Připomínka 2. světové války, osudy židovské komunity v jižních Čechách a osobitá hudba, která v pohnuté protektorátní historii vznikala. To vše symbolizuje Kendeho vila z 20. let minulého století v Českých Budějovicích. Právě v ní tvořil hendikepovaný skladatel a učitel hudby Rudolf Kende. Snad tak utíkal před realitou do lepšího světa, chtěl zaznamenat krutý osud, který potkal jeho rodinu a mnoho dalších lidí, nebo „obyčejně“ tvořil, protože mu učarovala hudební múza Euterpé. Příběh Kendeho vily jako hudebně-zážitkové představení přináší 34. Festival Krumlov a Paměť národa Jižní Čechy.
Vilu v samém centru Českých Budějovic, Otakarově ulici, si u architekta Josefa Hauptvogla v roce 1920 objednal ředitel důlního podniku v Poříčí Viktor Konrad. Písmeno K na fasádě má budova právě díky němu. Snad to předznamenalo i nového majitele, který noblesní objekt koupil o tři roky později. Obchodník židovského původu Josef Kohn, vlastník a provozovatel velkočistírny peří, který se zřejmě v souvislosti s lepšími podnikatelskými příležitostmi nechal přejmenovat na Josefa Kendeho, měl se ženou Helenou tři syny. Pozornost poutal hlavně nejstarší Rudolf (1910–1958). Pocházel z dvojčat, komplikovaný porod však přežil jen on, a to s celoživotními následky – ochrnuly mu nohy i ruce. Přesto byl neuvěřitelně hudebně talentovaný a od poloviny třicátých let složil na dvacet skladeb. Noty zapisovali jeho žáci. Během unikátní akce v dramaturgii Martina Rudovského s premiérou 15. května 2025 přímo v Kendeho vile příznačně zazněl fragment Smyčcového kvarteta, které Rudolf Kende složil v roce 1944.
„I když Rudolf Kende sám nemohl hrát na žádný nástroj, nějakým v současné době už neznámým způsobem vyučoval hru na klavír. Vilu, v níž s rodiči a sourozenci bydlel, však 11. května 1939 zabavili nacisté a nadějný hudebník i jeho blízcí skončili v Terezíně,“ říká ředitel Paměti národa Jižní Čechy Tomáš Trantina a dodává: „Do Kendeho vily se nejdřív nastěhovala říšská bezpečnostní služba SD, později zde sídlila německá kriminální policie Kripo. Vyšetřovala kriminální delikty, hospodářské přestupky proti Říši a podezření na sabotážní činnost. V rozsáhlém sklepě vznikly vězeňské cely, služebnou prošla řada mlynářů udaných a zatčených za černé mletí, řezníků a soukromých zemědělců kvůli nedovoleným porážkám hospodářských zvířat aj. Tito lidé často skončili v koncentračních táborech.“
V dnes průběžně opravované památce ve správě města České Budějovice, o kterou se stará právě Paměť národa Jižní Čechy, s ambicí vytvořit z ní živé místo pro setkávání se nejen nad historickými budějovickými tématy, se kromě ponurého sklepení zachovaly i majestátní vstupní prostory, obytné části i kouzelná zahrada. Včetně salonního klavíru Kendeho rodiny. Klavír byl ostatně také nástrojem československého hudebního skladatele židovského původu Ervína Schulhoffa (1894–1942). Ten v roce 1914 mimo jiné napsal Divertimento op. 14 pro smyčcový kvartet.
„Na speciálním večeru, který připomněl 80 let od ukončení 2. světové války a osudy židovských skladatelů, zaznělo Schulhoffovo Divertimento,“ říká dramaturg Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov Martin Rudovský a dodává: „Vynikajícího světově oceňovaného klavíristu Ervína Schulhoffa zásadně ovlivnila osobní válečná zkušenost. Ač představoval klasický repertoár i avantgardu své doby, byl také odborníkem na jazz. Z tvorby je patrný také vliv českého a slovanského folklóru, zvlášť Leoše Janáčka. Skladby umělce, který mimo jiné působil jako klavírista pražského rozhlasového orchestru, či v jazzovém orchestru Jaroslava Ježka v Osvobozeném divadle, zahrál v rámci hudebně-zážitkového představení příznačně – stejně jako tvorbu Rudolfa Kendeho – Krása Quartet. České smyčcové kvarteto jsme nevybrali náhodně, jmenuje se podle dalšího českého skladatele židovského původu – Hanse Krásy.“
Akci v Kendeho vile završila díla filmových a muzikálových skladatelů: Summertime, Moon River, They All Laughed z filmu Shall We Dance od bratrů Gershwinových a téma z filmu La dolce vita.
„I když se Rudolf Kende jako jediný ze své rodiny vrátil z terezínského ghetta a na kompoziční činnost před válkou navázal, s propagací své tvorby nebyl příliš úspěšný. Pomoci změnit to může právě projekt Festivalu Krumlov a Paměti národa Jižní Čechy,“ říká ředitelka Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov Gabriela Rachidi a dodává: „Pořádáme ho se snahou, aby se nejen na jména židovských skladatelům jako byli Rudolf Kende, Hans Krása, Pavel Haas, Gideon Klein či Viktor Ullmann nezapomnělo. Také jako poděkováním všem, kteří se zasloužili o ukončení 2. světové války a rovněž jako připomínku konfliktu, který přinesl více než 60 milionů padlých, mnohonásobně více raněných a naprosto nepředstavitelné materiální škody. Rovněž se snahou zdůraznit, že je velmi důležité poučit se z chyb z minulosti a už je neopakovat.“
Pořadatelé hudební cesty časem v Kendeho vile se shodují, že mír a hledání pokojného uspořádání je zásadní pro miliony lidí na celém světě. Pomoci s tím může právě univerzální jazyk jménem HUDBA.
Štěpánka Filipová
pro Taneční magazín
