Orfeus a Eurydika

Baroko, elektro, kaktusy, opera a cesta do podsvětí

Olomoucké Divadlo nacucky! uvede novou interpretaci Orfea a Eurydiky v režii Jana Friče

Opera, elektronika, barokní estetika a cesta do podsvětí. Divadlo nacucky! uvede 13. června předpremiéru nové inscenace Orfeus a Eurydika v režii Jana Friče. Komorní scénické dílo na pomezí hudebního divadla, performance a experimentální instalace přepisuje slavný antický mýtus do současného světa pomocí psychické bolesti, ztráty a touhy vrátit zpět to, co už zmizelo. Intimní reinterpretace Gluckovy opery vzniká jako syrový dialog mezi barokem a elektronikou, tichem a hlukem či láskou a rozpadem. Premiéra inscenace proběhne 19. června na mezinárodním festivalu REGIONY v Hradci Králové. Vstupenky na olomouckou předpremiéru je možné zakoupit na stránkách divadla, na královéhradeckou premiéru pak na stránkách festivalu.

„Opera je tradicí silných a bohatých, ale také výjimečný způsob tkaní divadelního času, který patří i do malého divadla. Může být zdrojem vzájemnosti, setkání a prostupnosti, proto patří tak ‚velký‘ žánr i do nezávislého divadla, s profesionálními operními pěvkyněmi i amatérským sborem seniorů, v několika jazycích zároveň. S elektronikou, která ctí téměř každou barokní notu. Hudba nemá hranic. Divadlo je inkluze,“ představuje nové dílo režisér Jan Frič.

Mýtický příběh o sestupu do podsvětí se v novém nastudování proměňuje v hypnotickou scénickou krajinu, ve které se potkává operní zpěv, elektronický zvuk, performance i obrazová stylizace inspirovaná barokem. Tvůrčí tým pracuje s fragmenty slavné opery jako s živým materiálem. Rozkládá je, deformuje a znovu skládá do současného emocionálního jazyka. Výsledkem není pouze rekonstrukce klasického díla, ale intenzivní divadelní zkušenost balancující mezi melancholií, ironií a něhou.

Inscenace otevírá témata, která jsou pro současnou společnost často tabu. Jsou jimi smrt, truchlení, psychické vyčerpání nebo náročnost péče o druhé. Antický mýtus zde neslouží jako historická dekorace, ale jako nástroj pro pojmenování zkušeností, které zůstávají i dnes překvapivě blízké. Orfeův sestup do podsvětí se proměňuje v cestu člověka, který prochází ztrátou a hledá možnost návratu zpět do života.

Vedle hudební a performativní složky pracuje inscenace také s výraznou vizuální stylizací. Důležitou roli zde hraje motiv Amora, barokní estetika i kontrast živého a umělého prostředí. Součástí vizuální identity projektu jsou i materiály vznikající ve sklenících olomouckého arboreta Flora, a to symbolicky mezi kaktusy.

Opera po konci opery

Projekt vzniká i jako reakce na podmínky současné kulturní práce a nejistotu, ve které se dnes mnoho umělců a kulturních pracovníků pohybuje. Režisér Jan Frič původně připravoval inscenaci pro operní soubor Moravského divadla Olomouc, spolupráce však byla, po personálních změnách ve vedení, zrušena již v průběhu příprav. Uvedení v Divadle nacucky! tak představuje nejen autonomní umělecké gesto upozorňující na nechráněnou práci umělců a umělkyň, ale přináší nejen olomouckým divákům operu, o kterou by jinak zůstali ochuzeni.

„Sme poctení a nadšené, že takýto projekt vzniká práve u nás. Hudobnú úpravu prevzal popredný hudobník Jakub Kudláč a úlohu Orfea prijali operné speváčky Jana Vondrů a Kateřina Škárová, vďaka čomu vzniká pre Divadlo nacucky! prvá skutočná opera. Okrem toho ide po prvýkrát o medzigeneračný projekt, do ktorého sa zapojí aj časť nášho amatérskeho seniorského súboru Studio SEN. A najviac nás teší, že to všetko vzniká pod režijným vedením jedného z najuznávanejších súčasných českých divadelných režisérov,“ popisuje Silvia Vollmann, umělecká šéfka Divadla nacucky!.

Spojení Jana Friče s Divadlem nacucky! po letech a mezigenerační divadlo

Pro režiséra Jana Friče jde zároveň o osobní návrat. V Divadle nacucky! působil krátce po vysoké škole v letech 2009 a 2012. V nové inscenaci propojuje profesionální divadelní tvůrce se seniorským souborem Studio SEN. Právě mezigenerační setkání se stává jednou z důležitých vrstev celé inscenace, protože otevírá otázku sdílené zkušenosti napříč generacemi.

Nová inscenace tak vzniká nejen jako autorský projekt výrazného českého režiséra, ale i jako setkání různých divadelních zkušeností: profesionálního provozu, nezávislé scény a amatérského seniorského divadla.

O inscenaci
Orfeus truchlí nad smrtí své milé Eurydiky a rozhodne se ji vysvobodit z podsvětí. Svým zpěvem sice přemůže démony, bohové mu však dají jednu podmínku. Orfeus a Eurydika Divadla nacucky! je autorskou, performativní adaptací klasického mýtu, která staví na tradiční operní formě. Vzniká tak komorní scénické dílo mezi hudebním divadlem, performancí a experimentální inscenací. Příběh se stává zamyšlením nad tématy smrti a konceptem pekla nikoli jako mytologického místa, ale jako osobního, lidského prožitku bolesti, ztráty, viny nebo odloučení.

Jan Frič
Divadelní režisér a pedagog, působící v činohře i experimentálním divadle. Studoval DAMU v Praze, kde se dnes podílí na výuce. Režíroval více než 70 inscenací na různých scénách, včetně Národního divadla, Divadla Na zábradlí či HaDivadla. Je známý výraznou stylizací, důrazem na atmosféru, hudbu a vizuální metafory. Za své inscenace získal několikrát Cenu divadelní kritiky. Patří k výrazným tvůrcům současné české režijní scény.

PŘEDPREMIÉRA | 13.června | 18:30 | Divadlo nacucky!, Dolní náměstí 23/42, Olomouc | VSTUPENKY
PREMIÉRA | 19. června | 17:00 | Studio Beseda, Mýtská 126, Hradec Králové | VSTUPENKY

DALŠÍ TERMÍNY
20. června | 14:00 | Studio Beseda, Mýtská 126, Hradec Králové | VSTUPENKY
29. června | 18:30 | Divadlo nacucky!, Dolní náměstí 23/42, Olomouc
30. června | 18:30 | Divadlo nacucky!, Dolní náměstí 23/42, Olomouc

Kristýna Sudková
pro  Taneční magazín

Orfeus a Eurydika v režii Jana Friče

Nová adaptace opery v Divadle nacucky!

Opera, elektronika, barokní estetika a cesta do podsvětí. Divadlo nacucky! uvede 13. června předpremiéru nové inscenace Orfeus a Eurydika v režii Jana Friče. Komorní scénické dílo na pomezí hudebního divadla, performance a experimentální instalace přepisuje slavný antický mýtus do současného světa pomocí psychické bolesti, ztráty a touhy vrátit zpět to, co už zmizelo. Intimní reinterpretace Gluckovy opery vzniká jako syrový dialog mezi barokem a elektronikou, tichem a hlukem či láskou a rozpadem. Premiéra inscenace proběhne 19. června na mezinárodním festivalu REGIONY v Hradci Králové.

 

Foto: ©Divadlo nacucky!
 
Kristýna Sudková
pro Taneční magazín

(K)roky

ělo jako kronika i laboratoř

Olomoucké Divadlo nacucky! uvede v pátek 24. dubna v 18:30 premiéru autorské inscenace (K)roky. Projekt seniorského Studia SEN přináší na jeviště výjimečný formát fyzického divadla, který v kontextu Olomouce nemá obdoby. Inscenace otevírá téma lidské blízkosti, paměti a sdílené zkušenosti způsobem, který je naléhavý i hluboce aktuální.

Divadlo, které se nehraje, ale prožívá

Soubor se pod vedením režisérky Kateřiny Šobáňové posouvá směrem k fyzickému divadlu, v němž hlavním jazykem není slovo, ale tělo. Divák nesleduje tradiční příběh, ale vstupuje do prostoru, kde významy čte skrze vlastní zkušenosti.

„Zajímá nás přítomnost, tedy to, co zůstává, když člověk přestane hrát a začne být. Senioři v sobě nesou vrstvy prožitků. Často je samotné překvapí, co dokážou sdělit beze slov. Někdy při hledání pohybového materiálu do inscenace mají pocit, že své fyzické jednání musí slovy dovysvětlit. Přitom už jejich samotná přítomnost v prostoru je silným příběhem,“ popisuje režisérka Kateřina Šobáňová.

Dotek jako společný jazyk

Ústředním motivem inscenace je dotek jako základní forma lidské komunikace, která překračuje věk, jazyk i životní zkušenosti. To, co na jevišti vzniká z osobních prožitků seniorů, se přirozeně otevírá každému v hledišti.

„Dotek nás provází od narození až do posledních okamžiků života. Mezi těmito body se rozprostírá široké spektrum zkušeností – od něhy a blízkosti po samotu a bolest. Příběhy, které na jevišti zaznívají, jsou v tomto smyslu univerzální. Bez ohledu na věk sdílíme stejnou potřebu blízkosti,“ doplňuje Šobáňová.

Studio SEN

Studio SEN, tvořené absolventy dramatických kurzů pro seniory, funguje při Divadle nacucky! jako svébytná součást jeho dramaturgie. V sezóně 2017/2018 se Dramatický kurz 50+ rozšířil o soubor SENior, který byl později přejmenován na Studio SEN. Členky a členové Studia SEN každoročně pod vedením profesionálních tvůrců připravují novou inscenaci, která je následně uváděna v programu divadla.

„Při Studiu SEN jsme se inspirovali modelem běžným na zahraničních scénách, kde jsou seniorská či studentská studia pevnou součástí divadelního provozu. U nás se tento formát teprve zabydluje, takže občas stále budí údiv. Je ale skvělé sledovat reakce olomouckého diváctva, když zjistí, že i v tomto směru nabízíme špičkové, plně profesionální divadlo,“ dodává s úsměvem umělecká šéfka Divadla nacucky!, Silvia Vollmann.

Každý projekt vzniká se stejnými nároky na umělecké kvality jako hlavní tituly repertoáru divadla. Jednou z hlavních vizí je narušovat stereotypní vnímání seniorů. Výsledkem je inscenace, která staví na sdíleném lidském prožitku. (K)roky přesvědčivě ukazují, že fyzické divadlo není výsadou mladých, a že každá životní etapa má svůj specifický a nosný způsob vyprávění.

Předprodej vstupenek naleznete na webu divadlonacucky.cz.

Premiéra: 24. 4. 2026, 18.30
Nejbližší repríza: 27. 6. 2026, 18.30

Kristýna Slavíková

pro Taneční magazín