Pětina hudebníků přijde o práci

Slučování Moravské filharmonie a Moravského divadla

Za necelé dva týdny mají zastupitelé města Olomouce rozhodnout o dalším postupu v otázce budoucí existence Moravské filharmonie Olomouc a Moravského divadla Olomouc. Současná koalice preferuje model sloučené organizace se dvěma orchestry uvnitř, personálně redukovanými o 20 % oproti současnému stavu.

Josef Vláčil, předseda ZO UNIE-odborového svazu orchestrálních hudebníků ČR Moravská filharmonie, současnou situaci komentuje: „Prvořadým úkolem odborů je hájit zájmy zaměstnanců, a z tohoto důvodu naše odborová organizace už od představení záměru sloučit MFO a MDO upozorňuje na četná provozní, ekonomická a sociální rizika, která z tohoto záměru vyplývají. Na úrovni vládnoucí koalice bohužel marně.“ Analýza naprosto jasně vypočítává, že kýžené úspory se dosáhne hlavně za předpokladu razantního snížení zaměstnaneckých stavů. Druhý nejstarší český orchestr s téměř osmdesátiletou tradicí by tak přišel až o 20 % hráčů.

Radnice se při rozhodování o budoucnosti institucí opírá o analýzu, kterou si nechala zpracovat specializovanou agenturou. Přestože dokument u tohoto modelu odhaduje ušetření ve výši zhruba 14 milionů ročně, nenabízí odpovědi na otázky z řad zaměstnanců a odborné veřejnosti. Podle odborů analýza podává zavádějící obraz například o vytížení zaměstnanců a některých dalších aspektech fungování filharmonie.

Mají tady existovat dva orchestry pod jednou organizací, avšak zatím není jasné, jak mají být velké a jakou mají mít náplň práce. Zůstane filharmonické těleso tím větším orchestrem a přibude mu povinnost hrát operu, nebo to bude jinak? Jakým způsobem má probíhat selekce hudebníků a zaměstnanců administrativních složek? Kolik si město přeje divadelních premiér a kolik symfonických koncertů?

Tyto a další otázky jsou naprosto zásadní, protože budou mít největší vliv na podobu olomoucké kultury i na stabilitu, výkon a skutečnou nákladnost nově vzniklé instituce. A právě proto měla především tyto možné konkrétní návrhy analytická společnost nabídnout, aby výběr mohl být součástí veřejné, odborné a zejména politické debaty v orgánech samosprávy. Místo toho se tyto fundamentální otázky přesouvají do zákulisí na bedra budoucího ředitele nové organizace, což jde úplně proti smyslu moderní a kvalitní reformy. Celé toto pseudoreformní soukolí je tak od samého začátku bohužel poháněno kupředu pouze obecným zadáním „jedna instituce + dva orchestry“ s nejistou úsporou v jednotkách miliónů korun.

Filharmonie žádá záruky

Zástupci zaměstnanců MFO tedy předali náměstkovi primátora pro kulturu Viktoru Tichákovi (Pir.) soupis klíčových požadavků pro případ, že se ke sloučení politická reprezentace rozhodne.  Za stěžejní považují odbory nutnost zachování autonomie a svébytné značky MFO prostřednictvím jasného ukotvení ve zřizovacích listinách nové instituce, dále jasné a transparentní výběrové řízení na ředitele celé nové organizace a rovněž transparentní výběr hudebního ředitele, který bude šéfem obou orchestrů.

Přestože náměstek Tichák dokázal některé z obav zmírnit, např. příslibem založení „garanční rady“, která by případný proces dozorovala a dokázala zajistit splnění dohodnutých podmínek, většina otazníků zůstává nadále na stole bez jakýchkoli jistot.

Náměstek chce, aby umělci mlčeli

Filharmonici jsou také nespokojeni s komunikační strategií magistrátu, který nesmyslně zdržuje vydání tiskové zprávy z jednání s odbory MFO. Zmíněná schůzka se reálně uskutečnila již minulý týden, avšak oficiální komunikační kanály olomouckého magistrátu o ní doposud mlčí. Zaměstnanci filharmonie se tak domnívají, že se jedná o politickou strategii téma do jednání zastupitestva, které proběhne 15. prosince 2023, ve veřejném prostoru tutlat. „Nevíme, proč magistrát nechce, aby veřejnost byla průběžně a včas informována o průběhu a výsledcích naší schůzky.“, doplňuje Vláčil. Ze strany vedení MFO bylo odborům rovněž sděleno, že se k uskutečněnému jednání zatím vyjadřovat nebude. Odbory se však domnívají, že nejen zaměstnanci MFO, ale i všichni občané města, si zaslouží znát veškeré podrobnosti o tomto velmi citlivém tématu. „Koneckonců Moravská filharmonie je tady skoro 80 let a bylo by nerozumné, aby její odkaz pohřbila politická reprezentace, která na radnici už za tři roky být vůbec nemusí. Ale chápeme, že vyhodit dvacet procent muzikantů není krok, který bude stavěn na odiv“, krčí rameny Patrik Sedlář, člen výboru odborové organizace, koncertní mistr orchestru MFO a člen Umělecké rady MFO.

Josef Vláčil

pro Taneční magazín

ASOPS A UOH odmítají slučování Moravské filharmonie a Moravského divadla

Dvě největší instituce symfonických orchestrů odmítají slučování

Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů České republiky (ASOPS) a Unie orchestrálních hudebníků ČR (UOH)

jako dvě největší instituce, sdružující profesionální symfonické orchestry a jejich zaměstnance v ČR

odmítají připravované slučování Moravské filharmonie Olomouc a Moravského divadla Olomouc v podobě, v jaké je předkládáno, a to zejména z těchto důvodů:

  • Jediným opěrným materiálem pro toto rozhodnutí je analýza, kterou si nechalo město Olomouc zpracovat; pro takto závažné a nezvratné rozhodnutí je existence pouze jednoho materiálu nedostatečná.
  • Analýza zpracovává pouze určitý úhel pohledu na obě instituce (zejména ekonomický), ve vztahu k zadání (zejména kvalita a šíře kulturní služby) pak zcela nedostatečně.
  • V doporučovaných modelech a prognostice budoucích výkonů nové (sloučené) instituce se analýza omezuje na naprosto obecné a zcela vágní výpočty a predikce, které nejsou nijak hloubkově podloženy (kupní síla prostředí, sociologický výzkum /potenciální/ cílové skupiny v návaznosti na dosažitelnost predikovaných výkonů), ani relevantně ozdrojovány.
  • Připravované rozhodnutí staví v tuto chvíli pro futuro na okolnostech, jejichž naplnění navíc není v moci ani zastupitelů města, ani současných institucí či budoucí nové instituce (zejména připravovaný zákon o VKI).
  • Celou snahu města bohužel nelze vnímat jinak, než cílenou (byť skrytou) snahu jednoduše ušetřit na lidech; 20% redukce orchestrálních hráčů z obou orchestrů je absolutně nepřijatelná už jen z principu jak oborově, tak v návaznosti na multiplikační efekty takovéhoto postupu (dopad na umělecké školství, ale také komerční sféru – obchod s hudebními nástroji, kulturní a kreativní průmysl obecně).
  • S ohledem na předchozí bod musí ASOPS i UOH konstatovat, že až ironicky působí proklamované „více muziky za méně peněz“, a to zejména s odvoláním na znalost principů skutečného plánování a provozu orchestrů i divadel, existenci pouze obecné legislativy pro tuto oblast a z toho vyplývající nezastupitelnost vlastních vnitřních pravidel v těchto organizacích, která (často jako jediná) garantují zaměstnancům alespoň základní standardy pro práci.

Zároveň ASOPS i UOH politickou reprezentaci města Olomouce vyzývají:

  • K zahájení relevantní a širší debaty nad situací okolo obou institucí s primárním cílem zefektivnit financování institucí nerestriktivní cestou, zejména společným tlakem na ostatní veřejné zdroje (ať už na centrální úrovní – rozpočet MK na r. 2024, anebo i na úrovni lokální – větší míra zapojení OLK).
  • K doplnění podkladových materiálů pro rozhodování o budoucnosti obou institucí o další nezbytné aspekty a v případě jakékoliv restrukturalizační varianty zpracovat před meritorním rozhodováním v dané věci konkrétní, ilustrativní model fungování v provozní míře detailu.

ASOPS i UOH tímto otevřeně nabízejí městu Olomouc pomoc a proaktivní přístup při konstruktivních a nerestriktivních způsobech řešení situace a také nezastupitelný potenciál znalostní v této problematice napříč nejrůznějšími druhy a typy provozů nejen u nás, ale také v zahraničí.

Mgr. Lenka Kavalová, předsedkyně Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR

Jiří Dokoupil, prezident Unie orchestrálních hudebníků ČR

MgA. Michal Karban

pro Taneční magazín

Výstavy na Kavčích horách baví děti i dospělé

Česká televize pomůže s dárky na poslední chvíli

Více než čtyřicítku oblíbených pořadů odvysílaných v posledních dekádách připomíná výstava Telka slaví 70, která je k vidění v areálu České televize na Kavčích horách. Nechybí Studio Kamarád, postavy z večerníčků, StarDance ani filmová tvorba, kterou reprezentuje třeba snímek Jak dostat tatínka do polepšovny. Zájemci si mohou vyzkoušet diktát se Zdeňkem Svěrákem či se stát součástí dabingového studia. Hned v sousedních prostorách je ještě další zajímavá expozice, která přibližuje Příběh pořadu. Návštěvníci navíc mohou spojit příjemné s užitečným a v Prodejně ČT ještě nakoupit dárky pod stromeček.

Focení výstavy Telka slaví 70 v Galerii ČT

„Výstavu Telka slaví 70 jsme připravovali tak, aby v ní každý mohl zavzpomínat na svůj oblíbený pořad, a také se něco zajímavého dozvěděl. Interaktivně také nabídneme pohled na práci různých specifických televizních profesí, jako například maskérek a kostymérek, naučíme diváky dabovat či animovat a ověříme jejich znalosti s pořadem Videostop,“ říká vedoucí projektu Petra Dostálová.

Kromě pohádek jsou v Galerii ČT připraveny také interaktivní kvízy pořadů Toulavá kamera, Kočka není pes nebo recepty z oblíbené soutěže Peče celá země.

Výstava Příběh pořadu, výstava pořádaná Českou televizí v prostorách bývalé restaurace v budově Rohlík na Kavčích horách

Druhou z expozic, kterou je možné si prohlédnout na Kavčích horách, je Příběh pořadu. Výpravná výstava představuje bezmála padesát televizních profesí, na které je možné se seznámit s tvorbou námětů a scénářů, podívat se, jak vypadá ruchové studio a prohlédnout si i kostýmy a rekvizity z oblíbené vánoční pohádky Krakonošovo tajemství. Naučnou stezkou pro děti i dospělé provází postavička Maxipsa Fíka namluvená legendárním Josefem Dvořákem.

„Návštěvníky postupně vedeme jednoduchým labyrintem chodeb, pokojíků a výklenků. Začínáme natáčecím placem a postupně představujeme na pět desítek televizních profesí a ucelený vývoj a výrobu pořadu,“ říká autor výstavy a vedoucí scénického provozu České televize Pavel Hénik a dodává: „Televizní práci představujeme hravou formou, aby si děti mohly jednotlivé činnosti osahat a samy si přijít na to, jak se co dělá a funguje.“

Obě expozice se nacházejí v budově producentských center, takzvaném Rohlíku. Vstup je zdarma a otevírací doba je denně od 10 do 18 hodin. Výjimku tvoří státní svátky, kdy jsou prostory uzavřeny.

Stejná otevírací doba platí také pro specializovanou prodejnu se sortimentem Edice ČT. Pod touto značkou se Česká televize věnuje vydavatelské činnosti ve snaze přiblížit divákům oblíbené pořady a osobnosti spojené s Českou televizí. Populární postavičky z dětských pořadů ztvárňuje i jako hračky, soutěžní formáty připravuje do podoby společenských her. Produkty Edice ČT je možné zakoupit také online na adrese https://eshop.ceskatelevize.cz/.

Výstava Příběh pořadu, výstava pořádaná Českou televizí v prostorách bývalé restaurace v budově Rohlík na Kavčích horách

Foto: Česká televize 

Vendula Krejčová, tiskové oddělení ČT

pro Taneční magazín

Česko bude na Eurovizi reprezentovat Aiko

Zpěvačka Aiko uspěla v národním kole diváckého hlasování soutěže Eurovize

Zpěvačka Aiko uspěla v národním kole diváckého hlasování soutěže Eurovize, postoupila tak do mezinárodního semifinále jako reprezentantka Česka. V soutěži se představila se svou písní Pedestal. O vítězný titul se bude ucházet v květnu ve švédském Malmö sedmatřicet zástupců zemí Evropské vysílací unie.

Vlastním jménem Alena Shirmanova se narodila v Moskvě, vyrůstala v Česku a nyní se usadila v britském Brightonu. Do historie se Aiko zapsala jako první česká umělkyně, která ozdobila newyorské Times Square díky zapojení do celosvětové kampaně Spotify Equal, čímž zdůraznila svůj postoj na prosazování rovnosti v hudebním průmyslu.

V roce 2018 Aiko debutovala se stejnojmenným EP, o dva roky později vydala album Expiration Date, letos pak přinesla desku Fortune’s Child. Z posledního jmenovaného alba je právě skladba Pedestal, se kterou zpěvačka na Eurovizi bojuje o vítězství. Blízká je jí domácí i zahraniční scéna, vystupovala na festivalech Sziget, Sofar Sounds Budapest nebo Waves Vienna. V Česku koncertovala například na festivalu Rock for People nebo Metronome Prague.

Hlasování v národním kole Eurovize odstartovalo před týdnem živé vystoupení všech sedmi finalistů v pražském klubu ROXY, které v přímém přenosu nabídl program ČT a oficiální YouTube kanál soutěže. Vedle Aiko se letos o reprezentaci Česka na Eurovizi ucházelo dalších šest interpretů: Elly, Gianna Lei, Lenny, MYDY, Tom Sean a Tomas Robin.

První mezinárodní semifinále soutěže se bude konat 7. května ve švédském Malmö, druhé kolo semifinále je naplánováno na 9. května. V sobotu 11. května pak diváci během finále rozhodnou o výherci Eurovize. Kromě programu ČT a iVysílání nabídne národní kolo divákům také oficiální YouTube kanál Eurovision Song Contest.

Eurovize se koná každoročně od roku 1956, kromě covidového roku 2020, což z ní činí nejdéle trvající mezinárodní televizní hudební soutěž a jeden z nejdéle vysílaných televizních programů na světě. Jedná se také o nejsledovanější nesportovní televizní událost světa. Každoročně ji sleduje v průměru sto osmdesát milionů diváků. Alespoň jednou se jí zúčastnilo dvaapadesát zemí. Loňskou vítězkou se stala švédská zpěvačka Loreen, dívčí skupina Vesna hájící národní barvy skončila na desátém místě.

Foto: Česká televize

Radek Konečný, tiskové oddělení ČT

pro Taneční magazín