Od krádeže slavného Schefflerova obrazu z kostela v Martínkovicích uplynulo 32 let

Chrám se dočká instalace jeho kopie

Od krádeže slavného Schefflerova obrazu z kostela v Martínkovicích uplynulo 32 let. Nyní se chrám dočká instalace jeho kopie

Broumovsko – Osazení hlavního oltáře kostela sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích kopií Schefflerova obrazu už nic nebrání. Po přezkoumání žádosti dali záměru zelenou památkáři z Královéhradeckého kraje. Snaha navrátit kostelu jeho autenticitu je tak zase o krok blíž.

Hlavní oltář reprezentuje kvalitní umělecko-řemeslné dílo ze začátku 18. století, jehož součástí byl i původní obraz sv. Jiří před císařem Diokleciánem od Felixe Antonína Schefflera, barokního malíře dlouhodobě působícího ve službách českých benediktinů.

Po dlouhých 32 letech se kostel v Martínkovicích konečně dočká alespoň kopie malby F. A. Schefflera, který je také autorem nástěnných maleb uvnitř nejstaršího ze svatostánků broumovské skupiny kostelů. Repliku zhotovil český výtvarník Jan Bohuš. „Chrámu z konce 17. století se tak navrátí částečná zašlá krása, o níž kostel přišel během komunismu a následnému vykradení zkraje 90. let,“ raduje se broumovský farář Martin Lanži.

Původní obraz ukradl v roce 1991 neznámý zloděj, který jej o tři roky později prodal v aukci vídeňského Dorothea. V současné době nikdo nezná majitele ani místo, kde se slavná malba nachází. Od roku 1999 zdobil oltář obraz sv. Martina a sv. Jiří od ukrajinského malíře Vjačeslava Iljušenka, který působí v České republice.

„Je to neuvěřitelný příběh, který snad jednou bude mít šťastného konce. Nyní se aspoň podařilo schválit osazení oltáře kopií původního obrazu, a to považuji za velký úspěch,“ komentuje rozhodnutí dlouhodobý podporovatel obnovy broumovských kostelů, europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Schefflerova malba se stejně jako další autorovy obrazy a fresky vyznačuje pečlivou kresbou se smyslem pro detail, precizně vedenými tahy a lavírováním, jímž je dosaženo plastičnosti. Hlavní oltář je nedílnou součástí nemovité národní kulturní památky, kostela sv. Jiří a sv. Martina, jenž je vyzdoben freskami s náměty ze života sv. Jiří a sv. Martina. Hlavní oltář je z konce 17. či začátku 18. století. Po stranách retabula jsou umístěné sochy sv. Vavřince a sv. Štěpána.

Adam Baštinec, tiskový mluvčí
Tomáš Zdechovský, europoslanec

pro Taneční magazín 

Série interdisciplinárních seminářů

Vize tance připravuje sérii seminářů a mezinárodní konferenci propojující současné umění a zdraví

Oborová organizace Vize tance sdružující nezávislé profesionály působící v oblasti pohybového umění a nového cirkusu se bude v letošním roce zaměřovat na propojování tanečního oboru s dalšími uměleckými odvětvími a sektorem zdraví. Již na 22. března 2023 chystá první ze série vzdělávacích online webinářů.

„Seminář zaměřený na wellbeing tanečních profesionálů s britskou producentkou Liou Prentaki a choreografkou, performerkou a fyzioterapeutkou Markétou Stránskou se uskuteční online 22. března 2023 od 15.00 hodin,“ zve zájemce předsedkyně Vize tance Markéta Málková.

Na seminář se lze již nyní registrovat pod tímto odkazem – https://forms.gle/5sF4m1ei8ixJcuEE6.

Cílem aktivit Vize tance je rozvoj mezioborových kompetencí profesionálních uměleckých a odborných pracovníků kulturního a kreativního sektoru skrze vzdělávání, sdílení a rozšiřování know-how o možných dopadech umění na zdraví společnosti a wellbeing jedinců v kontextu mezinárodní mezioborové spolupráce současného tance, výtvarného umění a hudby. „Těmito kompetencemi jsou péče o sebe, regenerace psychického i fyzického zdraví se zaměřením na krizové okamžiky spojené s nadměrnou fyzickou zátěží a zraněními zejména u profesionálních tanečníků,“ přibližuje přínos aktivit Markéta Málková.

V rámci třech plánovaných mezinárodních seminářů a konference chce Vize tance propojit odbornou veřejnost a umělce z pohybového umění, výtvarného umění a hudby a vytvořit prostor pro zkoumání a výměnu znalostí v tématu dopadů umění na fyzické a psychické zdraví společnosti a jednotlivců. Každý seminář povedou 2 lektoři, přičemž vždy alespoň 1 bude ze zahraničí. Mezinárodní interdisciplinární konference přinese mezi umělce a odbornou veřejnost znalosti a zkušenosti z terapeutické praxe, která může jednak rozvíjet praxi uměleckou, druhak přispět k vlastní regeneraci a péči o duševní a fyzické zdraví. Formát konference umožní reflexi zahraničních a českých přístupů v oblastech arteterapie, muzikoterapie a pohybové terapie (se zaměřením na práci s osobami trpícími Parkinsonovou chorobou a seniory) a zároveň nabídne profesionálním umělcům možnost seznámit se s metodami a postupy vodní terapie watsu pro fyzickou a mentální regeneraci a zavedení nových témat, přístupů a metod do vlastní umělecké tvorby. Konference se uskuteční v termínu 10. – 12. října 2023 v prostorách zóny nezávislého umění CO.LABS v Brně, jednoho ze členů Vize tance.

Aktivity navazují na spolkem Vize tance uveřejněnou Oborovou strategii nezávislého tanečního a pohybového umění, která klade důraz na interdisciplinaritu a propojování tance s dalšími kulturními odvětvími i sektory mimo umění. Semináře i chystaná konference jsou součástí projektu Umění ve Zdraví, Zdraví v umění, který je podpořen Národním plánem obnovy. Pro bližší informace sledujte webové stránky a facebookový profil Vize tance.

Kateřina Vytisková

Taneční magazín 

La Putyka i akrobatický muzikál

Předvoj kulturního léta v Olomouci

Divadlo na cucky pokračuje v Olomouci v postcovidové tradici novocirkusových přehlídek na začátku léta. Cirkuzkus 2023 pobaví diváky v termínu 8. až 11. června v areálu Letního kina, ale i na Dolním náměstí. Přijede věhlasný Cirk La Putyka nebo Losers Cirque Company.

„Oslovili jsme špičky současné novocirkusové scény a našli nový termín. Doufáme, že bude vyhovovat většině rodin, předchází totiž konci školního roku, prázdninám a dovoleným,“ uvedl mluvčí Divadla na cucky Zdeněk Vévoda. „Po novém cirkusu je mimořádná poptávka nejen v Olomouci, registrujeme zájemce o vstupenky z celé Moravy, občas jde i o diváky z Prahy. Někdy mají problém v hlavním městě najít nevyprodané reprízy, jindy si možná chtějí udělat výlet,“ dodal.

Organizátoři z Divadla na cucky zvou podobné soubory každoročně již od léta 2020, kdy tak reagovali na covidová omezení. Letos se v červnových večerech publiku představí Cirk La Putyka s představením BOOM vol. 2, a to hned dvakrát. „Na programu je i strhující akrobatický muzikál Nebesa ansámblu Losers Cirque Company, na němž se podílí také věhlasná taneční skupina 420PEOPLE a pěvecký sbor Maranatha Gospel Choir. Tyto highlighty v Letním kině pak doprovodí exkluzivní workshopy souborů pro veřejnost nebo vystoupení Italky Clary Larcher s představením Araké. To se odehraje na Dolním náměstí a bude přístupné zdarma,“ upřesnil Vévoda.

Vstupenky na nejočekávanější tituly nabízejí pořadatelé již od prosince za zvýhodněnou cenu 490 a 350 Kč (sleva platí pro seniory, držitele průkazů ZTP a děti od 3 let či studenty). Od 23. května budou lístky k dispozici za vyšší sumu – základní za 650 a zlevněné za 450 Kč. Zakoupit je můžete na webu divadla www.divadlonacucky.cz nebo v síti Ticketportal.

Zdeněk Vévoda, Divadlo na cucky

pro Taneční magazín

Talent nemůže být ničím nahrazen

Moderní technologie pronikají do současného světa, ale…

Moderní technologie talent nahradit neumí

Pro mladé tvůrce ale mohou být vítaným pomocníkem

Upravovat nebo skládat hudbu umožňují budoucím muzikantům nové technologie, které vtrhly jak divoká voda do všech uměleckých oborů. Přesto ale neumí vše a talent je stále to, co činí člověka jedinečným. Své by o tom mohla říci pedagožka Hana Švajdová, která mladé hudebníky vede už 30 let. Letos se již potřetí zapojila se svým studentem do stipendijního programu Akademie MenART pro nadané žáky, který jejich talent pomáhá rozvíjet díky zkušeným umělcům.

Přestože speciální programy umožňují mladým umělcům nahrávat i upravovat hudbu, a vytvářet tak jedinečné skladby i nalézat inspiraci v mnohých on-line výukových programech, osobní kontakt mezi žákem a učitelem je podle odborníků při výuce hudby potřeba a moderními technologiemi nahradit nelze. „Z použití nových technologií v hudbě prosperují především pokročilejší žáci, kteří tak mohou doplňovat a kombinovat dosažené znalosti. V počátečním stadiu výuky na nástroj je nutné k dětem přistupovat individuálně, předat jim pevné základy, aby si do budoucna nevytvořily špatné návyky. Potřeby žáků se navíc rychle mění a je třeba na ně pružně reagovat, což zvládne jen pedagog v osobním kontaktu se žákem. Na internetu jsou dostupná výuková videa s návody, které je možno použít jako doplněk výuky, ale je nutná zpětná vazba a osobní přístup učitele, který by měl žákům umožnit emocionální prožitek z hudby – ten k ní neodmyslitelně patří,“ vysvětluje Hana Švajdová. Výuková videa jsou podle ní proto vhodná spíše pro začátečníky z řad dospělých, kteří nemají možnost absolvovat lekce s učitelem a chtějí se naučit hrát jen tak pro radost. „Jinou kapitolou jsou moderní technologické postupy při tvorbě hudby jako notové či aranžovací programy, které mohou práci s hudbou výrazně urychlit a zpřístupnit. Ale i tady platí, že technika talent nenahradí,“ dodává Hana Švajdová.

Moderní technologie, k nimž by při běžném studiu neměli přístup, využívají také žáci, kteří jsou součástí programu Akademie MenART pro nadané děti. „Mentoři z řad profesionálních umělců sdílí svou zkušenost a osobní doporučení a zároveň žáky učí, jak se orientovat ve zdrojích a on-line nástrojích, kterých je nyní takřka neomezené množství,“ popisuje ředitelka MenARTu Dana Syrová. „Každopádně platí, že základem je znalost teorie a ovládnutí techniky, na tento aspekt kladou důraz všichni mentoři bez výjimky. Moderní technologie jsou následně v některých oborech velmi vítaným pomocníkem, který celý proces tvorby usnadňuje nahrát, předávat a dále na díle pracovat,“ dodává Syrová.

PhDr. Hana Švajdová pochází z hudební rodiny, hru na klavír studovala na konzervatoři v Kroměříži a Ostravské univerzitě. Na Základní umělecké škole „Žerotín“ v Olomouci učí již 24 let. „Na společné ‚muzicírování‘ s rodinou moc ráda vzpomínám. Proto se snažím podobné společné zážitky připravit i mým žákům a jejich rodinám, tak aby si spolu mohli zahrát doma i na koncertech. A najednou láska proudí beze slov,“ říká s úsměvem Švajdová.

Kromě klasické hry na klavír vyučuje také autorskou tvorbu. „Improvizaci jsem se začala postupně věnovat teprve před patnácti lety. Do té doby mi přišlo nemyslitelné jen tak si sednout ke klavíru a zahrát si pro radost. Improvizace a skládání vlastní hudby je ovšem pro umělce velice osvobozující. Nyní se v tom snažím podporovat i své studenty a dopřát jim radost z vlastní spontánní kreativity,“ říká Švajdová.

Inspiraci čerpá od stejně zaměřených kolegů i profesionálních umělců, se kterými pravidelně spolupracuje v rámci ročního stipendijního programu Akademie MenART. V klasické sekci se svým žákem Viktorem Skýpalou, který dnes už studuje na konzervatoři v Brně, zvyšovali svou profesionální i uměleckou úroveň pod dohledem pianisty Ivo Kahánka. Improvizátor David Vlček zase mohl těžit ze zkušeností saxofonisty a skladatele Marcela Bárty ve skupině volné tvorby. A letos čerpají kreativní inspiraci spolu s Danielem Hodgkinsem, čerstvě přijatým studentem oboru zvuková tvorba na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze (HAMU), ve třídě skladatelky a klavíristky Beaty Hlavenkové. „Každý z mentorů dětem předává něco jiného, ovšem každý se jim věnuje maximálně individuálně a snaží se povznést jejich talent na nejvyšší možnou úroveň z pozice svých profesionálních i osobních zkušeností. Tak intenzivní práce s výjimečnými osobnostmi svého oboru by v normální praxi ZUŠ nebyla možná, a proto je stipendijní program Akademie MenART tak mimořádný počin,“ dodává Švajdová. Poznatky z MenARTu promítá do své každodenní výuky a je v úzkém kontaktu s dalšími kolegy, kteří se programu účastní.

„Motivovaní a erudovaní pedagogové jsou tahouny celého oboru uměleckého vzdělávání. V naší Akademii jsou neodmyslitelnou součástí celého procesu, jejich práci shrnujeme v jednom z našich mott za každým úspěšným umělcem stojí minimálně jeden osvícený pedagog‘. Právě naši mentoři často s láskou vzpomínají na své pedagogy, kteří je ovlivnili. Tím se celý kruh krásně uzavírá,“ podotýká Syrová.

Moderní technologie a internet silně pronikají do uměleckého světa

Je s nimi však třeba zacházet kriticky, říkají odborníci

Pod rukama jí prošly desítky budoucích architektů, ilustrátorů a restaurátorů – na Základní umělecké škole Slavičín učí Petra Ponczová děti kreslit už 17 let. Spolupracuje s umělci z dalších kulturních oblastí a do výuky stále častěji promítá moderní technologie. Se svými žáky hledá Petra inspiraci také na internetu, ale zároveň varuje před nekvalitními zdroji a šablonovitostí moderních kreseb podle návodu. S těmi nejnadanějšími studenty se pravidelně zapojuje do stipendijního programu Akademie MenART, kde se dětem věnují kromě učitelů také mentoři z řad slavných výtvarníků, sochařů či designérů.

Moderní technologie hrají obecně ve výuce uměleckých předmětů čím dál výraznější roli. „Snažíme se dětem nabídnout co nejširší škálu výrazových prostředků. Přestože jsme malá škola, hledáme pro naše studenty ty nejvhodnější technologie pro podporu jejich výtvarného záměru. V rámci programu MenART jsme například se studentkou pod vedením Richarda Loskota vytvořily v 3D programu sochu v nadživotní velikosti a následně nám ji pomohla vyřezat místní firma profesionální frézou,“ pochvaluje si Petra Ponczová. Moderní trendy a nová média zařazuje svého programu, který se věnuje podpoře talentu mladých lidí a inspiraci pedagogů, také Akademie MenART a podle jeho ředitelky Dany Syrové spolupracuje například s umělci pracujícími s novými médii. „Letos studenti výtvarné sekce tvoří pod vedením audiovizuálního umělce Pavla Mrkuse, který digitální prvky propojuje s prostorem. Nová média nejsou cizí ani Milanovi Caisovi či uznávané ilustrátorce Galině Miklínové, oba je využívají jako vhodné pomocníky. V minulém ročníku studenty pro práci ve 3D nadchl sochař Michal Gabriel či pro specifickou práci se světlem Richard Loskot,“ popisuje.

Jak učitelé, tak odborníci z MenART ale zároveň upozorňují na fakt, že moderní technologie nenahradí proces výuky a kontakt s pedagogem. Je třeba se dobře zorientovat v dostupné nabídce a vybírat tu, která je kvalitním pomocníkem. Ve výtvarné oblasti jsou typickým příkladem různá návodná videa, jak nakreslit zvíře, oko nebo třeba krajinu. Návody však mají různou kvalitu a z jejich napodobování si řada dětí odnáší vadné návyky, které následně s pedagogy korigují. „Kresbě portrétu nebo figury v hodinách vždy předchází výuka anatomie – postavení kostry a svalstva. Základem je poctivá konstrukční kresba a pochopení výrazových možností linie. Dalším problémem návodných videí na internetu je jejich šablonovitost. Děti kopírují věci, a přestože je to technicky slušně zpracované, tak to nemá žádný obsah a žádnou přidanou hodnotu,“ vysvětluje Petra Ponczová. O inspiraci na internetu a sociálních sítích se svými žáky diskutuje a snaží se je vést k tomu, aby byli schopní moderní technologie ve své tvorbě kriticky využívat.

Petra Ponczová vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu Uherské Hradiště a poté volnou textilní tvorbu na Univerzitě Hradci Králové. „Pocházím z výtvarného prostředí. K tvorbě nás se sestrou od malička vedla maminka, která hodně šila. Sestra je grafická designérka a často úzce spolupracujeme,“ vypráví Petra. Už při studiu na vysoké škole začala na ZUŠ v rodném Slavičíně u slovenských hranic vyučovat kresbu. Práce s dětmi se jí natolik zalíbila, že u ní zůstala i po dokončení studia. „Učím děti od prvního stupně základní školy až po přípravu k talentovým zkouškám, takže jim musím umět poskytnout kvalitní základy pro studium architektury, ilustrace nebo designu,“ popisuje Petra. Se svými žáky se snaží kreativně pracovat a inspirovat je. Do výuky si proto pravidelně zve umělce z řad výtvarníků, sochařů či básníků. Již potřetí se také zapojila do ročního stipendijního programu MenART pro nadané děti. Žáci v něm mají prostor úzce spolupracovat s profesionálními umělci. „Dva studenti měli jako mentora výtvarníka Milana Caise, v dalším z ročníků dvě studentky spolupracovaly s multimediálním umělcem Richardem Loskotem a v letošním ročníku má ve své skupině naši studentku opět Milan Cais. Mentoři děti motivují a inspirují je,“ vysvětluje Petra Ponczová a dodává: „Pouští se do náročných projektů a často musí čelit překážkám, se kterými by se v ZUŠ nesetkaly. Díky MenARTu ale dostanou příležitost problém vyřešit například s podporou odborníka z Masarykovy univerzity v Brně, a tím získají nejen cennou zkušenost, ale i sebevědomí.“ Spolupráce s umělci neobohacuje pouze mladé výtvarníky, ale také jejich kantory. Samotnou Petru Ponczovou například čas strávený s Milanem Caisem motivoval k vlastní tvorbě. Vytváří ilustrace a v současnosti také pracuje na vlastní oděvní značce. Setkávání s umělci i jinými pedagogy, kteří jsou součástí projektu Akademie MenART, jí také přináší nové impulzy, které následně promítá do své výuky.

„Motivovaní a erudovaní pedagogové jsou tahouny celého oboru uměleckého vzdělávání. V naší Akademii jsou neodmyslitelnou součástí celého procesu, jejich práci shrnujeme v jednom z našich mott ‚za každým úspěšným umělcem stojí minimálně jeden osvícený pedagog‘. Právě naši mentoři často s láskou vzpomínají na své pedagogy, kteří je ovlivnili. Tím se celý kruh krásně uzavírá,“ dodává Dana Syrová.

V posledních pěti letech prošlo programem 777 stipendistů z více než 200 ZUŠ z celé ČR. Pro rok 2023/24 otevírá své třídy 16 mentorů, například klavírní virtuos Ivo Kahánek, koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer, oceňovaná skladatelka Beata Hlavenková, divadelník a děkan HAMU Karel František Tománek, jedna z nejvyhledávanějších fotografek Štěpánka Stein a další. Uzavírka přihlášek pro letošní ročník je 31. března 2023. Podrobnosti najdou zájemci na www.menart.cz.

Mgr. Dominika Cardová

pro Taneční magazín