Nejen v Čechách, ale i na Kubě i v USA jsou osudy tanečníků velmi pohnutné. Mnozí emigrují, aby mohli nadále setrvat v jejich milovaném zaměstnání, jiní živoří a nemají z čeho zaplatit složenky, mnozí končí jako číšníci atd.
Útěk tanečníků
S nedostatkem financí se potýká také Kubánský národní balet. V březnu 2012 přišel o sedm svých členů, kteří se rozhodli emigrovat z ekonomických důvodů. Šest tanečníků, ve věku od dvaceti do čtyřiadvaceti let již absolvovalo konkurz do sboru Cuban Classical Ballet of Miami, kde chtějí účinkovat.
Skupina uprchlíků
„Chceme tu tvrdě trénovat, splnit si náš sen a tančit a současně také ekonomicky podpořit své rodiny na Kubě,“ řekla čtyřiadvacetiletá Annie Ruiz Diaz, která tančí od svých šesti let. V kubánském Národním baletu působila posledních sedm let.
„Je mi jedno, zda budu tančit klasický, současný nebo neoklasický balet. Chci hlavně tančit,“ uvedl další z emigrantů Ruis Díaz.
Zprávy o emigraci potvrdil také mluvčí Národního baletu na Kubě, podle kterého tanečníci zmizeli již koncem března. Jména všech sedmi emigrantů jsou Randy Crespo (22), dále Edward González (23), José Justiz (20), Ariadni Martín (20), Luis Victor Santana (23), Annie Ruiz Díaz (24) a Alejandro Méndez (20).
Kubánský národní balet – trénink
„Báli jsme se, že nás odhalí, ale přesto jsme chtěli odtančit celé turné, abychom splnili své závazky k společnosti,“ uvedl Edward González.
Všech sedm emigrantů tak absolvovalo kompletní devítiturné v Mexiku.
„Oznámili jsme to rodičům, ale těsně před odjezdem se k nám dostala zpráva, že StB o našem úmyslu ví. Původně jsme chtěli jen nenápadně přestoupit na letišti, ale kvůli agentům Státní bezpečnosti a prozrazenému plánu jsme museli počkat a nakonec odcestovat autobusem. Z letiště v [mexickém] Cancúnu jsme nemohli odletět přímo do [texaského] Lareda, jak jsme původně chtěli, protože tam by nás mohli vystopovat,“ uvedl další z emigrantů Randy Crespo.
Po závěrečném představení romantického baletu Giselle se poslední večer rozloučili s přáteli a nad ránem 25. března se autobusovými linkami z mexického města Chetumal přepravili přes americkou hranici.
Přestávka ve škole – Kubánský národní balet
„Bylo kolem toho hodně slz. Zbožňovali jsme svá zaměstnání a měli jsme v baletním souboru spoustu přátel,“ uvedla sólistka Arianni Martin. Ta v Kubánském národním baletu tančila uplynulé dva roky a vydělávala si 10 dolarů měsíčně. Za mexické turné obdržela bonus v hodnotě 225 dolarů.
„Měla jsem dojem, že umělecky stagnuji, a ekonomicky jsem svým rodičům nemohla pomoct,“ tvrdí tanečnice, jejíž rodiče přitom na Kubě pracují ve státní správě. Otec se živí jako řidič nákladního vozu, matka pracuje v domově pro seniory.
Pedro Pablo Peña, v jehož neziskovém tanečním spolku Cuban Classical Ballet of Miami chtějí tanečníci působit, si tanečníky pochvaluje a říká: „Jsou nesmírně talentovaní a rádi je tu vidíme.“
Kubánský národní balet
Ovšem ani Peña, který na Miami sám emigroval z Kuby v osmdesátých letech, nemá peníze na to, aby mohl tanečníky naplno zaměstnat. „Věřím, že u amerických tanečních společností najdou uplatnění,“ dodal Peña.
Taneční magazín
