Štítek: Petra Ponczová

Akademie MenART ocenila výjimečné pedagogy ZUŠ

Slavnostní zahájení IX. ročníku

Stipendijní akademie MenART ocenila výjimečné pedagogy ZUŠ a slavnostně zahájila IX. ročník

 

U příležitosti slavnostního zahájení IX. ročníku Stipendijní akademie MenART v sobotu v olomoucké Redutě ocenila odborná komise pedagogy základních uměleckých škol, kteří svou dlouholetou a inspirativní prací významně ovlivňují životy mladých talentů. Cenu MenART pro výjimečného pedagoga ZUŠ 2026 převzaly pedagožky ve 3 tradičních kategoriích: hudba, výtvarný obor a performing art. Nově byla udělena ocenění v kategoriích Pedagog legenda a Pedagog nové generace

„Cílem ocenění je upozornit na výjimečnou práci pedagogů, které jsme měli tu čest potkat a kteří svou práci vnímají jako poslání, a sdílet jejich pedagogický přístup. Inspirují své žáky a často jim otevírají svět umění pro další životní cestu,“ říká Dana Syrová, zakladatelka a ředitelka Stipendijní akademie MenART. Cena, kterou ocenění získají, zahrnuje finanční odměnu ve výši 25 tisíc Kč poskytovanou patronem akademie MenART RSJ Investments a trofej symbolizující knihu – světlonoše v obalu od grafického studia Činčera.

„Chceme-li mluvit o budoucnosti české kultury, musíme mluvit také o těch, kteří ji každý den pomáhají tvořit. Cena MenART pro výjimečného pedagoga zviditelňuje osobnosti, jejichž práce si zaslouží respekt nejen uvnitř oboru, ale i ve veřejném prostoru,“
říká Libor Winkler, managing partner RSJ Investments a zakládající patron Akademie MenART.

„Každý obor potřebuje nové impulzy a umělecké vzdělávání není výjimkou. Mladí pedagogové do něj přinášejí energii, odvahu a svěží pohled. Jejich skvělá práce si zaslouží pozornost a podporu – právě oni totiž pomáhají utvářet nové standardy pro umělecké formování nejmladší generace,“ myslí si Helena Čacká (Burza cenných papírů), patronka Ceny MenArt pro výjimečné pedagogy ZUŠ v kategorii Pedagog nové generace.

„Každý obor potřebuje novou generaci pedagogů, kteří přinášejí svěžest, citlivost a odvahu hledat nové cesty. Podpořit mladé pedagogy uměleckých oborů znamená investovat do budoucnosti talentu, kultury i celé společnosti,“ doplňuje Ivana Janečková (Duhovka Group), patronka kategorie Pedagog legenda.

Z výpovědí oceněných vyplývá, že jejich hlavní motivací je radost ze společné tvorby, empatie a důraz na individuální přístup k žákům. Všichni zdůrazňují, že cílem jejich práce není jen technická dovednost, ale především rozvoj osobnosti a objevování vlastní cesty.

Držitelky Ceny MenART pro výjimečného pedagoga ZUŠ 2026:

  • MgA. Jarmila Kahánková (ZUŠ Jižní Město, Praha 4 – obor klavír) v kategorii Pedagog nové generace: Ve svém přístupu dokonale propojuje systematičnost s individuálním přístupem ke každému dítěti. Vytváří bezpečné a motivující prostředí, ve kterém mají děti chuť na sobě pracovat. Její žáci se pravidelně umisťují na předních místech v soutěžích u nás i v zahraničí.

„Na prvním místě musí být vždy čistá láska k hudbě, protože jakýkoliv kalkul je slyšet. Moje metodika hry na klavír je založená na lásce k hudbě. Na soutěže jezdíme proto, že nás to naplňuje, máme to jako společné dobrodružství,“ říká Jarmila Kahánková.

  • Mgr. Dita Stromko, dipl. um. (ZUŠ Říčany, ZUŠ J. Lady Velké Popovice – obor zpěv) v kategorii hudba: Do své práce vkládá mimořádný cit pro mladého člověka, jeho emoce a nejistoty. Je pro své žáky velkou oporou v hudbě i běžném životě. Vede studenty k odvaze vystupovat ze své komfortní zóny, což přináší největší umělecký i lidský posun.

„Chyby jsou přirozenou a důležitou součástí procesu učení a růstu a zpěv by měl především přinášet radost. Překračování komfortní zóny je neustálá cesta k nalezení takového stavu mysli a těla, který zpěvákovi umožní skutečnou svobodu. Myslím si, že pedagog je od toho, aby otevřel dveře, ve kterých se zpěvák bude cítit dobře a šťastně,“ vysvětluje Dita Stromko.

  • Vendulka Vaňková (ZUŠ Jana Hanuše, Praha 6 – obor harfa) v kategorii Pedagog legenda: Práci pedagoga se věnuje s obrovským nasazením a srdcem. O výuce hry na harfu přemýšlí vizionářsky v kontextu celé ČR – snaží se tento nástroj systematicky „nastěhovat“ do všech ZUŠ. Založila prestižní mezinárodní harfovou soutěž prof. Karla Patrase a vede harfovou sekci Ústřední umělecké rady.

„V dnešním přetechnizovaném světě je opravdu těžké zaujmout děti a vtáhnout je do světa hudbas, kde každý úspěch představuje velkou námahu. V orchestru se snažíte, odvedete skvělý výkon, ale potleskem všechno skončí. Oproti tomu na dětech vidíte výsledek – vidíte, že to, co děláte, má smysl,“ popisuje Vendulka Vaňková.

  • Petra Ponczová (ZUŠ Slavičín – výtvarný obor) v kategorii výtvarný obor: Individuálně podporuje osobní tvůrčí zaměření a autorský přístup svých žáků, jejichž práce výrazně vyčnívají z řady standardních školních úkolů. Nebojí se hledat nové cesty, experimentovat a prostřednictvím výtvarné tvorby citlivě pomáhá žákům vyrovnávat se s jejich osobními starostmi.

„Když výuka funguje jako dialog, ve třídě panuje příjemná atmosféra sdílení a spolupráce, pak je to zábava. Snažím se dětem dávat jasné mantinely, které jim poskytují pocit jistoty, a věřím, že výtvarná tvorba – a umění obecně – může fungovat jako bezpečný ventil,“ dodává Petra Ponczová.

  • Irena Konývková (ZUŠ Ostrov nad Ohří – literárně-dramatický obor) v kategorii performing arts: Uznávaná ikona českého dětského divadla a nositelka prestižní Ceny ASSITEJ. Působí v řadě odborných rad (NIPOS ARTAMA, DAMU) a se svým divadelním souborem HOP-HOP reprezentuje na mnoha mezinárodních festivalech po celé Evropě i ve světě (např. v Koreji).

„Důležité je umět se s žáky smát, nepodlehnout touze po dokonalosti a nezapomínat, že i profesionální umělec má své strachy. Dramaťák je pro děti zkrátka něco jako ostrov. Zpracováváme jen témata, která si sami přinesou a o kterých samy chtějí mluvit. Celý život dělám divadlo sama a s MenARTem se mi splnil sen o spolupráci,“ uvádí Irena Konývková.

Rozhovory s laureáty Ceny, které připravila novinářka Hana Slívová, najdete zde.

Bezpečné prostředí, laskavost i důslednost a prostor pro fantazii a společnou tvorbu jako důležité předpoklady pro rozvoj talentu

Do třetího ročníku Ceny MenART pro výjimečného pedagoga ZUŠ bylo v letošním roce nominováno 52 pedagogů základních uměleckých škol z celé České republiky. Každý z nich přispěl nejen k rozvoji svých žáků, ale i ke kultivaci prostředí, ve kterém se tvořivost a talent mohou rozvíjet naplno.

V odpovědích se shodují, že na práci je nejvíce těší společná tvorba, okamžiky, kdy děti samy objevují svůj talent, i nezapomenutelné „aha chvíle“ během výuky. Velký přínos vidí v programu MenART, který žákům přináší sebedůvěru a inspiraci díky setkání s profesionály, zatímco jim samotným poskytuje nové impulzy a možnost sdílení zkušeností s kolegy. Pokud jde o práci s talentovanými dětmi, pedagogové se shodují na důležitosti laskavosti, individuálního přístupu a trpělivosti. Zásadní je vytvářet bezpečné prostředí, v němž se děti nebojí chybovat, a zároveň nechat talent přirozeně růst, nikoli jej tlačit silou. Konkrétní odpovědi nominovaných pedagogů si můžete přečíst zde.

„Všichni pedagogové, kteří získají příležitost býti aktivně přítomni se svými žáky na ročním stipendijním programu MenART, zasluhují mimořádnou pozornost a ocenění. Našli odvahu vystoupit ze zaběhnutých pedagogických schémat a investovat velké množství svého volného času,“ říká předseda hodnotící komise PaedDr. Jan Svoboda a dodává: „Pedagogové nominovaní na letošní cenu MenART mají mimořádnou empatii, potřebnou pokoru ke spolupráci s individualitami svých žáků, chuť nepřestávat se sám neustále učit. Maximálně se svými svěřenci vytěžili výjimečnou příležitost setkávání a roční spolupráce s osobnostmi mentorů ale i svých kolegů z různých jiných škol. Nezalekli se poznávání svobodného prostoru části spektra současného světa umění.“

„Zapojení pedagogů ZUŠ do akademie MenART představuje mimořádný impuls pro rozvoj celého uměleckého školství. Propojení akademického prostředí, základního uměleckého vzdělávání a předních špičkových umělců vytváří jedinečný prostor, kde se pedagogická odbornost setkává s živou inspirací a hlubokým lidským porozuměním,“ zdůrazňuje doc. Mgr. Petra Šobáňová, Ph.D., proděkanka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Program slavnostního večera

Slavnostní večer doprovodil koncert výrazných absolventů akademie: Vystoupil houslista Kryštof Kohout, jehož studium na Guildhall School of Music & Drama v Londýně MenART podporuje v rámci stipendia Commenius Musicus, a absolventi oboru autorská tvorba Timofey Golev, Tadeáš Syrový a Vladimír Slavíček s programem, který vznikl v rezidenci v klášteře Broumov pro projekt Čtveráci letošní Smetanovy Litomyšle pod vedením mentorky autorské sekce Beaty Hlavenkové.

Záštitu nad slavnostním večerem převzali:

  • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
  • Mgr. Svatopluk Binder, Ph.D. (náměstek hejtmana Olomouckého kraje)
  • Mgr. Viktor Tichák, Ph.D. (náměstek primátorky města Olomouce pro školství, cestovní ruch a kulturu)
  • doc. Mgr. Petra Šobáňová, Ph.D. (proděkanka Pedagogické fakulty UPOL)

Ve školním roce 2026/2027 projde akademií 214 účastníků ze 72 ZUŠ z celé ČR. Pracovat s nimi bude 16 předních osobností české kulturní scény:

  • Klasická hudba a zpěv: Virtuosní klavíristé Ivo Kahánek a Karel Košárek, sopranistka Kateřina Kněžíková, houslista Jan Fišer, flétnista Jan Ostrý, violoncellista Tomáš Jamník, fagotista Tomáš Františ a hobojista Vladislav Borovka, kytarista Pavel Steidl a dirigent i hornista Radek Baborák (práce se soubory).
  • Autorská hudba a zpěv: Skladatelka a improvizátorka Beata Hlavenková (skladba, klavír, songwriting) a zpěvačka Radka Fišarová (muzikálová tvorba).
  • Výtvarné umění, design a literární tvorba: Sochař Dominik Lang (socha, objekt, instalace), kostýmní výtvarnice Simona Rybáková (textilní a kostýmní tvorba) a autorsko-výtvarná dvojice Ester Stará a Milan Starý (tvůrčí psaní a ilustrace).
  • Taneční a divadelní obor: Choreograf a režisér Jan Kodet (tanec) a režisér i pedagog Daniel Hrbek (divadlo).

Lucie Pavlásková

pro Taneční magazín

Talent nemůže být ničím nahrazen

Moderní technologie pronikají do současného světa, ale…

Moderní technologie talent nahradit neumí

Pro mladé tvůrce ale mohou být vítaným pomocníkem

Upravovat nebo skládat hudbu umožňují budoucím muzikantům nové technologie, které vtrhly jak divoká voda do všech uměleckých oborů. Přesto ale neumí vše a talent je stále to, co činí člověka jedinečným. Své by o tom mohla říci pedagožka Hana Švajdová, která mladé hudebníky vede už 30 let. Letos se již potřetí zapojila se svým studentem do stipendijního programu Akademie MenART pro nadané žáky, který jejich talent pomáhá rozvíjet díky zkušeným umělcům.

Přestože speciální programy umožňují mladým umělcům nahrávat i upravovat hudbu, a vytvářet tak jedinečné skladby i nalézat inspiraci v mnohých on-line výukových programech, osobní kontakt mezi žákem a učitelem je podle odborníků při výuce hudby potřeba a moderními technologiemi nahradit nelze. „Z použití nových technologií v hudbě prosperují především pokročilejší žáci, kteří tak mohou doplňovat a kombinovat dosažené znalosti. V počátečním stadiu výuky na nástroj je nutné k dětem přistupovat individuálně, předat jim pevné základy, aby si do budoucna nevytvořily špatné návyky. Potřeby žáků se navíc rychle mění a je třeba na ně pružně reagovat, což zvládne jen pedagog v osobním kontaktu se žákem. Na internetu jsou dostupná výuková videa s návody, které je možno použít jako doplněk výuky, ale je nutná zpětná vazba a osobní přístup učitele, který by měl žákům umožnit emocionální prožitek z hudby – ten k ní neodmyslitelně patří,“ vysvětluje Hana Švajdová. Výuková videa jsou podle ní proto vhodná spíše pro začátečníky z řad dospělých, kteří nemají možnost absolvovat lekce s učitelem a chtějí se naučit hrát jen tak pro radost. „Jinou kapitolou jsou moderní technologické postupy při tvorbě hudby jako notové či aranžovací programy, které mohou práci s hudbou výrazně urychlit a zpřístupnit. Ale i tady platí, že technika talent nenahradí,“ dodává Hana Švajdová.

Moderní technologie, k nimž by při běžném studiu neměli přístup, využívají také žáci, kteří jsou součástí programu Akademie MenART pro nadané děti. „Mentoři z řad profesionálních umělců sdílí svou zkušenost a osobní doporučení a zároveň žáky učí, jak se orientovat ve zdrojích a on-line nástrojích, kterých je nyní takřka neomezené množství,“ popisuje ředitelka MenARTu Dana Syrová. „Každopádně platí, že základem je znalost teorie a ovládnutí techniky, na tento aspekt kladou důraz všichni mentoři bez výjimky. Moderní technologie jsou následně v některých oborech velmi vítaným pomocníkem, který celý proces tvorby usnadňuje nahrát, předávat a dále na díle pracovat,“ dodává Syrová.

PhDr. Hana Švajdová pochází z hudební rodiny, hru na klavír studovala na konzervatoři v Kroměříži a Ostravské univerzitě. Na Základní umělecké škole „Žerotín“ v Olomouci učí již 24 let. „Na společné ‚muzicírování‘ s rodinou moc ráda vzpomínám. Proto se snažím podobné společné zážitky připravit i mým žákům a jejich rodinám, tak aby si spolu mohli zahrát doma i na koncertech. A najednou láska proudí beze slov,“ říká s úsměvem Švajdová.

Kromě klasické hry na klavír vyučuje také autorskou tvorbu. „Improvizaci jsem se začala postupně věnovat teprve před patnácti lety. Do té doby mi přišlo nemyslitelné jen tak si sednout ke klavíru a zahrát si pro radost. Improvizace a skládání vlastní hudby je ovšem pro umělce velice osvobozující. Nyní se v tom snažím podporovat i své studenty a dopřát jim radost z vlastní spontánní kreativity,“ říká Švajdová.

Inspiraci čerpá od stejně zaměřených kolegů i profesionálních umělců, se kterými pravidelně spolupracuje v rámci ročního stipendijního programu Akademie MenART. V klasické sekci se svým žákem Viktorem Skýpalou, který dnes už studuje na konzervatoři v Brně, zvyšovali svou profesionální i uměleckou úroveň pod dohledem pianisty Ivo Kahánka. Improvizátor David Vlček zase mohl těžit ze zkušeností saxofonisty a skladatele Marcela Bárty ve skupině volné tvorby. A letos čerpají kreativní inspiraci spolu s Danielem Hodgkinsem, čerstvě přijatým studentem oboru zvuková tvorba na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze (HAMU), ve třídě skladatelky a klavíristky Beaty Hlavenkové. „Každý z mentorů dětem předává něco jiného, ovšem každý se jim věnuje maximálně individuálně a snaží se povznést jejich talent na nejvyšší možnou úroveň z pozice svých profesionálních i osobních zkušeností. Tak intenzivní práce s výjimečnými osobnostmi svého oboru by v normální praxi ZUŠ nebyla možná, a proto je stipendijní program Akademie MenART tak mimořádný počin,“ dodává Švajdová. Poznatky z MenARTu promítá do své každodenní výuky a je v úzkém kontaktu s dalšími kolegy, kteří se programu účastní.

„Motivovaní a erudovaní pedagogové jsou tahouny celého oboru uměleckého vzdělávání. V naší Akademii jsou neodmyslitelnou součástí celého procesu, jejich práci shrnujeme v jednom z našich mott ‚za každým úspěšným umělcem stojí minimálně jeden osvícený pedagog‘. Právě naši mentoři často s láskou vzpomínají na své pedagogy, kteří je ovlivnili. Tím se celý kruh krásně uzavírá,“ podotýká Syrová.

Moderní technologie a internet silně pronikají do uměleckého světa

Je s nimi však třeba zacházet kriticky, říkají odborníci

Pod rukama jí prošly desítky budoucích architektů, ilustrátorů a restaurátorů – na Základní umělecké škole Slavičín učí Petra Ponczová děti kreslit už 17 let. Spolupracuje s umělci z dalších kulturních oblastí a do výuky stále častěji promítá moderní technologie. Se svými žáky hledá Petra inspiraci také na internetu, ale zároveň varuje před nekvalitními zdroji a šablonovitostí moderních kreseb podle návodu. S těmi nejnadanějšími studenty se pravidelně zapojuje do stipendijního programu Akademie MenART, kde se dětem věnují kromě učitelů také mentoři z řad slavných výtvarníků, sochařů či designérů.

Moderní technologie hrají obecně ve výuce uměleckých předmětů čím dál výraznější roli. „Snažíme se dětem nabídnout co nejširší škálu výrazových prostředků. Přestože jsme malá škola, hledáme pro naše studenty ty nejvhodnější technologie pro podporu jejich výtvarného záměru. V rámci programu MenART jsme například se studentkou pod vedením Richarda Loskota vytvořily v 3D programu sochu v nadživotní velikosti a následně nám ji pomohla vyřezat místní firma profesionální frézou,“ pochvaluje si Petra Ponczová. Moderní trendy a nová média zařazuje svého programu, který se věnuje podpoře talentu mladých lidí a inspiraci pedagogů, také Akademie MenART a podle jeho ředitelky Dany Syrové spolupracuje například s umělci pracujícími s novými médii. „Letos studenti výtvarné sekce tvoří pod vedením audiovizuálního umělce Pavla Mrkuse, který digitální prvky propojuje s prostorem. Nová média nejsou cizí ani Milanovi Caisovi či uznávané ilustrátorce Galině Miklínové, oba je využívají jako vhodné pomocníky. V minulém ročníku studenty pro práci ve 3D nadchl sochař Michal Gabriel či pro specifickou práci se světlem Richard Loskot,“ popisuje.

Jak učitelé, tak odborníci z MenART ale zároveň upozorňují na fakt, že moderní technologie nenahradí proces výuky a kontakt s pedagogem. Je třeba se dobře zorientovat v dostupné nabídce a vybírat tu, která je kvalitním pomocníkem. Ve výtvarné oblasti jsou typickým příkladem různá návodná videa, jak nakreslit zvíře, oko nebo třeba krajinu. Návody však mají různou kvalitu a z jejich napodobování si řada dětí odnáší vadné návyky, které následně s pedagogy korigují. „Kresbě portrétu nebo figury v hodinách vždy předchází výuka anatomie – postavení kostry a svalstva. Základem je poctivá konstrukční kresba a pochopení výrazových možností linie. Dalším problémem návodných videí na internetu je jejich šablonovitost. Děti kopírují věci, a přestože je to technicky slušně zpracované, tak to nemá žádný obsah a žádnou přidanou hodnotu,“ vysvětluje Petra Ponczová. O inspiraci na internetu a sociálních sítích se svými žáky diskutuje a snaží se je vést k tomu, aby byli schopní moderní technologie ve své tvorbě kriticky využívat.

Petra Ponczová vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu Uherské Hradiště a poté volnou textilní tvorbu na Univerzitě Hradci Králové. „Pocházím z výtvarného prostředí. K tvorbě nás se sestrou od malička vedla maminka, která hodně šila. Sestra je grafická designérka a často úzce spolupracujeme,“ vypráví Petra. Už při studiu na vysoké škole začala na ZUŠ v rodném Slavičíně u slovenských hranic vyučovat kresbu. Práce s dětmi se jí natolik zalíbila, že u ní zůstala i po dokončení studia. „Učím děti od prvního stupně základní školy až po přípravu k talentovým zkouškám, takže jim musím umět poskytnout kvalitní základy pro studium architektury, ilustrace nebo designu,“ popisuje Petra. Se svými žáky se snaží kreativně pracovat a inspirovat je. Do výuky si proto pravidelně zve umělce z řad výtvarníků, sochařů či básníků. Již potřetí se také zapojila do ročního stipendijního programu MenART pro nadané děti. Žáci v něm mají prostor úzce spolupracovat s profesionálními umělci. „Dva studenti měli jako mentora výtvarníka Milana Caise, v dalším z ročníků dvě studentky spolupracovaly s multimediálním umělcem Richardem Loskotem a v letošním ročníku má ve své skupině naši studentku opět Milan Cais. Mentoři děti motivují a inspirují je,“ vysvětluje Petra Ponczová a dodává: „Pouští se do náročných projektů a často musí čelit překážkám, se kterými by se v ZUŠ nesetkaly. Díky MenARTu ale dostanou příležitost problém vyřešit například s podporou odborníka z Masarykovy univerzity v Brně, a tím získají nejen cennou zkušenost, ale i sebevědomí.“ Spolupráce s umělci neobohacuje pouze mladé výtvarníky, ale také jejich kantory. Samotnou Petru Ponczovou například čas strávený s Milanem Caisem motivoval k vlastní tvorbě. Vytváří ilustrace a v současnosti také pracuje na vlastní oděvní značce. Setkávání s umělci i jinými pedagogy, kteří jsou součástí projektu Akademie MenART, jí také přináší nové impulzy, které následně promítá do své výuky.

„Motivovaní a erudovaní pedagogové jsou tahouny celého oboru uměleckého vzdělávání. V naší Akademii jsou neodmyslitelnou součástí celého procesu, jejich práci shrnujeme v jednom z našich mott ‚za každým úspěšným umělcem stojí minimálně jeden osvícený pedagog‘. Právě naši mentoři často s láskou vzpomínají na své pedagogy, kteří je ovlivnili. Tím se celý kruh krásně uzavírá,“ dodává Dana Syrová.

V posledních pěti letech prošlo programem 777 stipendistů z více než 200 ZUŠ z celé ČR. Pro rok 2023/24 otevírá své třídy 16 mentorů, například klavírní virtuos Ivo Kahánek, koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer, oceňovaná skladatelka Beata Hlavenková, divadelník a děkan HAMU Karel František Tománek, jedna z nejvyhledávanějších fotografek Štěpánka Stein a další. Uzavírka přihlášek pro letošní ročník je 31. března 2023. Podrobnosti najdou zájemci na www.menart.cz.

Mgr. Dominika Cardová

pro Taneční magazín