Jakub Ludvík v Rajské zahradě

Při zahájení 37. ročníku festivalu Hrnec smíchu proběhla vernisáž fotografií z dílny fotografa celebrit Jakuba Ludvíka

 

 

Při příležitosti zahájení 37. ročníku festivalu Hrnec smíchu v Novém Městě
nad Metují proběhla vernisáž fotografií z tvůrčí dílny známého fotografa
celebrit Jakuba Ludvíka. Výstava je umístěna v novoměstském hotelu Rajská
zahrada.  Snímky prezentují herecké osobnosti spjaté s novoměstským
festivalem. Vystaveny byly například fotografie s osobnostmi a tématy:

Vorlíček a Zelenka – Bardi

Viktor Preiss – Úsměv

Irena Pavlásková – zasnění

Zuzana Vejvodová – Kravata

Míša Málková – Snění o koni

Michal Jančařík – Průvodce smíchem

Martin Maxa – Chlap

Jiřina Bohdalová – Královna smíchu

a další.

Pane Ludvíku, jaký byl výběr osob pro výstavu vašich fotografií, která byla
dnes otevřena slavnostní vernisáží?

„Základním kritériem pro výběr fotografovaných osob byl fakt, že se
účastní tohoto filmového festivalu.“

Bylo složité získat pro fotografování některého z herců?

„Mám velkou úctu k lidem, které fotografuji. S panem Preissem mi trvalo rok,
než jsme se domluvili…. Takový pan Preiss či pan Abrhám, to jsou citlivé
duše a nemají důvod, proč se takto fotit. Lidé jako oni se běžně takto
nefotí a pro mě je velká čest, že jsem mohl jejich snímky udělat.“

Přesto se vkrádá na mysl, že herec je profesionál a objektivu fotoaparátu
nastaví konkrétní výraz…

„Samozřejmě. Já se ale snažím udělat fotografii toho, co je pod povrchem.
Potřebujete k tomu vždy cit a pokoru. Musíte si těch lidí vážit a musíte je
mít rád.“

IMG_5679IMG_5017IMG_5008IMG_4912HRNEC__0015HRNEC__0010HRNEC__0008

Zdroj: www.hrnecsmichu.cz
Foto: festival Hrnec smíchu
Taneční magazín

„Heydrich“

4. června proběhla ve Studiu ALTA premiéra hry „Heydrich“ herce a režiséra Alexeje Byčka.

 

 

 

4. června proběhla ve Studiu ALTA premiéra hry „Heydrich“ herce a režiséra Alexeje Byčka.

Umělci na začátku představení mlčky stojí a uctí oběti války. Za doprovodu houslí a v kostýmech, (které jsou oboustranné)   věrně až mrazivě  dokreslujících dobu a atmosféru války, se začíná odvíjet příběh jednoho z německých vůdců.
Jaká byla opravdu tato nechvalně proslulá bytost? Zpočátku možná velmi citlivá duše umělce, milujícího hudbu. R. Heydrich ovládal hru na housle,  jeden z nejobtížněji zvládnutelných hudebních nástrojů. Byl houževnatý, cílevědomý, silný, pravidelně cvičil, byl disciplinovaný a  tvrdý sám k sobě.  Jenže osud tomu chtěl a on se pomalu dostával k moci. Nechal se jí doslova „opájet“. Miloval ten pocit, že se ho lidé bojí a uctivě kloní hlavy. Pocit, že může všechno mít, všechno, nač si vzpomene, ať je to žena, či dobré víno, zkrátka všechno, nač ukázal. Nikdo si nedovolil říct ne.

Alexej obratně vtahuje diváky do svého představení, vlastně jimi také manipuluje. Není mnoho těch, kteří odmítnou. Proč si například člověk nechá vzít židli doslova „pod zadkem“ a nebrání se?  My všichni jsme vlastně slabí, nezkušení, nevědomí. Pokud nejsme právě „agresoři“, obvykle ustoupíme. O to lépe se s námi manipuluje těm agresivnějším z nás. V případě, že okolnosti napomohou a nikdo Vám vlastně ani nesmí odporovat, stáváte se jakýmsi „monstrem“. Člověkem, který se cítí mocný jako Bůh, ale zároveň ztrácí jakoukoliv soudnost a soucit. Jakoukoliv lidskost.

V představení také vidíme, jakými záchvaty vzteku R. Heydrich trpěl. Pro mocné vůdce bývá tento rys typický. Cítí se snad občas bezmocní? Kde vybít tyto záchvaty?  Ale válka dává dokonalý prostor pro vybití  svých vzteků, neboť vězni byli nablízku. A jaké ukrutnosti jsou lidské bytosti schopny, to nemusíme připomínat.
Alexej Byček podává ve svém představení pravděpodobný vývoj  duše člověka, které se dostalo možnosti být  nesmírně mocný. Atˇ si to chceme připustit nebo ne, dané podmínky by udělaly  to stejné nelidské monstrum možná i z 80 procent běžných lidí.  Strašná představa, že? Přesto tak pravdivá.

Alexej Byček se hloubkou svého díla dotýká neznámých koutů naší duše, těch vlastností, o kterých nikdy nechceme přemýšlet a jednoduše je odsoudíme. Diváci jsou nabádáni k zamyšlení nad vlastními rysy, povahou, manipulovatelností. Během nedlouhého představení si tak odnášíme pořádnou nálož  pocitů a mučivou otázku: A jaký bys byl diváku ty, stát na Heydrichově místě? Na odpověď se člověk bojí i pomyslet.

IMG_1861 - http://murhaaya.com

IMG_4705 - http://murhaaya.com

Taneční magazín

Festival komedií Hrnec smíchu odstartovala Jiřina Bohdalová

37. festival komedií zahájila Jiřina Bohdalová a cenu za nezapomenutelné role získal Viktor Preiss

 

 

37. ročník  festivalu Novoměstský hrnec smíchu, přehlídky české filmové a
televizní komediální tvorby, byl slavnostně zahájen. Ceremonii v hlavním
sále Kina 70 předcházely akce na novoměstském Husově náměstí a terase kina.
Ve 14 hodin se uskutečnil na náměstí koncert  zpěváka Martina Maxe. Svoje
sportovně – taneční umění předvedly týmy místního Stepíku,  zahrály
legendární Kroky Michala Davida. Na terase kina vystoupily opět týmy
Stepíku Fitness Team, aplaus publika sklidili mladí chůdaři z tělesa Long
Vehicle Circus i Spolek historických tanců. Na terase kina zahrál a zazpíval
i Martin Maxa.

IMG_5604

Festival v gala

Slavnostní zahájení festivalu proběhlo 7. června v 19 hodin v hlavním sále
Kina 70.  Červený koberec do našeho kinosálu sice nevede, ale přesto (možná
i právě proto) k nám zavítala řada osobností filmového světa.  Festival
zahájila patronka festivalu, královna české komedie,   herečka Jiřina
Bohdalová. Nechyběla ani řada dalších významných hostí včetně členů obou
festivalových porot. V Kině 70 jste tak mohli potkat i režiséra Václava
Vorlíčka, herečku Terezu Brodskou, či herce a režiséra Ondřeje Kepku,   Cenu
za nezapomenutelné role v českých komediích zde převzal herec Viktor Preiss,
který pod stříbrným plátnem novoměstského Kina 70, mimo jiné, řekl.: „Já
jsem za těch 45 let u divadla zahrál  těch komedií více, než těch
Shakespearů atd.. A byly mi milejší, protože jsem měl z nich lepší pocit…Mám
rád tenhle žánr.  Přál bych si, aby tento filmový festival kultivoval diváky
a aby diváci kultivoval i nás, kteří humor děláme. Když vy diváci nám dáte
najevo, že takto ne, tak my se zlepšíme“.

IMG_5418

První soutěžní projekce

Na slavnostní zahájení festivalu navázala první soutěžní filmová projekce.
Představil se na ni  snímek režisérky Ireny Pavláskové Fotograf.  Po
skončení projekce proběhla tradiční beseda před oponou, na které se divákům
představila nejen paní režisérka Pavlásková, ale také protagonistka jedné z
hlavních rolí Máša Málková a další herečky, které ztvárnily role ve
zmiňovaném snímku: herečky Zuzana Vejvodová, Bára Fišerová, Dagmar
Zázvůrková a Iveta Jiřičková. Protože byl snímek Fotograf soutěžním filmem,
nechyběla v sále ani trojice našich časoměřičů, která zaznamenala, že během
promítání (stopáž filmu byla 8280 sekund) se diváci projevovali hlasitým a
měřitelným smíchem po dobu 621 sekund (což činilo 7,5 procent z celkové
filmové stopáže)

HRNEC__0014

Výstava fotografií Jakuba Ludvíka

Před zahájením festivalu proběhla vernisáž fotografií z tvůrčí dílny známého
fotografa celebrit Jakuba Ludvíka. Výstava je umístěna v novoměstském hotelu
Rajská zahrada.  Snímky prezentují herecké osobnosti spjaté s novoměstským
festivalem.

IMG_5679

Rozesmátá kamera

Součástí festivalu je i projekt Rozesmátá kamera, ve kterém soutěží
amatérské filmy komediálního žánru, hrané snímky, skeče, animované snímky,
experimentální snímky a videoklipy. Hlavní cenou pro nejlepšího tvůrce byla
kamera s FullHD rozlišením. Právě tu předával na pódiu herec a režisér
nejlepšímu amatérskému tvůrci, který v projektu Rozesmátá kamera zvítězil:
stal se jím pan Ondřej Česák.

HRNEC__0009

Program, vstupenky a filmy

Během festivalu bude probíhat prodej vstupenek 2 hodiny před začátkem
představení. Promítané snímky uvádíme v kvalitě a formátu 2D Cinemas. Přesné
časy představení, kompletní výčet prezentovaných snímků a detailní program
včetně dalších doplňujících informací získáte  na internetové adrese : www.
hrnecsmichu.cz(http://www.hrnecsmichu.cz/) (http://www.hrnecsmichu.cz/)

Festivalové ceny

Festival rozdělí mezi nejlepší snímky tyto ceny : Zlatý prim televizní a
filmový), Cenu za režii , Cenu za nejlepší mužský a ženský herecký výkon,
Cenu Zdeňka Podskalského, Cenu za výtvarný počin, CENU FITES,  Cenu herecké
asociace. Cenou, která  nakonec dala název celému festivalovému dění, je
Cena diváků – Novoměstský hrnec smíchu (cena udělovaná na základě měření
procent smíchu v rámci filmové projekce). O zaznamenání se stará  přímo v
sále Kina 70 trojice našich časoměřičů se stopkami v rukou. Dodejme pro
úplnost, že snímky studentů filmových škol soutěží o cenu festivalové poroty
mladých Studentský smích – cenu Pavla Melounka.

 HRNEC__0008

Foto: festival Hrnec smíchu

Taneční magazín

Zpěvák David Deyl povečeřel s výherkyní soutěže UNICEF

Ze 110 diváků, kteří správně odpověděli na soutěžní otázku, měla při slosování největší štěstí Lenka Vachutková

 

 

V pondělí 25. května 2015 proběhla v příjemném prostředí restaurace Žofín Garden večeře Davida Deyla s výherkyní soutěže, kterou UNICEF ČR vyhlásil u příležitosti premiéry dokumentu Malý mnich. Tento dokument, který na počátku dubna odvysílala Česká televize, na osudech tří chlapců unikátním způsobem popisuje složitou situaci 4 000 dětských mnichů v buddhistických klášterech v Bhútánu. Ze 110 diváků, kteří správně odpověděli na soutěžní otázku, měla při slosování největší štěstí Lenka Vachutková, která je věrnou členkou fanklubu Davida Deyla a o soutěži se dozvěděla Davidově facebookovém profilu.
„Po zhlédnutí dokumentu Malý mnich jsem si uvědomila, že se v České republice máme opravdu dobře a že si vlastně nemáme na co stěžovat,“ uvedla Lenka Vachutková, která se díky Malému mnichovi rozhodla podpořit programy UNICEF zasláním DMS.
David Deyl již několik let aktivně podporuje činnost UNICEF a pravidelně se účastní charitativních akcí, které český UNICEF pořádá. „UNICEF je naprosto důvěryhodná organizace s celosvětovou působností a dlouholetou tradicí. Projekty UNICEF vždy rád podpořím,“ vysvětlit David.
Na otázku, která z akcí UNICEF jej nejvíce zaujala, David odpověděl: „Jednoznačně Fronta na záchod, během které jsem si mohl zkusit i výrobu mýdla. Jsem také pyšný, že jsme se v roce 2012 zapsali do české knihy rekordů, když jsme vytvořili nejdelší frontu na záchod a podpořili tak projekty UNICEF v oblasti hygieny.“
Oba účastníci večeře se nesetkali poprvé, protože jak uvedl David: „Lenku znám ze svých koncertů. Kromě toho, že je věrná fanynka, je také hlavně sympatická osoba, takže jsem moc rád, že vyhrála právě ona. Známé osobnosti mohou svoji popularitu využít pro dobrou věc a třeba prostřednictvím sociálních sítí motivovat své fanoušky k tomu, aby pomáhali také. Dnešní večeře je toho důkazem.“
Večeře proběhla s laskavou podporou společnosti Zátiší Group, která pro účely této akce poskytla prostory restaurace Žofín Garden na Slovanském ostrově v Praze.

 foto_Dušan_Prouza04 foto_Dušan_Prouza06 foto_Dušan_Prouza09 foto_Dušan_Prouza16   foto_Dušan_Prouza26

Foto – Nataliya Yashchuk, František Géla, Dušan Prouza

Taneční magazin