Loutkář Nori Sawa chystá v NoDu premiéru Krysaře

Příběh o plýtvající konzumní společnosti – poznáme se?

 

 

 

 

V předvánočním čase 7. prosince uvede v Experimentálním prostoru NoD loutkář Nori Sawa premiéru představení Krysař. Ve spolupráci s Junko Honda, hráčkou na bicí nástroj marimba a Kenji Seizanem Osako, který hraje na japonskou flétnu šahukači, vznikne originální představení, které mísí vlivy českého a japonského loutkového divadla. Podmanivá síla loutek bunraku, principy stínového divadla a light design vypráví tento příběh jako kritiku současné konzumní společnosti.

„Zásadním momentem mého představení je obraz člověka, který se na ulici cpe jídlem a zbytky odhazuje okolo sebe. Zbytky jídla přirozeně lákají krysy, které se díky dostatku potravy brzy přemnoží. Proto musí přijít krysař, který jediný dokáže město očistit. Příznačné je, že krysař za svoji práci nedostane zaplaceno a lidé ho nemají rádi. Přemýšlím o legendě o Krysařovi jako o příběhu o plýtvající konzumní společnosti, jejíž nekontrolovaná masová spotřeba nás může brzy zničit. Tyto obrazy vídám často na svých cestách, nejen v Japonsku, ale i v České republice.“ říká Nori Sawa, a přibližuje tak inspirační zdroje nového představení.

Po Krysařovi následuje několik krátkých příběhů „Žena ze severního moře“ vypráví příběh inuitského kmene ze severního Japonska o životě a smrti nebo „Pták“, starověká legenda o velkém létajícím ptáku. Nori reflektuje příběhy okolo sebe a skrze japonsko-českou tradici jim dává novou svébytnou podobu. Představení je nonverbální, a tak přístupné i těm, kteří neovládají český jazyk.

Japonský loutkář Nori Sawa žije v Praze od roku 1992 a často cestuje, ať už se svými sólovými představeními na mezinárodní festivaly nebo režírovat do různých divadel po celém světě. Vystupoval už ve více než 25 zemích na čtyřech kontinentech a jeho inscenace se hrají v ČR, Slovinsku, Japonsku nebo v Polsku. Ve své tvorbě zpracovává jazykem loutkového divadla velké příběhy světového dramatu: Višňový sad, Macbetha nebo Krále Leara. Beze slov, jen pohybem, hudbou, loutkami a hrou světel. Především dětem jsou pak určeny Noriho pohádky, zábavné, kouzelné, zářící jako jasné diamanty v černém lese. Nori Sawa pravidelně vyučuje a vede workshopy ve školách v Evropě, Americe i Asii, např. DAMU (CZ), Stanford University, University of Chicago, Northwestern University (USA), London Puppetry School (UK) a další. Workshopy jsou zaměřeny na různé věkové skupiny od dětí, po mladé i starší profesionál y i seniory. Nori je členem UNIMA (Mezinárodní loutkářská unie) a držitel Ceny Franze Kafky (1999).

7. 12. 2015 od 20:00 Experimentální prostor NoD

norisawakrysarmensi
Nori Sawa: Krysař
Režie,výprava a provedení: Nori Sawa
Hudba: Kenji Seizan Osako, Junko Honda
Produkce: Art Prometheus z.s.
Foto: Jiří Pasz

Vstupenky:
https://goout.cz/cs/listky/nori-sawa-krysar/dqi/

krysarposter

Taneční magazín

Mistr a Markétka

Pravdivý příběh o šílenství a lásce

 

 

 

22.listopadu se v divadle Inspirace odehrál příběh inspirovaný románem M. Bulgakova.

Ocitáme se  na rušné ulici, patrně asi na tramvajové zastávce. Vidíme opilého  cestujícího,  obtěžujícího svým chováním člověka, který sedí na lavičce a zaujatě čte. Opilec ho začíná opravdu  rozčilovat,  ale současně mu také   nabízí své    knížky. Jednu, druhou, … nejdříve to náš cestující vítá, ale když je knížek asi tak 15, začíná být vzteklý. Navíc opilec trhá své knížky a chechtá se.  Cestující  se vrhá na opilce a začíná bitka.  Ale v tom odváží  cestujícího do blázince.

Na  chvíli pozorujeme jeho osudy v blázinci. Soudě podle výrazů lékařů, je to patrně velmi zlé. Setkává se s dalším bláznem, pochopitelně je ukázáno, že lékaři přichází vždy v ten nejnevhodnější moment.

Druhý šílenec vypráví našemu čtenáři svůj pravdivý příběh o šílenství a lásce.

Tajemný démon se zjevuje tomuto muži. V jeho životě se ale  také  objevuje krásná dívka. Přichází láska, v tom nejméně očekávaném okamžiku.

Muž je  z blázince propuštěn, sedí možná v hospodě a dívka se mezitím  trápí láskou?

Dívka chce být s NÍM,  ale JEHO mysl ovládají démoni šílenství.

Sledujeme doslova cirkus démonů, kteří zřejmě ovládají mysl tohoto muže. Démoni jsou agresivní i k divákům a hází po nich papíry. Muž se pokouší číst, ale všechny papíry nakonec sní. Je zmítaný „Ďáblem“.

I přes to všechno ho  dívka nepřestává milovat. Chce se mu líbit, chce  s NÍM být.  Zatančí si  svůj tanec s kostlivci. Nelze žít plnohodnotně, když všude kolem žijí démoni…..

Výkony interpretů perfektní, pohyby bezvadné, ale hlavní myšlenka příběhu není pro diváka čitelná. Divák se může jen domnívat. Hra je  dobrou relaxací, jde-li nám o pouhé  sledování pohybů, výkonů herců, kostýmů a efektů.

Součástí představení je absolventský  výkon Valerie Daňhové na Katedře pantomimy HAMU v Praze.

Dále hrají Anna Kukuczková, Ondřej Holba, Radek Pokorný, Lukáš Šimon a Antonín Týmal.

Mistr_a_Markétka_01

 

Eva Smolíková

Taneční magazín

Stardance: „Diváci, na rozdíl od poroty, poznají kvalitní tanec“ říká Lukáš Pavlásek

„Je mi to nesmírně líto, že odcházím, říkám to upřímně“ prozradil Michal Necpál

Zeptali jsme se…

Lukáš Pavlásek, soutěžící

DSC_0223

Lukáši, porota Vás neustále kritizuje. Jak to snášíte?

„Snáším to, žiji  s vědomím, že by ještě mohli ubrat, mohli by nám dát čtyři jedničky. To zatím neudělali a doufám, že se tak stane.“

Cítíte se už unavený po všem tom trénování?

„Ne. Mám perfektní kondičku. Jsem čilý.“

Kdybyste mohl vrátit čas a rozhodoval o své životní dráze, chtěl byste být „profi“ tanečníkem?

„O tom jsem opravdu nikdy nepřemýšlel.“

V čem  podle Vašeho názoru tkví to Vaše kouzlo, že Vám diváci tak fandí?

„No tak, já jsem rád, že diváci na rozdíl od poroty poznají kvalitu. A dále – už  z historie je známo, že vyhrávají outsideři.“

Děkujeme

 

Zeptali jsme se ….

 4578316-praha-zkouska-ja-balas_denik-380

Radek Baláš, člen poroty

Nejste letos  přísnější než v předchozím ročníku?

„Těžko posoudit ze subjektivního hlediska.  Objektivně bychom mohli  soudit jen v případě, že bychom  srovnali   dva poslední ročníky. Ale svým způsobem možná ano. Mám dojem, že tento ročník po technické stránce je na nižší úrovni, až na několik párů, kterým  to dávám jednoznačně najevo svým  bodovým hodnocením.

Navíc člověk také podléhá změnám, které se udály za předchozí  dva roky. Mezitím  vznikly nové inscenace.  Možná, že v případě, kdy  si člověk sám na sebe  klade přísnější kritéria, a já se snažím být přísnější i sám na sebe, tak je možné, že se to  promítne i do téhle subtilní roviny. Takže připouštím, že jsem přísnější.“

Koho byste si raději vybral pro svou roli do muzikálu? Technicky dokonalého tanečníka, nebo komika, kterého národ miluje?

„To není přesně položená otázka!  Záleží na charakteru role. Pokud by postava měla být nositelem humorných prvků, charakterově i dramaturgicky, tak jako režisér dám jednoznačně přednost Lukášovi. Je to báječný komik a klaun, navíc je nesmírně zábavný člověk, současně i pohotový.

Ale pro roli postavy, která by v rozsahu i charakterové dimenzi musela aspoň trošku tančit, bych na  něj sázet nemohl. V divadle je to specifičtější.

Tady ve Stardance vyvstává jiná otázka. Mluvil jsem dnes o sociologické rovině. Na  jedné straně  má český národ rád humor, ale občas část českého národa, ať už pro srandu nebo z jiných důvodů, posílá hlasy svým favoritům v nevhodnou dobu na nevhodném místě. Či-li  nedosadí  profesionála tam, kam má.

Kdyby byla Stardance soutěž klaunů, Lukáš bude bezpochyby aspirovat na jedno z prvních míst. Ale jestliže název soutěže  je STARDANCE,  pak si myslím, že se divák chová trošku nespravedlivě  vůči profesionálům. Ale Lukáš je zábavný a to je pravda. A Stardance je hlavně zábavný pořad. To je také pravda.“

Děkujeme

 

Zeptali jsme se…

DSC_0261

Michal Necpál, soutěžící (dnes soutěž opouští)

Jste profesionál. Kdo je ve Vašich očích větší hrdina –  ten, od přírody talentovaný, všechno mu jde  snadno, vypadá dobře…, nebo ten,  který nedisponuje talentem, všechno nadře a vydře, snaží se a bojuje…

„Tak hrdina je ten, který vše  vydře. Ale ve výsledku, co se týče téhle soutěže,  převažuje  hlavně talent, protože je zoufale málo času na nazkoušení choreografie. Pokud má člověk talent v těle, cítí  hudbu, ví, jak se má pohybovat, má za sebou nějakou taneční  průpravu (třeba baletní) a  ví, jak propnout ruku, jak zahrát, to je dar a je to nesmírně  žádoucí v této soutěži. Budeme-li mluvit o profesionalitě, ta se trénuje několik let. To  znamená, že talent má velmi brzy strop a dále  už vyhrávají páry, které třeba toho talentu tolik nemají, ale měly více času vše &nb sp;vydřít a  chtěly dřít.  A vlastně paradoxně vyhrávají nad těmi  talentovanými.“

Před nějakým rokem  jste řekl,  že nechcete soutěžně tančit. Ale soutěžíte. Jak to je?

„Ano,  soutěžím. Ale tohle  je soutěž, která se nemůže  rovnat fyzickým vytížením běžných soutěží, protože tady se připravujeme na minutu a půl a při klasických  soutěžích se připravujeme nejméně na hodinu a půl čistého času. Navíc běžně za sebou jedou tance, které mají 5x  minutu a půl. Dělal jsem soutěžní tance  od malička a některé věci mi tam přišlly lehce demotivující. Zažíval jsem i zbytečně velkou rivalitu, to  se s tímto pořadem nedá vůbec  srovnat. Stardance je  noblesní, byť je to soutěž, ale je to současně i zábavní  pořad.

Můžete tedy potvrdit, že  mezi tanečníky v Čechách  panuje rivalita?

„Určitě.  Zákulisí nebylo pěkné.“

Jak hodnotíte dnešní neúspěch? Bylo Vám to opravdu líto nebo jste s tím počítal?

„Tady ve Stardance  se nedá počítat absolutně s ničím. Speciálně teď, když nás zbylo pouze šest. Samozřejmě jsou favorité nebo přinejmenším „ne adepti“ na vypadnutí. Je mi to opravdu neskutečně líto,  to je pravda.  V každém kole mi v  hlavě proběhne, že bych mohl vypadnout. Tentokrát jsme byli u poroty  už ve  druhé půlce. Ale samozřejmě  hlasy a sympatie diváků nemůžeme ovlivnit.

Mě náš  odchod  hrozně mrzí, protože jsem chtěl jít do dalšího kola. Toužil  jsem si vyzkoušet pana Svěráka a tančit s třetí osobou.“

Máte pocit, že jste s Leonou mohli něco udělat lépe? Nebo  je to skutečná sázka do loterie a  nemůžete pro své cíle  udělat vůbec nic?

„Já mám svědomí docela čisté, kdybych měl možnost vrátit čas, udělal bych všechno stejně. Klobouk  dolů,  zbývající páry teď budou mít ještě méně času, budou se  tančit dva tance. Chtěl jsem to už od září zažít, chtěl jsem v této části soutěže být, ale život  mě naučil, že soutěž je soutěž a musí se celkově brát se ctí.“

Děkujeme

Taneční magazín

 

6.kolo  otevřela   choreografie Jana Ondera, který  si zatančil  v čele

DSC_0281 DSC_0287 DSC_0289 DSC_0307

 Tentokrát se tančí v rytmu skladeb Michaela Jacksona

 

 DSC_0216

Lucie Hunčárová, Lukáš Pavlásek   (rumba)

Populární duo „Lu-lu“

Lukáš: „Cítím, že to bude hit. Lidé zkrátka  poznají dobrý tanec“

Marek Eben: „Z Lucie se  během této soutěže stala Matka Tereza“

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  3 body   (byl to hit č. 1, tohle nikdo nikdy neviděl, polemizuji, zda tě mám litovat či obdivovat,  rumba je  uvolnění, ale v Tobě bylo jen napětí)

Tatiana Drexler: 4  body  (ruce pracují, kdybyste nemusel hýbat i tělem, šlo by to)

Radek Baláš: 2 body  (už nejste sousto pro taneční porotu, jste fenomén pro sociologickou studii. Národ má smysl pro humor. Pokud někdo nemá taneční vlohy a je v 6. kole, stává se Járou Cimrmanem českého tance!)

Zdeněk Chlopčík: 4 body  (vrátím se k tanci, v rumbě jsi zatím ze svých tanců šel nejpřesněji na hudbu, paže  se mi také líbily)

 

DSC_0246

DSC_0242

Leoš Mareš, Katarina Štumpfová   (ča-ča)

Leoš: „Teď jen tancuji a myslím na Stardance, kudy chodím. Pro své okolí jsem asociální. Tréma mi stále přibývá a více to prožívám“

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  9 bodů

Tatiana Drexler: 9 bodů

Radek Baláš: 8 bodů  (luxusní tanec, krásné choreo, ale nepracují paže, málo jste mi vyprávěli Váš příběh, bylo to na můj vkus hodně sobecké)

Zdeněk Chlopčík: 8 bodů   (první výborná ča-ča, rytmicky moc pěkné, ale nepropínal jsi kolena, začíná mi vadit malá práce paží, tanec by víc vyniknul, kdyby byly zapojené paže)

DSC_0271

DSC_0262

Leona Machálková, Michal Necpál    (rumba)

Leona: „Rumba je  ňuňání a mazlení, ale ve výsledku velký fičák“

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  8 bodů   (krásné ruce,  rumba znamená uolnění, ale  chybí mi tam ten stop time a uvolnění)

Tatiana Drexler: 6  bodů  (jdou Vám lépe standardní tance, než latina, nejkrásnější byly ty části, kdy Vás Michal nesl, v rumbě to nestačí)

Radek Baláš: 6 bodů

Zdeněk Chlopčík: 7 bodů

DSC_0233

Marek Zelinka,  Marie Doležalová (ča-ča)

Maruška: „Nejsme pár, který by se vlnil a kroutil, děláme, co nás baví, říkáme – „Ať se porota nažere a divák zůstane celý“

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  8 bodů   (chválím ruce, choreo i příběh, ale trochu více kroků)

Tatiana Drexler: 7 bodů

Radek Baláš: 9 bodů  (porota se nažrala, ča-ča vyprávěla příběh, mohlo by tam být více dynamiky, je to pro mě jeden z nejkrásnějších  tanců)

Zdeněk Chlopčík: 9 bodů

DSC_0251

DSC_0257

Radek Banga, Tereza Bufková   (rumba)

Radek: „I když se Terezka snaží být zlá, tak je roztomilá“

Radek: „…když se točím dokola, vidím ty světla kolem a vlastně nevím, kde jsem“

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  6 bodů

Tatiana Drexler: 6  bodů  (myslel sis, že si nikdo nevšimne, že nevíš, kde jsi… ale bylo to opravdu velké okno… , kroky špatné, kategorie Děti I)

Radek Baláš: 5 bodů

Zdeněk Chlopčík: 6 bodů  (okno mi ani nevadilo, to mívá každý, ale kroky hodnotím, nášlapy špatné, viděl jsem krásnou ženskou, ale ne chlapa, zkrátka dvě něžné postavičky)

DSC_0209

DSC_0208

Jitka Šnajdrová, Marek Dědík   (ča-ča)

Marek: „Často probíráme prvek zvaný „kafé“

Hodnocení poroty:

Jan Révai:  10 bodů   (zkrátka ča-ča, Marek, Jitka, no comment)

Tatiana Drexler: 10  bodů  (po této ča-či je čas, aby lidé posílali biliony sms)

Radek Baláš: 10 bodů  (byli jste jedineční, nemysleli jste na techniku, nadstandard)

Zdeněk Chlopčík: 10 bodů  (Vaše ča-ča měla všechno, běhal mi mráz po zádech)

Celkem: 40 bodů!!

 

Souboj týmů:

  1. tým

Lucie Hunčárová, Lukáš Pavlásek, Jitka Šnajdrová, Marek Dědík, Marek Zelinka, Marie Doležalová

  1. tým

Leona Machálková, Michal Necpál, Leoš Mareš, Katarina Štumpfová, Radek Banga, Tereza Bufková

Porota se shodla na tom, že vítězí první tým

 

Soutěžící sledují přímý přenos

DSC_0315

Soutěž opouští: Leona Machálková a Michal Necpál

DSC_0261

Leona: „To je škoda. Je to obrovská dřina, ale i radost!“

Foto:Eva Smolíková

 Taneční magazín

Vstupte do Nebeské říše

Svět byl kdysi krásný a plný zázraků. Hrdinové v těch dobách dokázali rozpůlit horu a plavat s draky. Po zemi kráčeli bohové a císaři vládli podle vůle nebes.

 

Co kdybyste mohli tento nestárnoucí svět na okamžik navštívit?
Teď máte příležitost. Shen Yun Vás zve, abyste prožili tuto nebeskou kulturu Říše středu

Vstupte do Nebeské říše
… ve zcela novém představení 2016!
Svět byl kdysi krásný a plný zázraků. Hrdinové v těch dobách dokázali rozpůlit horu a plavat s draky. Po zemi kráčeli bohové a císaři vládli podle vůle nebes. A lidé žili v souladu s vesmírem, protože věřili, že všechny věci jsou vzájemně propojeny.
Co kdybyste mohli tento nestárnoucí svět
na okamžik navštívit?

Teď máte příležitost. Shen Yun Vás zve, abyste prožili tuto nebeskou kulturu Říše středu. Nedostižné umělecké mistrovství Shen Yun na jevišti znovu probouzí hluboké kouzlo této ztracené civilizace. Každý taneční pohyb a každý zahraný tón Vám přinesou úchvatný zážitek, který jinde nenaleznete.

Bez názvu

 

OBNOVENÍ AUTENTICKÉ ČÍNSKÉ KULTURY
Po tisíce let byla Čína známa jako Nebeská říše.
Její bohatá kultura, kterou lidé považovali za dar
z nebes, si vážila ctnosti, poctivosti, soucitu a tolerance. Přesto bylo během uplynulých 60 let toto slavné dědictví pod vládou komunismu téměř zničeno. Posláním souboru Shen Yun, který byl založen roku 2006 v New Yorku, je obnova autentické čínské kultury a sdílení její krásy se světem.

 

Taneční magazín