Rozhovor s herečkou a vítězkou Stardance III DANOU BATULKOVOU

„Znovu obuji taneční boty!“

1. Vraťme se o nějaký čas zpět. Soutěžila jste ve Stardance. Co Vás k soutěži přivedlo? Přihlásila jste se sama?

(Úlek) ….“ Ne, to ani snad nejde. Jednoho dne mi zavolali z produkce a nabídli mi,jestli bych to nezkusila. Neměla jsem žádný vztah k tanci, neměla jsem ani žádnou taneční průpravu, nechodila jsem do tanečních.“

2. Chtěla jste vyhrát, když už jste v soutěži přece jen byla nebo jen „přežít“?

„O vítězství jsem vůbec nepřemýšlela. Jsem zvyklá nejdřív udělat nejlépe
jak to jen jde to, co dělám a pak to nechávám osudu. Spíše jsem předpokládala, že
vypadneme v druhém, maximálně třetím kole. A taky jsem to řekla Honzíkovi
Onderovi, mému tanečnímu partnerovi. Bylo mi ho trochu líto, že „vyfasoval“
starší ženu.Ty moc fanoušků obvykle nemají.“

3. Koho jste typovala na vítěze Stardance?

„Typovala jsem Zuzku Norisovou, jednoznačně. Tančila moc krásně, vlastně z nás nejlíp.“

4. Jak to vypadalo v zákulisí? Přáli jste si vzájemně?

„Přáli jsme si, určitě ano. Nepociťovala jsem žádnou řevnivost. Naopak jsme si radili a pomáhali navzájem. Chodili jsme se dívat na tréninky svých kolegů a těšili jsme se na čtvrtek, kdy jsme viděli všechny tance poprvé na „Výstavišti“.

5. Co rozhodne o vítězství? Charisma?

„Myslím, že musíte určitě umět tančit, musí být vidět nějaký pokrok.
Jenom charisma nestačí. Je sice důležité, protože i méně zdatní tanečníci se
silným  charisma a vtipem, třeba v našem kole Míra Bosák, se dostanou
daleko. Lidi musí taky bavit výkon tanečníků. Dále si  také myslím, že diváci ocení pokoru a
pracovitost. Tím mě letos ve Stardance fascinoval Martin Procházka. Mnoho
faktorů hraje roli, je to taková kombinace všeho, co nakonec zapůsobí.“

6. Vy jste byla obdivovaná pro svůj věk, byla jste dokonce nazvána „Objev roku“ v anketě Týtý 2008.  Souhlasíte s tvrzením, že tančit se má tak do třiceti let a dost?

„Bylo mi 50 let, byla jsem spíše taneční objev roku, tento úspěch byl mimo moji profesi. Já nejsem tanečnice, jsem herečka a v tomto případě věk neznamená omezení.  Proč by ale tanečník nepokračoval dál? Jsou přece soutěže i pro starší páry, ať si lidé tančí, dokud se cítí dobře. Určitě to nejde dělat na špičkové úrovni. Tanec je strašná dřina, celkový obrovský výdej energie. Je to opravdu stejné jako vrcholový sport. Herectví znamená  jiný druh energie.“

7. Jak jste vlastně takový nápor vydržela?

„Sama dnes nevím. Byly to 4 měsíce v soutěži. Trénovali jsme každý den, zkoušela jsem ještě v divadle a točila „Comeback“. My herci jsme zvyklí na takové nápory. Pak máme zase  období klidnější.“

8. Bylo by možné soutěžit, pokud by pár měl malé děti?

„To je individuální. Mladý pár si musí zařídit chůvu, ale jinak v tom nevidím problém. Mladší lidé mají kondici a zvládnou to.“

9. Jak jste období mateřství prožívala jako herečka?

„Museli jsme si to zorganizovat. Herectví je profese, kterou si musíte udržovat, za 3 roky na Vás nikdo nečeká. Také se mi nechtělo odcházet od dětí, bylo mi to líto, o to víc jsem se na ně těšila, nebo jsem je brala s sebou.“

10. Vy jste také pracovala jako herečka na volné noze. Je lepší mít stálé angažmá nebo být volný?

„Byla jsem na volné noze, když jsem byla mladá, za totality. Bylo to krásné v tom, že jsem si mohla řídit čas sama. Dělali jsme velmi zajímavé projekty. Stavěli jsme si sami scénu, starali se o kostýmy. Bylo mi 40 let, když jsem zůstala ve stálém angažmá. Samozřejmě, že to je pohodlnější. Máte veškerý profesionální servis. Nedá se říct, co je lepší nebo horší. Dnes bych na volné noze být nechtěla. V divadle se dostanete k textům, ke kterým bych se nedostala. Ale platy jsou nižší, nerozhodujete o svém čase.“

11. Myslíte si, když se ohlédnete za soutěží Stardance, že to stálo za to? Má se člověk pouštět do takových nových věcí?

„Určitě to stojí za to. Každá výzva se má „zvednout a zkusit se s ní poměřit.“Máme nečekané rezervy. Pozvedne Vám to třeba i sebevědomí… Už jenom to, že se člověk nebojí, je strašně důležité. Posune ho to dál, i když nevyhraje. Platí to ve všem. Baví mě lidé, kteří se pouští do nových věcí, důležité je neustrnout.“

12. Přineslo Vám to také popularitu?

„Určitě.Už to, že vyhrála starší žena, bylo nečekané. Lidé mě zastavovali a říkali, že mi  posílali SMS. Bylo to moc milé. Samozřejmě je kolem toho velký mediální kolotoč. To v divadle nebo při natáčení nezažijete. Stardance bylo velké vykročení, bylo to báječné.“

13. A nebudete se po takovém úspěchu věnovat tanci?

„Ne, myslím,že ne. Měli jsme s Honzíkem několik vystoupení na různých plesech. Letos nás čeká maturitní ples mé dcery, tak musím zase začít trénovat.“

14. Máte nějaké předsevzetí do roku 2013?

„Žádná předsevzetí si nedávám, protože je neplním.“

 

Děkuji za rozhovor

Eva Smolíková