Autor: Martina

Rozhovor se vzdušnou akrobatkou Šárkou Bílou

„Akrobacie je můj životní sen o svobodě“

„Vzdušný tanec je mou profesí a splněným životním snem o svobodě,“ přiznává Šárka Bílá, která v Pardubicích založila Nebeský tanec, jenž je zaměřen především na vzdušnou akrobacii. Sama se tanci začala věnovat v dětství, později si vyzkoušela pole dance a nakonec se našla ve vzdušném tanci, který se jí stal osudem.

V dětském věku jste se zabývala různými sporty a pak v páté třídě ZŠ jste se začala věnovat modernímu tanci a na gymnáziu jste dokonce chodila na karate. Jak na ten čas vzpomínáte? Čím Vás tehdy zaujal moderní tanec?  

„Je to opravdu již hodně dávná minulost, ale na toto období vzpomínám s láskou, jelikož tanec již tehdy byl pro mě největší životní radostí. Tatínek se mnou jezdíval na taneční soutěže, kterých jsme se účastnili. Nejdříve jsem tančila v pohybovém studiu Hroch, kde jsem získala první základy a později v generační taneční skupině Barbaři, kde jsem se setkala poprvé s párovou akrobacií, ale bohužel dnes již nefunguje. Abych pravdu řekla, nevím, čím mě tanec zaujal, prostě ze všech sportů, které jsem do té doby vyzkoušela, se mi zde líbilo nejvíce. Byla to doba Michaela Jacksona, na kterého jsme tančili. Zajímavé je, že letošní školní rok 2025/2026 je jako návrat do minulosti s přesahem do budoucnosti, jelikož s dětmi připravuji nový projekt: „Uzdravme láskou planetu zemi“ právě na píseň „Heal the world“, kde budou nejen na šálách, ale i ve skupině tančit na zemi.“

archiv Šárky Bílé

Po gymnáziu jste vystudovala Ostravskou univerzitu a to obor Rekreologie, který je zaměřen na pedagogiku volnočasových aktivit. Proč právě tento obor?   

„V mládí jsem vůbec netušila, čemu se chci v životě věnovat. Nicméně jsem si byla jistá v tom, že mě baví pohyb a také, že se chci cítit svobodně ve své budoucí profesi. Takže volba byla snadná – obor Rekreologie byl o volném čase a zároveň pohybové aktivitě. Proto jsem se vydala touto cestou.“

Po studiích jste cestovala a poznávala Evropu a pár let žila v Řecku. Co Vám poznávání Evropy dalo a jak na pobyt v Řecku vzpomínáte?  

„Řecko je moje největší srdcovka a zároveň se stalo mým druhým domovem. Málem jsem se v Řecku vdala, ale moje touha po svobodě a nalezení životního poslání, byla jednoduše silnější. Každopádně to bylo nejklidnější a nejkrásnější období mého života. Bylo to jako z pohádky žít život u moře a mít kolem sebe láskyplné bytosti. Řekové jednoduše mají srdce na dlani a jsou to krásné duše. V příštím roce plánuji opět cestovat po Řecku a navštívit své staré přátele. Dalším velkým snem je právě pořádat letní kurzy vzdušného tance na Krétě. Jsem tedy zvědavá, jak to vše dopadne.

Poznávání Evropy mi poskytlo především cennou zkušenost s rozvojem jazykových dovedností v angličtině a také možnost vidět, jak lidé žijí. Aktuálně také přemýšlím začít cestovat i mimo Evropu, velmi mě láká navštívit Bali „ostrov Bohů“. Cestování je jedinečná příležitost k nalezení skutečné pravdy o světě, ve kterém žijeme. Při překročení hranic se naše vnímání rozšíří a umožní nám hlubší pochopení světa. Každý zážitek, který na cestě za dobrodružstvím zažijeme, navždy zůstane v naší paměti a nikdo nám ho již nemůže vzít. Stává se tak součástí našeho jedinečného životního příběhu. Vřele doporučuji všem mladým lidem, ať se nebojí cestovat a vyrazí do světa.“

V roce 2011 jste se začala věnovat pole dance. A o rok později jste se zúčastnila soutěže amatérů v pole dance a obsadila 5. místo. Čím Vás pole dance zaujal a co vás k němu přivedlo?

„Pole dance byl počátkem mého snu. Tehdy právě můj řecký snoubenec mi z Anglie objednal taneční tyč a já začala s domácím tréninkem na Krétě. On byl mou velkou inspirací, jelikož sám byl trenérem tenisu. Tehdy jsem si myslela, že otevřu pole dance studio, ale nakonec to nebylo mým osudem.“

A právě přes pole dance jste se dostala ke vzdušnému tanci, který se Vám stal OSUDEM. Jehož název je z anglického „aerial dance“ neboli česky vzdušný tanec, vzdušná akrobacie, závěsná akrobacie či akrobacie na šálách a je to především kombinace akrobaticko–tanečních prvků. „Vzdušný tanec je pro mě ta nejlepší forma aktivního odpočinku a zároveň svoboda, kterou cítím vždy, když se na šálu zavěsím“, říkáte. Čím je pro Vás vzdušný tanec dnes? Co Vás na něm stále tak fascinuje?

„Vzdušný tanec je mou profesí a splněným životním snem o svobodě. Co ale pro mě nejvíce dnes znamená? Je to, že mohu své životní zkušenosti nejen s tancem a akrobacií předávat těm nejmladším. Vidět jejich radost, ale i slzičky, které jsou s tím vším spojené a zároveň je úžasné, jak mezi nimi vznikají pevná láskyplná přátelství. Dnes to není jen o vzdušném tanci, který mě stále fascinuje hlavně tím, že i po 13 letech objevuji nové kombinace prvků, ale také o tom, že tu po mně zůstane odkaz v mladé generaci.“

archiv Šárky Bílé, studentka Elenka

Také jste trenérka vzdušného tance v pařížské akademii Fratellini, která se zaměřuje na výuku cirkusového umění. Jaký vztah máte k novému cirkusu? 

„Akademie Fratellini byla pro mě místem, kde jsem sama bez přítomnosti trenéra studovala vzdušný tanec. Trenérkou jsem se stala až po návratu ze svých cest. První kurz jsem otevřela v roce 2013 v pole dance studiu Intimate Pardubice.

Nový cirkus zbožňuji, jelikož neustále vznikají nové akrobatické možnosti. Právě ve Fratellini jsem si zkusila např. i Cyr wheel, který se mi velmi líbí, ale v našem okolí není rozšířen.“

V Pardubicích, kde žijete, jste se stala průkopnicí vzdušného tance a vedete školu Nebeský tanec (Nebeský tanec) která je zaměřena na vzdušnou akrobacii. „Snažím se o rozvoj vzdušného tance, podle mě je to krásný sport a mohl by být i součástí olympijských her“, říkáte.  Jaký je o kurzy vzdušného tance zájem? Chodí na ně jak dospělí i děti?

„Aktuálně po letech zkušeností bych řekla, že vzdušný tanec je tak trošku „jiný sport“ a není úplně pro každého, jelikož jste ve výšce a nemáte žádné jištění, takže zde je poměrně velký faktor strachu. Dále také vidím úskalí v tom, že osobně se zaměřuji i na rozvoj umělecko-taneční části, takže někteří se bojí „sebe projevit“, proto raději zvolí jinou pohybovou aktivitu bez těchto nároků. Nicméně naše kurzy jsou plné. To platí i u studentek Nebeského tance, které si otevřely vlastní lekce, tak také mají plně obsazeno. Jak já říkám: „Konkurence neexistuje“. Jistě znáte tajemství přitažlivosti? Aktuálně naše kurzy navštěvují pouze děti. Zajímavostí je, že naše bývalé studentky učí převážně dospělé. Je to jistě tím, že děti miluju a práce s nimi mě jednoduše baví. V minulých letech jsem učila pár dospěláků a ti dnes právě vedou své vlastní kurzy. Mým cílem totiž bylo rozšířit vzdušný tanec a to se mi upřímně podařilo.“

archiv Šárky Bílé, studentka Anetka

A co další zájmy a koníčky, máte na ně čas? Co Vám říká slůvko relax?

„Mezi mé další zájmy patří především spiritualita a problematika mezilidských vztahů. Aktuálně jsem se pustila do dalšího programu „Chakradance Bohyně“ pod vedením Alice Kirš. Je to především o taneční meditaci a práci s vlastním nitrem. Poslední roky studuji psychologii různých osobností a velmi se zajímám o to, jak vzniká disharmonie v našich životech. Během 15-ti let jsem tvrdě pracovala na realizaci svého podnikání, takže to jsem relax moc neznala, kromě života v Řecku. Ale dnes relax je pro mě základem mého bytí, jelikož jsem si uvědomila, že život není jen o práci a výsledcích. Naopak život je o tom žít v souladu se svým tělem a duší. Pochopila jsem, že nejdůležitější je moje zdraví a vnitřní klid.“

Děkujeme za rozhovor

Foto: archiv Šárky Bílé

Veronika Pechová

pro Taneční magazín

100 let a v nejlepší kondici!

Hurvínek slaví a dárky potěší všechny

Hurvínek letos slaví 100 let – narozeninové dárky potěší malé i velké diváky

100 let a pořád v nejlepší kondici! Hurvínek, který svými kousky baví už několikátou generaci dětí i rodičů, oslaví 2. května velkolepé jubileum. Hurvínkův rok se však naplno rozbíhá už nyní – a slibuje program nabitý zábavou, dobrodružstvím i překvapením. V plánu je 5 premiér doprovázených novou plakátovou sérií a řada dalších narozeninových dárků. Tím největším bude zrekonstruované Divadlo Spejbla a Hurvínka, které se postupně otevírá návštěvníkům a nabídne jim moderní, komfortní zázemí pro společné zážitky.

Oficiální znovuotevření dejvického Divadla S+H je plánováno na březen, ovšem nové zákaznické centrum je již v provozu! „Přál bych si, aby tenhle narozeninový dárek přinesl radost nejen Hurvínkovi, ale i našim milým divákům a návštěvníkům, které už z Dejvické ulice vítají a lákají obrovské velkoplošné tisky hlav našich dvou hrdinů a vybízejí k návštěvě divadla. Kromě vstupenek zde mají diváci možnost zakoupit drobné či větší dárky, na cokoliv se zeptat nebo se jen přijít podívat a nechat se nalákat na některé z našich představení,“ zve umělecký šéf Divadla S+H David Janošek.

5 premiér pro děti i celou rodinu

První návštěvníky divadlo přivítá 18. února při premiéře inscenace pro děti od 2 let nejen o bubácích a těžkostech usínání Mánička a bubáčci. Máničce se zavírají oči, tak ráda by šla spát. Jenže… jenže se toho musí ještě hodně stát, než skutečně usne. Oživne jí polštář, a dokonce i peřina, květina u okna má najednou místo listů dlouhá chapadla, co ji chtějí spoutat a už nikdy nepustit, a z pod postele vylezou – no ne, to jsou bubáci! A další jsou za dveřmi a na ulici za oknem… Hudebně-loutková inscenace Janky Ryšánek Schmiedtové o tom, že bát se není vůbec nic špatného, ale daleko lepší je strachy překonat. Autorkou hudby je Vladivojna La Chia. Novinka Mánička a bubáčci je zároveň úplně první inscenací připravenou do nově vybudovaného Studia S+H, které se nachází hned vedle Hlavního sálu.

Symbolickým dárkem nejen pro Hurvínka v den jeho 100. narozenin 2. května bude premiéra Kabaretu Hurvajz v Hlavním sále Divadla S+H, v němž zazní také několik nejslavnějších dialogů Spejbla a Hurvínka. Třetím premiérovým titulem bude Hurvínkův pohádkový expres, v září bude následovat výpravný příběh ze staré Prahy v dobách čar a kouzel Spejbl a elixír pošetilých myšlenek. Poslední novinkou roku 2026 se stane legendární hra ze zlatého fondu Divadla S+H Hurvínkův sněhulák v novém nastudování.

Nová plakátová kampaň

Všechny premiéry v roce 2026 doprovodí zcela nová série plakátů, postavená primárně na fotografiích. Autory konceptu jsou Petr Novák, který se postaral o art direkci, a fotografové Václav Jirásek ve spolupráci s Kateřinou Sýsovou. Grafický design série je dílem Jakuba Konvici z brněnského NEON studia. „Ucelená série stylizovaných atmosférických fotografií představuje Spejbla, Hurvínka i Máničku jako postavy fungující v reálném světě lidí obohaceném o magické prvky z příběhů, které na diváky budou čekat ve znovuotevřeném Divadle Spejbla a Hurvínka. Řada těchto premiérových plakátů bude pak ještě v průběhu jara doplněna o navazující výroční plakátovou sérii k Hurvínkovým 100. narozeninám,“ upřesňuje Pavel Novák, vedoucí obchodního oddělení a marketingu Divadla Spejbla a Hurvínka.

O Divadle Spejbla a Hurvínka

Divadlo Spejbla a Hurvínka založil v Plzni roku 1930 Josef Skupa, tehdy šlo o první české profesionální loutkové divadlo. Od samého počátku hrálo pro děti i dospělé. V Praze divadlo působí od roku 1945 – původně v Římské ulici na Vinohradech a od roku 1995 pak v Dejvicích. Po zakladateli Josefovi Skupovi divadlo zásadním způsobem formovali Miloš Kirschner, Helena Štáchová, Martin Klásek a další umělecké osobnosti. V současné době je ředitelkou divadla Denisa Kirschnerová.

Hlavními postavami všech inscenací jsou Spejbl (1920) a Hurvínek (1926) – otec a syn – každý z nich zastupující jednu generaci a její pohled na svět. Jejich už tradičním protihráčem je jim podobný ženský pár, Hurvínkova nerozlučná kamarádka Mánička (1930) a její pedagogicky zaměřená „bábinka“, paní Kateřina Hovorková (1971). Tuto základní čtveřici protagonistů doplňuje Spejblův a Hurvínkův pes Žeryk (1930) a podle potřeby autorů i další postavy. Spejbl a Hurvínek spolu se svými přáteli do dnešního dne navštívili 33 zemí čtyř kontinentů a promluvili čtyřiadvaceti jazyky.

Michaela Fialová Rozšafná

pro Taneční magazín