalová, Jiří Chadraba, Predrag Bjelac, Jiří Lábus, Klára Issová, Elizabeth Marie Kubík, Petr Vaněk a další

                     

Johana Turner

pro Taneční magazín                                        

”Jiřina- 90 let pořád ve hře”

V Tančícím domě se otevírá výstava nestárnoucí herečky

Česká televize otevírá ve spolupráci s Tančícím domem velkou retrospektivní výstavu Jiřiny Bohdalové, kde herečka nechává nahlédnout veřejnost hluboko do svého soukromí


 

 

Výstava „JIŘINA – 90 let pořád ve hře“ se v Galerii Tančící dům otevírá 4. listopadu. Jiřina Bohdalová nechá v rámci svého významného životního jubilea veřejnost nahlédnout hluboko do svého soukromí, které je spojené s televizí, filmem i divadelními prkny. Pro návštěvníky bude expozice otevřena až do konce října příštího roku.

Nesmrtelná Jiřina Bohdalová dala nahlédnout do svého soukromí

„Celý život hraju pro diváky a tahle výstava je takové moje poděkování. Vedle známých kostýmů a cen na ní lidé najdou i kousek mého skutečného soukromí. Snad je to překvapí a potěší,“ říká herečka Jiřina Bohdalová.

 

Její život by vydal na několik kariér. Za bezmála 90 let před kamerou zvládla Jiřina Bohdalová přes dvě stě filmových rolí a propůjčila hlas téměř 150 animovaným hrdinům. Na divadelních prknech odehrála 66 sezón a její jméno najdete v titulcích čtyř tisíc televizních pořadů. V současnosti je nejdéle aktivně pracující herečkou na světě. Výstava v Tančícím domě tuto fenomenální kariéru představí prostřednictvím hmatatelných originálů i osobních stop, které v české kultuře zanechává.

 

Milovníky kultury čekají tři desítky ikonických kostýmů, některé z nich nebyly nikdy vystaveny, například z filmů Světáci, Ucho nebo Dáma na kolejích. Velkým překvapením jsou i originály maleb Jiřiny Bohdalové, které pořizovala pro sebe a své přátele. Bohdalová jako malířka? I tuhle tvář slavné umělkyně Galerie Tančící dům ukáže. Filmoví nadšenci si navíc mohou zblízka prohlédnout například cenné trofeje: Českého lva i divácké ceny TýTý, nebo originální kresbu Káji Saudka.

„Jiřina Bohdalová je pro Českou televizi naprosto klíčovou osobností. Její profesní dráha je s historií veřejnoprávního vysílání propojena tak pevně, jak je to jen u umělce možné. Jsme hrdí na to, že Česká televize mohla otevřít své bohaté archivy a zapůjčit pro výstavu v Tančícím domě unikátní artefakty, které tuto výjimečnou bilanci mapují,“ říká generální ředitel České televize Hynek Chudárek.

Vlastní prostor dostane dětská tvorba, jež je interaktivní částí samotné výstavy, kterou si podmaní Rákosníček, Křemílek a Vochomůrka nebo Malá čarodějnice. Jejich hlasy má s Jiřinou Bohdalovou spojené snad každý v této zemi. Zónu plnou vzpomínek doplní ukázky z její rozsáhlé dabingové práce.

 

„Letošní rok je pro naši galerii mimořádně významný, oslavujeme 30 let od otevření Tančícího domu. Je nám velkou ctí, že v rámci těchto oslav můžeme naše prostory propůjčit výstavě tak významné osobnosti, jakou je Jiřina Bohdalová,“ říká ředitel Galerie Tančící dům Robert Vůjtek.

 

Dojde také na neznámé archivní materiály. A právě tady čeká jeden z největších unikátů: exkluzivní ukázky z filmu Pižla a Žižla, v němž letos pětadevadesátiletá Jiřina Bohdalová poprvé stanula ve ssvých pěti letech před kamerou. Tento unikátní snímek nebyl nikdy vysílán v televizi a široká veřejnost tak dostane jedinečnou šanci vidět úplné začátky herecké legendy. Z archivů se vrátí také retro záznam „Jak Jiřina Bohdalová učí národ telefonovat“. Pamětníky potěší originální loutky ze seriálu Létající Čestmír nebo dobové filmové plakáty a materiály z archivů České televize.

 

Na tiskové konferenci 3. listopadu, kde se sešli její přátelé a významní hosté, herečka, její dcera Simona Stašová  a režisér Zdeněk Zelenka prozradili pikantnosti z jejího života a bavili přítomné.

Režisér Zdeněk Zelenka se bál před Jiřinou „cokoliv říct“, prý ho „vystresuje“ 🙂

 

 

Zdeněk Zelenka zavzpomínal na okamžik, kdy začal připravovat novou pohádku a právě zazvonil telefon. Jiřina Bohdalová se zeptala: „A kdo v tom hraje? Já ne? Tak to bude ‚hovno‘ pohádka.“ A roli dostala. Jiřina Bohdalová dodává: „Ta moje držka mě o spoustu rolí připravila, ale zase jich mnoho donesla, zkrátka, vyplatilo se to.“

 

Generální ředitel České televize Hynek Chudárek se slavnostního zahájení výstavy nezúčastnil, protože právě probíhala stávka za podporu nezávislosti veřejnoprávní televize a Českého rozhlasu a byl pracovně vázán na  Kavčí hory, poslal ale jako omluvu krásnou kytici.

Ředitel Galerie Tančícího domu Robert  Vůjtek prozradil, že výstava obsahuje originální kostýmy a rekvizity, je rozložena ve dvou patrech. „Předpokládám, že Česká televize si vybrala tyto prostory proto, že Tančící dům má ve druhém suterénu trezorovou místnost, kde se budou ukládat kostýmy, které jsou národní kulturní dědictví. Jsou tam například kostýmy z filmu Ucho, Dáma na kolejích nebo kostýmy, které nebyly nikdy vystaveny.“

„Paní Jiřina Bohdalová je živá legenda a výjimečně inspirující osobnost. Podařilo se nám získat spoustu zajímavých exponátů, které návštěvníky provedou jejím dlouhým a bohatým životem,“ říkají kurátorka výstavy Jana Soumarová a vedoucí projektové kanceláře ČT Petra Dostálová. Jana Soumarová pokračuje: „Při přípravě výstavy je pro mě nejdůležitější setkávání se s těmi, pro které se výstava dělá. Buď je spolupráce perfektní nebo složitější. A Simona Stašová nám velice pomáhala, musím poděkovat. Návštěvníci mají možnost si tady najít různé otázky a odpovědi, pustit si je, máme tady dokonce i kapesníčky a kostýmy z Televarieté, které poskytla Česká televize.“ Petra Dostálová říká, že hlavním impulsem pro přípravu výstav je zviditelnit významné osobnosti, Jiřina Bohdalová navíc letos slaví své životní jubileum a Česká televize s potěšením našla rekvizity, využila fundus, ale velký vklad je i to, že sama herečka nechala veřejnost nahlédnout do svého soukromí. Každý si na výstavě najde to své, pro děti jsou zde pohádkové bytosti.

Režisér Zdeněk Zelenka zná Jiřinu Bohdalovou asi nejvíce ze všech režisérů, napočítal zhruba 23 jejích hlavních rolí ve svých filmech (Karlínská balada, Svědkyně, detektivky, Návštěva staré dámy a další). Pracovali spolu na různých žánrech a celých 35 let je práce velice bavila.

Simona Stašová se přiznala, že některé věci vzala doma tajně, protože maminka je na výstavu dát nechtěla. A kdy je Jiřina Bohdalová nejvíce máma? Simona říká: „Máma je především herečka, a to i doma. Já ji neustále načerpávám, ona je hrozně srandovní.“ (Při těch slovech se Jiřina Bohdalová zatvářila tragicky a řekla: „Tak jsem dopadla.“ J) Simona Stašová pokračuje: Na mámě je nejlepší to, že všechno dokáže hodit do legrace. Ono to není tak veselé, ale právě proto, aby se ubránila slzám a smutku, tak volí tuto formu, to je velice cenné. Miloš Kopecký pravil, že humor je nejdůstojnější způsob smutku.“

 

 

Co by si Jiřina Bohdalová přála  do dalších let? Prý se drží rady svého kolegy: „Hraj, vař a pař!“

 

Zahájení výstavy – Jiřina Bohdalová a její hosté

Bára Hrzánová, Jiřina Bohdalová, Simona Stašová, Petr Janda © Foto Galerie Tančící dům

Helena Vondráčková, Martin Michal © Foto Galerie Tančící dům

Jiřina Bohdalová, Andor Šándor (Generál v záloze, Bezpečnostní poradce ČR) © foto Galerie Tančící dům

Cimbálová muzika Jožky Šmukaře, Andor Šándor © Foto Galerie Tančící dům

Jiřina Bohdalová © foto Galerie Tančící dům

Jiřina Bohdalová expozice © foto Galerie Tančící dům

 

Připomeňme, že Jiřina Bohdalová slaví krásné životní jubileum 90 let coby stále činná herečka a Tančící dům slaví 30 let od svého otevření.

 

 

 

Jiřina – 90 let pořád ve hře

Galerie Tančící dům

Jiráskovo nám. 6

120 00 Praha 2

4. 11. 2026 – 30. 10. 2027, otevřeno denně 9–20 hod.

www.galerietancicidum.cz

Tiskové oddělení ČT a Eva Smolíková

Foto: Eva Smolíková, archiv Tančícího domu

Taneční magazín

Končí největší bavič ve StarDance Tomáš Polák

Čtvrtý večer ve StarDance

Marek Eben uvedl čtvrtý soutěžní večer slovy, že je zde  Haloweenská porota, ale dodal, že vlastně děsí každý večer, takže je to jedno


 

Tančil se waltz, quickstep a paso doble

Na některých účastnících už byla znát trošku únava, ale výkony zvládali i tak perfektně

Diváci se rozloučili s Tomášem Polákem, největším bavičem celé show. Tomáše bylo vždy všude plno a myslím, že divák o hodně přichází. Však si také Tomáš radostně poskočil, když dotančil, vůbec si nedělal hlavu z bodů a spokojeně si užíval večera dál. Těm, co je jim líto, že ho už neuvidí na televizní obrazovce, vzkázal, že mohou přijít na jeho koncertJ

Podle jeho slov ho vyřazení samozřejmě mrzí, ale vzhledem k tomu, že už se těší na děti, kterým chyběl, tak ho odchod zase tak netrápí

 

Luciana Tomášová a Robin Ondráček, waltz

Richardu Genzerovi připomněla šedivá barva jejích šatů  jeho vlasy, Luciana tančila tak lehce, jakoby mu vítr jeden vlas odvál… pochválil krásný, křehký tanec. Tatiana Drexler uznala, že to bylo strašně náročné choreo, výborné, už vypadalo jako soutěžní tanec, chodidla super, trošku drncnutí při přechodech, ale celkově super. Jana Burkiewizcsová zpočátku přemýšlela, jak Luciana zkrotí svůj temperament, ale povedlo se jí to. Luciana měla křehkost, dobrá chodidla a číslo bylo opět překvapením. Zdeněk Chlopčík také  chválil romantiku, ladnost, trošku  zkritizoval příliš zakloněnou hlavu, trošku poskok, ale nádherné. Však Luciana cítí lásku k tanci a podle jejích vlastních slov by nic neměnila na svém přístupu.

36  bodů

 

Tomáš Polák a Adriana Mašková, quickstep

Rychlé, energické. A Tomáš opět bavil: „Vidět mě tančit quickstep, to je něco jako malý zázrak, jako vidět Zdeňka Chlopčíka, jak dává deset.“ Poskakoval si a radoval se. To neušlo Marku Ebenovi: „Tak se chová ředitel diagnostického ústavu.“ (Moderátor prozradil, že dříve Tomáš pracoval jako ředitel.) A Tomáš zvesela pokračoval: „Ty naše čtyři nožičky, jak kmitaly po parketu, to bylo ferrari na závodní dráze, to byla rychlost, to byly šmouhy na  parketu!“ Na to Marek Eben  pohotově reagoval „Šmouh si porota všimne!“

 

Jana Burkiewizcsová komentovala tanec následovně: „Ty mi připomínáš humanoida,  zvládáš kroky, nerozsypalo se ti to, já  jsem to sledovala v němém úžasu.“ Zdeňka Chlopčíka Tomáš ohromil svou rychlostí, ale byli daleko od sebe, držení špatné a špatná koordinace

21 bodů

Sara Prachař Sandeva a Daniel Makovec, paso doble

Mimořádně povedený tanec, až se tajil dech

Tatiana Drexler  pochválila dobrou  choreo, pěkné paso doble, hudba silná i hodně energie, ale chtěla by více dynamiky. Richard Genzer s úlevou konstatoval, že kritiku z minulého večera zvládli: „Minule jste dostali takový kartáč, že tohle říct někdo mně, tak jsem v depresích a jdu vykrást lékárnu. Bylo to velice hezké paso doble:“

30 bodů

Tomas Sean Pšenička a Natálie Otáhalová, waltz

Romantický „růžovoučký“ tanec, jemné, hezké

Jana Burkiewizcsová  ocenila čisté, krásno choreo: „Nedali jste do toho ty vaše  kudrlinky, jen malinko uvolnit.“ Richard Genzer uznal krásný tanec, ale: „Jen dvakrát to drnclo, jak když přejedeš mrtvého policajta.“

36 bodů

 

Marta Jandová Martin Prágr, quickstep

Zdeněk Chlopčík ihned viděl problém, ale byl mírný: „Je to rychlé, když je tam malinká chybička, tak dost dlouho trvá, než se to zase chytne. Nemilosrdná byla Tatiana Drexler: „Ta chyba na začátku,  to se nechytíš, když je to rychlé, po takové tragédii se to pořád nabaluje.“ Ale to už ji uklidňovali ostatní, že to přece není tragédie! Marta sama: „Chyba nás mrzí, je to nepříjemné, ale život jde dál, chyby se dělají, nejsme roboti, vnitřně se mi chtělo plakat, ale usmívala jsem se“. (Na Martě byl tentokrát vidět úbytek energie)

24 bodů

Tomáš Matonoha a Lenka Nora Návorková, paso doble

Tak jsme si v duchu říkali, ještě, že Lenka nevidí ten výraz vedle sebe! Tak zoufalé, zarputilé a vyvalené oči se nevidí hned tak!

Však to také Tatiana Drexler krásně shrnula: „Bylo to tak vzrušující, já jsem se až bála,  ale i komediální, strašně to bylo divné, já nevím…

Jana Burkiewizcsová cítila napětí, od nohou, v celém těle, i kus herectví, ale nemůže odpustit ty točky. Pak se ale zeptala nejistě: „Byly to točky?“ Lenka odpověděla provinile: „Byly, takové po našem.“ Dodala, že Tomáš je svědomitý,  chce všechno dokonalé, asi si tanec moc neužívá, zalitovala.

26 bodů

Vojtěch Dyk a Katharina Málek, waltz

Vydařený a elegantní

Zdeněk Chlopčík pochválil překrásný waltz, vysocí lidé jsou vidět, muž má velký rám, ale nesmí předbíhat hudbu.  Jana Burkiewizcsová ale byla neúprosná: „Hudba a tanec v rovnováze, zvedačku ale neodpustím – nesmíš s partnerkou „třísknout“. Tatiana Drexler doporučila snížit, podsadit pánev, Richard Genzer zažertoval na fakt, který o Vojtovi Dykovi vyšel najevo, totiž, že své první lásce dal dotazník, jak moc ho miluje. Richard vyplnil svůj dotazník: „Zpěvák ano, herec ano, skoro tanečník, nic neškrtejte!“

32 bodů

Legendární pacičku chtějí po Milanu Kunžákovi i v hospodě

Fenomenální Moondance Orchestra

Daša

 

Hosté

Hrabě František Kinský

Daniel Krejčík

Martina Ptáčková

 

Hanka Dvorská už seděla pouze  jako divák, ale sršela energií jako vždycky.

Zeptali jsme se…

TM: Donesla Vám soutěž radost i přes fyzickou námahu?

Hanka: „Ale mně to nepřipadalo jako fyzická námaha. Mě to strašně bavilo, já pořád fyzicky trénuji, takže pro mě to fyzicky nebylo náročné. Ale náročné to bylo pro mou hlavu, všechno si to zapamatovat. točky, kroky, pózy.  Že by mě bolely svaly, nebo, že bych byla vyčerpaná, tak to jsem nebyla nikdy.“

TM: Vy ale děláte strašně moc různých věcí, šijete, čalouníte, zpíváte, tančíte, hrajete na hudební nástroj, věnujete se base jumpingu, sportujete, jak to vůbec může jeden člověk všechno zvládnout? Asi máte dar umět si to časově zorganizovat?

Hanka: „Všechno jde, když se chce. Já se prostě snažím ‚vydojit¨‘ z toho života co nejvíc. Já všechno dělám ráda.“

TM: Nemáte strach při base jumpingu, což je extrémně nebezpečný sport, že se uhodíte o skálu, třeba právě do páteře?

Hanka: „Ale no tak, všichni se bojíme, máme obrovský respekt. Všichni base jumpeři dělají, že nic, ale cítíme to nebezpečí všichni stejně. Tak skáču z letadla, to umím, tak ta skála je tam jaksi navíc, můžu se bouchnut, ale když se bouchnu, tak se zabiju. Prostě věřím si. Je to opravdový adrenalin, je to skutečné.“

TM: „Vy jste neuvěřitelná bytost. Hodně šťastných seskoků tedy!“

Příští StarDance 7. listopadu 2026

 

Foto, text: Eva Smolíková

Taneční magazín

Střed zájmu

Česká kultura hledá cestu k férovějším pracovním podmínkám

Česká kultura hledá cestu k férovějším pracovním podmínkám. Konference Střed zájmu: Síla kolektivu propojí domácí a evropskou debatu

Český kulturní sektor prochází důležitým obdobím. Stále intenzivněji se diskutuje o férovém odměňování, pracovních podmínkách a společném zastupování profesních zájmů. Jak dosavadní úsilí proměnit v konkrétní a dlouhodobě udržitelné změny? A jakou roli v tom může sehrát spolupráce napříč kulturními obory i evropskými zeměmi?

Kancelář Kreativní Evropa a Národní institut pro kulturu pořádají 26. listopadu 2026 od 9:00 do 18:00 v pražském prostoru ARCHA+ mezinárodní konferenci Střed zájmu: Síla kolektivu, která nabídne prostor pro hledání odpovědí na otázku, jak mohou čeští kulturní profesionálové a profesionálky společně vyjednávat o lepších pracovních podmínkách. Do diskuse se zapojí také tři výrazné evropské osobnosti, které se těmto otázkám dlouhodobě věnují.

„Debata o pracovních podmínkách v kultuře se dnes vede napříč celou Evropou a podporu umělců zařadil mezi své hlavní priority i Kulturní kompas pro Evropu. Hosté naší konference dokazují, že spravedlivější podmínky v kultuře nejsou utopií, ale výsledkem dlouhodobé práce a společného postupu,” uvedla Marie Silondi, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa Kultura.

Jedním z hlavních hostů konference bude Sjoerd Feitsma, ředitel nizozemské Platform ACCT, celostátní organizace zaměřené na zlepšování ekonomického a sociálního postavení kulturního a kreativního sektoru a lidí, kteří v něm pracují. Platforma přitom není odborovou organizací, funguje jako nezávislá sektorová platforma podporovaná nizozemským státem a věnuje se mimo jiné férovému odměňování a vytváření praktických nástrojů pro kulturní profesionály a organizace. Platform ACCT se také společně s evropskou sítí Culture Action Europe podílela na přípravě návrhu principů budoucího dokumentu EU Artist Charter (Charta EU pro umělce).

Druhou výraznou zahraniční hostkou bude Nina George, mezinárodně úspěšná spisovatelka, která je čestnou předsedkyní a zároveň komisařkou pro politické záležitosti European Writers’ Council (Evropské rady spisovatelů). Věnuje se především autorskému právu, ochraně duševního vlastnictví a kulturní politice. Ve své keynote přednášce If you want to go fast, go alone. If you want to go far, go together, promluví o své cestě k literárnímu aktivismu, o síle kolektivu a o tom, proč je nutné bojovat za svobodný, rozmanitý a lidský svět literatury.

„Jak důležitá je v oblasti pracovních podmínek v kultuře právě mezinárodní spolupráce a společný postup, ukazuje i knižní sektor. Nedávný Frankfurtský knižní veletrh, kde bylo Česko čestným hostem, je toho důkazem. Těší nás proto, že na konferenci přivítáme Ninu George, která dlouhodobě hájí práva spisovatelů a spisovatelek na evropské úrovni. Její zkušenosti mohou být důležitým příspěvkem k debatě o tom, jak společně prosazovat férovější podmínky práce v kultuře,“ říká Viktor Debnár, který se v Kanceláři Kreativní Evropa Kultura věnuje oblasti literatury.

V první části konference vystoupí také česká odborová právnička Šárka Homfray, která se ve své keynote přednášce zaměří na aktuální situaci v České republice: proměny odborového hnutí a možnosti kolektivního vyjednávání v současném světě práce, včetně specifického postavení lidí pracujících na volné noze.

Třetím zahraničním hostem bude Joost Heinsius, odborník na pracovní podmínky v evropském kulturním a kreativním sektoru. Byl členem expertní skupiny EU zaměřené na pracovní podmínky umělců a kulturních pracovníků, která připravila doporučení pro jejich zlepšení, a je spoluautorem dvou zpráv Evropského parlamentu věnovaných tomuto odvětví. V evropském projektu Creative FLIP vedl sekci zaměřenou na pracovní podmínky. Výstupy posloužily k přípravě podkladů pro tzv. blueprint Culture Action Europe, který slouží jako podklad pro EU Artist Charter. Na konferenci vystoupí v rámci inspirativních Talks a zapojí se do pracovní diskuse o kolektivním vyjednávání.

Společná cesta k systémovým změnám

V českém kulturním prostředí se v posledních letech stále výrazněji otevírá otázka důstojných pracovních podmínek, férového odměňování a kolektivního zastupování. Zhruba 40 % lidí v kultuře pracuje na volné noze, takže tradiční model kolektivního vyjednávání má své limity. Debata se proto zaměří na různé možnosti společného zastupování – od profesních asociací a sebeorganizace po odbory či sektorové platformy.

Důležitým východiskem této diskuse je také proces, který již v českém kulturním sektoru probíhá. Národní institut pro kulturu (NIK) ve spolupráci s oborovými asociacemi představí výsledky své práce na Kodexu férové praxe v kultuře a umění a tzv. honorářových řádech, které mají přispět k transparentnějšímu odměňování a důstojnějším pracovním podmínkám. Konference nabídne prostor pro diskusi o tom, jak tyto nástroje dále rozvíjet a uplatňovat v praxi, také s využitím zahraničních zkušeností.

„Přestože se tématu pracovních podmínek v kultuře intenzivně věnujeme už více než rok, v České republice jsme stále na začátku. O to cennější je pro nás zkušenost ze zahraničí, kde se principy férové praxe rozvíjejí již více než deset let,” uvedla Barbora Novotná, koordinátorka InfoPointu NIK. „Nizozemská Platform ACCT, kterou na konferenci osobně představí její ředitel Sjoerd Feitsma, je pro nás důležitou inspirací. Ukazuje, jak lze postupně přejít od společného pojmenování problémů ke konkrétním nástrojům a systémovým změnám. Právě tato zkušenost nám může pomoci hledat cesty, jak férovou praxi dlouhodobě prosazovat i u nás,“ doplňuje její kolegyně Jana Návratová.

Program se bude skládat z keynote přednášek, panelové diskuse i pracovních kulatých stolů. Součástí programu budou také inspirativní Talks, kde se představí projekty a konkrétní příběhy sebeorganizace a přístupy k férové praxi z celého kulturního sektoru.

Petra Čechová

pro Taneční magazín