V Divadle na cucky vzniká nová autorská inscenace, vycházející z příběhu uznávaného olomouckého adiktologa Dušana Dvořáka. Ten byl odsouzen za pěstování léčebného konopí k šesti letům vězení. Novinka s názvem Tanec dervišů, která se zabývá tématem vězení vnějšího i vnitřního, bude mít premiéru v rámci programu festivalu Divadelní Flora ve čtvrtek 18. května. Režie se ujala Barbara Herz.
Tanec dervišů je již sedmou dokumentární inscenací Barbary Herz. I v tomto případě režisérka navazuje na svůj zájem o sociální a společenské fenomény. Nyní se zaměřila na problematiku vězení a paradoxní tvrdost postihů ve vztahu k léčebnému konopí. „Dušan Dvořák nedostal milost ani po polovině odsezeného trestu, přestože není jakkoliv společensky nebezpečný a dokonce je po změně legislativy vězněn za něco, co už dnes není ani přestupek,” vysvětluje režisérka Barbara Herz, proč si pro své dílo zvolila právě tuto kauzu.
S Dušanem Dvořákem si režisérka od července 2022 vyměnila desítky dopisů, které jsou plné humoru, nadhledu a ironie, ale i filozofických a duchovních zamyšlení. „V naší korespondenci jsme otevřeli i témata daleko přesahující hranice jeho kauzy. Dušan jako někdejší chartista a nezlomný bojovník proti systému, který považuje za nefunkční, hovoří o otázkách vyššího principu, stejně jako o nemocných lidech, kteří jsou za léčebné konopí souzeni jako nebezpeční zločinci,” popisuje Barbara Herz a dodává: „Veřejnosti, která zná jeho výstupy z médií, však inscenace přinese i zcela nečekané, hluboce intimní polohy.”
V kombinaci surreálné scénografie Petry Vlachynské a intenzivní hudby Matouše Hekely chtějí inscenátoři nechat vyniknout autenticitu dopisů z věznice, stejně jako nekompromisně přímé výpovědi Evy, mladé ženy z Ostravy, která hledá cestu z „vězení“ rodiny, kde jako dítě zažila domácí násilí, alkoholismus, chudobu a další projevy tzv. sociálně vyloučených rodin. Její příběh tvoří v Tanci dervišů druhou rovinu, překvapivě se prolínající s Dvořákovým příběhem.
Tanec dervišů je koncipován jako monodrama pro olomouckou rodačku Veroniku Lazorčákovou, v současnosti členku souboru Národního divadla a nositelku ceny Thálie. „Důvodem, proč nechávám hrát třicetiletou ženu šedesátiletého muže, je záměr oprostit inscenaci od jakékoliv vnější popisnosti, která by v tak aktuální kauze působila neadekvátně. Veroniku Lazorčákovou nejde s Dušanem Dvořákem jakkoliv srovnávat, a tak se mnohem snáz dostáváme k podstatě živelné autenticity jeho dopisů,“ doplňuje Herz.
„Tancem dervišů bychom rádi otevřeli debatu nejen o kauze Dušana Dvořáka a jí podobných, ale i o společenském postoji k léčebnému konopí. Soustředíme se také na téma reformy současného vězeňského systému. Z toho důvodu plánujeme na příští sezónu sérii panelových diskuzí, které budou navazovat na vybraná představení,” uzavírá umělecká šéfka Divadla na cucky Silvia Vollmann.
Dušan píše dopisy. Za tři roky, co je v base, jich napsal přes dva tisíce. Je uznávaný adiktolog, přesto ho na šest let zavřeli za pěstování léčebného konopí. Že to dnes už není ani přestupek, nikoho nezajímá. A tak Dušan sedí a píše: „Srdečně vás zdravím z díry demokracie!“ Nechce tomu říkat boj za vyšší princip, jen nemá rád státem placené kanibaly. O těch toho hodně ví i Eva. V osmnácti se dozvěděla na sociálce, že když se narodila do blbý rodiny, tak nemůže od života očekávat tolik. Přesto neztrácí nadhled, i když hovoří o tom, kdo zabil jejího otce. Divadelní dokument o tenké hranici moci a bezmoci. Groteskní realita zachycená v autentických dopisech.
Scénář a režie: Barbara Herz
Hraje: Veronika Lazorčáková
Textová dramaturgie: Anna Hoprich
Dramaturgie: Simona Petrů
Výprava: Petra Vlachynská
Hudba: Matouš Hekela
Světla a zvuk: Ondřej Zunt
Produkce a inspice: Klára Hešková
Novinku mohou diváci poprvé navštívit 18. května v 17.30, a to jako součást programu 26. ročníku mezinárodního festivalu Divadelní Flora. První repríza je plánována o den později, další pak na přelomu května a června. Předprodej vstupenek a další informace naleznete na webu www.divadlonacucky.cz.
Zděněk Vévoda
pro Taneční magazín
