Ines Ben Ahmed

„Díky umění se cítím živá“

Kdo ztvární hlavní roli Anny v novém muzikálu Ledové království v divadle Karlín? Otázka, která nedávala spát tuzemským milovníkům oscarového animáku Frozen, už má odpověď: Ines Ben Ahmed. Mimořádně talentovaná dívka se při premiéře 12. března vydá spolu s Elsou, Olafem a jejich přáteli na magickou cestu z pohádkového světa. Svou osobní cestou za splněnými sny však Ines jde už dávno.

„Umění je součástí mého života od dětství, na jevišti i před kamerou aktivně působím od šesti let. Herectví, zpěv a tanec nejsou jen koníčky – jsou to věci, díky kterým se cítím živá. Jsou to oblasti, ve kterých se vyjadřuji, rostu a hledám sama sebe,“ říká Ines Ben Ahmed.

Teprve devatenáctiletá Ines Ben Ahmed je už zkušenou muzikálovou herečkou a zpěvačkou. V Hudebním divadle Karlín účinkovala v inscenacích Čas růží, Jak se dělá muzikál, The Addams Family, Kapeska, Alenka v říši divů, Anděl Páně, v muzikálu Beetlejuice hraje hlavní roli, stejně jako v chystané novince Ledové království. A co dál?

„Aktuálně připravuji účast ve dvou filmových projektech a především znovu otevírám svou hudební kapitolu – autenticky, upřímně a s vlastním hlasem. Momentálně se naplno vracím ke zpěvu a pracuji na svém sólovém albu. Hudba je pro mě způsob, jak vyprávět příběhy, zpracovávat emoce a spojovat se s lidmi. Chci tvořit projekty, které mají smysl a hloubku. Chci růst jako herečka, zpěvačka i kreativní osobnost a budovat dlouhodobou uměleckou kariéru doma i v zahraničí,“ upřímně odpovídá Ines.

Pro svůj plán má Ines Ben Ahmed všechny předpoklady. Zpívat začala v šesti letech v Kühnově dětském sboru, během školních let vedle běžných zkoušek navštěvovala i hodiny zpěvu a tance, o prázdninách se vydala na letní herecké školy v New Yorku, Paříži a Londýně. Loni absolvovala Francouzské lyceum v Praze a v současnosti studuje na Vysoké škole kreativní komunikace a marketingu. Je vítězkou několika mezinárodních dětských pěveckých festivalů a členkou českého mistrovského týmu ve street dance. Objevila se i ve dvou filmech a jednom televizním seriálu. V rámci svých dobrovolnických aktivit je hlavní tváří nadace Stop šikaně.

Foto: Victoria Pagáčová

Michaela Fialová Rozšafná

pro Taneční magazín

Ledové království opravdu na ledě

Hlavní protagonisté Ledového království si zahráli žehling!

Ledové království a lednová ledová sobota!

Premiéra Ledového království se blíží a jak ji tráví hlavní protagonisté? Žehlingem! Nevíte, co to je? Nová sportovní disciplína. Nezná ji nikdo. Ale je to tady!

Sportovně-společenské setkání herců, tanečníků a zpěváků z Hudebního divadla Karlín se odehrálo na Vltavě na luxusní elektrické lodi Bohemia Rhapsody, vlastně Grand Bohemia, která zastavila na umělé ledové ploše na pražské Náplavce i ve světelném parku ve Žlutých lázních, obě místa mají skutečně kouzelnou, neopakovatelnou atmosféru, ostatně i celá plavba byla kouzelná.

Natěšení účastníci, plavba začíná

Felix Slováček ml.

Roman Tomeš a Michaela Doubravová Tomešová

Egon Kulhánek, ředitel HD Karlín a manažer Tomáš Matějovský

Co je tedy žehling? To je zvláštní a specifická kombinace curlingu a starodávné žehličky. Samozřejmě, že soutěž byla vymyšlená, nikdo hrát neuměl, všichni se dobře bavili a kolem Vltavy na malém kluzišti Petra to hřmělo hurónským smíchem. Organizátor měl sice dost práce bujarý tým ukorigovat, vůbec spočítat body, hlavně, aby zůstaly ty správné čáry na ledě… ale nikomu nic nevadilo. Padaly věty jako: „Jak jste mohli začít hrát, když nemáte soupeře?“ Občas chtěl někdo usmlouvat body, občas někdo padal, jiný zase rozbil žehličku, další pil svařák, zkrátka, o zábavu bylo postaráno. Už jen pozorovat tuhle veselou partičku bylo divadlo samo o sobě.

Sportovní náčiní

Cenné trofeje

Eva Burešová se hřeje u ohně

Iglú pro zahřátí

Eva Burešová, Ondřej Rychlý, Ines Ben Ahmed, Roman Tomeš, Josef Fečo, Felix Slováček ml., Ivo Hrbáč a další, ti všichni tvořili zápoleníchtivý tým.

Vyhrát sice nemůže každý, ale ze svých umístění, i těch bez výhry, se radovali úplně všichni.

Ředitel HD Karlín a manažer Tomáš Matějovský pouze poděkovali a popřáli šťastnou plavbu, poté už probíhala veselá soutěž, zastávka ve Žlutých lázních a bláznivé disco na palubě lodi.

Na další zastávce v parku ve Žlutých lázních na účastníky „zájezdu“ čekalo pódium s Davidem Gránským, který si neodpustil „remcání“, že někdo si pluje vyhřívanou lodí, zatímco on „mrzne“. (ještěže nedořekl, že mrzne jako Marfuška…)

Místo toho si zazpíval píseň z připravovaného muzikálu Ledové království s Ines Ben Ahmed. Tím připravili diváky na to, co mohou zažít při premiéře, která se v Hudebním divadle Karlín uskuteční 12. března 2026.

Eva Burešová se postarala o hlubší zážitek, společně se svými kolegy předala krabici plyšáků Squishmallows pro onkologické oddělení v Motole a z těch se budou radovat děti. Pohádky nejsou jen na jevišti, ale i v reálném životě, jedna se odehrála právě tuto kouzelnou sobotu. A možná každý den…

Světelný park Žluté lázně

David Gránský a Ines Ben Ahmed

První zkouška s orchestrem probíhá v HD Karlín 26. ledna 2026.

Jak se těší Eva Burešová na zkoušky?

Eva: „Na první zkoušku s orchestrem se těším, jsme všichni zvědaví, jak to bude celé znít.“

Má trošku Elsu v sobě i při žehlingu?

Eva: „Myslím, že Elsu i Annu mám v sobě trošku všude a zřejmě každý má v sobě nějaký kousek těch dvou sester.“

Jak se hrálo Ondrovi Rychlému?

„Hraje se mi dobře, protože toto neumí nikdo. My doma tedy nežehlíme, protože domácnost plná triček a všeho možného prádla, znáte to, jsem rád, že je tu takový novodobý až přelomový vynález jako sušička. Myslím, že nám to každý měsíc ušetří tak dva dny života a jsem za to vděčný.“

Divadlo žíje příběhem Arendellu a tento kouzelý příběh se přenesl i na Vltavu. Nešlo o klasickou tiskovou konferenci, ale přátelské společenko-sportovní klání mezi novináři, herci, palubním personálem, pohádkovou atmosféru zajistila Vltava a okolí kolem, o mlsné jazýčky se staralo vinařství Vajbar a Libeřské lahůdky.

Ani po pěvecké ukázce nebylo umění dost. Účastníci se pustili do tance při lodním disco a o divoké kreace nebyla vůbec nouze.

O vše se skvěle starala parta Prague Boats, kterým byli všichni vděčni za bezpečnou plavbu.

Foto, video, text: Eva Smolíková

Taneční magazín

Beetljuice – žhavý hit pro české diváky

Svět živých versus svět mrtvých

Hudební divadlo Karlín představuje svůj zbrusu nový a netradiční muzikál. Beetljuice, muzikálová komedie, která měla světovou premiéru v roce 2016 (Broadway, New York), přichází nyní do Čech a HD Karlín dokázalo získat licenci tohoto žhavého hitu pro české diváky.

Beetlejuice sleduje osud mladé dívky Lydie, která hledá cestu, jak se vypořádat se smrtí své milované matky. Namísto jejího otce Charlese, který je zaslepen kněžkou Deliou, jsou jedinými společníky Lydie duchové Barbara a Adam. Právě do jejich domu se nechtěně Lydie se svým otcem nastěhovali. Je tu ale ještě jiný narušitel – excentrický démon Beetlejuice, jehož úmysly jsou podobně nečisté jako jeho chrup. I v tomto příběhu hraje hlavní roli láska a dokazuje svou nesmrtelnost.

Jaké jsou názory na nesmrtelnost samotných hlavních představitelů?

Zeptali jsme se….

TM: Věříte v posmrtný život?

Jakub Kohák:

„Ne, vůbec, v žádném případě. Po smrti už není nic.“

TM: Není to trochu smutná představa?

„Není, proč by byla, někdo zemře, někdo jiný se narodí, tak to jde stále dokola. Až jednou sem spadne meteorit a bude klid.“

—-

TM: Věříte v posmrtný život?

Jan Sklenář, Ines Ben Ahmed:

(oba současně a jednomyslně) „No, jasně, že ano!“

TM: Jak si život po životě představujete?

Jan Sklenář:

„Jsem naprosto přesvědčený, že energie, kterou tady někdo vydává, se nemůže jen tak ztratit. Nevím, zda budu transformovaný do nějaké jiné bytosti, ale určitě ta energie obdaří, obohatí, občerství někoho dalšího. To je pro mě nesmrtelnost.“

TM: Tak, milí čtenáři, a teď si tedy vyberte. Je život po životě nebo ne? A co je pro Vás nesmrtelnost? (Své názory nám pište na info@tanecnimagazin.cz)

Divák bude jistě potěšen mimo jiné také obsazením, příznivci StarDance zde najdou Dashu, Richarda Genzera i Marka Taclíka. V roli Beetlejuice uvidíme Jana Sklenáře, Lydii si zahrála Ines Ben Ahmed, otce Charlese Jakub Kohák /Marek Taclík, kněžku Deliu Dasha/Iva Pazderková, kněze Richard Genzer/Viktor Javořík a další (Marek Lambora, Eva Burešová….).

Poprvé v muzikálové historii lze očekávat evropskou premiéru nikoliv v Londýně, ale v Praze, a to pouhých 8 let od premiéry světové! (U Jesus Christ Superstar to bylo 23 let a u Fantoma opery dokonce 28 let).

Beetlejuice vyprodává kina, výlohy knihkupectví či hlediště divadel po celém světě. S lehkostí a nadsázkou zpracoval toto téma i věhlasný režisér Tim Burton. Oscarový snímek se tehdy nesmazatelně zapsal do dějin kinematografie už jen proto, že pro následující dekády nechal vyniknout žánr horrorové fantasy komedie. Současná muzikálová adaptace filmu Beetlejuice z pera Scotta Browna, Anthony Kinga a skladatele a textaře Eddieho Perfecta si v ničem nezadá s originálem a naopak velmi vkusně a trefně celý příběh posouvá do modernější roviny s prvky nejnovějších divadelních triků, kouzel a světelných efektů. Muzikál s sebou přináší směsici temné komedie, temného humoru a dojemných momentů. Získal si srdce amerického publika svou energickou a expresivní hudbou, nápaditou scénografií a kostýmy, které vychází z ikonického vizuálního stylu Tima Burtona.

Producent české verze Egon Kulhánek sestavil zkušený mezinárodní tým, takže českého diváka čeká nezapomenutelný zážitek. Ken Billington, renomovaný light designer s více než třemi desítkami let zkušeností na Broadwayi je synonymem pro inovaci, kreativitu a dokonalost v osvětlení. Očekávat můžeme v HD Karlín také novou immersní zvukovou aparaturu, kterou se divadlo dostalo na vrchol evropských scén, světelný park, na kterém spolupracuje právě Ken Billington, dvojnásobný držitel Ceny Tony, Ceny Drama Desk a člen Divadelní síně slávy.

Ukázky z filmového zpracování

Překladu a českých textů písní se ujal oblíbený Ondřej G. Brzobohatý

Muzikál se ještě před svou premiérou stal partnerem výstav „Tim Burton – Návraty“, která bude od 1. května do 30. září 2024 v Obecním domě v Praze.

Očekává se, že premiéra Beetlejuice v Praze se stane muzikálovou událostí roku. Význam této premiéry podtrhne i světová premiéra filmu Beetlejuice 2, opět v režii Tima Burtona (6. září 2024). Evropská premiéra v HD Karlín je plánována na listopad 2024.

Premiéra Beetlejuice potvrzuje světové ambice HD Karlín na poli muzikálu. Praha, coby dějiště evropské premiéry úspěšného kusu, je skutečným centrem kultury a máme na co být právem hrdí.

Prodej vstupenek výhradně na www.hdk.cz! (již zahájen)

Text a foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

» Stop šikaně«

Umělci se zapojili do projektu »Stop šikaně« a pokřtili videoklip » SÍŤ«

Každé třetí až páté dítě zažilo šikanu!!!

Nadační fond » Stop šikaně« bojuje proti ubližování a vzniká také hudební videoklip » SÍŤ« , upozorňující na toto skryté nebezpečí. Mezi aktivně se podílející umělce patří např. Václav Noid Bárta, Ines Ben Ahmed, Patrik „Pjay“ Jareš, Ondřej a Taťána Gregor Brzobohatí, Marta Jandová a Tereza „Terysa“ Kovářová.

V první den nového školního roku, tedy v pondělí 2. 9. 2019, proběhl křest hudebního videoklipu „SÍŤ“, který vznikl za účelem boje proti šikaně, jemuž se Nadační fond STOP šikaně věnuje. Videoklip je odrazem dnešní doby. Doby, kdy je skutečná TVÁŘ častokrát nahrazena tou virtuální. Doby, kdy se prožitek dne měří podle nabité BATERIE. Doby, kdy na ublížení člověku stačí jedno “insta STORY”. A hlavně doby, ve které naši mysl ovlivňují už jen POUHÁ DATA. Cílem projektu “SÍŤ” je poukázat na problematiku šikany, kyberšikany a vlivu sociálních sí ;tí na naše každodenní životy, na to, abychom mezi sebou neztráceli KONTAKT, a hlavně, abychom se naučili VNÍMAT sami sebe a neustále zrychlující se svět kolem nás.

V klipu zpívá Václav Noid Bárta, hlavní tvář a ambasador projektu, Ines Ben Ahmed, nadějná muzikálová zpěvačka, herečka a zástupkyně naší mladé generace, a Patrik „Pjay“ Jareš, známá tvář sociálních sítí a YouTube a zároveň autor textu písně. Dále zde hrají také Ondřej a Taťána Gregor Brzobohatí, Marta Jandová a Tereza „Terysa“ Kovářová, kteří se touto cestou také rozhodli podpořit cíl nadačního fondu. „Na klipu a písni Síť jsem spolupracoval s velkými mladými talenty. Mám z té spolupráce radost a myslím, že výsledek se bude líbit. Doufám, že třeba některým otevře oči a lidé si uvědomí, že šikana je velký problém společnosti“ říká Václav Noid Bárta, který je i jedním ze zakládajících členů nadačního fondu.

Slavnostní křest a oficiální uveřejnění videoklipu se konalo v prostorách partnera nadačního fondu, v restauraci Burger King na I.P.Pavlova, a proběhlo za účasti všech zpěváků.

Stop!

Egon Kulhánek, ředitel HD Karlín, říká: „Účastníme se tohoto projektu proto, že se v současné době soustředíme hlavně na mladého diváka a šikana k mladistvým patří. A to, že je to škodlivé, už dále rozvádět asi nemusím. Václav Noid Bárta patří do našeho týmu, když přišel s touto myšlenkou, neváhal jsem ji podpořit.“

Ředitelka projektu Veronika Frindtová: „Dnes spouštíme nové webové stránky, představujeme videoklip a také spolupracujeme s orgnizacemi jako je Linka bezpečí a Nenech to být. Je to pro nás důležité datum.“

Kromě samotného křtu videoklipu byly rovněž představeny plány nadačního fondu pro nejbližší období, včetně chystané konference k problematice šikany v rámci odborné linie projektu pod záštitou Univerzity Karlovy. Vedoucí odborného týmu, Dr. Michal Zvírotský k tomu dodává: „Násilí v dětských kolektivech je na naší univerzitě zkoumáno dlouhodobě, nyní však chceme dát učitelům, rodičům i dětem pomocnou ruku ve zcela praktických otázkách. Chystáme proto nejen konferenci s workshopem, ale především několik publikací, které sice budou z výzkumů vycházet, ale osloví právě ty, kterých se šikana přímo i nepřímo týká“. Více informací o činnosti fondu najdete na jeho webových stránkách www.stop-sikane.cz, jejichž nová verze byla tento den také oficiálně spuštěna a komunikována na křtu.

Šikana je celospolečenský problém, projevuje se napříč generacemi, ve všech vrstvách a na všech místech. Je to problém o to horší, že je často špatně identifikovatelný a máme sklony jej přehlížet a bagatelizovat. Přesto šikana rozhodně není normální a je důležité proti ní bojovat. Ideálně na té nejnižší, a přitom nejdůležitější úrovni, u dětí. Že skutečně nejde o problém marginální, o tom svědčí statistiky a průzkumy: šikanu, tedy jakékoliv chování, jehož záměrem je opakovaně ubližovat, ohrožovat nebo zastrašovat jiného člověka, případně skupinu lidí, zažilo každé třetí až páté dítě v České republice. Více než 40 % škol řeší problém šikany, přitom více než 90 % pedagogů si s ní neví rady. Následky šikany jsou přitom často závažné, především ty psychické a sociální, protože mohou vyústit až v depresivní poruchy, poruchy sebehodnocení a sebedůvěry a dokonce mohou vést u obětí k asociálnímu či disociálnímu jednání nebo k agresi.

Dlouhodobý projekt » Stop šikaně« , zaměřený na boj s šikanou, má tři hlavní linie. Cílem odborné linie je pod vedením odborného týmu Univerzity Karlovy poskytování odborných konzultací a seminářů pro ředitele, metodiky prevence a učitele ve školách a zároveň lepší příprava studentů v této problematice již v rámci studia na pedagogické fakultě. Další linií je pomoc etablovaným organizacím a spolkům, které se této problematice rovněž věnují a zaměřují se na okamžitou pomoc. A v neposlední řadě se jedná o linii in formační, v jejímž rámci si nadační fond klade za cíl tuto problematiku a její závažnost komunikovat široké veřejnosti a bojovat proti lhostejnosti a tendenci šikanu a její následky přehlížet a bagatelizovat.

Zakladateli a hlavními organizátory a podporovateli Nadačního fondu »Stop šikaně« jsou COT media, Hudební divadlo Karlín (s edicí HDK Junior) a Univerzita Karlova.

Více na:(https://www.youtube.com/watch?v=COdmeiJ7x58

WEB: https://www.stop-sikane.cz/

Instagram: @stopsikanecz (https://www.instagram.com/stopsikanecz/)

Facebook: @stopsikanecz (https://www.facebook.com/stopsikanecz/)

Zeptali jsme se….

Václava Noida Bárty

TM: „Zažil jste šikanu“?

„Ano. Proto vlastně jménem toho malého Vaška dnes děkuji všem organizacím, které se problémem zabývají.“

TM: Víte důvod, proč se to tenkrát dělo?

„Vím. Byl jsem jiný, byl jsem z muzikantské rodiny a jezdil jsem po školách na různá vystoupení, moc jsem nesportoval, takže jsem „nezapadal“. Přišel jsem později do té jisté školy a parta tam byla už stálá. Já jsem „vyčníval“. Takže mi to dávali najevo tím, že mě šikanovali a mlátili, no.“

TM: Kdybyste dnes byl na tom místě znovu, jak byste reagoval?

„Já bych udělal úplně to stejné, co jsem udělal před léty. Začal bych chodit na bojové sporty a vyřídil bych si to sámJ A to se tenkrát také stalo (smích).“

Děkujeme…

Eva Smolíková

Foto: Eva Smolíková

COT media, HDK Karlín, Univerzita Karlova

Veronika Frindtová, Tomáš Matějovský

pro TANEČNÍ MAGAZÍN