Autor: Martina

Y: Haunted Realities II. (X-Ray)

Druhá část jarního diptychu Y Events v Divadle X10

Divadlo X10 uvede na Velikonoční pondělí druhou část jarního programového diptychu Y Events – Y: Haunted Realities II. (X-Ray), která promění prostor divadla v dočasnou výstavní krajinu připomínající archeologické naleziště. Událost tematicky navazuje na první část Haunted Realities a zaměřuje se na „rentgenový“ pohled pod povrch současných krizí – ekologických, ekonomických i psychofyzických.

Jarní program letošního roku tvoří dvojice událostí Haunted Realities I. a II., které propojuje metafora přízraků z minulosti, struktur moci a křivd utvářejících naši každodennost. Druhá část diptychu doplňuje historizující téma monumentu z první části o forenzní odkrývání skrytých vrstev reality.

První část Haunted Realities proběhla v neděli 15. března 2026 ve spolupráci s Bazaar festivalem a s velkým diváckým ohlasem uvedla monumentální performanci Monument of Trust srbské umělkyně Ivany Ivković, ve které vystoupilo 38 performerů.

Podtitul X-Ray u druhé události zdůrazňuje potřebu vidět, co se odehrává pod povrchem aktuálních krizí, a hledat jejich příčiny. Namísto pozorování symptomů projekt volí „rentgenový“ průhled skrz – zkoumá zdroje společenských pocitů odcizení, ztráty kontroly a apatie. V tomto hlubším pohledu se objevují nejen „přízraky“, které nás formují, ale i potenciální místa odporu, zdroje nových sil a možností sdílené obnovy.

Událost zve diváctvo do intermediální instalace, v níž se setkávají výtvarné objekty, video, performance i přednášky. Své práce zde představí Claude Johann Čierny, Kristýna Canelanisipeanu, duo Jan Slanina s Mai a kolektiv Ferst Dadler, kteří různými způsoby materializují přízraky dystopií, snů a krizí současnosti.

Součástí instalace jsou také kresby Adama Tománka, video taiwanského umělce Poyuan Juan reflektující mýty o podzemí pod bývalou sochou Stalina na pražské Letné a tříkanálová videoesej skupiny RAKOB Research Group, která tematizuje proměny práce v automatizované společnosti. Sběrem dat ze sociální sítě X se zabývá projekt brněnské umělkyně Victorie Duryaginy.

Program dále doplní přednáška kulturního publicisty a spisovatele Petra Urama o hauntologii, technologické performance Jiry Duguida a Claudix Vanesix a participativní projekt umělkyně a dokumentaristky Hany Slaninové. Zvukovou intervenci připraví multidisciplinární trio Ay Lak Yakubouskaya, Petr Němec a Shu Chon.

Y Events je experimentální programová řada Divadla X10 zaměřená na podporu uměleckých forem na pomezí divadla, vizuálního umění, performance a audiovize.

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

Mezinárodní týdny tance

Týdny tance slaví 40 let a do Prahy přijedou soubory z Evropy i USA

Mezinárodní týdny tance vstupují do svého jubilejního 40. ročníku a od 9. do 30. dubna 2026 nabídnou v Praze setkání špičkových tanečních souborů z Evropy a USA. Festival představí současný tanec v jeho nejaktuálnějších podobách – od mezinárodních projektů po tvorbu nastupující generace.

Vrchol programu představí tradiční Gala Mezinárodních týdnů tance 26. dubna v Divadle na Vinohradech. Na jednom jevišti se zde setkají zahraniční soubory jako Bavarian Junior Ballet Munich, Ballet Plauen–Zwickau nebo University of California Santa Barbara spolu s českými soubory a konzervatořemi, včetně Pražského komorního baletu, Bohemia Baletu a Baletu Praha Junior.

Festival zahájí 9. dubna v Citadele Litvínov představení Bolero v podání Baletu Praha Junior. Na něj naváže edukativní program Jak se dělá taneční divadlo, který mladému publiku přiblíží vznik choreografií. Samostatně se představí také University of California Santa Barbara 27. dubna v Domě tanečního umění.

„Mezinárodní týdny tance jsou dnes nejen přehlídkou, ale i určitou ‚burzou‘ současného tanečního umění. Účastníkům umožňují prostřednictvím lekcí, videoprojekcí, seminářů i představení konfrontaci se současnými trendy tanečního divadla a zároveň prezentaci vlastních uměleckých výsledků. Divákům pak přinášejí originální a autentický zážitek,“ říká Antonín Schneider, dramaturg festivalu.

V posledních sezónách se dramaturgie festivalu zaměřuje především na mladé umělce a juniorské soubory, kteří přinášejí novou energii a aktuální pohled na taneční divadlo. Všechny uváděné choreografie vznikají v zájezdových verzích, což umožňuje jejich širší uvádění doma i v zahraničí a podporuje mobilitu umělců.

Součástí Mezinárodních týdnů tance je také vzdělávací program v Domě tanečního umění v Praze, který nabídne workshopy, lekce a setkání s českými i zahraničními pedagogy. Program je otevřen studentům i veřejnosti.

Mezinárodní týdny tance jsou nejen přehlídkou současného tanečního divadla, ale také platformou pro sdílení zkušeností a profesní setkávání. Účastníkům umožňují konfrontaci se současnými trendy prostřednictvím lekcí, seminářů, videoprojekcí i představení, divákům pak přinášejí jedinečný umělecký zážitek.

Historie festivalu sahá do roku 1986, kdy vznikl jako pokračování aktivit Tanečního centra Univerzity Karlovy. To bylo již od roku 1972 prvním pracovištěm u nás, které systematicky vyučovalo moderní taneční techniky a jazz a rozvíjelo mezinárodní spolupráci napříč Evropou i USA.

 

Program (výběr):

9.4.2026, 18:00 – Bolero, Citadela Litvínov (Balet Praha Junior)

10.4.2026, 9:00 a 11:00 – Jak se dělá taneční divadlo, Citadela Litvínov (Balet Praha Junior)

26.4.2026, 19:00 – Gala Mezinárodních týdnů tance, Divadlo na Vinohradech

27.4.2026, 10:00 – University of California Santa Barbara, Dům tanečního umění

Více informací: www.tanecnicentrumpraha.cz

Hlavním mediálním partnerem projektu je Česká televize.

Davide Gentilini, Miyu Fukagawa

Foto: archiv TCP

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

FATAL ATTRACTION

Komentovaná prohlídka výstavy Alžběta Krňanská

Vážení přátelé umění,

přijměte pozvání na komentovanou prohlídku výstavy Fatal Attraction české umělkyně a malířky Alžběty Krňanské, kterou připravila exkluzivně pro Galerii NoD. Komentovaná prohlídka proběhne ve středu 1. 4. 2026 od 18:00 v Galerii NoD (Dlouhá 33, Praha 1). Výstavou provede autorka Alžběta Krňanská a kurátor výstavy Pavel Kubesa.

Série maleb Fatal Attraction Alžběty Krňanské pracuje v juxtapozicích s motivy vzájemně propletených fragmentů automobilů a AI generovaných ženských postav. Jedním z původních inspiračních zdrojů, který dále posouvá a rozvíjí, se autorce stává kultovní a kontroverzní snímek Davida Cronenberga Crash. Díla zkoumají intimní a ambivalentní vztah mezi ženou a její tělesností („objektem touhy“) a symbolem „petromodernity“, tedy luxusním automobilem, tj. strojem, který je zároveň svůdný, destruktivní a kulturně zatížený jako symbol moci, statusu, ale současně i jako symbol touhy, jenž není neredukovaný pouze na touhu „maskulinní“.

Malby jsou rámovány patchworkovými konstrukcemi znovu poskládaných monochromů, vytvořenými irizujícími barvami evokujícími kovový povrch vozů. Tyto rámy uvádějí textilní techniky tradičně spojované s ženskou domácí prací do přímého kontaktu s uhlazenou, industriální estetikou automobilového designu. Kontrast podtrhuje napětí mezi měkkostí a tvrdostí, řemeslem a technologií, intimitou a podívanou. Prostřednictvím těchto kontrastů v sérii Fatal Attraction Alžběta Krňanská zkoumá jak automobily fungují nejen jako užitkové stroje, ale také jako fetišizované objekty náklonnosti, násilí a utváření identity v současné kultuře.

(Alžběta Krňanská: Fatal Attraction, Galerie NoD, 2026. Kurátor: Pavel Kubesa, Foto: Michal Ureš)

„(…) PK: Tvé nové obrazy zkoumají intimní a ambivalentní vztah mezi ženou a její tělesností („objektem touhy“) a symbolem „petromodernity“: luxusním automobilem. Automobil je v Tvých obrazech a objektech svůdný a destruktivní zároveň. Je tato svůdnost pro Tebe především „erotikou formy“ – tedy že přitažlivost tkví v designu, lesku a rychlosti –, nebo jakousi „erotikou moci“, tedy že automobil je způsobem touhy: tj. formou a perspektivou, skrze kterou toužíme po statutu, dominanci, vlastnictví? 

 

AK: Automobil dnes funguje jako velmi silný nástroj sebe-definice. Je to způsob, jakým se prezentujeme navenek a jak chceme být vnímáni. Často když někdo získá větší finanční prostředky, jedním z prvních kroků je pořízení luxusního auta. Je to jakýsi „první odemčený level“ na cestě ke statusu, dominanci a vlastnictví.
Nejde tedy jen o estetiku designu, lesku či rychlosti, ale především o erotiku moci – o pocit kontroly, síly a společenské pozice. A myslím, že to už dávno není výhradně mužská doména. Mnoho žen vnímá automobil velmi podobně – jako prostředek autonomie a sebeurčení. (…)“

(Úryvek z rozhovoru Alžběty Krňanské a kurátora Pavla Kubesy pro katalog k výstavě.

Alžběta Krňanská (*1992) je česká umělkyně žijící v Athénách (Řecko), která pracuje na průsečíku malby, textilního řemesla a industriálních technologií. Ve své praxi zkoumá reprezentaci žen, tělesnou autonomii a proměňující se vztah mezi touhou a digitální kulturou. Tradiční techniky jako patchwork, háčkování, batiku a klasickou malbu kombinuje s obrazy generovanými umělou inteligencí a zkoumá napětí mezi svůdností a automatizací, mezi ruční tvorbou a syntetikou. Tradiční textilní postupy často používá jako nositele paměti a genderované práce a rekontextualizuje je v technologicky zprostředkovaném prostředí. Tento dialog mezi měkkostí, ruční prací a strojovou přesností Krňanské umožňuje zpochybňovat, jak je ženskost, touha a tělo v digitální kultuře neustále konstruováno, konzumováno a transformováno. Její umělecká praxe se snaží ukázat, že tato propletení mohou být zároveň nejen zneklidňující, ale současně i posilující a dokážou nabízet nové způsoby imaginace vztahu mezi lidským dotykem a algoritmickými perspektivami strukturování dnešního světa. Krňanská byla finalistkou Ceny kritiky pro mladou malbu (2019). Mimo výstavní aktivity v České republice vystavuje v posledních letech především v mezinárodním, mimo jiné na výstavách A Scattering of Salts (2023, American Institute of Greece), EFFIMISMS (2023, MISC Gallery, Athény) a The WORLDS (2022, Drawing Triennale, Vratislav). Její samostatná výstava I Want You to See It byla uvedena v Alkinois Gallery v Athénách v roce 2025 (kurátor: Panos Giannikopoulos, kurátor řeckého pavilonu na Benátském bienále 2024).

NoD, Taneční magazín