Nejvíce nadchnul hasič a akrojóga

Gentleman & Žena ČR 2023

Moderátorka Zuzana Bubílková, Muž roku 2023 František Knobloch, zpívající spisovatel Richard Sacher či zpěvačky Šárka Rezková a Marie Pojkarová nedávno zasedli do první řady v Divadle Horní Počernice. Tentokrát nesledovali činohru ani koncert, ale zhostili se role porotců na finále soutěže Gentleman & Žena České republiky 2023. Jak to dopadlo? Vítězství v uvedených kategoriích si odnesli Lukáš Mooz (38) z Babic u Prahy a Iveta Filípková (34) narozená v Olomouci a žijící v Brně.

Letošní ročník, který pořádala společnost StockholmDream Production ve spolupráci s Galerií Silných Srdcí, byl dosud ze všech nejlepší. Disciplíny i doprovodný program měly spád, publikum se rozhodně nenudilo a nekoukalo na hodinky. Velkou zásluhu na zdárném průběhu akce měla kromě produkce také moderátorka Simona Šimková, která byla příjemná, decentní, inteligentní, vtipná, pohotová a krásná zároveň.

Soutěžící se představili formou medailonku, který natočili na soustředění v chorvatské Trpanji či Drveniku, dále v rámci krátkého rozhovoru, módní přehlídky studia Chic a především během volné disciplíny. Mnohé scénky byly akční, jiné vtipné, některé měly příchuť adrenalinu. Zatímco Lukáš Mooz si získal přízeň poroty i diváků ukázkou z hasičské soutěže TFA, Iveta Filípková předvedla společně se svým životním partnerem takřka dokonalou akrojógu.

Kromě zmíněných osobností zasedli do poroty také pořadatel soutěže Muž roku David Novotný, zpěvačka Kateřina Kovářová, herečky Bára Fišerová a Eva Aldner Jízdná, fotograf Milan Junek, šansonierka Jana Vaculíková, Ing. Josef Junek ze společnosti StockholmDream Travel či malíř a scénograf Vladimír Kiseljov. Někteří porotci se zapojili rovněž do doprovodného programu, vesměs formou pěveckého vystoupení. Například Richard Sacher všechny roztančil svým novým hitem Jsi moje holka. Velkým překvapením byl břišní tanec v podání Evy Aldner Jízdné.

„Gentleman by měl mít určitě šarm a měl by být zábavný,” řekla ještě před začátkem Zuzana Bubílková, která v závěru večera předávala šerpu vítězi Lukáši Moozovi. Na druhém místě skončil Daniel Dostál (27) z Hradce Králové, třetí byl Miroslav Brázda (45) z Přerova. Stříbrnou Ženou ČR 2023 se stala Marcela Kobrová (26) z Vimperka, třetí místo obsadila Miroslava Příložná (27) z Buštěhradu. Zatímco vítězové získali – kromě mnoha dalších cen – zájezd do New Yorku pro dvě osoby, ostatní jmenovaní se radovali ze zájezdu k Niagarským vodopádům.

„Do dalších ročníků se mohou přihlásit muži a ženy ve věku od 24 do 40 let. Je vítán každý, kdo chce zažít dobrodružství plné úžasných zážitků, načerpat pozitivní energii, objevit v sobě symbol ženské či mužské krásy a využivat ho ve svém životě naplno i po skončení soutěže. Kontakt na nás najdete na našich webových stránkách i na sociálních sítích,” prozradila pořadatelka soutěže Lucie Junková.

Foto:  Herminapress

Taneční magazín

VALÉRIE A TÝDEN DIVŮ

Laterna magika uvádí novou inscenaci

Laterna magika uvádí novou inscenaci Valérie a týden divů. Činoherně-taneční projekt je adaptací slavného románu Vítězslava Nezvala a vypráví příběh dívky Valérie, která překračuje hranice dětství a vstupuje do světa dospělých.

Multižánrová inscenace nabídne divákům poeticko-hororový příběh sedmnáctileté Valérie. Během jednoho týdne se dívka mění v ženu. Prochází iniciačním rituálem, jenž symbolizuje odchod z bezstarostného světa dětství do složitější a temnější dospělosti. Hlavní hrdinové se ocitají na bizarních a vizuálně až pitoreskních místech, jako je kurník nebo sklep plný rakví, což vytváří poutavý kontrast mezi strašidelnými momenty a humornými prvky, či snovým světem a novou realitou. V režii Jakuba Šmída se na jevišti představí řada známých hereckých jmen, jako je Eva LeinweberováZdeněk PiškulaFilip Rajmont nebo Petr Stach a také zcela nová tvář Aneta Kalertová.

„Valérie a týden divů je příběh o dospívání, o přelomové fázi, která se dnes sice už hodně posouvá, ale je to věk mezi 17 a 18 lety, kdy si člověk začne uvědomovat, že život není úplně snadný,“ říká herec Zdeněk Piškula, který se v inscenaci představí v roli Orlíka.

Kromě hlubokého zamyšlení nad lidskou přirozeností a dospíváním, jak uvádí režisér Jakub Šmíd, nabídne inscenace divákovi silné emoce, divoké vášně a obrazy pokřivených lidských vztahů. Dílo je protkáno tancem v choreografii Jiřího Pokorného. Performeři Matyáš RambaJindřich PanskýMatěj Petrák, Alexander SadirovVojtěch Rak a Dalibor Lekeš jsou v rolích Fantómů tajemnými průvodci celým příběhem. Čistě mužský taneční sextet doplňuje tanečnice Jaroslava Rameš Janečková, která ztvárňuje Hedviku, přítelkyni mladičké Valérie.

Dům jako dveře do Valériiny duše         

„Pracujeme s obrazem domu a jeho sklepeními. Dům jako odraz duše Valérie, která právě dospívá. V domě se mísí myšlenky, vzpomínky a vjemy, minulost, přítomnost, budoucnost a sny, které znásobují skutečnost,“ popisuje režisér Jakub Šmíd.

Dům tvoří dominantu celé scénografie, je 8,5 metrů široký, 6 metrů vysoký, váží 1500 kg a disponuje třemi projekčními plochami. Stává se místem zkoumání Valériiny duše, diváci

se tak díky němu ponoří do hlubiny temných sklepů nebo po něm vyšplhají do vysokých pater až k jeho vikýřům. Důležitou součástí scény je miniaturní kurník, který slouží jako zmenšená verze velkého domu a existuje s ním ve vzájemné symbióze. To, co se děje

v kurníku, ovlivňuje dění v hlavním domě a naopak. Dramaturgyně inscenace Hana Strejčková dodává: „Je to hra s nadsázkou, naivitou a nevinností, která o to více vystupuje na povrch, čím silněji se ukazuje zvrácenost světa. Příběh o posedlosti mládím, lásce

a dospívání se odehrává jako gotický horor, surrealistický thriller nebo pitoreskní panorama skutečnosti.“

Divadelní zpracování se opírá o dialog filmu a scénických obrazů, hudby se světelnou kompozicí a propojuje básnické vidění s optikou Laterny magiky. „Tvůrci, kteří pracují s dílem významného básníka Vítězslava Nezvala, si touto inscenací kladou za cíl vrátit se k tradičním principům a kořenům Laterny magiky, ale zároveň reflektují nový směr současného repertoáru,“ doplňuje umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry.

Laterna magika děkuje za podporu inscenace Valérie a týden divů Mecenášskému klubu Národního divadla.

Valérie a týden divů

Tvůrci

Režie: Jakub Šmíd

Dramaturgie: Hana Strejčková

Choreografie: Jiří Pokorný

Hudba: David Hlaváč

Scéna: Petr Vítek

Kostýmy: Eva Jiřikovská

Světelný design: Karel Šimek

Animace: Eva Chudomelová, Erik Bartoš
Kamera: Ondřej Belica

Producent filmu: Jindřich Trčka

Účinkují

Valérie: Aneta Kalertová

Elza: Eva Leinweberová

Hedvika: Jaroslava Rameš Janečková

Orlík: Zdeněk Piškula

Tchoř: Petr Stach

Gracián: Filip Rajmont

Fantómové: Dalibor Lekeš, Jindřich Panský, Matěj Petrák, Vojtěch Rak, Matyáš Ramba, Alexander Sadirov

Premiéry 9. a 10. listopadu 2023, Nová scéna ND
Reprízy 11. a 12. listopadu, 5., 6., 7. a 8. prosince 2023

Profil inscenace na webu ND:
https://www.narodni-divadlo.cz/cs/predstaveni/valerie-a-tyden-divu-146378955

Dita Táborová

pro Taneční magazín

Divadlo Paměť národa je tu pro všechny

Znalosti dějin jsou nedostatečné u našich žáků

Česká školní inspekce vydala zprávu o stavu výuky a znalostí moderních dějin v základních a středních školách v České republice. Více než polovina žáků a studentů dosáhla pouze minimální nebo nedostačující úrovně. Jedním z doporučení ČŠI školám je využívat ve větší míře materiály a aktivity externích organizací; Post Bellum/Paměť národa jsou zde uvedeny na předním místě. Jednou z možností, kterou nabízí vzdělávání Paměti národa jak školám, tak rodičům a široké veřejnosti, je právě Divadlo Paměti národa, v jehož aktivitách se snoubí umělecké aktivity a novodobá historie.

„Naším specifikem je zpracování historických témat divadelními prostředky, propojování amatérů s profesionály, mezigenerační dialog, mezinárodní spolupráce, ale také genius loci – pracujeme na místech, která odpovídají zpracovávanému tématu,“ říká Tamara Pomoriški, divadelní režisérka a umělecká vedoucí Divadla Paměti národa.

Pro děti a mládež ve věku od 12 do 18 let jsou smysluplnou mimoškolní aktivitou Divadelní ateliéry Paměti národa. Jedná se o pravidelná setkání, která rozvíjí talent, kritické myšlení a chápání dějin 20. století v kontextu současnosti. Účastníci zpracovávají příběh konkrétního pamětníka z určitého období formou divadelního představení. Setkání probíhají jednou týdně v rozsahu 1,5 hodiny, a kromě Prahy jsou již ateliéry dostupné také pro zájemce v Brně, Hradci Králové, Liberci, Pardubicích a Ostravě.

Divadelní dílny Paměti národa jsou doslova pro všechny věkové kategorie. Interaktivní dílny pro mladé lidi umožňují vyzkoušet si práci s příběhy pamětníků a inscenačně je zpracovat. Kreativní dílny pro seniory využívají jejich vlastní vzpomínky jako zdroj pro tvorbu divadelních etud. A mezigenerační divadelní dílny propojují všechny generace bez rozdílu věku. Účastníci se vzájemně poznávají a tvoří.

Pro širokou veřejnost jsou určeny také inscenace Divadla Paměti národa, které vznikají v koprodukci s profesionálními divadly a institucemi a jsou tak plnohodnotnou součástí českého profesionálního divadelního umění. Jsou vždy tematicky vyhraněné a uváděné v unikátním prostoru. Cílem je propojit mladé umělce a studenty s etablovanými profesionálními umělci. V minulém roce tak například vzniklo výjimečné taneční představení Silnice č.19, které připomnělo osudy romských obětí během holocaustu.

Další premiéra se připravuje již tradičně na Mezinárodní den památky obětem holokaustu 27. ledna 2024, tentokrát ve spolupráci s partnerem Národní galerií v Praze.

Divadlo Paměti národa rozšiřuje svou působnost také na poli mezinárodní spolupráce.  Spolupracuje s divadly a organizacemi podobné poetiky či zaměření z Evropy, jako jsou Theater Na de Dam z Nizozemí, Fanfakids z Belgie nebo Das Letzte Kleinod z Německa Se zahraničními partnery realizuje workshopy pro děti a mladé lidi. Od roku 2022 pořádá dílny i pro ukrajinské děti.

„Máme radost, že můžeme nabídnout zajímavé aktivity jak školám, tak široké veřejnosti, mladým i starým lidem, milovníkům divadla a těm, kteří chtějí lépe poznat moderní historii. Zkrátka vítáme všechny, kteří by se chtěli připojit k naší divadelní partě,“ dodává Walter Nagy, koordinátor Divadla Paměti národa.

Michaela Szkála

pro Taneční magazín