Měsíc: Srpen 2018

KAPITOLKY Z HISTORIE: Zajímavé jméno evropského tance

Pojďte se s námi ponořit do historie tance. Budeme se vám snažit přiblížit různé osobnosti i zajímavosti, které v průběhu let okořenily tanec a společnost kolem něj.

Když se procházím vilovou oázou zeleně poblíž žižkovské Ohrady, vždy se s úctou pozastavím před jistou rohovou vilou. Zde žil i měl své taneční studio velký tanečník a choreograf první poloviny dvacátého století – Remislav Remislavský.

Kdo byl dnes již polozapomenutý muž s téměř zrcadlově obdobným jménem? Narodil se v polské metropoli Varšavě 14. května 1897 jako Remislav Szymborski. Zemřel pak 22. dubna 1973 v Praze již jako Remislav Remislavský. Mezitím však naplnil až dramaticky zajímavý a umělecky plodný život

Remislav Remislavský je v odborné literatuře též uváděn jako Remislavskij, vzácně i pod (již prozrazeným) vlastním jménem Szymborski.

Jak se vyvíjela Remislavského umělecká dráha? Od sezóny, respektive školního roku, 1906 – 1907 byl žákem carské baletní školy ve Varšavě. Mezi jeho učitele patřili třeba J. Hillert anebo J. Walczak. Po absolutoriu v roce 1913 nastoupil – tehdy ještě Szymborski – své první profesionální angažmá ve Varšavě. Hned následující sezónu (1914/1915) se však orientuje směrem na východ – do Ruska. Byl totiž velkým obdivovatelem tamní taneční školy. Začíná v divadle v Kyjevě. Ale hned vzápětí následuje Tbilisi. Remislavský byl v roce 1915 rovněž krátce sólistou tanečního souboru italské opery v Petrohradě.

Roku 1916 Remislavský podnikl koncertní turné s moskevskou balerínou Tamarou Gamsarkudijou. Mezi roky 1917-1922 pak působil jako sólista a baletní mistr Státního divadla A. V. Lunačarského v Oděse.

Do pražského Národního divadla (kam přišel současně se svou žákyní Jelizavetou Nikolskou) byl Remislavský angažován jako sólový tanečník, ale i baletní mistr a choreograf. A měl zde angažmá od září 1923 do června 1927.

Z pozice šéfa baletu Národního divadla v Praze rozšířil tamní soubor na šest desítek tanečníků. Zavedl pravidelné tréninky a jako pedagog prosadil – oproti tehdy forsírované italské metodice – daleko progresivnější ruský styl. Od roku 1922 měl v Praze na Žižkově spolu s manželkou vlastní baletní školu a učil i v baletní škole Národního divadla.

Po ukončení angažmá ve „Zlaté kapličce“ šéfoval Remislav Remislavský v sezóně 1928/1929 baletnímu souboru v tehdejším divadle Varieté.

Následující sezónu 1929/1930 byl zaměstnán v Teatro Colón v Buenos Aires.

Od roku 1930, po návratu do Prahy, pracoval Remislavský pohostinsky jako choreograf ve Velké operetě a v Divadle na Vinohradech.

Nesmíme opomenout také pedagogickou práci. Remislav Remislavský vychoval řadu tanečníků a tanečnic. Zajímavostí je, že jeho žačkou byla i pozdější šéfredaktorka Tanečních listů Jana Hošková.

Na Remislavském nebyl dramatický pouze kariérní život. Odvážně vystupoval a aktivně pracoval v odboji v období německé okupace v průběhu druhé světové války. Rovněž jeho rodinné zázemí si zaslouží alespoň krátkou zmínku. První chotí mu byla (v Brně velmi populární) Aleksandra Čvanová (později, po rozvodu znovu provdaná Šarěvičová). S ní i emigroval roku 1923 z Polska do tehdejšího Československa. Po té byl manželem tanečnice Irmy Stomeové.

Role:

Carmen premiéra: sezona 1900/1901 – Španělský tanec, Španělský tanec


Coppelia premiéra: sezona 1917/1918 – Coppelius


Faust a Markétka premiéra: sezona 1918/1919 – Adagio tančí, Danse des satyres, Velké Bachanale tančí


Židovka premiéra: sezona 1921/1922 – Pas de deux, Entrée de ballet, Variace, Tarantella, Finale tančí


Labutí jezero premiéra: sezona 1923/1924 – Princ


Spící krasavice premiéra: sezona 1923/1924 – Princ Desiré


Chopiniana (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1924/1925 – Eson


Istar premiéra: sezona 1924/1925 – Tamus, Milenec


Maškarní ples (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1924/1925 – Italský žebrák, Ruský hoch


Pan Twardowski premiéra: sezona 1924/1925 – Pan Twardowski


Petruška premiéra: sezona 1924/1925 – Arab


Šeherazáda premiéra: sezona 1924/1925 – Hindostanský otrok


Doktor Faust (Mefistofela) premiéra: sezona 1925/1926 – Doktor Faust


Egyptská noc (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1925/1926 – Amon


Legenda o Josefu premiéra: sezona 1925/1926 – Josef


Ukrajinská svatba (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1925/1926 – Ženichův otec


Poesie večera (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1926/1927 – Zjev


Příhoda Harlekýnova (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1926/1927 – Harlekýn

Režie a choreografie:

Carmen premiéra: sezona 1900/1901 – choreografie


Aida premiéra: sezona 1912/1913 – choreografie


Coppelia premiéra: sezona 1917/1918 – režie


Faust a Markétka premiéra: sezona 1918/1919 – choreografie


Eugen Oněgin premiéra: sezona 1920/1921 – choreografie


Židovka premiéra: sezona 1921/1922 – choreografie


Prodaná nevěsta premiéra: sezona 1922/1923 – choreografie


Braniboři v Čechách premiéra: sezona 1923/1924 – choreografie


Čertova stěna premiéra: sezona 1923/1924 – choreografie


Labutí jezero premiéra: sezona 1923/1924 – choreografie


Libuše premiéra: sezona 1923/1924 – choreografie


Prostopášník pan Le Trouhadec premiéra: sezona 1923/1924 – choreografie


Spící krasavice premiéra: sezona 1923/1924 – choreografie, režie


Car a tesař premiéra: sezona 1924/1925 – choreografie


Cikánský tábor (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1924/1925 – režie, choreografie


Chopiniana (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1924/1925 – režie, choreografie


Ilseino srdce premiéra: sezona 1924/1925 – choreografie


Istar premiéra: sezona 1924/1925 – choreografie, režie


Královna loutek premiéra: sezona 1924/1925 – choreografie, režie


Maškarní ples (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1924/1925 – režie, choreografie


Pan Twardowski premiéra: sezona 1924/1925 – choreografie, režie


Petruška premiéra: sezona 1924/1925 – choreografie


Příhody Lišky Bystroušky premiéra: sezona 1924/1925 – choreografie


Šeherazáda premiéra: sezona 1924/1925 – choreografie, režie


Běh hodin (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1925/1926 – režie, choreografie


Doktor Faust (Mefistofela) premiéra: sezona 1925/1926 – choreografie, režie


Egyptská noc (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1925/1926 – choreografie, režie


Hedy premiéra: sezona 1925/1926 – choreografie


Hračková skříňka premiéra: sezona 1925/1926 – choreografie


Legenda o Josefu premiéra: sezona 1925/1926 – choreografie, režie


U Božích muk premiéra: sezona 1925/1926 – choreografie


Ukrajinská svatba (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1925/1926 – režie, choreografie


Z pohádek naší babičky premiéra: sezona 1925/1926 – choreografie


Zmatek premiéra: sezona 1925/1926 – choreografie


Carmen premiéra: sezona 1926/1927 – choreografie


Dědův odkaz premiéra: sezona 1926/1927 – choreografie


Dítě a kouzla premiéra: sezona 1926/1927 – choreografie


Falstaff premiéra: sezona 1926/1927 – choreografie


Kdo je na světě nejmocnější? premiéra: sezona 1926/1927 – choreografie, režie


Poesie večera (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1926/1927 – režie, choreografie


Prometheus premiéra: sezona 1926/1927 – choreografie


Příhoda Harlekýnova (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1926/1927 – režie, choreografie


Salambo (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1926/1927 – režie, choreografie


Švanda dudák premiéra: sezona 1926/1927 – choreografie

Spolupráce na inscenacích:

Chastelard premiéra: sezona 1923/1924 – pohybová spolupráce

 

Foto: archiv TM (na titulním snímku je uprostřed Remislav Remislavský s baletním souborem Národního divadla v Praze roku 1925)

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

JIŘÍ WEINBERGER napsal velmi půvabnou knížku „ANEBO JEN NEZVYK?“

Čtení nejen na léto. V září se můžete setkat na divadelní scéně!

Jiřímu Weinbergerovi vyšlo již několik knížek. Ať již odborných, či obdobných této, plných nonsensuální poezie.

Tentokrát Weinbergerovi nejnovější titul „Anebo jen nezvyk?“ vydal dravý a úspěšný vydavatel pan Vladimír Krígl (ve svém stejnojmenném nakladatelství Krígl), který se již léta programově věnuje kvalitním autorům.

Jiří Weinberger je básníkem, textařem i divadelníkem. Jeho legendární „Divadlo v uvozovkách“ bavilo (se zpívajícím skladatelem Václavem Lahodným a dalšími herci) již před více než čtyřiceti lety v legendárním Divadle v Nerudovce. A bylo – svým poetickým, ale výsledně břitkým vtipem – i jedním z důvodů pozdějšího uzavření této oázy mladého, neotřelého divadla v poušti ostatních scén tehdejší normalizační šedi.


Jiří Weinberger

„Anebo jen nezvyk?“ je sbírkou hravě poetických epigramů a hříček. Jiří Weinberger zde na přesně stovce stránek dokazuje, že je důstojným pokračovatelem Emanuela Frynty či polského Stanislava Jerzy Lece. Anebo výtečným souputníkem Jiřího Žáčka popřípadě básníka, muzikanta a textaře Jaroslava Wykrenta?

Bez zajímavosti není, že knížku ilustroval i opatřil obálkou (a velmi trefně!)syn slavného hokejového brankáře (a bývalého reprezentačního trenéra) Pavla Wohla – MUDr. Petr Wohl. 

Knížka skutečně stojí za přečtení. Humoru a poetického nadhledu je kolem nás stále velmi málo. 🙂

A kdo by chtěl třeba vidět autora i jevištně (nebo si nechat třeba dát do knížky autogram), může přijít 18. září v 18:30 hodin v Karlíně v Praze 8,, Vítkově ulici 13 (vedle synagogy), do zasedací místnost NO CČSH na představení „Kabaret Ogden Nash“. Tam je Weinberger překladatelem, hlavním protagonistou a také (vedle PRAŽSKÉHO KLUBU SPISOVATELŮ) spoluorganizátorem celé akce.

Foto: archiv Jiřího Weinbergera

MICHAL STEIN

TANEČNÍ MAGAZÍN

Dva taneční festivaly v zahraničí!

Kdo chce spojit festival s letní či podzimní rekreací v Maďarsku anebo v Chorvatsku?

Haló, všichni vedoucí tanečních souborů a skupin, ale i zájemci o tanec a folklórní umění v širším duchu.  Rádi bychom vám nabídli dva festivaly v srpnu a září – v Maďarsku a v Chorvatsku.

 

Maďarsko – Kecskemét 18. – 21. srpna 2018

termín přihlášek: 15 července 2018

20. srpna můžeme číst v maďarském kalendáři jméno svatého Štěpána. A tím pádem je v celé zemi den volna. Proč? Slaví se tam totiž právě státní svátek! Po celé republice se oslavuje založení maďarského státu – jubilejně před 1 000 lety. Navíc je tento svátek uznáván jako české dožínky, čili „Den nového chleba“.

Svůj slavný den Maďaři oslavují své výročí po celé zemi hudbou, tancem. Lidový folklórní tanec, tradiční kuchyně, ohňostroj a ještě mnoho dalšího. A navíc i taneční soutěže a přehlídky.

A nejinak tomu bude i v lázních Kecskemét. Tam půjde již o 14. ročník festivalu, kam přijíždějí špičkoví tanečníci, folkové hudební skupiny, týmy mažoretek, orchestry, pěvecké sbory a dechové kapely z celého světa. Během festivalu je, kromě soutěžní části, i čas na neformální setkání, různé hry a činnosti, které posílí přátelství a mezinárodní spolupráci. Soutěžní část festivalu bude vysílána přímým přenosem nejen regionálními televizními stanicemi. Festival pořádá „Muzsa Festival Organizing Office“ ve spolupráci s městskými orgány Kecskemétu.

 

Chorvatsko – Poreč 20. – 23. září 2018

uzávěrka přihlášek: 15 července 2018

Zde se jedná o velký třídenní festival lidového a etno-tance. Zvány jsou soubory, ale též pouzí diváci této velkolepé podívané, kterou lze spojit i s rekreačním pobytem u moře a výletem na ostrovy Brijuni!

Více informací vám podá maďarský promotér Aron Kovats!E- mail: kovats.aron@muzsaoffice.com

Foto:Aron Kovats

Aron Kovats

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Smrt na Highjumpu u Příbrami!

Akce, na níž TANEČNÍ MAGAZÍN zval, je otřesena tragédií!

Policie vyšetřuje úmrtí na akci Highjump v zatopeném žulovém lomu v Hřiměždicích na Příbramsku, jíž TANEČNÍ MAGAZÍN avizoval.

„Dvaatřicetiletý muž tam v noci na sobotu 4. srpna skočil do vody a utonul,“ řekla ČTK policejní mluvčí Lucie Nováková. Událost se stala po 04:00.

„Dostali jsme oznámení o utonutí muže po skoku do vody,“ uvedla mluvčí. Policie ještě ráno neznala totožnost mrtvého a musela ji zjišťovat. Okolnosti nehody policisté dosud vyšetřují.

Devatenáctý ročník soutěže ve skocích do vody v Hřiměždicích začal již v pátek a během víkendu pokračuje, účastní se ho česká i světová elita. Do vody může také veřejnost. Ovšem již za zvýšených bezpečnostních opatření.

TANEČNÍ MAGAZÍN